NaKole.cz
Francie
paříž, jaro 2025
Jedu,
Vzpomínám jak jsem se před 13 lety trápil s tou technikou, ta už dnes je vychytaná, ale já nemám dost natrénováno.
Tak jsem zvolil e-kolo, ale jak to umím, zase dost nadoraz.
Žádné zvláštní zážitky o čem bych mohl vyprávět. Jen jedno auto mě natlačilo do škarpy, tedy vlastně zajel jsem tam sám, když jsem na radaru a v zrcátku viděl, že mě chce zabít, tedy bude předjíždět, ale v protisměru auta, nezabije se, raději sejme cyklistu.
Nemám velkou statistiku, ale vím, že Audi je diagnóza, ne auto.
A jeho řidiči jsou agresivní psychopati. Vypozorováno.
Cestu jsem si protáhnul díky jinak slušné navigaci mapy cz, protože oni, ani on-line,nemají okamžitý stav na trase, a tak nevěděli, že už měsíc je silnice kam mě vedla, v opravě a uzavřená.
Tedy 173, sice na elektrice s vozíkem, ale zkuste si to, než začnete pochybovat.
Mám toho dost.
Nejlépe hodnocené
Re: paříž, jaro 2025
Dneska odpočívám, tak jen známou cestou do Karlsruhe, asi 70 km. Jede se podél vody, jen mezi jednotlivými toky je potřeba překonat kopeček, tedy celkem asi tři.
Teplo jako v létě, sluníčko, což má i svoje stinné stránky.
V takový den vyráží kromě cyklistů i běžci, a pochopitelně nejlépe se běží po cyklostezce, tedy buďme fér, sdílené stezce. A stalo se pravidlem, že každý z těch budoucích marathonců má na palici sluchátka.
Tedy za běhu si s kolegou vedle nepovídá, což ovšem neznamená, že neběží vedle sebe, dva, tři, někdy celý houf. Na zvonek nereagují, neslyší.
Tak neuhýbají a hůř.
I když ten milovník hudby běží sám, sluchátky odizolovàn od okolí, prostě o cyklounovi za sebou neví, dokud jej nepředjede. A když neví, tak když jej míjím, netuším, co udělá, jestli mi nevběhne pod kolo, a ta souprava s vozíkem něco váží a mohlo by to skončit škaredě.
Tak poblíž každé osady, jedu krokem, a to moc netěší.
Budu si muset obstarat klaxon z náklaďáku.
Jak jsem psal, cestu znám, přesto je stále co objevovat.
Dneska to byly dvě sochy v městečku Güglingen. Tu řadu "učitelek" u kterých svá kola fotím znám skoro důvěrně, ale o pár metrů před ní, je hlava afrického krále, a ta tam buď nebyla, nebo jsem byl slepý. Je to famózní socha.
Do Karlsruhe jsem přijel už po druhé, ale musel jsem vybalit počítač a připravovat podklady pro účetního, dal mi nůž na krk, v pondělí to chce.
Když si zítra přivstanu, snad to dorazím než vyjedu, a do Francie dojedu odpoledne už jako "muž bez závazků".
Je to pochopitelně moje vina, pořád bylo "něco důležitější"...
Německo je fajn, čisté, spořádané, lidi jsou příjemní a fajn, aj pivo se občas dá pít, ale pořád si tu připadám jako "v práci".
Ta léta "totálního nasazení v Říši" mě prostě brání si to tu užívat.
-2
Re: paříž, jaro 2025
Proti listopadu je ten rozdíl nejen vidět, ale i cítit.
-2
Re: paříž, jaro 2025
Zkus někdy zařvat "Uhni debile". Docela to funguje :-)
0
Re: paříž, jaro 2025
Já jsem se moc s arogantními běžci nesetkal, ale pokud k tomu došlo, párkrát ano, po zvonění, tak jsem toho hajzla schválně trsnul řidítkama.
Mé kinetické síle nemá šanci blbeček odolat.
0
Re: paříž, jaro 2025
...otroci techniky. Už si nepovídají ani lidé našeho věku ve vlacích a busech- sotva se usadí, vytáhnou mobily a je po zábavě... :-( (horší je jen cyklista se "špunty" v uších) Pokud jde o řidiče, debil za volantem sedí v každé značce, Je pravda, že čím dražší auto tím větší arogance a menší výbava- blinkr dá jen málokdo i před křižovatkou kde hlavní cesta nepokračuje přímo, při předjíždění cyklisty ap..
