Prostě nevstoupíš, i kdyby ses snažil sebevíc. A já se snažil celkem dost, v dubnu jsem si projel první část cesty na elektrokole, a zjistil dvě věci.
1. Kráčet ve vlastních stopách, po bez dvou čtyřiceti letech prostě není technicky možné, některé cesty nejsou, jiné změnily status na silnice pro motorová vozidla, a tak mám smolíka.
2. Přejet Schwarzwald na jeden vrz už nedokážu, ty kopce jsou na mě moc dlouhé a moc s zatímtrmé, nechal bych tam spoustu sil a času, takže, stejně jako všechny cyklotrasy hory objedu i za cenu zajížďky v řádu 20 kilometrů.
Takže z původní trasy zůstávají jen ta velká města a mezi nimi se nějak budu plácat, cestami, kudy jsem už kdysi jel, nebo úplně jinými, čert to vem, hlavně že se točí.
Před 14 dny jsem si i vyzkoušel, jaké to je na silničce s nosičem, a odhalil několik zásadních chyb, které jsem se pokusil odstranit. Především vyměnil jsem superlehké pláště za něco, co se tváří jako držák, i když stále na 23 mm, vyměnil sedlo (díky za zapůjčení a rady Rondo) a celkem zásadně odlehčil zavazadla.
První týden mám rozplánovaný a zabookovaný, protože vím do čeho jdu, dál se uvidí. Času mám celkem dost, 21. července bych měl být ale doma.
Zapnu si Garmin LiveTrack, takže když bude někdo chtít vědět kde se právě pohybuju, může si kliknout na link, který se objeví na mailu:
[email protected]
– heslo „VelkePopovice“.
Pokud to půjde, budu se meldovat i cestou a večer.
Plán vypadá rámcově takhle.
Tak zatím, zítra ráno na startu….
Hoďte na něj síť, je to blázen!
... ale ten správnej druh.
Ať Ti to šlape... a třebas Ti to příště vyjde i s tím spolužákem co šlapal před lety s Tebou.
Je to cvok, ale správnej :-)))
No dobro došli.. teda radši dojeli :)
Šťastnou cestu, ať Ti jde všechno podle plánu a překvapení ať jsou jen příjemná.
Ať Ti to dobře šlape (a očekávám zprávy + fotky z cesty) :-)
To máš pěkný výlet. Hezkou cestu přeji.
Nedávno jsem si na tebe vzpomněla a že ti pošlu fotohádanku. Která tebou opěvovaná řeka to je?
Snad jsem to nepopletla, psal jsi o ní. Jezdíš taky podél řek ... kterou máš rád?
Je od R, ale Rhein to není, milý pane.
Že by Rhõna, takhle jsem ji neviděl, jen jak veletok
Ano, je to ona.
Možná celá cesta podél ní je pěkná.
Určitě, měl jsm ji v merku před měsícem, na elektrice, ale nakonec jsem změnil plán na Zelenáče, a tak i trasu, bál jsem se těch kopců u horního toku.
Jednou ji ale dostanu celou...
Copak kopce, ale stejně by ti to nevyšlo, do půlky června tam bylo hodně sněhu.
Tak ať ti to frčí!
Tak jsem se konečně pohnul.
Není až takové vedro a silnice poloprázdné, až podezřelá pohodička. Povinná fotka z cyklistou, a polévka v Sulzbach-Rosenbergu. Nevím jestlo mě můj výživový poradce nevykráká, ale něl jsem na ní chuť.
Tím spíš, že v kuchyni hodpody "Bavorský dvůr" už 25 let šéfuje Jakub z Plzně.
Sulzbachu bych chtěl k obědu "Bratkartoffeln mit Sülz e und Remoulade" :)
https://www.lecker.de/bratkartoffeln-mit-suelze...
Sulzbach nemá se sulcem nic společného.
Je to starobylé město, pro nás je zajímavá epocha Karla IV.
Ten ustanovil Sulzbach hlavním městem oblasti Neuböhmen, kterou připojil k Českému království.
Bylo to důležité město na Zlaté cestě z Norimberku do Prahy, dneska tak trocbu stranou, protože dálnice vede o kus dál.
Bydlíval jsem tu koncem 90tých, když jsme dělali ten soft na stožáry pro Siemens a tenkrát se tu seznámil s mladým Jakubem, co pendloval jako kuchař z Plzně. Dneska už má hospodu v nájmu on a a je šéf.
Horní Falc, to není Bavorsko nebo Franky, a už vůbec ne Sasko.
https://de.wikipedia.org/wiki/Sulzbach-Rosenberg
Ta polívka vypadá hnusně a voda za ní ještě hůř!
huš, ženská, teď jsem zasednul, že zakrmím, a prej mám po žížalkách, že hojte niks, ještě že mám brašnu plnou proviantu....
náhodou byla dobrá, místo knedlíčků játrové nudličky špecle, co bych za ní teď dal...
mám jen sušenku
Tak to máš blbý. Si právě dodělávám kynuté knedlíky, budou s višněma a s tvarohem :-)
Ať ti to odpoledne jede!
Šťastnou cestu, budeš jí, tak jako každý, potřebovat. Tak ať ťi to jede.
Tak zahřívací kolo mám za sebou.
Vlastně, cesta měla dvě části, se Soňou autem do Werberg- Közblitz, a pak už po ose.
Popravdě, těžko říci, jestli ta druhá část byla náročnější, psychicky určitě nikoliv. Uvědomil js si, že jako spolujezdec jsem nikam dál se Soňou už léta nejel, a pokud to půjde, nepojedu.
Její dravý, hektický a agresivní styl jízdy mě psychicky ničí. Dojíždět na metr za kamion, brzda plyn, neustálé škubání volantem, to fakt není nic pro mě. Mě by ty systémy takovou jízdu vůbec nedovolily, každou chvilku by se aktivovalo automatické brždění.
Soňa jistě jezdí dobře, nikdy nebourala, ale....
No a pak známou trasou, a že mě nic nepřekvapí. A přece, frézování silnice, strategie " to projedu" nefungovala, horkej asfslt neprojedu.
Tak jen malinko zpátky a objížďkou, jinak vše v naprostém klidu a pohodě.
To zítra už půjde do tuhého.
Takže takhle:
https://www.relive.cc/view/g36642929103
a pochopitelně, proto vlastně do těch dálav jezdím
Jenom osm k zelí ? Na kolik budeš zítra přifoukávat ? :-)
Si říkal že hlavní je po cestě furt jíst :-)
Vtech báglech mám prakticky jen žrádlo....
No, s tou redukcí předmětů co vezu jsem to trochu přehnal, vyřadil jsem (omylem) svoji čtyřnabíječku, ale klika, že Norimberk, nebyl problém koupit duplikát.
Vždycky doma něco zapomenu, a to to mám všechno nachystané už tejden...
Teď to byla nabíječka a rukavičky. Ale ty mám náhradní.
:-)) Že ty máš ty snídaně a svačinky trojmo jištěné a zálohované.
Pěkná porce a určitě dobrá. Doufám, že to bylo až večer po jízdě a ne v poledne :-)
Cestou nikdy, už bych tam zůstal a nehli.
Tady je knajpa co se specializuje na ty wursty snad od dob, co tu vláčeli Mistra Jana do Kostnice. Prostě jidelní lístek má jen Bratwurst, 6,8,12 kousků...
zelí nebo bramborovej salát, křen a preclík, historickej barák, lapaj na to kafky turisty a cizince. Pivo slušný, za 3.30, teda 0,4l.
To v Bochumi chtěj bůra.
Dneska jedu daleko, a zima určitě nebude, tak naplánuji odjezd na pátou, ale vyjedu v půl šesté. Scénku hledání brýlý nahradila zcénka "kde mám hodinky" ale výsledné zpoždění podobné.
A pak spícím Norimberkem na E14.
Zdá se, že tady byl čas milosrdný, silnice stejná jako před léty, kolo cvrliká, den jak z pohádky. A tàmhle, támhle v kopci v tom lesíku, tam ude to odpočívadli kde jsme tenkrát spali na lavičkách, posedím, napíšu Soňe, popustím uzdu nostalgii, a taky něco zakousnu, jak mě nařízeno. 27 km za sebou, hezky to utíká.
Vysloveně se těším, jak se potkám se svou minulostí jako najaře.
Ne!
Tohle ne! Co mi to provedli? Celé odpočívadlo zasypané hlínou, kousek dál staví nadjezd železnice, a z MÉHO odpočívadla si udělali deponii. Cítím ránu na solar, bolest, vztek a lítost. Ještě před 3mi měsíci tam bylka. MOJE LAVIČKA. Zrada, útok na mou minulost, nefér, hnus.
Najednou mi ztěžknou nohy, nebaví mě to, mám najednou žízeň, hlad, chci si srdnout a nemám kde.
Proč tohle, proč já?!?!
Nemá to smysl, všechno zničí, zdevastují, nezůstane nic, jen jedna černobílá fotka. I když tpo uklidí, a namontují novou lavičku, už to nebude ona.
O pět kiláků dál jiné, o moc škaredější, odpočívadlo, teskná sms domů.
"Sleduji tě!" čtu, a pak nějaké ty věty, co sr vždycky říkají, že mám koukat dopředu a těšit se na nové a taljk.
Já se těšil na staré!!!!
A pak si čtu ten nadpis o té řece, a dochází mě krutá jeho pravda.
Nikdy už nebude včerejší den.
A ani ten dnešní.
Tak si ho užijte, taky zamáčknu slzu a polknu hněv, a přišlápnu si.
Proto neni moc dobre se vracet tam, kde se mi to libilo. Lepsi objevovat nove a nove.
V roce 1992 jsem se hrnul v S1203 pres Alpy do Italie. Vyhybal jsem se dalnici a na rakousko-italskou caru jsem jel silnickou, na kterou vyl zakaazany vjezd i osobackum s vlekem. Serpentynky skrz skaly, ze nejednou sel volant skoro nadoraz. Ucinena nadhera.
A pak jsem tam dorazil nekde kolem roku 2008 na kole, ze pojedeme z Rakouska do Italie na spagety. Odbocku jsem nasel, zakazova znacka ale nikde. Siroka rovna asfaltka, odstrilene skaly, jen mistama clovek zahlidnul za svodidly zbytecky serpentyn. Humus a nuda.
Moc to nechapu, byla to svym zpusobem alpska atrakce pro sofera. Kdo chtel frcet, mel po okoli primejsi alternativy. Nakonec, na italske strane je strma stena, po ni silnicka sjizdi v ostrych serpentinach, vynesenych do "balkonku". Mam docela strach tam prijet znovu, aby i v Italii tam neudelali novy primy viadukt.
