Velmi volně navazuji na Marinovo téma, kde se dělíme o své "sebeprezentace" a kde jsem si uvědomila, že jsem na cyklodovolené byla naposledy v roce 2014 (a dokonce jsem z ní sem už ani nedopsala druhou půlku blogu :-(
A že s tím musím něco dělat. Takže bych začala sbíráním tipů a nápadů...
Tedy nejdřív musím začít v práci, kde bych měla v předstihu naběhnout s tím, že bych chtěla v létě dva týdny dovolené a to dokonce mimo dosah. Co mám vnoučata, beru si dovolenou rozkouskovanou po dnech a stejně v práci vědí, že jsem doma na netu a když je něco neodkladného můžou zavolat a obratem vyřeším. Takže musím začít tím, že je opatrně připravím na to, že letos teda ne-e :-)
S tím mi ovšem tady nikdo nepomůže, ale to důležitějí - KAM?
Zatím mi nejvíce vyhovovaly německé a rakouské říční cyklostezky. Jela jsem Odru-Nisu, Labe, Dunajskou, Taurskou. "Neříční" Solnou komoru.
Letos k cyklistickým hlediskům přistupuje to, kde bude nejmenší "covidová" buzerace. Sice doufám, že v létě už nikde, ale zrovna to dosud oblíbené Rakousko a Německo úplně optimisticky nevidím.
Takže kam? Rozhodně nechci místo s hvězdicovitými výlety, ale jet "odněkud někam".
U nás - např. cyklostezka Bečva?
Něco v Polsku či Maďarsku?
Nebo...?
Kam?
Moji odpověď znají asi všichni.
Já tedy od roku 2012 nevynechal a nebude tomu tak ani letos.
Takže už zítra.
Měl jsem takový plán, že sednu na Zelenáče a dojedu z hranic ČR do toho Montpellieru, kde se zase chvilku budu učit, ale počasí není nic moc, takže jsem plán přehodnotil a upravil následovně:
zítra (neděle 20/02) beru vlak z Norimberka do Karslsuhe, tam se 40 minut čeká na přesednutí na lokálku do města Appenweier, které je nejblíže Strasbourgu, asi 25 km na kole. Vítr nevítr, těch 25 prostě budu muset nějak překonat. Ze Strasbourgu pak v úterý beru TGV do města Nice na Azurovém pobřeží. Tam, podle všeho, by už mělo být hezky a teplo.
A pak stále podél pobřeží s jedinou povinností, být 7/3 v 9:00 v Montpellieru....
Právě teď si chystám zavazadla a je to docela děsivé.
Nedávno jsme tu řešili nějaké to nabíjení, což běhěm jízdy nutně potřebovat nebudu, zato přes noc bude potřeba nabouchat všechno zase do plnejch.
Dal jsem si to na hromádku, napojil ty kablíky a vypadá to šíleně, takhle pohromadě.
Ono dost z toho bude viset na kole, takže to tolik místa v brašně nezabere, přesto. Inu posuďte sami....
Nebudu zapírat, že na odpovědi, které už dávno znají všichni, jsem se tak úplně neptala. :-)
Ale koneckonců, bezbřehé jsou pláně internetu, ono se to sem vejde...
(Ale upozorňuji předem, že jestli se to zvrhne v debatu, jestli hotely či ne a kde nabíjet elektroniku, budu "blacklistovat". :-)
No, tvoje škoda, protože Francie je vážně úplně jiná dimenze než sychravá NDR či Polsko, popřípadě gemütlich Rakousy.
Chápu, že problém je v tom, že mezi naši drahou vlast a sladkou Francii osud vložil Německo, a tím poněkud zkomplikoval dopravu, ale tuším, že onehdy Radler, který je snad z Brna psal o nějakém vlakovém spojení z Vídně.
Jakmile už jsi ve Francii, i když je ohromná, nechá se s kolem cestovat vlaky TER, a některými TGV, čímž se vzdálenosti zkrátí.
A pak, Via Rhôna ve směru severojižním, co bych přál projet každému cyklistickému dálkoplazovi.
80% po stezkách s vyloučeným,nebo omezeným autoprovozem, či možnost volně kdekoliv tábořit, by mohlo být snad dostatečným lákadlem. No, a v Provence je i to klíma tak nějak lepší než u Magdeburgu.
Samozřejmě, možností je nepočítaně, ale chtěl-li bych něco doporučit a vypíchnout, byla by to právě ta severojižní cesta, a pokud je člověk omezen časem, nebát se si některé úseky zkrátit vlaky.
Od vás se asi líp pojede přes Rakousy a z Vídně, od nás, je nejrychlejší start v tom Norimberku.
Občas váhám, zda nemám rezignovat na třetí cestu do Španělska a podívat se jinam.
Jestli mě něco lákalo, bylo to určitě Toskánsko.
Co jsem slyšel vyprávět, viděl na fotkách apod., bylo by to rozhodně hezčí, než ve Francii.