0
Re: paříž, jaro 2025
Oni nejsou snad zlí, nebo arogantní, jen tě prostě přes ta sluchátka neslyší
-4
Re: paříž, jaro 2025
Je mi jasný, podobně nevnímají jako zaláskovaní mladí nebo ukecaný staří :-)
0
Re: paříž, jaro 2025
Nemáš pravdu, jsou zlí a arogantní. Doba je tak vychovala
-7
Re: paříž, jaro 2025
Nedělám si nějakou statistiku debilů s nenávistí, velkým egem a malým pérem, ale nějakou korelaci mezi značkami aut jsem zatím nepozoroval. Třeba dnes to byl nějakým blb ve Škodě Octávii, před týdnem Passat.
0
Re: paříž, jaro 2025
Audi je diagnóza, dnešní zkušenost.
Vlastně včerejší.
0
Re: paříž, jaro 2025
Mám známého, možná až moc hodného člověka. Ale jak sedne do Audi, změní se v prase.
Vysvětluje to tím, že do toho blbého auta nacpal hromadu peněz a když mu to pořádně jede, tak chce jet.
0
Re: paříž, jaro 2025
Já jsem snad ještě nepotkal nikoho normálního v BMW. Tedy u nás. Nepočítám německé důchodce v Německu.
0
Re: paříž, jaro 2025
No, fakt toho najezdím dost, měnil jsem teď toho Travellera za novějšího, měl pět let a 360 tisíc....
Řidiči ctyřkroužkových jsou fakt zvláštní sorta, jezdí agresivněji a bezohledněji, lze to vysledovat.
Nevím čím to je, ale jak to vidím v zrcátku, dávám si bacha a to na kole i v autě. Uhnu ať si jede, když spěchá
-4
Re: paříž, jaro 2025
No, vlastně ne, body na trase jsou stejné, ale pokaždé mě to tak nějak překvapí, že jedu jinudy.
Stále hledám tu optimální vestu do Města světel.
Ale zítra,jestli mi do toho nehodí vidle nějakou rekonstrukcí bych se rád držel té ozkoušené kanálovky.
-3
Re: paříž, jaro 2025
Řeknu to raději rovnou.
Ráno jsem si přivstal na to účetnictví v půl šesté, ale zjistil jsem, že mě nestačí hodiny tři, ale budu jich potřebovat spíše osm. Inu racionalní rozhodnutí, mák ul jsem do desíti, pak zabalil ten cirkus, a rychlý přejezd do Strasbourgu.Nejkratší možnou cestou, tedy po německé straně, 78 km, ve tři jsem jak ti lvové bil o mříže hotelu.
A pak zase k notebooku.
V půl osmé hotovo, soubory zapakovány, odesláno.
Ne, nejsem na sebe pyšný, spíš mám vztek, že jsem to všechno neudělal v klidu doma, u velkých monitorů...
Ne, nepolepším se, za rok to bude stejné, jako vloni nebo před deseti lety.
V dělání hovadin jsem velmi konzistentní a vytrvalý.
Ale k té cestě.
Každému radím, vemte přívoz přez Rýn a užijte si Dolní Alsasko s jeho hrázděnými domky. Hezky podél Rýna, 85 km pohody.
Na německé straně je to poněkud fádnější. Cyklotrasa vedle silnice, hlavu mezi ramena, a makat, protože koukat není moc na co. Jasně, jsou tu městečka a ani ne škaredá, ale těžko naleznu společný názor na krásu s někým, komu by předzahrádka bez sádrového trpaslíka připadala nedokonalá
Měl jsem štěstí na počasí - bylo hnusně - tak mě ani moc nemrzí, že jsem tou rovinou jen prosvištěl.
A tak na večeři, kam jinam než do té knajpy hned vedle, Au Canon, tak se to jmenuje. Nabídka je velmi podobná všem restauracím tady v centru Strasbourgu, nebudeme si to malovat na růžovo, je to jedna velká past na turisty.
Dneska měli v nabídce "boudin noir".
Jasně, příbuzný našeho jelítka či black puddingu o kterém jsme nedávno debatovali. A místo kysaného zelí, které tu cpou ke všemu přiloží k bramborám upečenou hrušku. To mi hlava nebere. Angláni to snídají, tihle zase mají pocit, ž k jelítku by se hodilo něco sladkého...
-4
Re: paříž, jaro 2025
Po takové večeři bych podstatně zvýšil pravděpodobnost dnového záchvatu.
-3
Re: paříž, jaro 2025
Nemyslím si.
Nevím, jak je na tom jelito s obsahem purinů.
Obsah purinů v potravině a jejlch schopnost se dostat do krve a škodit asi budou rozdíné věci a také to bude asi velmi individualní.
To je taková ta doktorská finta, nařídí ti dietu, zakáží kdeco, a stejně to nefunguje. On trn mechanismus vztřebávání nebude až tak jednoduchý.
Jako s tím cholesterolem.
Co štráfů se kdysi nadělalo s tím, kolik ho která potravina obsahuje, protože škodí. Mám mi jdysi říkala, že paradoxně ohromné množství cholesterolu v krvi bylo zjištěno u lidí co orošli koncentrákem, tedy krátce po oropuštění.