A v Rakousku, kousek od Krimmlu je soubezna silnicka s hlavni, na ktere vedl mostik pres horsky potok primo proti skale, v ni vysekana uzka ostra zatacka. V roce 2000 jsem se tam s Campem vylamoval nadvakrat (dlouhy auto, rejd jak V3S). V roce 2005 jsem tam natesene frcel na kole...a prd. Siroky sikmy most, zatacka nikde. Pritom je to jen bocni silnicka k chatam, kudy se da navic snadno vyhnout placeni myta na hlavni silnici. Takze tim jdou sami proti sobe.
Tedy, za to bych jim vyhlásil válku :)
Žádný Essen a ještě zničená pamětní lavička.. si nějak koledujou.
Počůràm jim národní dubisko, po tom apfelschorle co jsem vypil čůrám kyselinu, to ho zahubí...
Tvá cyklorealityshow mě baví. Cestuju podobně, před týdnem jsem dojel Grado-Č.Krumlov po Alpe Adria a přemýšlím nad další cestou. Zajímalo by mě, jestli jsi vážil ten nosič+brašny s obsahem. Já jsem přes Alpy a Šumavu trochu láteřil nad tím, co to váží. A to jedu jako ty, tzv. nalehko.
Nevážil jsem to, ale extra lehké to není, hadříky váží prd, ale dost mě sebere ta elektronika, notebook, powerbanky, nabíječky...
Ono se to nasčítá.
Taky vezu dost vody, kromě bidonu 2 litry, a dobře jsem udělal. A pak mám 6 duší, vystrašen z výletu před dvěma týdny, třeba na ně nedojde.
Zk
6 dusi ??? Wassermann ti musi zavidet ! :-)
Kdybys radsi poridil poradny lepeni, stacily by ti dve, no dobre, tobe tri.
Lepení je k prdu, když utrhnu ventilek...
Vylekalo mě, že jsem duši skřípnul při výměně, tyhle pláště jsou fakt tuhý, to Michelinky se navlíkali jak punčošky.
Lepení mám, ale v poli nic nezalepím.
Vez jsem 4, a 3 dokázal zrušit za jedinej den.
Kdepak, nezůstanu někde viset kvűli duši, váží prd...
co máš za pláště? Já mám nějaký Schwalbimy Durana, nebo Lugana (dívat se nepudu) 622-23 s kevlarovou patkou a nasazuju a sundavám to prstama.. duši neskřípnu - nasadím jednu stranu pláště, vstrčím duši. mírně ji nafouknu aby získala tvar a vyplnila plášť a nasadím druhou stranu pláště. Natlačím vzduchem, nasadím jedu.
https://www.bike-eshop.cz/plaste-krosova-kola...
to by podle popisu i ceny mělo být podobný tomu co mám já, taky kupuju zesílený... nepočítám, že by nějakej výrobce dělal něco v podobné cenové relaci něco extraspeciálního.
Ono asi záleží taky trochu na ráfku a jak je hlubokej, pláště to byly taky nové, než se vytáhnou, kdo ví.
Ale potrápo mě to fest, to vůbec obout.
Snad to vydrží.
Zase se dělá teploučko..
.
Jinak s tím lepením, 18 mm duše se lepí trochu hůř než balon, sady lepení mají záplaty jako kráva, nepoužitelné, a těch mini mají sotva hvě, mají li.
Koupil jsem si 14 mm flastry, tím se to dá lepit. Doufám, že nebudu potřebovat.
Na tyhle malý duše jsou výborný samolepicí záplaty Parktool (třeba tuhle https://www.alza.cz/sport/sada-samolepicich... Nalepíš a jedeš.. když to pak lepím doma normální záplatou je to opruz..
Samolepka je dost risk. Snadno se odseparuje nějakou nečistotou. Není nad klasickou vulkanizaci lepidlem. Nedostižné je lepení od Ferdusu. Tenoučké záplaty doslova srostou s duší. A lepidlo i otevřené vydrží dlouho, nevysychá snadno. A pro duše na silničky dělají přiměřeně velké flastříky. Dá se to koupit jako sada v krabičce a pak se prodávají někde i sólo díly -jednotlivosti ale nakupuju podle potřeby do foroty přímo v jejich e-shopu.
Ď za radu, Ferduse vyzkouším.. Samolepičky jsem zkoušel různý, ale ty Parktooly jsou dokonalý. Na jednu jsem zapomněl a sundaval ji po svou letech při dalším píchnutí jinde...
S tím Ferdusem to jde raz dva. Pod samolepku to taky musíš nějak očistit. U klasiky šmirglem lehce oškrábneš "do živého", dáš trošku lepidla, necháš půlminutku zavadnout a přitiskneš záplatu. Tři minutky a montuješ duši zpátky, zvlášť talentovaný nešika pět minut :-)
Lepím teda až doma a zatím jen do deseti lepení. Ferdus funguje, aji když to vlastně vůbec ještě lepit neumím :-)
Jasně, i v parktoolech je smirglíček :)
Ferduse jsem zkoušel naposledy před nějakými 20 roky a nenadchnul. Asi jsem dělal něco špatně, ale averze zůstala. Za mě – vulkan cement nedostižný. Navíc nepotřebuje žádné specielní flastry, záplaty stříhám na velikosti dle potřeby ze starých duší, 15g tubka vydrží roky a ještě si mi nestalo že by vyschnul.
https://tmely-silikony-lepidla.heureka.cz/lear...
Stříhání z duší rád nechám do muzea. Je to k prdu. Flastr pak má rantl, za který se odírá o plášť a hrozí oddrbnutí. Duše v plášti furt pracuje, nepatrně se vůči němu posouvá při každém otočení kola.
Navíc bys měl vždycky před lepením odrbat vrchní zoxidovanou a špinavou vrstvu z duše, ale i z té nastříhané záplaty. Nemluvě už o tom, že na duši bývají i zbytky klouzku a jiné nečistoty. Vše bezvadné pro odseparování a špatné přivulkanizování. Dnešní záplaty jsou tohodle ušetřené a okraje mají do vytracena.
Moc tomu nerozumím.
Byla doba, kdy se štupovali fusekle. Babička navlékla ponožku na hříbek, a pak bavlnkou vytvořilo křížovou mřížku. Už se to dlouho nedělá.
Taky si pamatuji, že i automechanici lecos dovvedli opravit, a dnes se to mění.
Nechápu, proč se to netýká duší. Jednoduchá úvaha, práce, čas, lepidla, záplaty, a ten voser kolem?
Vyplatí se to?
Vezu lepení jako KPZ, když se člověk dostane do tísně (pomalu docházejí duše, a ne všude jsou silniční duše běžným sortimentem, musí se lepit.
Chápu to jako nějaký pozůstatek z dob, kdy duše nebyly, sháněly se.
Nebo fakt někdo ještě štupuje ty ponož
m, vždytnive stojijakta duše! Neplejtvejte
Dobrý vlněný ponožky mi za zaštupování stojí.
A lepení duší? No určitě je to ekologické, používat ten kus gumy co nejdýl. Já ty, které mají poškozený ventilek nevyhazuji a stříhám z nich gumičky, podložky... Taková gumička je potřeba co chvílu... Zas tak velkou spotřebu duší nemám, za těch deset let jsem koupila jen ty, co mám v kolech a pro každý stroj dvě náhradní. Na gumičky šly za deset let dvě duše, víc jsem jich zatím nespotřebovala a už pomalu tu druhou dostříhávám a nebudu mít gumičky :-(
Jsi spořivá dcerečka z Moravy.
Pamatuju záplaty na gatích, štupované fusekle a punčocháče, to dneska už nikdo nedělá.
Navíc, na silničce, kde se honí gramy i na duši a plášti, fakt asi spíš ne.
Ale vy asi furt nemáte představu, jak ta duše je úzká, a zalepit ji fakt lze jen pidi záplatou.
Růžence jsem ještě duši do plášťů 23 mm neměnila. Ale gumičky z těchto tenkejch duší se výborně hodí na zaplítání hřívy koním.
Jinak já mám zaštupované všechny cyklogatě, vlezu pro malinu, ostružinu a hned je v nich ďurka, bych se nedoplatila pořád kupovat novýa v té rychlosti si toho stejně nikdo nevšimne. Bundičky a vestičky z uměliny maj taky všechny našitý reflexy na ďurkách, stačí se ochomejtnout u ohně a máš tam díru od jiskry na to šup. Přece se kvůlivá nějakýmu ohozu na kolo nebudu žinýrovat zastavit se na pivko u berana či prasete na rožní. A nebudu s sebou vozit baťoh s převlečením nebo furt kupovat nový hadry...
Takhle, Soňa mě vyspravuje taky kdejaký hadřík, co si trhnu, ale fusekle bavlnkou křížem fakt už ne.
Heeee, teď jsem si vzpoměl, jak jsem si kdysi koupil bundu těch americkejch bombarderu, vkůži, je už to let.
A Soňa, protože ví, žervu pracky do kapes a viděla, jak je to blbě šitý, že kapsu utrhnu, my kapsy preventivně zašila.
Zima jako kráva, v Essenu s celou partou.
Proč si neschováš ruce do kapes?
Soňa mi je zašila, abych tam nerval pracky...
Celá firma se tím baví dodnes.
Ženský to moc prožívaj. Onehdá jsem v bundě na kole potkal v plné rychlosti nějakou agresivní ostružinu a rozsápla mi blbě rukáv. Klasická skoba. Ne že by mi vadilo luftování navíc, ale hrozilo další roztržení o kdejakou čumějící větvičku. Tak jsem přemejšlel, co s tím...
No, a kdybys z té lepící pásky vystřihl ještě třeba hvězdičku nebo kolečko, bylo by to "jak od tama" :-)
Moje hvězdčka zakrývá propálenou díru a jak je šik!
Šikulka :-), já ale radši jehlu a nit, vydrží to déle, zrovna tuhle pár týdnů zpátky jsem 2 škuby na kaťatech záplatoval.
Bondpásky mám doma klubo, asi sto metrů. Říkal jsem si, že v nejhorším to po každém praní přelepím. - Bunda se už prala nejmíň desetkrát, fotka je aktuální. Není co dál řešit :-)
Mimo to, ta látka je děsně jemná, asi by se i blbě šila. Ale to může být jen můj chybný dojem, s bídou zvládám přidrátovat knoflík.