Trochu si projet Toskánsko, pak přejet tu jejich nížinu a na pár dní skončit na Lago di Garda by asi nemělo chybu.
Koukni pořádně na mapu :-)
Z Toskánska ke Gardě je to safra kousek.
Toskánsko je krásné, ale je to furt nahoru a dolů. Středověká městečka na vrcholcích hor, vinice sady fíkovníků,všechno príma pro voko, ale kopcovaté až hanba. Byli jsem tam po letech asi týden v srpnu 2018.
Říkal jsem si, tak tohle je přesně kraj, kde by člověk ocenil elektrokolo.
A jestli je Francie,bez auta, tak trochu z ruky, Toskánsko pak tuplem. Snad nějaký bus jede do Florencie a Sieny, ale jestli vezmou kolo???
https://photos.app.goo.gl/F2BkqxPjJYo7wKr77
Jen mě to tak napadlo, nechal bych to na Ifče, jestli je to její šálek kávy.
Ale z mého, čistě sobeckého, cyklistického hlediska, je to např. do města La Spezia na pobřeží zhruba stejně daleko, jako do Lyonu.
Než dojedu do Lyonu, nic moc toho neuvidím, to víš sám moc dobře.
A teď si vezmi, jakou parádu budu mít za sebou, pokud dojedu do La Spezia - přejezd Alp, Lago di Garda, přejezd Toskánských kopců k moři.
A všechno to můžu vidět hned dvakrát, protože auto, vlak ani bus bych nepotřeboval.
Po svých bych se dokázal vrátit i zpátky.
Určitě by mi to trvalo o pár dní dýl, protože kopce, ale trasa by to byla velmi, velmi atraktivní.
Takhle, na cestě do Lyonu je protivnej jen jeden úsek Chalon-sur-Saône - Mâcon.
Jede se podél řeky Saône, ale ne tak docela, alespoň ne na silničce, protože je tam asi 30 km polňačky. A tak se člověk mele mezi kukuřicí.
Ono se hodně změnilo, za těch deset let co jsem tam jel poprvé, upravili hodně úseků. Do Chalonu je to Eurovelo 6, my to tenkrát brali po státovce z Dole, kvůli času a to Eurovelo taky ještě stálo za prd.
No a pak ten traverz do Lyonu, ten ještě nemají "zcyklovatělej" pořádně, ale pak Via Rhona.
Kdybych jel na výlet, snažil bych se nějakým způsobem dostat do Strasbourgu (asi tam jede bus, nebo ten vlak do Karlsruhe, jak pojedu zejtra).
Pak bych jel po Euroveló 15, ale ne podlél kanálu, ale kousek dál, ve vnitrozemí přes vesnice do Mulhouse, a odtamtud až do Besançonu po tý EV 6. Je to tak na , možná 4 dny pro pomalejší Ifču.
Z Besanconu do Lyonu bych vzal vlak TER a vyhnul se té kukuřici, je to za pár Euro. No a pak dál už jen podél té Rhony až ke středozemnímu moři, možná to vzít přes Orange do Avignonu, i když jsou tam kopečky, zase je to Provence a paráda. A pak jsou dv možnosti - Marseille nebo Montpellier.
Z obou jezdí TGV, které tě vezme zpátky do Strasbourgu. Místní vlaky TER jsou v pohodě, kola berou všechny grátis, není potřeba bookovat.
Jiné to je s TGV, to je potřeba mít koupeno dřív včetně 10 euro poplatku za kolo. Čili to "tulákovi" dává nějaká data, kterých se je potřeba držet, dojet do cíle ve stanovený čas, nebo dřív.
Na druhou stranu, jízdenky na TGV se dají koupit přes net velice levné, platím i s kolem ze Strasbourgu do Nice asi 70 eur a jede to asi 1000 km.
Prostě není to tak vzdálené a nedostupné, jak se může zdát. Kolem komína budem jezdit, až budeme staří ....
ano, opravovali jej několik let, furt tam bylo lešení, až vloni jsem jek viděl jak má být.
Tam dole, v Provence, je spousta Říma
Jen pro zajímavost, asi by se dalo dostat kamkoli na trasu, kterou propaguješ, autobusem některé z dopravních společností nebo cestovek, které v létě vozí turisty do Katalánska.
Netuším, které z nich přežily Covida, ale jezdil tam Inex, CK Victoria, Rubeš, Tišnov, P&P, na víc si nevzpomenu.
To je opravdu ken "zajímavost" a vzpomínka :-)
Student agency přešlo pod DB, a přepravu kol omezili,a na některých linkách zrušili. Kolo navíc musíš mít složené jak jen to jde a zabalené. Na cestovky v dnešní turbulentní době bych pak už tuplem nespoléhal.
Vlak je, dle mé zkušenosti,na přepravu kol "nejpřátelštější" a na ty vzdálenosti i nejpohodlnější a nejrychlejší.
První skok se mi podařil, kolo jsem v Norimberku naložil a svištím na Karlsruhe.