A ti tuky ani vejce fakt nehodovali, že jo.
Tebe vylekala ta ataka a tak si přehnaně na sebe přísný. Za čas poznáš co škodí.
-4
Re: paříž, jaro 2025
Nejsem, také hřeším, ale tohle si opravdu nedovoluji.
-2
Re: paříž, jaro 2025
Kurnik, proč si myslíš, že vepřové jelítko by ti mělo rozjet ataku.
U mě spolehlivě: sardinky, makrela.
Jinak, pokud pravidelně beru ten alopurinol, nic.
Chyba, kterou jsem kdysi, je to už let, jsem dělal, že jsem si myslel: choroba je zahnaná, nepotřebuji do sebe cpát jedy.
Ne, bohužel,denně. Už 300mg, ale držím seuž 3 roky bez ataky.
Stalo se mi uprostřed covidího teroru.
Hospody zavřené, makal jsem dom, hubnul, Soňa živila mě zdravě a náhle ataka do kolena.
Víš co to je, jak bolí palec, ale koleno!
Kamarád mi dal aulin, a zabral. A to jsem nevynechával alopurinol.
Řekl bych, že mnohem silnější spouštěč ataky je mež dietní chyba, stres.
Ano, stres, obavy, nervy z něčeho, ti tu ataku taky vyvolají. Žiju s dnou 25 let. Tu mrchu už mám přečtenou.
Vyhni se nervákům, ne jelítku
-4
Re: paříž, jaro 2025
Já beru ten purinol 100mg a doktor mi ho odmítl zvýšit, že mám upravit dietu. Že na zvyšování dávky mám dost času, až bude hůř a že hůř bude. Tak jestli si nevystřílíš munici předčasně, v době, kdy se to dá kompenzovat jinak.
-1
Re: paříž, jaro 2025
Já beru třístovku.
Jen když vím, že hrozí ataka - tedy extrémní stres fyzickÿ nebo psychický zdvojnásobím.
Nemůžeš "vystřílet munici", to je nrsmysl.
Jinak, doktor je taky jen člověk s názorem a ten tradiční, tedy čím více purinů v potravinách tím více dny je mylný.
Já svoji dnu zvládám, nebo lépe, mám pod kontrolou už 25 let. Důležitější, než fantasmagoické dietní zákazy je pohyb. A takový že krev musí cirkulovat v těch částech těla, která mohou být napadena.
Jsou to krystalky kyseliny.
Tedy nejen při atace, ale pořád jde o to snažit se, aby krev co nejvíce cirkulovala. Ale purinol musíš brát furt i tak, jinak se to svinstvo isadí v ledvině..
Je to choroba, s kterou se dá žít.
-3
Re: paříž, jaro 2025
No já svému lékaři věřím. Takže se snažím hřešit méně. To, že se třeba česká dieta na dnu významně liší od diety anglické vím. Není to moc ustálené a nějaké bílkoviny jsou všude. Nelze se stravovat jen cukry a tuky. Od doby lyží jsem ataku neměl, což je dobře.
-2
Re: paříž, jaro 2025
Máš ten dar víry.
Já ho nemám. Dnes běžny AI, co je zdarma mi poradí líp, a placená tuplem.
Nevím jestli jsem ti to psal.
Soňa zkolabovala dva dny před Štědrým dnem.
Rychlá do Krče, nějaké doprasené CT, řekli nám, že má geneticky vyvinutou jen polovinu z těch trubek, co dávají krev do mozku.
Fajn, takže, krev netekla do mozku "malá mrtvice", vyhodnotil jsem. Ale furt se jí motala hlava, zvracela, bylo to dost na hovno. ORL,nic nezjistili, neurologie, jo ti jí konečně poslali na CT. Něco viděli, tak znova na "lepší CT" někam jinam, nechci lní kvalitu jakéhokoliv zařízení.
A na tom fináním CT zjistili, že se stalo v průběhu jejího cvičení, že jí praskla nějaká ta roura do palice, a doslo k malé mozkové příhodě.
Prostě diagnostikovali draho to, co já věděl už dva měsíce dřív.
Ne, nejsem genius, jen umím hledat a nejsem limitován češtinou.
Problém vidím v tom, že ten doktor, co fostane pacoše, ho neposlouchá dobře, se dobře, udělá to, co je pro nějnejjednoduší, pošle pacoše, s kterým si neví rady dál.
Systém je nastaven tak, že se lékař sám bojí vzít zodpověnost.
A teď k tvé dně, měl si mu říct, že kouříš
-2
Re: paříž, jaro 2025
Nekouřím, kouření není kompatibilní s mou alergií.
-1
Re: paříž, jaro 2025
Ptají se mě, ale nemyslím si, že to mají za otázku, spíše takové lehké zaťukání si na čelo: "To jako jezdíš furt stejnou trasou?"