Tos mě s těma kapsama pobavil. Jsem myslela, že jenom zpevnila zapošití okrajů těch kapes, prostě, že to zpevnila... a ona ti zašila kapsy úplně, to by mě nenapadlo, ale budu si pamatovat :-)
Prostě mě zná, a umí se chránit :-)
Co to bude opravovat, prevence
Něco jiného je duše do silničky a její lepení, když rezervní dfuše je stejně velká a těžká jako krabička lepení duše a něco jiného je doše do treka aplně n něco jiného do horáku. Nedovedu si představit vézt víc než jednu rezervní duši. Není problém vézt krabičku lepení a duši zalepit.
I na autech si leccos opravuju, opravil jsem před léty tekoucí vidlici, nad kterou vyhlášený vidlicový guru zlomil hůl, odepsal ji šmahem. Dodneska jezdí k plné spokojenosti.
Jsou věci, co se opravit rozumným a ekonomickým způsobem pořád dají. A mnoho jiných se skutečně nevyplatí.
Je ale blbost to řešit šmahem, od zdi ke zdi. Vytvořit si nějaké schema, že dřív se opravovalo, dneska se mění a pořizuje nové - a toho se univerzálně držet.
Jasně, kdo musí vidlema čechrat prachy, aby se mu nezapařily, tak si může dopřávat libovolnou filozofii spotřeby. Sranda ale je, že takhle trendy se snaží žít a předvádět i mnoho těch, co mají průměrné, nebo lehce nadprůměrné příjmy a vyhlíží každou vejplatu.
Zrovna u duší není žádný problém tam fláknout flek za dvě kačky, místo nákupu další duše za kilo. Kilo ke kilu a místo zbytečných nákupů duší si radši zaplatím třeba penzionek tam, kde jsem ještě nebyl.
Na fotce - dvojice Ferdusů vlevo dnešní práce, vpravo nějaká dřívější.
A lepit běžné ultralight duše do žiletek taky není žádný problém s vhodnou záplatou. Úplně stejná práce, jako na treka nebo horáce.
Jezdi na 100 letejch plečkách a opravit musíš všechno.. a furt se učíš.. postup kterej fungoval na jedný sadě dílů na druhý nefunguje... Zrovna jsem dojebal matici kliky a pokud mám kliku tak jen tu...
Nemám sice stoletou plečku, ale přes padesát let starý motorový pohybovadlo jsem měl rozebraný do šroubečku, předtím držel při životě stejně starou Oktávku a razdvatrojku, takže vím, o čem to zhruba je.
hehe, 1203 jsme taky měli, to byl oužasnej stroj, na tom se dokázalo rozbít všechno kdykoliv a jakkoliv. Ovšem vzhledem k absenci elektroniky, kdy to fungovalo na principu táhla a páčky, se to většinou dalo i za cenu kuriozních postupů vyřešit :)
jj, byl jsem s tím i na Glocknerské, přes 2.500 mnm. To byla ta správná komedie :-)
Za mě největší šaškárna byl výlet na Slovensko, kde nám začal neopravitelně chcát chladič... Nový samozřejmě nikde. A když jsme to vyřešili (dočasně) za pomoci kusu zahradní hadice, trychtejře, několika kanystrů s vodou a zvýšení obslužného personálu vozu na 3 (řidič a dva mechanici starající se o ztrátové chlazení), Jarda dupnul na plyn, aby jsme už jeli do pryč, tak razantně, až přerval strunu tak šikovně, že nešla nastavit... No tedy obslužný personál vozu se rozrostl ještě o plynaře, který se staral za pomoci kombinaček o přísun paliva dle pokynů řidiče.. Na toho zbývalo určování směru jízdy, volba rychlostního stupně a obsluha brzd.
Dalo se to ještě vylepšit třeba o ztrátu kulisy řazení (odzkoušeno dlouhodobě). Pak třeba z trojky na dvojku v kopcích řadíš tak, že pokaždé úplně zastavíš a na dvojku se dostáváš rozjezdem přes jedničku. Byl to úžasnej stroj a člověk se na něm hodně naučil za extrémně krátkou dobu :-))
Já jsem takhle kdysi dávno zažil poruchu v motorovém voze řady 810. Najednou se ukázalo, že z předposlední stanice se vlak nemůže rozjet. Fíra otevřel v prostoru pro cestující dekl, nahnul se nad motorem, na řidící stanoviště instaloval průvodčího s pokynem: hlaš mi návěsti, a tak jsme dojeli na konečnou.
Formulace nepřesná, měl jsi napsat:
‘‘Stříhání z duší rád nechám do muzea. Je MI to k prdu. Flastr pak má rantl, za který se MI odírá o plášť a hrozí oddrbnutí. Duše MI v plášti furt pracuje, nepatrně se vůči němu posouvá při každém otočení kola.‘‘
Já měl asi tu smůlu že mě tuten zajímavý problém ještě nepotkal, a to lepím jen rantlovanými flastry z duší. Ty samozřejmě šmirglem před lepením sjíždím taky, jinak by to pochopitelně nedrželo. Že by mi duše v plášti cestovala jsem nepozoroval – když jednou za půl roku píchnu tak ji musím z toho pláště ’’odlepit‘‘, jak už je s ním srostlá. :-)
Ale v pohodě, mně nefunguje Ferdus, tobě zase záplaty z duší, hlavní je že nám funguje to co se nám osvědčilo. :-)
Nejen MI. Duše v plášti pracuje. Tak to prostě funguje, s tím se smiř. Jeden z hlavních důvodů, proč se používají bezdušáky. Aby se eliminoval tenhle pohyb, vzájemné tření a ztráty z toho plynoucí. Je pak znatelně menší valivý odpor, vznikající právě tím vzájemným pohybem. Patrně tomu "předcházíš" vpatláním přebytků lepidla do pláště. O to větší šponování duše se pak koná okolo. Nepředstavuj si to ale jako nějaké pohyby o centimetry nebo decimetry. I milimetry a desetinky dělají moc, při cca pěti stech otočeních kola na každém kilometru.
Budu doufat že i mně se někdy podaří pracující duší v plášti rantlovaný flastr oddrbnout, moc tomu ale nevěřím :-(.
Nemusí se to podařit nikdy, jde se tomu ale trochu naproti.
Kdysi jsem si takhle "znouzectnost" lepil zkanibalizovanou duší galusky, protože tehdy žádné tenké záplaty neexistovaly. Byla to bída, sice to tak nějak drželo, ale...
Doba se naštěstí hnula, materiály se mění, zdokonalují, proč toho tedy nevyužít a tvrdnout v minulosti.
Nicméně, každého volba. Když tě to tak baví, tak "hodně štěstí s tým pertynaxom" ;-)
To je pak těžký,kdyžs kusem tlusté černé gumy z nějaké staré duše lepil galusku. Si matně vzpomínám, že bráchvy galusky byly z takové tenoučké žluté gumy.
Si to pamatuju, bo z toho byly gumičky na hřívu nejlepší, se to pak přelepovalo ještě kouskem izolepy, aby to líp vypadalo :-)
http://nd03.jxs.cz/355/054/bb5803f670_61160343...
Jo, dnes už se prodávají spešl gumičky a galusek netřeba:
http://www.equitation.cz/index.php?route...
Právě že jsme to lepívali záplatama z té tenoučké žluté duše, abychom tam nervali klasické tlusté fleky.
Občas vídám tyhle gumičky se někde povalovat a marně jsem přemýšlel k čemu to je dobrý s takovým spojením a ona to je koňařina. Taky mě to mohlo napadnout když je k tomu všude toliká koňských hromad uprostřed cest.
Když vidím, co všechno se pro ty koně vyrábí, tak si říkám, ty se mají...
http://www.equitation.cz/chov-a-osetrovani...
Je to určitě vynikající byznys, podobně jako vše pro psy. Końů sice není tolik, ale zase se kolem nich pohybují lidi o dost bohatší.
Potřebuješ taky chránič na ocas? :-)
Minus protože bezdušáky mají větší valivý odpor.
Protože ta tekutina vevnitř...
Hmmm, tak to teda čtu, nebo slyším úplně poprvé. Nějaké fungl nové, zcela převratné výzkumy ? Byl by odkaz ? Jak by to mělo fungovat ? Čím by mělo "mlíko" způsobovat valivý odpor ?
Ach ty internety. Já zas čtu poprvé, že bezdušáky mají menší odpor. Jdu hledat.
V podstatě by nebyl důvod, proč je zavádět i na autech a motorkách, vyrábět fortelnější pláště s důkladnější patkou. Komplikovat si život nahazováním bezdušáků na ráfek, vymejšlením systému oprav defektů, když to s duší bejvalo tak jednoduché. Jenže co bylo dobré na 30kW autě v 70 km rychlosti, to už by na dálnici ve 130 zlobilo. Díky zmíněnému tření by gumy fajrovaly jak kamna a měnily by se tlaky, hrozily defekty. A to všechno právě kvůli tomu valivému odporu plášťů vůči duším.
Vyšší spotřebu nechávám stranou, i když někdo tu výrobu tepla musí zaplatit.
Tak to vypadá zložitější, než jsem si myslel.
https://www.bicyclerollingresistance.com...
Studuji dál.
Nechci ti do toho házet vidle, ale největší jízdní odpory jsou v hlavě.
Gram na ráfku sice udělá kilo přes pupek, ale hlava to všechno řídí.
Co bolí, co nemůže, co je unavený - to všechno je v hlavě. Pokud se nechystáš vyhrát Tour, soustředil bych se na to, a ne na gumy.
Jenže nevhodné gumy, ať slabé, nebo naopak zbytečně těžké, příliš hladné, klouzavé nebo naopak zbyterčně moc "zubaté" apod. ti můžou tak znepříjemni a zkomplikovat jízdu už hned po pár kilometrech po ránu, že se z toho do večera nedostaneš a den hodně protrpíš.
Správné gumy jsou hodně důležité pro jízdní pohodu a dobrý výkon.
To určitě, ale zkoumat valivý bezdušové a gumy z duší na silničce, je trochu moc theoretické.
Stejně jsou obě hladké jak dětská prdelka
Dost bude záležet, jak se do toho kdo opírá. Na pohodu můžeš mít obutou třeba zahradní hadici. Když ale budeš hodinu dupat na hraně svých možností v nějakém časovém limitu, tak oceníš každičký detail, co přinese zlepšení jízdních vlastností, zmenšení odporů.
Jo, když dupeš TdF, oceníš, jak říkám. Jinak pod hranicí rozlišovací schopnosti.