Za lepšího počasí by to stačilo, do Strasbourgu 80, ale zkrátím si to ještě lokálkou, a jestli se mi podaří koupit lístek, tak vezmu i vlak z Offenburgu do Strasbourgu, jinak po ose.
Tohle mám myslím vychytaný...
Vychytaný to máš, vo tom žádná.
Jen si neodpustím podotknout, že autobusy společností, které jsem zmínil, mají spoustu nástupních míst v ČR a ne až v Norimberku.
Například Tišnov má garáže někde u Brna a Ifča tam někde poblíž bydlí, jestli se nepletu..
Zkus se na to pořádně podívat, ono ani z Prahy do toho Norimberka to není snadné se dostat busem a kolem. A vlakem je to s přesedáním....
Tenhle směr je dost blbej na spojení, proto startuju z Norimberka.
Už jsem přesednul a valím dál lolálkou,možná to klapne, že v Appenweiru přesednu na vláček do Strasburku, jen píšou,že mají omezenou kapacitu na kola, tak uvidím.
Na přesednutí mám 8 minut, ještě že jezdí na čas
Za jeden den jsem se dostal z Chocně přes Cheb vlakem až před Freiburg. Přes Německo na Quer-durchs-Land-Ticket. A to ještě byla výluka mezi Chebem a Schirndingem, musel jsem přejet na kole.
Vyjel jsem v 11:40 z Norimberku, v 14:53 byl v Karlsruhe,v 15:07 jsem jel Appenweier, tam jsem byl v 15:54 a v 16:07 pokračoval na Strasbourg, vyhodili mě tam v 16:35.
Klapalo to jako po drátku, kdybych to tak naplánoval předem, asi bych se nervoval,jestli ty přestupy stihnu, tak jsem nakupoval "volné lístky" bez přesného času, čímž to bylo o malinko dražší. Ale nikterak fatálně.
Celkem 50 + 13 + 7 (zaokrouhleno).
Počítal jsem s tím, že z Appenweiru pojedu po ose, ale v tom větru jsem byl rád, že na to nedošlo
Opravdu významně pomáhá ten vak na záda, ruce volné na kolo, protože všude jsou nějaké schody.
Kdybych nebyl měkouš,vzal bych noční vlak do Nice a zejtra bych byl na Anglické promenádě :-)
Protivné byly jen ty hadry na hubě, Němci jsou fakt disciplinovaní, ani frňák venku
Quer-durchs-Land-Ticket je síťová jízdenka, platí do 3 hodin následujícího dne a dá se na ní přejet fakt celé Německo, sice regionálními vlaky, které však fungují asi jako naše obyčejné rychlíky. Za jednu cenu a nevadí, když ti nějaký spoj ujede. Platí to i na tramvaje, např. u toho Karlsruhe
To je jistě super, pokud jde o cenu.
Ale vyžaduje to flexibilitu, schopnost improvizace, a jisté mentální úsilí, které já nejsem ochoten, abych ušetřil pár euro, obětovat.
Ale dobrej typ pro kolegy, dík.
Já to poměřuji jinak. Mohl jsem do Strasbourgu dojet autem, se Soňou. Přespali bychom, a ona se vrátila domů a já pokračoval. Bylo by to stejně rychlé, a asi pohodlnější. Ale Soňa by musela zase těch 650 km domů řídit, den v hajzlu na dálnici, tak jsem jel vlakem.
No, a budu tu trčet ještě den, protože na zítřek je TGV 3x dražší, než na úterý, a asi 2x dražší než hotel. Nevyhazuji prachy zbytečně, ale zase už tak "neekonomizuji" každý cestovní náklad.
Ale pamatuji si doby,kdy jsem to dělal.
Takže k tomu TGV a cestování vlakem po Francii napíšu na www.doucefrance.cz stručný návod, jak to v tom Frankrajchu pořídit co nejlevněji.
Třeba, po té mé masivní a nepřetržité masírce,někoho napadne "co kdybychom zkusili tu Francii" :-)
Ale ano. Toskánsko je fakt nahoru a dolů. Podobně jako třeba mnoho oblastí ve Francii.
Třeba Provence, ta je nádherně kopcovitá. Záleží na tom, jakou trasu zvolíš. Můžeš jet sto kilometrů od města k městu...nebo udělat odbočku. Jet jen "poctivých" třicet do kopce a poznat novou dimenzi.
Roussillon, nádherný kopcovitý kraj. Okrové skály.
Kaňon Ardeche, úchvatný. Tam při sjezdu prdlo našemu synovi brzdové lanko, ale dal to.
Záleží na tom, jak to pojmeš. Buď hltáš kilometry po stovkách, pak hodně projedeš ale málo vidíš, nebo se obětuješ a občas dáš "poctivých" třicet do kopce:-))
No já to mám tak, že "nahltám" a pak se vracím, se Soňou. Provence, mimo té pohodlné rovinky kolem Rhôny jsem na kole načal vloni.
Určitě tam i letos potrajdáme,ale jistě "na baterky".
Teď mě čeká Cevennes.