Myslí tím ale: "Nejsi na palici Paříku, furt jezdit na kole do Paříže?"
Možná jsem.
Ne, nejezdím stejnou trasou, i když bych rád. Vždycky se něco zvrtne, někde staví most, jinde ho bourají, vždycky důvod mě hnát jinudy než bych chtěl. Taky moje navigace mě umožňovala probádat nepoznané, než jsem se rozhodnul dělat si to po svém, a neposlouchat její nápady.
Tak i dneska.
"To víš, za 200 metrů doprava, na to ti už neskočím, milá zlatá". No, tentokrát nekecala. Stezku rekonstruují, ale cyklobjížďka až nefrancouzsky precizně vyznačená. Jasně, furt jsem v Lotrinsku....
A pak už údolím zdymadel, Eiffelův most, a pak "mezi vodami". A tak je taková zrada. Ti, co chtějí na Verdun, musí doprava, já na Nancy jedu rovně.
Jenže doprava znamená přes kanál, a ten se překoná pomocí vysoké lávky. Hodně vysoké, tak 8 metrů schodiště, jakoby po kanálu snad někdy jezdili trojstěžníky. Ale už to tak je, cyklotrasa vede přes tu lávku se schody. No, pro běžného cyklistu to není problém, kolo přenese, ale v současné době rozmachu elektrokol to už je horší. A tak jedu sice rovně, ale vidím jak se kluk zhruba mého věku snaží rvát schodištěm své ekolo a moc mu to nejde.
Inu zastavím, a povídám: "Je vous aide" pomůžu vám.
Čuměl na mě nepřítomně jak leklá ryba, skopčák to byl.
S těma se nemažu, zavelel jsem česky: "Čapni ho vepředu, já ho vezmu za prdel, a marš!". Pochopil rychle.
Takhle, ve dvou, to jde snadno.
A už jsme na plošince, a tam stojí druhej skopčák, a řechtá se nám.
Nevím co to bylo za hru, proč si to chlapi nepomohli sami, jestli to byl nějaký truc, nebo furiantství, ale já se fest naštval. Řekl jsem jen, šajze, dolů to sjedeš už sám.
Pak mi to asi deset kiláků vrtalo hlavou, jestli jsem mu místo pomoci neuškodil, třeba to má jako já: "já sám".
Nechci aby mě někdo pomáhal, vím, že jsem na cestě sám a že si musím vždycky sám umět poradit.
...
-5
Re: paříž, jaro 2025
Ano, sám. Tak to mám rád.
A dneska to tak bylo. Stezka jen pro mě, Pondělí, všichni slušní lidé jsou v práci, a na cykloturisty brzo, letěl jsem.
Příště vám ukáži svoji "palubní desku", za ty roky toulání se na kole jsem to už odladil k dokonalosti. Vyhrávám si a na dnešek, aby mi to odsejpalo jsem zvolil rock and roll padesátých let.
A tak v rauši, jo, abych nezapomenul na povinnou reklamní přestávku, v rauši způsobenou tyčkou Goodbye Fatigue, kterými mě na cestu vybavil kamarád Marek Veselý. Narozdíl od mé dcery, která se tím natřepává denně, já tu tyčku GBF zobnu jen když fakt cítím, že by se hodilo něco na povzbuzení, a do Plzně daleko.
A fakt, ta chytře namixovaná dávka kofeinu mě vždycky nakopne.
Pokud se domníváte, že mě Marek platí nebo spozoruje, není tomu tak. Zatím. :-)
Marek Veselý je zakladatelem a tátou soutěže pro mladé sklářské výtvarníky Libenský Award a dělá mi potěšení podpořit jeho byznys. Kdyby to nefungovalo, Marek, ač kamarád, by v mém cykloputování zmíněn nebyl.
Takže, po té reklamně zpátky do sedla.
Znáte to, blížíte se k cíli, po 150 kilácích už jen 7, 6, 5, a já vím, že už bych to i došel, jsem v cíli etapy, a tak samou radostí jsem zapomenul, že mi reproduktor hraje na plný pecky "Comon' twist again" a já stojím na červené, v centru Nancy, a tři holky na autobusové zastávce do rytmu tančí. Lidé se smějí a mávají když mi blikne zelená.
Jo, takhle to dneska bylo.
Stejnou trasou? Možná, ale pokaždé je to jiné.
A tak to mám rád.
-4
Re: paříž, jaro 2025
Ať dělám co dělám, nikdy se mi nepodaří ráno vyjet tak jsem si večer naplánoval. Může zato asi ten Němec, co mi schovává věci. Nejčastěji hledám brýle a hodinky. Když najdu hodinky, prozvoním si telefon, ten už pak nehledám.