A jak říkal Kutuzov: těžko na cvičišti....
Fakt to není jen o TdF. I ryzí amatér a chcíplá lemra, co se rozhodne někde vyšťavit na nějaké akci tyhle vymoženosti ocení. Ale jak už jsem psal - ne na pár kilometrech a ne ve výletním tempu.
bezdušáky nejsou žádná novinka.
https://www.sbazar.cz/tamasek1/detail/74068497...
Jenže tohle je spíš něco jako napůl galuska a napůl plášťovka. Bezdušák je otevřený vůči ráfku.
Je to přesně opačně. I když při těch vyšších žiletkářských tlacích ten rozdíl bude zanedbatelnej.
No já si tu práci dal a zjistil, že celá sestava vč. mé maličkosti má 106kg. Ortlieby s hadrama a spol. mají přitom 10kg,nosič 1,5kg, což mi nepřipadá tolik. Ale tahám s sebou kilový Abus, vodu jen do sedmičky (voda je všude), dvě duše. Příště nechám doma dlouhý kalhoty a pořídím lehčí tenisky než mám (jedu v tvrdých tretrách). Jinak kolo na pokoji umím tak v 90% taky. Ale jedu na horákovi 29er. Dávám rychlý gumy, za pět let jen cca 3 defekty na 5tis. km. Nejhorší jsou asi ČD s těma výlukama a přístupem k majetku cestujícího. To je vždycky adrenalin, bez kterýho bych se obešel.
Vyjet zrána se vyplatilo, odpoledne bylo opravdu teplo, ale to už jsem měl 90 v zadku.
Poslušně jsem se držel Rondovi rady, a fest zakrmoval a popíjel, těžko říci, jestli mě to významně pomohlo, ale dojel jsem.
Mám zato, že to byla nejtěžší etapa z cesty do Města světel, prostě ty Švábské hory nevokecáš.
Odměnou mě byly nádherné pohledy na most. Sice uplácanej z betonu, ale přesto, dechberoucí konstrukce.
Mrzutosti mi tropil rozteklý asfalt, nalepil se na plášť, na něj kamínky, a už to chrastilo o blatník, naštěstí to tekoucí lepidlo bylo jen na úseku asi 3 kilometrů.
Nebudu machrovat, mám z toho tak akorát, mož á malinko přes akorát.
https://www.relive.cc/view/g36692231213
A konečnę, Francie.
Do Štrasburku 45, pršet nebude, co si přát víc.
Vločky, to víš, ve Frankrajchu :-)
Co to je za "jídlo", vypadá to značně nechutně.
Jako by kuchař měl průjem :-)
Ale kuš, podle všeho nový brambory pečený ve šlupce, nějaká hořčično cibulová omáčka a telecí nebo libový vepřový, případně skopový?
Já bych se asi i oblíznul.
Jo, nebo to taky může bejt chleba s hořčicí a čevabčiči :-)
Ta průjmová omáčka obsahuje houbičky :-) Jindra bude po nich trochu zfetlej :-) Ať je to co to je, dostat to někde na talíři tak stím omlátim kuchaři palici :-)
Ty umíš prd, bambulo, závidíš a slintáš.
Ale když už jsme u toho jídla, včera jsem měl večer v Heilbronnu česnečku, tedy smetanový krém s petrželí a česnekem. To jsem ještě neviděl. Bylo to ale dobrý, ta smetana srazí tu ostrost česneku, nevím, znáte to někdo?
Huuuumuuus :-)
Smetanovou česnečku zkusím uvařit..
Dal bych si vepřo knedlo zelo. A mohu změnit přílohu? Samozřejmě. Tak mi místo těch knedlíků dejte husu a místo zelí králíka. :)
Co je to za módu dávat místo talíře volant z Tatry 111 a doprostřed deci polívky ? Vídám to v poslední době ledaskde.
To je, aby sis měl kam odložit žvýkačku a měl kam dávat kosti a chlupy :-)
To delaji germani, a od nich to vsichni prebrali, my, Madari.... . servírujou to do helmy britských vojáků.
Frantici maji jinej zlozvyk, delaji na taliri design, a tak tam naserou smouhy nejakou hnedou srackou, sladky to je, oblemtáš si ruce a příbor, dřív než začneš jíst
nechutnej bumus, zvlast kdyz to hnedy k tomu jidlu fakt nepasuje
proste posypu to antiperlema, pac je to hezký...
Tak teď to donesli.
Tatarák, po jejich.
V cajku, ale ty šmouhy tou hnědou slDkou sračkou si neodpustěj.
Nějak to utřít, aby ti to nerosekalo chuť.
Dizajnéři..
Po jejich umíš, tak je zhoukej, že ti to donesli na neumytým talíři po nějaké krupicové kaši. Uvidíš, jak budou čumět.
Umím akorát tak hovno, teda domluvím se, ale abych je mohl hezky zepsout, na to nemám.
Teď jsem hodinu kafral s 45letym profesorem ze střední, žlutá vesta, levičák, ale Evropan.
Myslel si, že Praha je na Dunaji....
Chybí mi slovní zásoba, nevím jak se řekne francouzsky ostnatý drát ani výjezdní doložka.
Hůř, neumím říct ani jak se řekne fronta na maso.
A pak se bav s levičákem o politice.
To červené na té šlichtě je sušený žloutek? :-)
Ti řeknu že to vedle tataráku ani neleželo. :-(
Ne, to bylo nějaké naložené rajče.
Tohle je francouzský tatarák - Tartare du boeuf, tak to prostě je
https://youtu.be/2acJBj08Hh4
Teda rozumím úplné houno ale je jisté že tatarák neumí.
Odvážné tvrzení, vzhledem k tomu že tatarák vymysleli právě Frantíci... tuhle to máš polopaticky https://www.svet-potravin.cz/clanek/syrova...
Já ho třeba rád takhle - čistý maso bez vajcete jen opepřený, osolený, trocha cibulky a hodně česnekovaná topinka.
Něco vymyslet ještě neznamená že to umí a že to je dobré.
Když máš dobrý maso, tak čím míň toho k němu přidáš, tím líp.. nezabiješ jeho chuť. Je blbost dát hříšný prachy za dobrou svíčkovou, aby ses pak ládoval kečupem :) Ten mám tedy taky rád, ale na pečenejch bramborech :)
Chuť syrového masa? Ochutnal jsi někdy syrové maso? Tatarák je právě o koření ne o chuti syrového masa.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10084897100...
Když ti ho namíchají v hospodě, tak často jo. Ale sama taky dávám přednost tomu si ho namíchat sama. Ne až tak spartánsky jako kolega, ale za kečup v tataráku by se snad mělo zavírat. :-)
EDIT - teď jsem koukla teprve na ten odkaz. Worcester, sojovka a ještě sweet chilli omáčka a to všechno v jednom tataráku? To je fakt akorát zkažená drahá vstupní surovina. (Případně přeražená chuť nekvalitní náhražky.)
Ten jejich je jinej.
Přidal bych se k Bobovi, naše modifikace mi chutná víc, a když to podávají jako Pod ledem tak, že "sám si namíchâš" - ideál.
Ale tohle má standardní chuť "francouzského tataráku". Nikdy česnek, trošku kyselé, můžu přeložit ten recept, chce li někdo.
Ale bacha, vepřová, tak to je něco jiného
"cochon su lait" prase na mlíce???? asi selâtko, musím se přeptat
Paráda, hranolky jsou kravina, ale jinak, masíčko jak z nemluvněte
Omáčka bezva, a v tom puclíku měli pikantní, takhle se má dělat vepřové, aby Soňa nebrblala, ze zeru nezdrave
není to náhodou mlíčné selátko, tj sele, které bachyně ještě kojí?
asi jo, neznám to česky, natož po jejich
ale na férovku, hranolky?
to je omyl..
Těžkej omyl. Od pohledu k tomu nepatří, vařený brambory snad, ale já bych k tomu dala kus dobrého chleba. Koneckonců ho tam vzadu i mají.
Kanibale, žreci nemluvňátek, to sis místo tý vody nemoh otevřít plzeň? Nebo ti došla?
Plzeň tu nikde nemají, jen jedbou jsem ji iděl v nějakém supermarketu
.
Piju, pokud to mají alsaské 1664 nebo Kronnenburg. Když nic není, tak Heineken, ten je všude, nechápu co v tý Plzni dělají, že to neprotlačí.
Ale pivo nikdy k obědu...
naposled dnes, před ca 2 ma hodinama po ca 80 km polabím. Přijď blíž, dýchnu na tebe skvělé cibulovo-česnekové aroma :)
To ovšem není čisté maso, bez přísad (koření)cibule a vše podle chuti každého soudruha by to nebylo k jídlu.
Co je na soli, pepři a cibuli nečistýho? Já syrový maso jim běžně.. ať už ryby jakkoli (suši, naložený v octě - matjesy, pepřenky, zavináče, nebo jen tak pokapaný citronem), nebo i jakéhokoli poživatelného živočicha.. stačí osolit a opepřit, když je cibule a česnek tak plus bod. Jediný problém se syrovým masem je ten, že člověk hop běžně neužvýká.. proto se tatarák mele, nebo škrabe, nebo si to jemně nasekáš. Velmi dobře poznáš hnusný maso.. zatímco mírnou zasmrádlinu přepečeš, převaříš, překořeníš, tak zasyrova prd. A navíc to "uvaří" i takovej kuchařskej analfabet, co já.
Tak si budem každý papkat to co nám chutná, ja nic o nečisté soli ani pepři nepsal. Chuť tataráku dělají přísady a kdo si tam jaké dá je jen jeho věc. Na tom se snad shodnem :-)
jj, to jsem si takhle jednou dělal karbanátky a půlku jsem toho sežral zasyrova :)
Bobe, to je ne-evropanské :-)
Papkej si cochceš, ale nesmíš to nazývat tatarák, rum, máslo, atd. Na to máme ouřady, které ti předepíší, jak se to nesmí jmenovat, celou čtvrť ouřadů, vlastně :-)
Jasně, bude to hovězí mletá svíčková s kořením :-)
Zejména to platí o Vídeňském řízku.
To je kuřecí na víně, nové brambory, měli tam bufet, tohle mě přišlo dostatečně lehké, do tpho bedra, 38 stupňů tu je. To víš, servíroval jsrm to sám, podle toho to vypadá...
Náhodou to bylo dobrý.
Dělají to pro Němce, ten nedělní bufet, ti přijedou, přežerou se a valí přes Rýn domu.