Soňa chtěla projít s oslíkem to Stevensonovu stezku, ale padlo to na tom, že oni ti lidé spí na ubytovnách, asi 10 lidí v cimře, a to já nedám. Na vojně stačilo.
Ale třeba to jednou klapne a půjdu s oslíkem a Soňa s dvěma.
Bez baterek nebo na baterky:-))
Každopádně se Soňou a záchranným traktorem. Že se nestydíš:-))
Oslíky jí vymluv. Je to turistická atrakce, na kterou se chytá spousta lidí.
Spíš jeďte (autem nebo na baterky) tam, kde nejsou na turisty moc zvyklí.
Přesně. Já tehdy vzala průvodce a jeli jsme do míst, která v průvodci nebyla. A našli jsme nádherná místa a městečka.
Pak jsme teda sjeli do Verdunu - ten jsem chtěla vidět víc než tu Paříž.
Co já bych dal za takový záchranný traktor. To je věc, která se vždy hodí.
Čéče, se mi zdá, že na takovou štreku toho máš jaksi málo! Rád případně vypomohu a zapůjčím. Nikdy nevíš, kdy to budeš cestou potřebovat... V nejhorším to hodí Soňa do auta.
co účtuješ za zapůjčení terapeutické kočky?
:-)
No dovol? Budu mět šok z toho, že si někdo myslí, že bych půjčil svoji kočičku!
;-)
Na půjčení jsem nabízel tu šestnáctikilovou sbíječku. S tou už bych, s trochou nadsázky, zboural barák, kdybych na to měl dost času.
Když tak probírám tady ta Tvá kočičí fota, tak mně napadá. Má Tvá kočička vůbec vlastní mističky na granule, vodu a maso?
Jistěže má.
Ale chodí jí tam na to člověk!
Za rok najezdila na kole 50 tisíc kilometrů:
https://video.aktualne.cz/dvtv/za-rok-najezdila...
Já mám rekord za rok 6000 Km na kole.
To dává průměr cca 137 km denně. To se snad ani nedá stihnout...
Ale rozhodně tady platí "jaký taťka, taká Katka" nebo "jablko nepadlo daleko od stromu".
> Za rok najezdila na kole 50 tisíc kilometrů:
> Já mám rekord za rok 6000 Km na kole.
Bať. Však také nejsi holka, ne?
Prej "hobby cyklistka"... :-/
by mě zajímalo, jak to dělá, při představě nějaké práce která tě stojí JEN těch osm hodin toho času na "stočtyřicet denně" moc nezbývá. Notabene, pokud nežije z renty a nejezdí kolem zeměkoule, asi by mě trefil šlak, kdybych měl každej den vyrazit ze stejnýho baráku do toho stejnýho okolí na svou pravidelnou denní stovku...
Jako závidim, ne že ne...
Stovka je už docela dost na to abys mohl různě alternovat. Na druhou stranu, nemusíš řešit jak a kudy pojedeš a věnuješ se jen vlastní cyklistice. Je to jako když někdo chodí opakovaně na Ještěd.
https://www.dobryden.cz/rekordy/sport/nejvic...
njn, když mě právě těch 20-30km kolem baráku k smrti nebaví, protože přes ně jedu pokaždý a už je to fakt nuda.
Představa jak každej den vyrazím na týž stokilometrový okruh... Já prostě nevim, možná kdybych se alespoň nemusel probíjet tou za***nou prahou...
Ty si fakt nepoznal, čí je to dcera?!?
Zaujala mě její barva vlasů, ale čí je to dítě fakt netuším. Je to důležitý?
Tak o lecčems to vypovídá.
Víc než barva vlasů napoví příjmení :o)))
Většině lidí nejspíš nenapoví - proč by mělo? (Mně teda jo, ale už jsem tady taky celou věčnost.)
Osobně si myslím, že spíš té většině napoví.
Snad nemá něco společného s tím, jehož jméno na na Nakole nesmí vyslovit? :-)
Tady je s Katkou rozhovor: https://www.bike-forum.cz/magazin/123941...
Prostě sedne na kolo a jezdí a jezdí, mimo zaměstnání už v podstatě nedělá nic jiného. Prostě to tak má nastavený, je to už taková forma postižení, že jezdí stále ráda a sama. Podstatné pro ji je sednout na kolo a šlapat, nic jiného neřeší.
Pro ni ale určitě ne. Myslim, že v tom svém životě bude docela spokojená.
To ano.
Pro ženu ale taková porce kilometrů může mít i negativní dopady. Ale je to její volba.
Měl jsem kolegyni, absolventku matfyzu (velice chytrou paní), která měla dva "geniální", ale v běžném životě nepoužitelné syny. Vždy věděli, jak co dělat/zorganizovat líp, když je zaměstnavatel nevyslyšel, potrestali ho tím, že odmítali pracovat.
Nakonec byla ráda, že je zaměstnala bezpečnostní agentura
Vidíš a já si při sledování videa říkal, že na ní ty neskutečné porce kilometrů nejsou vůbec vidět.