A když to všechno posháním a pečlivě zapakuju a chystám se vyrazit, zjistím, že jsem si na dno batožiny úhledně složil džíny, a v kapse těch gatí mám peněženku, a bez ní hotel nezaplatím.
Tak všechno ven a čtvrthodina v trapu.
Nepotřebuji žádného kazisvěta, co by mě zdržoval vystačím si v pohodě sám.
A tak i dneska ráno v Nancy.
Chtěl jsem se vyhnout tomu protivnému kopci a hlavně té ještě otravnější státovce na Toul a projet se kolem řeky a kanálu, ale je to o 12 km delší. Hraji o čas, tedy, chci stihnout večeři, že jo. Mám to asi 160, volba jasná, zvláště když jsem posílen elektromotorkem.
Prší.
Ne moc, ale za jízdy to vypadá jako drsný liják.
Snažím se být pozitivní, je sucho, příroda to potřebuje, ale proč právě teď a proč já?
No, netrvalo to dlouho, Přiroda si nepomohla, a mě se akorát zasvinil vozík.
A jsem v Toul, katedrálu minu, jedu na čas, pak chvilku nahoru a dolů, a od generála Colsona, jsem už v kraji Barrois a tam je krásně, i když je škaredě.
Bar-le-Duc jen proletím, hraju přeci o čas, tedy tu večeři....
Stavím vlastně jen na výměnu baterií.
Chci nějak odčinit, či úplně vymazat tu ranní demenci a nic chytřejšího, než udělat z pedálů větrník mě nenapadlo. Už nevím, jestli svítí, nebo prší, střídá se to jak v aprílu asi má.
Ano, a přesně v 18 parkuji před hotelem, rychle vyprat, sprcha a v 19:30 houpavým krokem lázeňského šviháka razím na to jídlo, první od snídaně.
Jmenuje se to tu La Bourse, je to v Châlons en Champagne hned na rynku, vedle toho mého hotelu.
Místní šéf je kouzelník.
Takže všechno dobře dopadlo.
Brýle si dám k umyvadlu, hodinky nechám na ruce a peněženku, hned jak se vrátím přestěhuji do kapsy u cyklogatěk. To jsem teda zvědav, co mě zdrží zítra ráno...
-1
Re: paříž, jaro 2025
Jak jsem si předsevzal, tak jsem i vykonal, nezmatkoval jsem, netápal, přes botky přetáhnul nepromokavé návleky, stejně tak jsem vylepšil i přilbu a statečně se vydal do lijáku.
Tedy když jsem zavíral dveře hotelové cimry ještě lilo, ale než jsem se vypakoval ven, bylo po dešti.
A nepršet vydrželo celičký den.
Neměl jsem důvod se hnát, před sebou jen 130, ale svištěl jsem kolem toho kanálu co to šlo, už snad jen ze zvyku. Pošmourný, chladný klid v kraji Champagne.
Spící krása, ať si mě mentorují, jedu tudy snad podesáté, a rád pojedu tu další desítku, bude-li mi osud přát.
A pak už musím opustit břeh zelenkavé řeky Marny, cyklostezka V52 končí u Dormans. A je to nahoru a dolu, ale tak nějak přátelsky sjízdně, ne jako v Pyrenejích.
Jasně, fotka kola do sbírky u autobusové zastávky v městečku Crèzancy, která hned putuje domů.
Soňa píše, že nikdo nenastupuje, že klidně mohu pokračovat dál.
Do Meaux 45 km, rozhoduji se, že opustím klidný tok řeky Marny a vezmu to přes kopečky, tou cestou, kterou mi tvrdošíjně nabízí navigace a já stejně zarputile jí ignoruji.
A hned první kopec by mě sundal ze sedla, kdybych neměl ten elektromotorek.
Kóta 204 a americký památník, nemohu jej vynechat když jedu jen půl kilometru vedle, těch pár metrů do kopce mě už nezabije.
Monument américain de Château-Thierry, byl vybudován v roce 1937, na připomínku americké účasti v bojích mezi květnem a červnem 1918, bějem tzv druhé německé ofenzívy na Marně. Spolu s Frantíky kótu ubránili, ale hodně, trestuhodně moc se domů už nikdy nevrátilo a zůstali na některém z těch mnoha válečných hřbitovů, co je tu s pietou udržují.
Ne, nepropadám pietní náladě, naopak, zmocňuje se mě vztek. Proč? Jakým právem?
K čemu jsou jim ty kecy na pomníku, že jejich hrdinství nikdy nebude zapomenuto. Bude.
Proč jim nebylo umožněno v 65 jezdit krajem Champagne a místo toho ve dvaceti umírali bolestivou smrtí s rozervanými vnitřnostmi. Ve válce se neumírá jak ve filmu Poslední výstřel s Vinnetuem..
Pokr.