Tak jak sis to servíroval sám to lecos vysvětluje :-) Jsi to měl napsat hned.A jsou v té omáčce hříbky nebo co to tam je?
Ale brambory jsem poznal :)
Takhle, poznat bramboru, pro absolventa základní školy, by neměl být problém, teda před inkluzí...
Je-li neděle, musím bý v Štrasburku.
Dneska bych si za tu svoji zaťatost nakopal, ale co už nadělám. Míjel jsem koupaliště, řeky, fontány, všude se cachtali lidičkové, pak jarmarky a veselice, tam zase pod slunečníky si dopřávali chladivé nápoje, zmrzliny a jiné laskominy, a já lemtal teplou vodu z bidonu a nadával si do starejch idiotů.
Terén málo náročný, ale po dvanácté se to všechno rozpálilo tak, že kdo mohl, nevylejzal ze stínu.
Buď pochváleny aleje u cest, a mráz či edro prdele roztrhá ouředníkům, co je chtějí rušit.
Slečna na recepci si mě pamatovala, podle kola, a vyzvídala, jaké to je v tomhle hicu na kole.
Povídám - terrible, strašné.
Ptala se proč to teda dělám.
Odpověděl jsem popravdě: protože jsem starej idiot.
Odpověděla, že starej nejsem.
Idiota nerozporovala.
https://www.relive.cc/view/g36740117816
Ale, což, přece se točí!
Jo, vedro na jihu umí potrápit. I v relativně velkých výškách, natož v nížinách.
Jak už jsem tu zmínil, vyrazili jsme tehdá z Rakouska do italského Timau na gáblík. Po ňamce ve stínu jsme po poledni neprozřetelně (počesku) vyrazili na zpáteční cestu. Dívali se po nás divně, zalezlí v stíněných průchodech domů.
Než jsme vydrápali blbejch 150 vejškovejch metrů na pěti kilákách k prvním serpentinám , málem jsme tam chcípli vedrem. Upražení zaživa. S každým dalším metrem nad 1.000 mnm už to šlo, nahoře v Rakousku už úplná pohoda.
Tady není jih...
Ani doma..
Ale když to vedro ignoruješ, dá se to. Co 5 km pít. To že voda je všude je dost omyl. Všude zavřeno, neděle odpoledne, ve 3 končím, otevřu v 7. Benzinky automat na kartu, ne jak v Německu.
Vodu s sebou, jinak trpíš. Žízní neumřeš, ale ne hceš někde zvonit s prosíkem, jenom proto, že si chtěl mít bágl o kilo a půl lehčí
Ten příběh se slečnou je velmi půvabnej :-) Dobře dojeď !
Moc rád Tě vidím.
Nejlepší příběhy okoukáš ze života :-)
Když recepční mají vůči hostům a zvláště kunčaftním nařízenou maximální zdvořilost. Ano pane, to kolečko je skutečně hranatý...:-)
Tak snad bude dnes chladněji, občas nęjaký mraj, taky takový opar, slunce to nemá šanci rozlumplovat, tedy zatím.
Na kanàlu je dovře
Den jak z pohádky, ráno o dost chladněji než včera, stezka podél kanálu, slunce vykukovalo jen tu a tam, a když zadul vítr, tak
jen decentně a z boku. Čas na kroasánek a kávu, na zahrádce bistra, mezitím proběhl lehounký deštík tak, aby nenamočil cestu, ale jen osvěžil vzduch. Údolím opuštěných zdymadel vzhůru přes Vogézy, krása, sem musím někdy vzít Soňu.
A už jsem skoro nahoře, Arswiller, navigace říká, vem to doprava tou pěšinou, hezká zkratka.
Svah začíná být strmější, správný cyklista jde ze sedla, a já taky. Tak se projdu, a co?
Dvěstě, třista metrů, cesta končí a proti mě chlápek s hráběma.
"GPS, že jo? Tady není žádná cesta, konec."
Směje se dobrácky, ne zlomyslně.
"Merde" zakleji.
"Deutch?"
"Němec? Já? To chraň Bůh!"
"Holanďan, Belgičan?" vyzvídá.
"Jsem z České republiky!"
"Olala, to je daleko, Československo...
Hele, vidíte támhle to bílé stavení? Vemte to loukou k němu, tam už je zase cesta."
"Díky, zachránil jste mě, zpátky dolů bych nerad".
"To nic, šťastnou cestu!"
"Děkuji vám, i vy mějte krásný den" strkám kolk do louky.
"Počkejte! Už jste jedl? Za deset minut obědváme, nechcete se přidat?"
"Ne, jste laskav, musím dál..."
"Tak když musíte, tak bon route..."
Zápasím s kolem tou loukou, a až na cestě mě to došlo. Ten dobrý muž mě pozval na oběd.
Jen tak, zbloudilého cyklistu ze země, o které moc asi neví.
A dál cesta byla už jen z kopce.
Nebo se mi to jen zdálo?
https://www.relive.cc/view/g36792171415
Nemàá to rád, ten ranní odjezd z velkých měst. Navigace funguje jen občas, a skoro vždy vede ulicí, kde právě kopou plyn, vodu nebo pokládají asfakt, a když ne, tak je alespoň dlážděná kočičími hlavami. A člověk se tam motá, najede dvakrát víc než měl a ještěneujel ani 5 kiláků, a má toho plný zuby. To všechno vím, a tak jsem se naučil cestu z města nazpaměť z mapy.
Nevím jak je to možné, do Nancy se člověk dostane po rovině podél kanálu, ale ven už je to jen přes kopce.
Procházka po ránu neuškodí, strkám kolo dobré 3 km na horu zastavěnou hnusnými paneláky jako u nás, protáhnu se sídlištěm Francouzů všech exotických ras a jsem z města pryč.
Ale fuj.
Místo abych jel podél řeky, nebo v horším případě kanálu, hučí vedle dálnice.
Cesta se vleče po hrbolatém asfaltu, nohy jsou těžké, pryč, chci odsud pryč.
Popravdě, dnešního úseku jsem se trochu bál. Jel jsem tudy třikrát, a vždycky bloudil. Až do městečka Pagny všechno v pořádku, ale za ním směrem na Saint-Dizier nebo Bar-le-Duc se dějí záhadné věci. Navigační sofware, ať ten či onen, mě buď chce hnát po N3, která je pro motorová vozidla, nebo odvede do lesa jak Jeníčka s Mařenkou a nechá napospas "odboč vlevo" a vlevo jen hustý les.
Rozhodnut neudělat chybu, hlídám každý pokyn googleho a kontroluji na mapě, a fakt se daří. Neskáču na záludné zkratky, poctivě se držím silnice, co se jmenuje "chemin" (cesta) je záludné a od ďábla, a vede do pekel a ne jinam.
Jsdm tu o pár dní dřív, jedu trasu Tour (bude tu 9.7) a tomu odpovídá výzdoba, kola všude, občas dost legračně, na střeše, ve skalce...
Poobědvám, skvěle, v městečku jménem Void a nadšený nad svou moudrostí, prozíravostí a jak se mi daří jak v jazyce, tak na kole, vyrážím do poledního žáru, dále jen, dále jen, vpřed, vpřed, vpřed...
A v tom se stalo něco divného.
Jako by mě po řes hlavu hodili duchnu, chce se mi spát. Nezvladatelně. Kdekoliv, ale hned.
Klidně si ustelu na lavičce u památníčku padlým Velké války, co jsou v každé vsi, ale, k čertu, památníčky jsou, i lavičky, ale na poledním slunci! Trochu úcty, jak má člověk zavzpomínat na padlé kamarády, když mu slunko pere na hlavu?
Já snad lehnu i na louku, ať mě sežerou mravenci, musím spát.
A když je Francouzům zle, musí zasáhnout baba.
Asi už začínám být Frantík, protože i mě spasila.
Panna Orleánská, Johanka z Arcu.
Ve zbroji střeží moji lavičku, zatímco já klimbám. Dvacet minut stačilo.
Jak znovuzrozený, jedu dál, bloudím málo, jen dvakrát a řeším záhadu.
To na obzoru je buď fománský kostel z konce 11. století, nebo betonové silo, z poloviny století dvacátého?
Nepovím, zajeďte si tam.
Juvigny-en-Perhois se to jmenuje :-(
Dle vkusu každého soudruha... Někdo si dá na skalku trpajzlíka, jinej jezírko s vodníkem, další čápa, no a někteří kolo:)
Hezký to máš, i ten tatarák, hned jsem dostal hlad :)
Oni blbnou kvůli té Tour, pro každou vesnici kudy profrčí je to ohromná událost.
To rozhodně. Když se jela Tour z Düsseldorfu, tak jsem si to v nějaké vesnici odzkoušel. Moc pěkné.
Skoro bych zapomenul...
https://www.relive.cc/view/g36839571317
a tohle nemá s Tour nic spolecneho, proste nam oznamuji, ze prave tu vyrabeji skolni kridy
No jo, ale ta tabula bude v televizi až tama bude projíždět peloton Tour! A všichni budou vědět, že právě tam se vyrábí školní křídy. A školní křídy každej zná :-)
Přesně tak, Champagní snad pojedou 8mého, mají tu cedule, že budou uzavírky
Teda, vědět to budou jen ti, co umí francouzsky, pokud jim to komentátor nepřeloží :-(
Ale my už to vědět budem, díky tobě, aji když francouzsky třeba neumíme :-)
Kdybych měl popsat svůj den, řekl bych "klid a pohoda v kraji Champagne". Soňa by to asi viděla jinak.
Ráno "na kanál" a pak podle vody do Chalôns a pak zase podél vody do Épernay, kdybych nepotkal zajímavý most (povím později), vlastně nic zvláštního, obrázek co už jsem si "na kanálu" zvyknul vídat. A odpoledne dál, uchlácholen "tady to důvěrně znám" jedu podle googleho, a končím na polní cestě.
Hůř. Přední kolo zahučelo do nějaké rejhy, a měl jsem co dělat, abych nepokousal kukuřici. Ale vybral jsem.
Jak jsem se tam mlel, jestli jsdm do ně"eho drknul rukou, nebo co, hodinky vyhodnotily moje chování jako nehodu, a zpustily poplach.
Vibrovaly a vrčely na ruce a tvrdily, že mám nehodu. Tak jsem to vypnul a pokračoval v hledání cesty z kukuřice na silnici.
Za dvě minuty volá Soňa, vyděšená k smrti.
Hodinky jí totiž poslaly tuhle SMS:
Zařízení Garmin uživatele Jindra8526 detekovalo nehodu. Jste uvedeni jako kontakt pro tísňové volání.