Měla by vypadat asi jako Sáblíková, ale nevypadá jako Sáblíková.
Mám podezření, že tahle holka má místo trávicího traktu jaderný reaktor.
Negativní dopady nejspíš nastanou, až nebude moct jezdit.
Takže jí přeju, aby mohla takhle drandit na kole ještě hodně dlouho.
Že jsem tak smělý, jaký rozdíl je v tom, když tyhle psychopatický kilometry nadupe chlap nebo ženská?
V žádném závodním tempu prý nejezdí, tak bych to s těmi negativními dopady neviděl zase tak horký, ne?
Rozdil je podstatny hlavne v okamziku, kdy se rozhodne mit deti. Nebyla by prvni, ktera by na ujete kilometry dojela...
Tak asi bude muset alespoň na minutku slízt z toho sedla dolu, ale jinak furt nechápu pointu problému.
Kdysivá jsem četl, že prej cyklistika může způsobovat poruchy u pánů, ale ani to doposud nemůžu potvrdit na vlastní kůži. Co by mohlo selhávat tady mi fantazie nedává...
Nebudu riskovat, že se tady rozvine OT diskuze, tak ti to napíšu do obálky.
Domníváš se, že bys to poznal na kůži?
Takových lidí, co dají za rok 50 tísíc, je u nás víc.
https://www.bike-forum.cz/foto/detail/71235-rok...
Jo, určitě se pár podobných najde, ale tenhle se hecnul nejspíš jen pro ten jeden rok, sobě a okolí něco dokázat, jenže ta holka to takhle nebo téměř tak sází každý rok a nikomu nic nedokazuje, jen to má tak v sobě nastavené.
Jsem teda Voldemortem nepolíben, asi bych to nepřežil, že, ale prosím Vás o jaký rodinný klan s jakou historií se to vlastně jedná?
Pobavilo mně, že není ochotná jezdit nájezdy 75000 km ročně, bo by utrpěl její osobní život. A při těch 500000km nějaký má, když funguje v práci na plný úvazek? :-D
Prosím, prosím, smutně koukám... netrvám nijak moc na tématické čistotě svého vlákna, ale další debaty na toto téma bych moc prosila přesunout jinam.
Díky.
Pokud Rakousko dovolí, co třeba Enžská cyklostezka? Už je to sice 23 roků, ani jsem jí tehdy nekopíroval celou, ale co pamatuju byla to moc pěkná cesta. Na 2 týdny však trochu krátké, takže jedině spojit ještě s něčím dalším.
To já netrvám na tom, že celé dva týdny musím být na kole. Ale když vezmu, že obvykle první den se člověk musí dostat nějak na start a poslední zpátky domů a bude-li nějaký zajímavý cíl, tak bych tam případně i pár dní zůstala - tak ty dva týdny dovolené považuju za potřebné, aby mě příliš netlačil čas.
Jo, Rakousko skýtá spoustu variant a uvidíme, co bude v létě. Nehodlám jet nikam, kde bych se mi chtěli vrtat v certifikátech ani nikam, kde by se "rouškovalo". Což se teď těžko odhaduje, ale každopádně mám to Rakousko a Německo zatím odsunuté bokem.
Sasové si myslí, že v druhé půlce března všechna opatření zruší.
Naši v NRW říkají, že od 20. března nebudou nutné certifikáty, ale hadr na hubě zůstane.
Fanoušové prý skončí s certifikáty nejpozději začátkem dubna.
Okruh Innská cyklo, přes Mittenwald se dostaneš na cyklo Isar, po ní až k Dunaji a okruh uzavřít po Dunajské. Inn i Isar jsou moc hezké.
Ano, Isar je moc pěkný. Také jsem ho spojila s Dunajem, ještě s Lechem a horou Zugspitze.
Letos jsem se tu už zmínila o nějaké cestě se startem u Heilbronnu, třeba i podél Rhony, ale to by zabralo hodně času a jaksi se mi to nechce plánovat.
Abych měla aspoň něco připraveného, napsala jsem si cestu Engadinem (Inn). Dobré by bylo začít na Maloje a dojet až domů. Spíš to vypadá (vzhledem k dopravě) na okruh přes Brennerpass s návratem k Eisacku a Adigi.
Opravdu zatím nevím, spíš jen sním.
Klidně bych jela ráda znovu i k Baltu. Odra-Nisa byla moc pěkná cesta. Líbila se mi i Deutsche Alleenstrasse (z Kap Arkony domů).
Ale k Baltu podél Sprévy a pak po Berlin-Usedom byla pestřejší. ;) Koukám, že letos je to 10 let co jsem to jel.
My budeme mít 10 let příští rok, což by byl dobrý důvod o cestě k Baltu vážně uvažovat. Různé cestovatelské zmínky o Polsku mě nahlodávají. Třeba mě inspiruješ. Prozatím bych měla v plánu jen krátký výlet - objet Polskem Krkonoše.