-3
Re: paříž, jaro 2025
Ještě, že mě ten další kopec přinutí se soustředit na něco jiného. Bolí mě celý Pařík. Musím víc trénovat, nebo zkrátit ty etapy, říkám si, ale vím, že dokud to neodskáču, nenechám toho.
Co je to za lidi?
Co se chtějí stát vojáky. Proč?
Co je to za profesi, kde se učíš jak co nejefektivněji zabít co nejvíce lidí? A když už jednou voják jsi, a všechno to umíš, nejsi frustrovaný, že je mír a nemůžeš svoje dovednosti uplatnit?
Já když vystudoval mostní inženýrství, celý jsem se třásl, abych mohl navrhnout svůj první most!
No, byla to lávka, ale moc jsem to chtěl dělat.
A když už si generál, safra, to je malér, když všude mír.
Za co ti dají řády, co se jimi pyšnila hruď každé gumy?
Nepojmenují po tobě náměstí nebo ulici, i když jí potom zase přejmenují, nepostaví ti sochu v parku.
Generál bez války je úplně zbytečný člověk, žil svůj život nadarmo. Nekonečně se těší a třese se na to, aby se to konečně začalo zase někde řezat a on mohl ukázat, jak zdatný je stratég. Ať mi nikdo neříká, že ho to baví válčit takhle "nasucho".
Jiří Wolker kdysi v pohádce O kominíkovi napsal naivní větu "Až budou mít všichni lidé knoflíky, budou všichni lidé šťastní". Chytni se za knoflík, když jde kolem kominík.
Stejně naivní budu i já, když vyslovím myšlenku, když nebude generálů, nebude válek.
Jak uvidíte někoho v uniformě, vemte bič a žeňte ho pryč.
Jeho životní ambice a plány nejsou ty, co svět potřebuje.
No, a stačí pár kiláků na kole, a vše je jasné.
Hezký večer z Meaux, zítra, zítra budu v Paříži.
-6
Re: paříž, jaro 2025
Základ problému bych hledal v rodině, ne v armádě! Pokud chceš výhledově, a mírumilovně, rušit armádu, v první řadě nesmíš svoje děti fyzicky trestat.
A co víc, ty tento způsob výchovy musíš být schopen vždy, bez váhání, jednoznačně odsoudit.
Z fyzicky trestaného malého kluka může vyrůst agresivní chlápek, na kterého nic jiného, než pořádná rána pěstí, neplatí.
Který, když se jeho okolí chová slušně, jediné co ho napadne je, toho zneužít. Chová se jak hovado a ještě je na to hrdý.
A takhle se bude chovat tak dlouho, dokud tu ránu konečně nedostane.
A to přeci nechceš, aby si kvůli takovým chlápkům, kvůli takové výchově, stát musel platit policii, armádu, prostě systém, který ty rány bude rozdávat, aby zachoval právo a pořádek. Například pro lidi, co svoje děti fyzicky netrestali a fyzické násilí odmítají, nebo ho ani nejsou schopni.
-2
Re: paříž, jaro 2025
Nemyslím si to.
Na fyzické tresty jsou různé názory a pokud nejde o brutální týrání, nemyslím si, že může jakkoliv narušit psychiku dítěte.
Nabízí se srovnání,Anglie a Francie.
V Anglii ještě jinochy mé generace bili ve škole. Normálně ředitel je řezal rákoskou, po vyučování se řadili delikventi před ředitelnou a čekali na výprask. Zrušili to až v 70tých.
Ve Francii, naopak, uhodit dítě bylo a je nemyslitelné.
No, a obě methody vychovali jak skvělé lidi, tak pěkná prasata co vyváděla zvěrstva ve svých koloniích.
Agresivitu lze jistě vychovat týráním v dětství, ale není to jen výchova, jak tvrdil soudruh Lysenko, hrajou v tom roli i geny.
Nezaměňoval bych trest s týráním a nesnažil bych se rodičům do výchovy v tomto směru mluvit.
Ale jistě vw výchově, a nejen v rodině, ale i be společnosti lecos je. Příkladem budiž zase třeba Německo, které z prušáckého kultu vojenství se přešaltovalo v denokratickou a humání společnost. Kult armády ovšem přetrval v Rusku a mám strach, že právě gumy jako je Řehka nebo Foltýn se jej snaží potichu implementovat i k nám. My, co vojnu pamatujeme, vychcípáme, a mladí, kteří to nezažili jsou odchovaní hrdinskými filmy a počítačovýma střílečkama, a netuší, jak blbě se umírá na průstřel břicha,například.
Ve filmech to bouchne, či hrdina dostane kulku, a odebere se v poklidu na věčnost, popřípadě ještě stihne cosi moudrého pronést.
No, bylo to vždycky jinak a to utrpení nám neukazují. A už vůbec se zapomíná na skutečnost jaderného konfliktu, kterým každá válka jaderných mocností musí skončit.