Poloha nehody: http://bit.ly/2XLVI5o
Souřadnice: 49.057146,3.914184
Sledovat aktuální polohu uživatele Jindra8526: http://bit.ly/3072eB3
Safra. Příjmení babičky za svobodna i hlavní město Finska? Prošel jsem testem příčetnosti, ale to Soňu moc neuklidnilo, naopak.
Proč si hned nenapsal, že si OK? Umřela jsem málem strachem!
Zkuste vysvětlit ženě, že jste to tam nastavili před dvěma lety, a zapoměli, že to něco takového umí a dělá...
To kytka nespraví....
A pak dál, Champagne, trochu vlnky, zelená Marna, vše krásné, skvělé, ale pocit provinění, tam někde vzadu, má recht, měl jsem okamžitě volat...
Co bych dělal já, dostat takovou zprávu?
Někdy ta "moc chytrá" technika může pěkně pozlobit. Vypnu to, zbytečné hlášení.
Takže u mě klid, doma na infarkt.
Pozítří máme výročí.
29 let. Pátého jsme se vzali, šestého už byli v Paříži.
To kdyby se někdo ptal, kam tak spěchám.
A teď si to takhle pokazím...
Do Města světel to mám 70, Soňa tisícovku.
Teď se budu zase bát já. A zasloužím si to.
Takže dneska na dva kusy
https://www.relive.cc/view/g36877832921
a pak po těch zmatcích, jsem to nahodil o kousek dál
https://www.relive.cc/view/g36892033539
Asi bych ty "hodinky" hledal v kukuřici ještě teď. Ve vzteku umím házet trochu dál...
Jezdím s nima dva roky, ještě nic takového neudělaly, možná ne to proto, že jsem aktivoval to on line sledování.
To Soňu baví.
Sedím u oběda "zná ty časy" a prudí smskou: "hele, si už moc dlouho na fleku, to tammáš ženskou nebo se láduješ? Že se ptám, krmíš se...
Tak zvedej..."
Jenže to má i tyhle negativa.
Hodinky, protože sebou divně škubeš, vyhodnotí, že ti maj poslat záchranku.....
A když se doškubeš, havrany.
A teď k tomu mostu.
Potkal jsem jich tady už víc.
Jsou podobné válečným mostům Bailey
https://cs.wikipedia.org/wiki/Most_konstrukce...
ale nejsou to oni. Když to prohlédnete zblízka, je to jak stavebnice Merkur. Předvrtané díry, předvrtané styčníkové plechy, montovačka, chytře vymyšleno.
Řekl bych, že to také bude vojenská konstrukce.
Budu pátrat, ale chytré řešení.
Proč to ve válce lze, a v civilu nikoliv.
Takový most za dva dny stojí.
on to asi je ten Bailey, když tak na to koukám....
Nám padaj mosty postavené v 80tých, a tohle tu je od roku 44, asi.
Proč ve válce lze a v civilu nikoliv? Protože je to funkční a zároveň odporné. V Čechách si lze tuhle stavebnici půjčit ze skladů civilní obrany po nějaké katastrofě.
V Čechách ti tahle stavebnice stojí třeba u Hradce Králové už nějakej pátek, od cca 1949. Jmenuje se Klapák. Hnusnej teda není.
Nejen jedinci, ale i obce a celé státy si něco půjčují na věčné časy (dočasně). Věc vkusu je všeobecně hodně individuelní záležitost.
Ten most není půjčenej, ten byl dodán v rámci UNRA s tím, že tam bude "nafurt".
Nejde o to, aby to stálo nafurt, ale kde mostu třeba, protože starý z nějakého důvodu nefunkční, za 3 dny stojí prozatímní a provoz frčí, než se "vysoutěží" něco, co má stát nadýl.
Nevidím na tom nic odporného, prostě příhradovina, takových všude kolem mraky, ani to neregistruješ.
Tak ne odporné, ale tuctové. Může tam být místo toho nějaký krasavec. Jako rychlé provizorium je to skvělé a na to je to také vyprojektované. Jen je škoda, když se to stane definitivou.
Ještě bych na chvilku, otevřel to gurmánské okénko.
Stejně jako u nás, je rozdíl v tom, co ti nabídnou k obědu a co večer.
Obědové "hotovky" jsou fajn, a takmoc se nepředvádí. Večeře jsou úplně jiné.
Tedy kromě turisticky frekventovaných míst.
Tam ti perou i k večeři nějaké to "menu" nastavené tak, co asi turista chce.
Tak v Calais máš stokrát víc šanci dát si žabí stehýnka, než kdekoliv ve Francii.
Na vesnici nebo malelém meste je to fajn.
Signál, že hrají falešně, je že ti dají jídelní lístek a navíc v angličtině.
Tam jsou připraveni tě odrbat.
Dobré, levnė jídlo dostaneš tam, kde netisknou jídeláky, ale píší to na tabuli.
Salát s teplým kozím sýrem, a kuře po Baskitsku, desert vynechám, kafe stačí.
? Padesáti eurovkové bankovky raději nikoliv.
Nemít kartu, neměl jsem čím platit.
Za 12 eur?
Tak to vapadá líp jak to co sis setvíroval sám :-)
Tak další do sbírky, dneska už je to jen takový výlet mezi jídly :-)
Takhle to vypadá kolem dokola, pro představu
https://youtu.be/gy3wxAxhYS4
Jé díra v asfaltu, skorem jako u nás.
Ono je to v leččems jak u nás.
Dost bordel, žádnej pořádek jak v Německu, silnice v hajzlu, paláce podivných institucí, byrokracie násobně víc.
Lidi si podobně závidí a pomlouvají se, podobně se flákají, kdykoliv to jen jde.
Rozdílů je taky dost, ale i těch podobností.
A zásadní věc- Paříž není Francie.
Všechno jinak, jiní lidé, jiná pravidla.
Možná u nás je to podobné s Prahou.
Jsem vesničan krátce, jen 30 let a neustále napojen na metropoli, tak to těžko posoudím, páč sem vlastně Pražák.
Ale tady ten rozdíl vidím naprosto zřetelně.
Paříž - to není Francie, taková, jaká ve skutečnosti je.
Ty to zase uděláš ??!!!
Nevím o čem mluvíš, Soni?
Ale víš, dobře víš!
Nevím.
V tý Paříži, ty se to chystáš udělat, přiznej se!
Když víš, že chystám, tak co se ptáš?
A proč? K čemu je to dobrý?
K ničemu, ale já prostě musím, znáš mě....
Chlap, je mu šedesát a chová se jako děcko....
Musí mít poslední slovo, ženská, ničemu nerozumí.
Udělal jsem to.
https://youtu.be/d5qCOxGgA9g
V tanečním rytmu promenády, Soňa taky přijela v pohodě.
Do neděle odpočinek, pak dál....
https://www.relive.cc/view/g36936690683
Paříš?
Pařím. Pařík.
Sorry, neodolal jsem tomuto vousatému ftipu :)
To je v pohodě, když jsem učil, zahajoval jsem semestr: Jsem Pařík, to je příjmení, ne přezdívka.
Budu vám všem tykat, a ti z vás, co si troufnou, budou tykat i mě.
Skvělá doba.
Ještě jedno nostalgický...
https://youtu.be/o_iNt7Cv3NA
Když mají úředníci polední pauzu
.
Dneska na e- kolech, to je FBIakt úžasná věc, fouká, kopec?
Není problém.
V Pařiži jsem občas, a e-kolo, tady fakt bude do pár let, konkurence schopným zbůsobem dopravvy
Z Notre Dame se stala poněkud morbidní atrakce, houfy asiatů si pořizují selfíčka.
https://www.relive.cc/view/g36983079805
Dneska už vysloveně poflakování, klid na lůžku, klid u počítače, malá projížďka na elektrice, klid na baru, zabaleno, ráno směr Brusel.
Zatím takhle:
https://photos.app.goo.gl/UogEoQuoaYJ33dWy8
Zase taková hloupost, nachystán vyrazit v pět, rozednívalo se zvolna až po půl šesté, prostę jsem poněkud dál na západě.
Z Paříže na sever zase podél kanálu, přes ukrutně škaredé předměstí Saint-Denis a to nekonečně dlouho. Pak už jako skoro jako u nás.
Zase trochu jiná Francie, tahle Pikardie.
Budovy z červeného režného zdiva, připomíná to spíše Belgii, někdy i Anglii.
Pro mě studené, nepřívětivé, nelíbí se mi tu.
Krátký rozhovor s klukem na silničce, přiblížil se potichu zezadu, a pak houknoul to "bonžůr" trochu mě polekal, a všimnul si toho. Klasika, odkud, kam, jak daleko.
Pak přestal stíhat moje tempo, rozloučil se a nechal mě daleko za sebou.
Nedobrý oběd u Španělů, neděle, zavřeno všude.
Pak chvilka deštíku a to váhání, vytáhnout pláštěnku, nebo ne. Vytáhneš, přestane, nevytáhneš, promočí tě na kost.
Tak jsdm zalovil v brašně a tím zahnal déšť.
Soňa se ppravidelně hlásila smskama, byla doma dřív, než já ujel těch smutných 130....
Nevím, proč se na to nevykašlu.....
https://www.relive.cc/view/g37074199405
Amiens je dneska tak nějaký ospalý.
Asi z něj mnoho za těch válek nezůstalo, tak je jaký je...
https://photos.app.goo.gl/b8pxA7JXhuaKqLfh9
nestíhám, zadpal jsem, vítr, silnice k prdu, dlažba, bloudění v Lille, mám toho plný kecky
https://www.relive.cc/view/g37128137987
Elektronika bylka v cajku, zelradila moje hlava, tedy chápání informací, co mi poskytuje.
On ten krám ví na které ulici jsi, ale neví, kterým směrem jsi otočen. A když pak zkombinuješ únavu, hlad, žízeň a taky pěknej držkopád, a tak se rozhodneš nemyslet a poslouchat přístroj, ať tě vede kudy chce, jen ať už konečně jsi "z toho zasraného města plného dlažby" pryč, koleduješ si o průser.
Chce to zastavit, vydechnout, zorientovat se a pak i navigace tě vede správně kam chceš.
Odpojit mozek se nevyplácí
No, jestli ses nechal inspirovat a jel jsi po trase Roubaix... :-))
V Roubaix vlastně skoro jsem, tahle čtvť se jmenuje Tourcoing.
Centrum Lille je dlážděno kočičíma hlavama, s 23 mm si říkáš o to, abys zapad mezi kostky a hodil tlamu. Ale je to jennsnad jeddn, dva km, ale rozhodí to sandál.