Na Odře-Nise jsme někde dostali samolepky trasy Berlin-Usedom (Odru-Nisu neměli), Berlin jsem odstřihla.
K objetí Krkonoš. Naše cesta v roce 2019.
Pamatuji - hodně velké objetí!
Já bych chtěla "jen" po silnici přes Harrachov, Szklarskou Porebu, Karpacz a Kowary a vyjet v Horní Malé Úpě. Zmínila jsem se o tom dceři a ona se na tu cestu vydala, možná víc než 150 km jí to dalo, zvládla v 1 dni.
Chceš-li si užít pohledy na Krkonoše, nesmíš jezdit po nich, ale v uctivé vzdálenosti. :)
Kdysi se jezdil ze Semil "Král Krkonoš", nejdelší trasa měla 220 km. První část jak píšeš, z Pomezek ještě přes Hofmanky, Strážné, Benecko, Roprachtice a do Benešova. Na to jsem si netroufl, jel jsem nějakou 120 km verzi.
Moc se nám to líbilo a rádi na to vzpomínáme. Je tam takový skok do Dobrušky, tam jsme museli z osobních důvodů dojet a mezi Náchodem a Broumovem jsme zvolili vlak. Případné know-how je k dispozici.
A fotky zde: https://petrp.rajce.idnes.cz/Dovolena_2019/
Taky teď řeším kam v létě.
Zatím mám vymyšlenou záložní variantu.
A to vlakem do Přemyslu (Polsku u Ukrajinských hranic) a od tam po Green Velo až k nám do Karviné. Částečně je to i kolem řeky San.
Tak tohle je hodně inspirativní možnost. Každopádně musím tu pohledat v historii tvé minulé cesty - ty už máš to Polsko projeté celkem dost, ne?
Tuším 2011 jsem byla na Mazurských jezerech a Polsko je má srdeční záležitost, i když jsem tam od té doby nebyla.
Polsko od Přemyšle do Zhořelce mám už dlouho v plánu, ale zatím to visí na dopravě (a momentálně i na množství dovolené).
Vlak, co by byl pro mě použitelný, dojede do Přemyšle někdy okolo 20. hodiny což je blbý začátek cesty v místě, které znám jen z mapy.
Polsko od Paczkówa do Zhořelce máme projeté a moc se nám to líbilo. Pěkná krajina.
Když to letos klapne vrátím se k svému milovanému Baltu, když to neklapne podívám se na nejjižnější bod ČR, když ten nejsevernější mám za barákem a nejzápadnější jsem viděl loni.
Ještě jede EC 104 Porta Moravica Z Grazu. Do Přemyslu přijede v 16:47. Loni vozil starší rakouský vagón, kam se dala dát 4 kola.
Balt myslíš polský nebo německý? A kudy?
Balt byla - s vámi - má první velká cesta a taky si myslím, že to ještě určitě někdy zopakuju.
Vzhledem k možnostem, které máme to vypadá jako pokračování té původní cesty s Tebou.
Dojet vlakem do Anklamu, pak do Kamminke a pak podél pobřeží do Koszalinu a tam to obrátit k jihu a dojet domů.
Byl jsem v Přemyšlu před 20 lety, nepamatuji si už samotné město, ale spali jsme na předpolí fortu Salis-Soglio, tam jsem z města dorazili "za chvíli".
(podle mapy.cz je to 13 km)
Poptej se místní námezdní síly. Přemyšl je u hlavního tahu z Čé eR do Země předků a provozovatele maršrutek nějaký kolo nepřekvapí. Ti jsou na hromadu bagáže zvyklí...
Polsko jsem ti chtěla navrhnout také. Z mého pohledu ani není nutné zajíždět daleko od hranic. I Příhraničí je moc zajímavé.
Mě osobně by lákalo pohraničí kolem výběžku nebo kolem Orlických hor.
Po dvou tak trochu jalových letech jsem oprášil myšlenku Beneluxu. Dobré spojení do Kolína n/R a odtud západně přes Gent, Bruggy a dále po holadském pobřeží přes Rotterdam atd. Dále po pobřeží Severního moře do Německa a přes Brémy do Hamburku (dobré spojení zpět). Celkem cca 1100km, což je tak akorát. Jinak doporučuju opakovaně Alpe Adria a taky trochu opomíjený Rýn, který jsem jel z Schaffhausenu k holandské hranici a dále po pobřeží do oblíbenýho Hamburku. Trochu delší (1600km) ale stojí to za to.
Někudy tamtudy jsem jel před dvěma lety:
https://www.doucefrance.cz/franci%C3%AD-na...
Nechaj se na těch mapách rizklikat videa s trasou...
Kapitola Brusel až Hamburg.
Hlavně na tu cestu z Brém do Hamburku nevzpomínám nijak s láskou, prostě furt to samé, stezka vedle silnice....
https://www.relive.cc/view/vxOQ8wLy3Mv
Belgie, Holandsko, to určitě jo - ale to Německo, to mě nenadchlo, no, taky jsem toho měl asi už dost, a to se člověk na všechno dívá jinak.