Prohrávající nebude váhat jaderné zbraně použít a o tom se mlčí.
Chystají nás na válku. Kde je Obama? Ten co se kamarádil s Putinem! Kde je kancléř Schröder?
Proč mlčí.
Proč dnes je hrozba jaderného zničení planety bagatelizována a zabýváme se prkotinama jako rušení plastových uchošťourů.
Nevím, mám pocit, že prostě někteří lidé cítí šanci jak na zbrojení vydělat.
-1
Re: paříž, jaro 2025
Otázka: Kdo bude vládnout světu, až všichni překovou meče v pluhy?
Odpověď: Ti, kdo tuto hloupost neprovedli.
0
Re: paříž, jaro 2025
Otázka: proč by k čertu měl někdo světu vládnout?
-3
Re: paříž, jaro 2025
Se zeptej cara Putina, proč napadá a utlačuje své okolí. Dokud tu budou oodobné státy, tak tu armádu prostě potřebujeme.
-2
Re: paříž, jaro 2025
Vy se z toho Putina jednou poděláte...
Ten ruský režim,jakkoliv postavený na onom "vůdcovském" principu má spoustu další "putinů" v záloze. Zdechne-li tenhle, nastoupí jiný, a kdoví, ne-li horší.
Ale pořád zapomínáme, že Kyjev není středem světa, rusáků je 120 mega, ale Číňanů je desetinásobek a pak lze snadno definovat hrozbu.
Ovšem von Leyonová se rozhodla se s Pekongem kamarádit, protože Trump je fuj skoro jako Putin.
A přitom, jediný z nich vyhrál v demokratických volbách právě Trump.
Ani Layenová volbama neprošla a číňan a putin byli "zvoleni" stejným modelem.
Všechno to počínání EU postrádá logickou koncepci, každý z politiků se snaží urvat co nejvíce pro sebe. Nejdřív "obnovitelné zdroje" pak elektromobilita a nezapomínejme na statečný boj proti uchošťourům, zabijeme si zdroje pro rozvoj průmyslu,ale do toho chceme zároveň extrémně zbrojit. Silný protiklad.
A aby toho nebylo málo, tak aby si pár potentátů přislo na brebendy za nefunční vakcíny na rok a půl jsme zabrzdilo ekonomiku lockdowny.
Nevidím dobré řešení, protože EU se blíží k drsnému rozpadu. A jestli někdo je Evropan, tak jsem to já.
-5
Re: paříž, jaro 2025
Samozvaný (nezvolený, nejmenovaný) ´jediný´ Evropan Pařík ...
-1
Re: paříž, jaro 2025
Pokud někdo v současnosti Evropu ohrožuje, tak je to imperiální Rusko a věrolomný spojenec USA. Tlak čínské armády nepociťuji.
-2
Re: paříž, jaro 2025
Jen jedna poznámka, Ursula von der Leyenová byla zvolené podobně jako byl zvolený Donald Trump. Ve způsobu volby nebyl větší rozdíl.
0
Re: paříž, jaro 2025
Tak by mne zajímalo, za koho teď vlastně kopeš? Tvoje argumenty jsou hodně nevyvážené, často hodně přihnuté a hloupé. To přece není tvůj výtvor a styl.
-1
Re: paříž, jaro 2025
...aby ses TY nepodělal ze "samozvaného evropana"- taky srovnáváš nesrovnatelné volební systémy a samotné volby USA, Evropy, Ruska a Číny. Čína a její zřízení nikoho neprovokuje, neokupuje, straší jen svou samostatnou demokratickou část Tchaj-wan a využívá všeho "nezakázaného" ke svému prvenství/výrobě. Kyjev není středem světa, ale Putinovy už není možno věřit- mír uzavře jen podle svých podmínek a proto nemá Trump žádnou naději na úspěch. Co měl v úmyslu (dodávku/těžbu lithia ap. kovů jako splátku investic USA/dodávku zbraní) toho dosáhl a jeho "24 hodinový mír" či jakýkoliv už není aktuální- tedy než zase něco začneš plácat, tak si to pořádně ověř, Evropane !!! ;-)
0
Re: paříž, jaro 2025
páč je to lidská přirozenost ověřená několika mnoha historickými příklady, stejně jako těmi trotly překovávajícímí meče v pluhy.
Si vis pacem, para bellum!
0
Re: paříž, jaro 2025
...odpověděl sis sám výše- je to už lidská povaha těch silnějších mít vše pod kontrolou, být ještě silnější a dát to všem najevo...