Hůř je to na silnicích, mají tu hrbolatý asfalt, pdostě jako bus furt jel po struhadle, musíš to přijmout, ale unavuje to.
A když není tohle, jsou tu silnice podobné našim okreskám
Departement Pas-de-Calais, proti jiným, co jsrm Francii kdy jel, udržbu silbic hrubě zanedbává.
Já bych na 23mm smíšeným terénem prostě nejel. Není k tomu žádnej důvod. Takový 28mm se ti tam vejdou, menší tlak bude o chlup pohodlnější, rozdíl ve valivým odporu a váze neznatelnej. Bude to bezpečnější a míň náchylný k defektům.
S tím si moc nepomůžeš,nnm obavu, že by srmi to nevešlo do ráfků, a silnička na 28 by byla divná.
Prostě to musím vydržet.
On to není "smíšený" terén, ale lepší, nebo horší silnice.
No, a někdy to je na 29ky.
Ale obecně se to dá, zatím, nakonec ti kluci na TdF jedou to samé :-)
Včera jsem kus jel s jedním Frantíkem, klábosili jsme, a on povídá, hele, ty jsi vlastně z tý země co Sagan?
Říkám, no skoro, těsně vedle :-)
Jen šlapej a jeď! Doma budeš vzpomínat, že bylo líp.
No, a jsem v Bruseli, jdu to omrknout ven :-)
https://www.relive.cc/view/g37170705054
Udělám radost přátelům z Moravy.
Brusel je takové Brno, ve srovnání s Paříží :-)
Prostě takovej dobrej pokus napodobit Prahu, co se moc nepodařil, a to mají metro :-)
Demontují pozůstatky "Velkého výjezdu" tak na na Grand Place je staveniště, což mu na kráse safra ubírá, cournul jsem, a skončilo to jrko vždycky
No, a tak si s nejslavnějším belgickým zpěvákem doby, kdy jsem tu byl poprvé, zatančíme Hula hop, nic jiného nezbývá, než brát to takové, jaké to je :-)
https://youtu.be/y2b81Gd_8Jg
Jestli ho nepoznáváte, žádný div, jak vypadá jsme nevěděli, ale na tu jeho další pecku, tak na tu si vzpomenete
Tak jak jsem slíbil, připomenu vám Plastic Bertranda něčím, co na tuty znáte:
https://youtu.be/jLYHTsDV7Lg
https://youtu.be/rFu_Fg2FUgw?list=RDrFu_Fg2FUgw&t=73
:-)
To byla pecka, o tom, že to zpival belgičan a Plastic Bertrand jsem sr dozvěděl až o 40 let později
přeložil jsem si to, ale mele hovadiny...
pusť si titulky
https://youtu.be/5VU_EA5iBfk
Většina textů jsou bláboly, u popíku obzvlášť. Obvykle stačí jednou větou napsat, o čem jako ta písnička má bejt :-)
No, já u těch Frantíků jsem byl nacvičen, že píseň je "o něčem", oni furt něco řeší....
A pak Hula-hop, nebo tohle... :-)
Takhle mh
u to zůstalo, je mu 65
https://youtu.be/ylspzrC1EDk
Tak si říkám, jestli nejsem ve svejch buznocyklokalhotkách stejně tak smutná parodie sebe sama, a pochybuji.
Za Velké vlastenecké by mě vyvedli do polí a zastřelili za malověrnost.
Zaplať RUMA je hezká skládanka nesmyslů :-))
Bude tam dost chyb zpusobených tím, že neznám slang. Takže něco může být totální nesmysl, ale obecně je to kravina na kvadrát.
1978
Pamatuju si to jako dneska, maturoval jsem, někde na nějakém parníku jsem byl s holkou co jsem strašně miloval, a tak "tančím" (v tanci jsem dobrej jako v čínštině) a zrovna blízko toho diskdžokeje, a on vocas musel můj pohyb komentovat jako "že nemám tak hopsat, nebo se potopíme" a tak udělal ze mě vocase, ale hůř "ztrapnil" jsem prý i tu slečnu, a tak jsem ji ukecával asi ještě rok.
No, kdybych věděl, že huláká "mě se daří" asi bych byl trestně stíhán za napadení jezdce na deskách....
jak jsem říkal
https://photos.app.goo.gl/UrDmtDYMjuE2PUQf9
Kintěra vystavuje v Bruseli? :-O
:-) :-)
Projel jsem severní předměstí Brusele, kde bych si vážně nepřál mít defekt, a pak souvislou zástavbou až do Antverp, divná nezemě, tahle Belgie a divný nenárod, tihle Belgové.
Poslední mírný vršek v tom městě mužů v hábitech a žen v burkách, a pak placato až hanba.. Absolutní bezvětří, kdyby člověk nedrncal po těch jejich "cyklostezkách" svištělo by to jedna radost. A pak odbočuji na okresku, a jako v cyklo-ráji. Pod mrakem, teplo tak akorát, hlaďounký asfalt, rovinka, bezvětří...
Co víc si přát?
Vždy lze požadovat víc, a ďábel to ví.
Za 1300 (nebo kolik) kilometrů jsem to neviděl, až tady, v cyklo-ráji.
Ďábel mě nabízí plzeňské....
Jedno, vyjímečně, bys mohl.
Koukej, před tebou 70, samá rovina, mimo provoz na cyklostezkách...
Buď trochu vlastenec!
Vemlouvá se mi do ouška ten pokušitel
Třikrát ne, odstup satane!
Nezlomíš mě, já tuhle etapu dojedu.
A dá-li Bůh, i celou tuhle bláznivou štreku.
Odměna za neústupnost přichází vzápjetí.
Holandsko, ale o tom až jindy, nebo mi to vystydne.
https://www.relive.cc/view/g37224930647
Neříkej že ses nedal zlákat. Na takové štrece a za podmínek co jedeš je občasný jonťák prospěšný a potřebný :-)
Nedal.
Udělal jsem fotku, a jel dál. Dát pivo v půlce, to by mě demoralizovalo. Doplním teď.
Člověk se musí furt učit, tohle je pěkná úchylárna. Jsi na večeři sám?
Tak ti dáme stolek s telkou, sluchátka, abys ostatní neprudil, a užívej....
Rotterdam, hotel Novotel, to bych čekal tak v Japonsku, ale tady? Ufff
To je dobrý, televize jen pro jednoho hosta, ale ono to je jedno, má čučet do mobilu nebo na telku :-)
Kdo ví jak by se zachovali kdyby přišlo třeba pět samostatných lidí na večeři, to by byl test vybavenosti :-)
Kde vidíš televizi?
To je Jindrův tablet!
:-)
vozím teď tohle
https://www.microsoft.com/en-us/p/surface-go...
to už ne regulerní počítač, pustíš Visual Studio, zkompiluješ, žádnej rychlík, ale půlkilovej počítač s klávesnicí, myší, dá se s tím pracovat, no, a jako tanlet to taky funguje, s dotykovou obrazovkou
To by dali, těch boxů mají asi 8, po čtyřrch na každé straně místnosti....
magoři
Holandsko mě potěšilo, země pro silniční kolo jak stvořená, když je bezvětří, nebo vítr fouká "správně".
A mě dnes fičel do zad, a tak jsem byl v Amstru o mnoho dříve, než jsem předpokládal. Nutno vyzdvihnout také cyklo navigaci Google, narozdíl od Francie, tady funguje jak hodinky, žádné falešné odbocky, šněruje to spolehlivě a bezpečně k cíli. Do centra Amsterodamu mě dovedla parkem, to bych nad mapou nevymyslel.
Čas skvělý, popojedu dál. Ruším rezervaci v Amstru a měním za Naarden. Těch 30 se bude zejtra hodit.
A už jsem "ve vlastních stopách" nacházím pomník i museum Ámose. Tenkrát do měli Čechoslováci grátis, dneska jak ostatní 6,50.
No, nešel bych, 1x stačilo, i kdyby bylo otevřeno.
Nemyslím si, že Holanďani jsou z "učitele národů" tak šejdrem, špatně čitelně na tom pomníku je napsáno, že ho darovali Čechoslováci v roce 1957....
Ale což už, moje německá babička, co byla českým bratrem byla ráda, když jsem ji o místě posledního odpočinku velkého Čecha (co byl Moravanem) vyprávěl, a vyprávěl bych rád znovu.
Jenže babička už není, není ani máma s tátou, ani strejdové a tety, a jsem to já, kdo je nejstarším z rodu.
A tak na mě padá najednou tíseň a smutek, že co bylo už není, a všechno je jinak, a mě není 22 r tam co je ten bukový les se tenkrát jen proháněl vítr. Těm stromům je sotva 30.
Šlapu si rozteskněn těch pár kiláků k hotelu, nemám kam spěchat. Dneska určitě ne.
Život spěchá dost i beze mě.
https://www.relive.cc/view/g37272799374
No jo, Naarden. To byla divočina. Drtili jsme to k němu podle vody od Nijkerku. Jednolitý fujavec, vlny i v zálivu skákaly až na silnici. Proti větru dřina, po natočení silnice sranda, plynulá jízda v ostrém náklonu. V Naardenu jsme pak listopadově promokli, takže Amose jsme jen zběžně pozdravili a pelášili jsme po větru zpátky. Bez šlapání i rozjezdu z místa se to rozjíždělo na hezkých 28 km/hod.
Akorát bacha u vesnice Eemdijk, pokud tím směrem po stezce pojedeš, teď asi bude jezdit trajektík častěji, my bychom na něj museli počkat do března...
Ne, valím nejkratší cestou do Němec, směr Brémy.
Musí to být děs, když se na těch pláních rozeběhne vítr...
Mám v hlavě uschovany ty dlaždice na cyklostezkách, ale těch jsem už potkal minimum.
Holandsko je krásné, spořádané, na mě až moc.
V Belgii je zase moc humus, ta Francie, a její jih, je pro mě.
Jsem už 14 dní na cestě a cítím, že už chci domů. Vydržím to ten další týden, ale je to dlouhý, prostě střihám metr, tedy spíš kilometry
Holandsko je docela hezký, má atmosféru. Teď tě ale čeká německá šeď a nuda. Navíc tam, kde znáš každej patník.
Jo, máš pravdu, má to Holandsko něco do sebe, hlavně jedeš městem, vesnicí, prostě furt něco kolem, je na co koukat.