Nějak tak https://mapy.cz/turisticka?planovani-trasy&... by to mohlo být. Sever Německa při moři už mám projetej, tak tentokrát trochu níž.
:-))) https://www.youtube.com/watch?v=pdy21vVk-Ts
Loni jsem jel začátkem července vlakem přes Ostravu pendilínem do Popradu.Jel jsem okuh kolem Tater přes Polsko.Trasa Smokovec,Tatranská Lomnice ,Ždiar,Jurgów,Zakopané,Orava,Námestovo s výjezdem na Klín,Stará Bystrica.Moc se mě krajina a trasa líbila a kdybych ji měl srovnat s Ennskou tak se mě líbila mnohom více.Nebyla ani moc náročná a dovedl bych si v tom kraji představit dva týdny i více.Z Bystrice jsem jel domů k Vyškovu směr Čadca,Makov po Bečvě ale to se dá nahradit vlakem.
Letos plánuji okuh měr Sulovské skály,Bytča,Žilina,Strážovské vrchy k Trenčínu a dál se uvidí,kde přejedu kopec na Moravu.
To je děsně zajímací! Teda pro mě osobně...
Mohl bys sem prosím příležitostně "hodit" nějakou fotku?
Konkrétně mě zajímá úsek (Štrbské Pleso - Hágy -) Smokovec - Lomnice.
A případně Turzovka - Makov - Prostřední Bečva.
Srdeční záležitost + chuť vidět, jak to tam vypadá nyní. Ď.
Z Popradu do Smokovců jsi jel kolmo?
poslal jsem Ti email
Země Katarů.
Není tam asi nic mystického a tajemného, ale ten vzdor a víra, pro kterou šli na smrt,mě stále ohromuje a fascinuje.
Zbývá mi asi 6 katarských hradů, co jsem neviděl, zkusím skore během pár dní srovnat.
http://www.doucefrance.cz/pam%C3%A1tky/pam%C3...
Monstsegur je ovšem hrad, kam se chci a myslím, že musím vrátit.
Jestli si tam nebyl, a chystáš se do země Katarů, zajeď tam.
Něco,co se nezapomíná. Místo se silným příběhem.
Právě že jsem tam před asi osmi lety byl a moc se mi tam líbilo, i krajina pod východními Pyrenejemi
Corbieres - to je to druhé pohoří za Pyrenejem, byla tam až do Pyrenejského míru francouzsko-španělská hranice.
Do té doby byly i ty katarské hrady vlastně součástí opevněné hranice, potom se posunula na vrcholky Pyrenejí a ty hrady ztratily obranný význam a zruinovatěly.
Salses-le-Château
https://photos.app.goo.gl/3Zey1ysTgrT59aoD7
severně od Perpignanu, to bývala ještě španělská pevnost....
Perpignan je přeci katalánské město. I okolní obce
Jasně,
hlavní město francouzského Katalánska, ale už spíš jen podle jména.
Oni je důsledným školním tlakem pofrancouštili, a katalánsky mluví už jen na vesnicích.
Navíc jim zrušili Languedoc-Rousillon, přidali k tomu regionu i Toulouse, a vytvořili Occitanii, aby katalánský vliv v regionu umenšili.
Hrají to na "Occitánštinu" jazyk, kterým nikdo nemluví, tak nehrozí, že by vytvořil nějaké národnostní tenze. Oni ti Fanoušové jsou pro "Evropu regionů" jen pokud jde o cizí státy
Oproti době před osmi lety přibyl nápis País Català
Tlak vyvolává protitlak.
Ovšem, tedy dle mého ryze subjektivního pohledu, kluka, co byl v Perpignanu 3 roky po sobě 14 dní, je těch bojovníků méně, než t3cg,co se pofrancoužštili.
Samozřejmě, posprejované francouzské názvy, napisy Català, to je folklor,nikoliv masově sdílený.
Stejně jako francoužští Baskové, nevím čím to je, ale ten nacionální náboj je je Francii mnohem menší, než v sousedním Španělsku.
U Francie je zajímavá taky jiná věc.
Ten stát sežral všechno kolem.
Je normální, že za hranicí je nějaká menšina.
Němci u nás, v Itálii, Italové ve Slovinsku,, naši Poláci...atd.
V žádné s Francií sousedící zemi není francouzská menšina. Francie si totiž ta území připojila k Francii. To začal Ludvík, král Alunce, a po něm zdokonalili republikáni po revoluci, Napoleon.
Němci, se snažili o totéž, území obývané německou menšinou připojit, ale vždycky dostali po tlamě. Francie je v tomhle suveréně nejlepší.
Menšiny ve Francii, ale žádná francouzská za hranicema.
Ano Salses, tam jsem jednou přespal cestou do východních Pyrenejí.
My si užili Krušné hory z Ústí n.L. a zpět podél Ohře...
Krušné hory se dost za poslední léta zvedly. Kvalita stezek, ubytování, síť restaurací i možnost spát nadivoko. A podél Ohře je cesta také fajn včetně možnosti návštěv Kadaně, Žatce....