Mimochodem- nevím jak ty, ale já si to po nějakém svém maléru vždy od táty slízl tělesně a příště jsem si dal bacha aby se to neopakovalo. Je to částečně i tím, že dnešní mládež se smíchem trápí spolužáky, zvířata i ostatní, natáčí si to, smějí se u toho, protože nepoznali a neví co je to bolest na vlastní kůži. Dnes mají svá "práva dítěte", psychology a psychiatry a přitom přibývá trestních činů mládeže a zvyšuje se kriminalita. Nesouhlasím také s týráním a nepřiměřenými těl. tresty, ale někdy dokáže jedna rána na zadek více jak tisíc slov (dříve se říkalo "je to jako házet hrách na stěnu").
0
Re: paříž, jaro 2025
Dneska už to nebyl rock and roll, ba ani valčík, spíš takový tklivý a dojemný ploužák.
"Love hurts".
Jo a láska k putování na kole do dálav "hurts" fest
.
Z Meaux je to do kopečka, po frekventované státovce, naštěstí jen kilometr, ale stejně je to horší než kroužit na kole kolem Vítězného oblouku. Řidiči jsou nějak nervozní a draví a mají pocit, že na tu silnici na kole nepatříš, i když je to jen přivaděč na tu jejich autostrádu, a jinudy to prostě nejde.
A pak už konečně okreska, pomník nešťastného leutnanta spisovatele Charlese Péguy, který tak opěvoval "štěstí zemřít pro vlast" až se mu to podařilo hned z kraje Velké války, v září 1914 u městečka Villeroy.
Takhle,nebyl sám, o padesát metrů je společná hrobka 170 nešťastníků, co v té bitvě padli, leží tom bok po boku Francouzi, Němci i Maročané, co bojovali za Francii.
Charles Péguy ovšem jako šarže dostal vlastní náhrobek.
Vždycky si říkám, že si budu muset od toho Péguy něco přečíst, ale pak přijedu k té ceduli kde svá kola vždycky fotím, rozbuší se mi srdce a na milého leutnanta - spisovatele zapomenu.
A od cedule je to k mému hotelu 20 kiláků, podél kanálu Ourcq, který narozdíl od těch plavebních byl vybudován počátkem 19.století, aby zásoboval Paříž pitnou vodou.
No, napít se z něj dneska bych nikomu neradil.
Tak jsem tu a jsem utahaný jako štěně.
Nejel jsem kroužit kolem Etoilu i fotku kola s Eiffelkou jsem si odpustil, dal jsem si horkou sprchu a čekám na Soňu, která visí někde v zácpě na pařížském okruhu.
Příště si budu muset přidat alespoň jeden den.
Tx vzdálenosti nad 160 mě už bolí.
0
Re: paříž, jaro 2025
Ještě, kdyby někoho zajímalo jako to bylo:
https://photos.app.goo.gl/myfBWS8yBiDb9oR3A
Ten vršek je 50 km na kole od Eiffelovky, fakt to bylo o fous...
0
Re: paříž, jaro 2025
Alespoň na názvu celého tématu by sis jako autor mohl dát víc záležet a nemít tam hrubku jako ve třetí třídě základní školy.
-1
Re: paříž, jaro 2025
Á, potkali se dva "Čapci".
:-))
25.03.2025
Autor: Brahma
Z toho neschudnou.
Datum: 17.03.2025
Autor: Brahma
Horolezecké lano je tvořené pevnostní duší a ochraným punčoškovým opletem.
Datum: 04.04.2025
Autor: Brahma
To jsi seděl u toho stánku na konci pobřežní ztezky?
Datum: 06.04.2025
Autor: Brahma
Spíš z tebe mluví neporozumnění než závist.
Datum: 07.04.2025
Autor: Brahma
Stále to opakují, smějí je tomu a naprosto nechápou, že to neznám a nezůčastním se toho.
-1
Re: paříž, jaro 2025
Už to, že si někdo zvolí takovouto přezdívku, je samo o sobě dost vypovídající. Asi nemá tucha, co to slovo znamená a přitom to použije. A v počtu mínusů je tady nepřekonatelný, tak se nediv.
-1
Re: paříž, jaro 2025
To je moje stará skautská přezdívka, kterou jsem si nevybíral. Prostě to tak je.
-1
Přečtěte si také:
Hledám: Hledá se E-biker-ka
Hledám: muže na vztah vážný
Hledám: Parťáky/čky na Cestu k Jaderskému moři a zpět
PR články:
Co se děje:
Vyzkoušejte:
Perfektní funkční oblečení pro vaše sportovní aktivity, od značky Moira.
článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením NaKole, o.s. a s uvedením zdroje.
NaKole.cz se právě projíždí
Atlas Mountain Race – marockými horami na kole
Poprvé jsem v zimě letěl s kolem do teplých krajin. Účastnil jsem se bikepacking závodu Atlas Mountain Race v…
Rodinný bikepacking končí: Z Nízkých Tater přes Muránskou planinu až do Dobšiné
Po noci strávené na horské chatě jsme se probudili a zjistili, že jedno z kol na mém zamčeném bicyklu bylo…