Pokud nejsi ze severu, mohlo by tě to zaujmout.
Přidávám naší trasu včetně odboček na pamětihodnosti... (některé odbočky jsou z pohledu cyklistiky ovšem na hlavu :-))
https://mapy.cz/s/huvojasocu
Krušné hory se nám líbily. Měli jsme jen ten problém, že jsme očekávali množství obchodů či restaurací ve shodě s Výběžkem. Ale kdepak. Zatímco u nás je obchod a restaurace i v Lobendavě, tady jsme museli dost hledat a nejednou nás zachraňovaly benzínky na hraničních přechodech. Ale jinak super.
Škoda, že čím dál víc lidí ví, že jsou Krušné hory hezké, okolo Božího Daru už jich bylo příliš.
Když už trváte na tom Německu, doporučuji Strasbourg :)
https://photos.app.goo.gl/QSv67XzaY9NJYHMdA
Město, pro našince,na rozhraní dvou kultůr.
Pro místní, město se svébytnou alsaskou kulturou.
Pro mě, navždy, první francouzské město co jsem kdy viděl. Je to od nás jen kousek a stojí to zato vidět.
Kam letos? No, já už jsem skoro tři roky "nemocný" po Vysokých Tatrách, kam jsem kvůli kokopodvodu v minulých dvou letech nemohl (čočkování, šťourání v mozku, ani bonzovací šmatlafoun není pro mě relevantní možnost).
Tak si teď jen tak pro zajímavost otevírám Idos a hledím na to spojení...
Ale na autobus, který 210 km z Prahy do Brna profrčí za hodinu a čtvrt, na ten asi odvahu mít nebudu :-(
Já v Tatrách nebyl, co zrušili žlutobus Praha - Košice. Ten byl dobrej, jelo to z Brna o půl dvanácté a po čtvrté ráno jsem byl v Popradě. Když se člověk před cestou v Lamplotě trochu nalámal, tak se ta cesta dala celkem vydržet...
Uz mam plany, ale budu vedet 512 ok stav, ano jit do severovychodni polsko. Pripadne problem politiky rusko s ukrajiny, take mam plany B - Berlin do Decin nebo z Lipno do Prahy nebo z Prahy do Breclav. Zitra ja a kamaradka budeme povidat o plany B. Prednost Polsko. Zalezi Rusko s Ukrajiny.
Na Tvých cestách se mi líbí ta guča lidí. Normálně tu valijů ve dvou, ve třech :-D
Dekuji. Cele 40let chci podivat Gdansk. Prosim k bohu nebude valcit Rusko s Ukrajiny, take stav je v poradku, prosim.
Jsem na rehabilitacni pobyt od 10.unora, léčí koleno. Aby bylo dobre koleno, hlavne na cyklodovcu.
Tento rok, teda toto leto, už mám relativne jasné - začiatkom prázdnin vlakom do Hamburgu a stadial okruh južným smerom. Vlakmo zasa z Hamburgu do Prahy. Koncom prázdnin "masňácky" do Francúzska. Gaskoňsko s CK, tzv. na pohodu. Ale hlavne preto, že "naťažko" sa mi nedá nájsť spolucestujúci/ca. A tiež chýba ešte čas. Treba sa hrať na babičku. V prípade, že by niektorá dáma mala záujem, do Gaskoňska hľadáme 4tú.
Jen tak bych to povytáhla, ať jsou občas nahoře taky nějaká cyklistická témata...
V době, kdy bylo toto téma naposledy živé (před pár dny, ale zdá se to už celou věčnost) bylo mé téměř definitivní rozhodnutí vyrazit k Polskému Baltu podle Petrovy inspirace.
Se dvěma dalšími variantami - buď se v Koszalinu stočit k jihu a vracet se domů kolmo nebo pokračovat po pobřeží, možná s krátkou rekreační zastávkou na Helu a vracet se domů vlakem buď z Gdańsku nebo vyšlo-li by to časově, tak až z Marlborku.
Jestli budeme mít ještě v létě myšlenky na cestování, natož do Pobaltí, je velkou neznámou - ale nakonec i plánování s prstem po mapě má své kouzlo a tak bych zatím v dalším rozvíjení plánu chtěla pokračovat, jako by se nic nedělo.
Dnes či zítra by mi měl dorazit "Esterbauer" (úžasné cyklistické mapy, bez kterých si cestování na kole navzdory všem samrtfounům a gůglům neumím představit) a začnu si to plánovat po etapách.
Jé, Esterbauer, ten mi v začátcích hodně pomohl a teď bych na něj zapomněl.
Opustil jsem ho když jsem začal jezdit jinudy a hlavně jsem si uvědomil, že je nevýhodné, že na těch jinak super cyklomapách je vlastně jen úzký pruh okolo trasy. Ale ta příjemná kombinace dobré cyklomapy, navigačních pokynů a vlastivědného obsahu, to bylo fakt výborné.