Kdysi jsem se vrátil nadšen, teď bych se tu trápil, kdybych tu měl žít. Ta uniformita, ne že by všechny uniformy stejné, ale tu 30 stejných domků z červených cihel, tu 28 z bílých. Všechno úhledné, zastřižené, upravené, čisté, všechno jak z reklamy na Hornbach.
V Německu, teda té části co znàm je to malinko jiné. Teď pojedu severem, co neznàm skoro vůbec, ale nepřekvapí, to máš recht.
Mě v Rotterodamu šokovaly ty rozměry, mostů, jeřábů, nadjezdů, na kole jsi titęrný. Jezdím z Rottru do Anglie často, ale z auta nic nepochopíš.
Vem si ty autobusy na mostě, jak jsou prťavé, proti té konstrukci
Jako u nás šraňky kvůli vláčku...
https://youtu.be/Dv47PZ9f8qc
Copak most, ten tam nepřekvapí. Ale kousek od Rotterdamu na straně nového přístavu jsme jeli po silničce, najednou cinkání, blikání, šraňky přes cestu - nikde žádné koleje, jen napříč asfaltka, souběžně se čtyřproudovkou kousek vedle. Najednou se prořítil autobus, šraňky šly nahoru a zase jsme jeli.
Mě dostala cyklodálnice z Amstru, bylo asi 16, nebo kolik, prostě jeli všechni, 6 metrů široká cyklostezka, natlakovaná cyklisty jedoucími z města. Papoušek jak já tak jeden ze sta, jinak civilové.
Říkal jsem si, safra, kde jsou ty urostlé, pohledné, plavovlasé Holanďanky, co se na nás tenkrát tak mile usmívaly.
A pak mi to došlo.
To jsou ty staré dámy, co tu šlapou na kolech.
Tak jsem jednu vyzkoušel, pozdravil jsem: bonžůr madam. A ona se mile usmála, asi si mě taky pamatovala....
A tak jsem to zkoušel na každou, co proti mě jela, a vždycky jsem ji asi připadal povědomej, tam mi odpovídaly "haló" a smály se, a dvacet kiláků v zadku jak nic.
Špatně ses díval. Jezděj. A nebo teda ještě před pár lety jich jezdilo všude hodně.
Ty jsou teď na prázdninách, na Riviéře nebo na Lipně
Takhle to dělal Evžen, lovec žen.
Ještě k bydlení, ptal se mě kolega, že vidí všude dvoulůžáky, jestli to je záměr.
Není.
Jednolůžák udělají z dvoulůžáku tak, že seberou ručník a mejdlo. Frantíci se tím nezdržují vůbec.
Cena jedno/dvojlůžáku je stejná, liśí se jen obecní/městská daň, obvykle 1 až 2 eura za osobu.
Kolo na pokoji.
Naprosto běžné, za 13 nocí nikoho nenapadlo mě ani nabízet jinou variantu, ale znám svůj řetězec. Dneska, protože jinde, jsem se ptal. A bylo mi řečeno, že garáž na kola mají, ale že bych si ho měl vzít na pokoj, jestli mě to nevadí. Že do garáže má přístup každý z hostů a oni nemohou za nic ručit. Ale že mi najde přízemí. A našla.
Nenacoural už ses po tý Evropě dost? Jseš z toho nějakej pohublej.:-)
No neříkalo nám Rudé Právo, že v západní Evropě je hlad, bída a nezaměstnanost!?
To je právě to. Rudé právo to tvrdilo a stejně tam kde kdo chtěl být místo toho aby obracel zrak k zemi Kde včera snědli to, co měli sníst až zítra.
Od mala lidi nevěřej´.
"Nesahej na ty kamna, spálíš se!"
... a just ...
Kurnik, a já myslel, že je to Felix Edmundovič Dzerzinský... :-)
Na rovině má všechny esa v ruce vítr.
A když jsem vyjížděl, vítr ještě vyspával, vrtule větrníků smutně klopily lopatky, až jsem si je musel vyfotit.
A posílám to s ranním pozdravením Soně.
A hned jsem poučen jak stejnou věc lze vidět opačně.
"Smutná cesta do nikam" píše Soňa.
"Přímá cesta vpřed" odpovídám.
A pak kanál, les, zase kanál, a městečko a už to vidím. Žene se na mě bouřka. A zvedá se vítr.
Ale tím správným směrem, mě do zad.
Opírám se do pedálů a nejedu, letím tlačen větrem. Na zadní kolo dopadají kapky, přední stále v suchu, nebo skoro tak. Občas nějaká kapka mě povzbudí, ale ujíždím tomu.
A pak zrada, stáčím se k severu, podpora větru slábne a po dvaceti kilácích mě to dožene.
Hromy blesky, liják.
Schovávám se do budky zastávky autobusu a luštím z ibterneru, kdy to přestane. Prý za 58 minut.
Hodinku, tak tu ti dám, a když ne, poplavu.
Volám Soně, a než mi stačí povědět jen "to nejnutnější a podstatné" je hodina v trapu. A furt leje.
Tak kapucu a jedem.
A Šéf, jako by to viděl, že to nevzdám, vyone sprchu a zase foukne do zad.
A tak jsem přejel Holandsko a zůstal 3 km za hranicema.
Kolo jde do garáže, jak jsem čekal.
A co dál.
Jako každý den, vyprat, zavolat Soně, na večeři a do hajan. V neděli budu v Hamburku.
Já to snad fakt dokážu.
https://www.relive.cc/view/g37317587199
Ten Tvůj neustále "aktualizovaný" cestopis mně baví :-D
Kdyz to jede, tak to snad das az domu, do Perly, Pod led... Je o nicem svuj rekord zopakovat. Je potreba ho poradne prekonat !
22týho musím být v Bochumi, mám přesně vymezen čas na 3 týdny, jako kdysi, kam dojedu se uvidí....
Kdybys ty svý štěky sepsal dohromady a trochu je "učesal", moh´ by to být docela pěkný cestopis.
porovnám-li to třeba s Boudou
Třeba se k tomu dostanu, teď na to nemám čas a ani sílu.
V podstatě buď spím, jím nebo jedu :-)
Ale stala se mi zajímavá věc. Už pár let chodím ze schodů krok sun krok, abych šetřil klouby a nenabil si držku. A před chvilkou jsem šel na hajzlík v suterénu, a seběh schody jako kluk.
Nějak jsrm zapoměl, že jsem vlastně krypl a marod :-)
Ty si neužiješ ani důchodu, workholiku, abys v něm napsal cestopis. :-) A podle mě by moh bejt docela slušnej.
Já jsem pro sociálku na penzi moc mladej, a už teď si prd pamatuju.
Takže až mě úřad uzná starobním důchodcem, budu moci sepisovat cestopis tak z ložnice na hajzlík a do koupelny, tedy jestli na jedno z toho nezapomenu
Vysloužilci mívají sklerózu, nepamatují si, co komu slábili, půjčili, ale co bylo před 15., 20. lety jsou schopni líčit v barvách (Industrol)
Za sest dnu jses v pohode az doma, s rezervou. Opri se do toho. Priloz pod kotel, padesatku denne navic ;-)
Zejtra mam 160, ino to vyjde zase víc, ale rovina, jde o ten vítr, jestli to pujde rychle nebo ne.
Do Hamburku pak 100, to je neděle. Do Drážďan to do středy dotáhnout je asi reálný, domů těžko.
200 nedám, a když, tak jen jednou, opakovaně těžko. Jsem už dost utahanej a organismus mi začíná naznačovat, že mu nakládám víc, než je zvyklej, opar, afty, a minerálů a vytamínů mám dostatek. Leda, že by šlo o to, že nemám plzeňský, v Německu by se mělo dát koupit, to by mohlo znova rozdat karty :_)
Pěkné jako vždy. Držím palec a závidím :)
Kdybyste někdy nevěděli "kudy z nudy", takhle celou sobotu, tak cestu z Nordhormu do Brém ani nezkoušte, leda že byste byli obzvláště kreativní.
Ta místa na fotkách jsou vzdálená desítky kilometrů, a přesto, však vidíte...
Ale protože mě má Šéf rád, nenechal mě se nudit, a rozehrál se mnou společenskou hru "vyndej a zandej pláštěnku". Pravidla jsou jednoduchá, pustí hustý slejvák do té doby, než zastavíš, a oblékneš pláštěnku, jak to uděláš, dá ti tak padesát metrů, a slejvák utne. A neprší tak dlouho, dokud se nerozhodneš plášenku uložit do brašny. Jak je uložená, máš padesát metrů, než na tebe začne lejt vodu. A tak porád dokola.
Ještě před koncm první třetiny jsem to vzdal:
"Hele, beru kontumačně 3:0, ale dál nehraju. Pláštěnka zůstane v brašně, ať jsem třebo durch"
"No, jak chceš, myslel jsem na tebe, aby ses neukousal nudou, teď jsi v tom sám".
A opravdu, konec hry, dál jen sucho.
Člověk kouká jak se zabavit. Co takhle hádat, kdy už jsem ujel kilometr? Bez švindlování počítání patníků. Nebo zkusit ujet co nejrychleji kilometr? Ucukáš se hned v druhé třetině, blbej nápad. Počítat všechna bílá auta, co tě minou? No to je fakt hodně slaboduché...
"Jsi na to sám, že jo?" vysmívá se mi Šéf.
Ech, to je nápad.
Jsem z národa bratří Pospíšilů.
"Vidíš támhle tu šišku uprostřed stezky? Tak tu pošlu předním kolem zpátky do lesa, jako Jindra Pospíšil merunu do brány!"
Tak tohle bylo o fous. Kdyby mě Šéf zleva nepodepřel, pokousal bych asfalt. No, kolová je sport, ve kterém zřejmě díru do světa už neudělám.
Nohy těžknou a hlavou se honí chmury.
Už to mám. Zazpíváme si. Jsem z národa který když zapěl Boží bojovníky, Němec bral do zaječích! Ne, takhle zlej nebudu.
Zpívám druhý hlas Gérardu Lenormanovi, Malému princi francouzského šansonu. A kilometry naskakují a už jsem v cílové rovince.
Jako Gérard:
"budu uchovávat své sny v teploučku, a šampaňské u ledu" a klapne to.
https://youtu.be/kLSYVTJ1Bsc
a ten Relive záznam
https://www.relive.cc/view/g37369636487
Ty se vůbec nekoukáš. Pokaždé úplně jiný stromy!
Říká se konec dobrý, všechno dobré, nebo všechno zlé k něčemu dobré.
No a tak to dneska bylo.
Po fádním a jednotvárném začátku, pic kozu do vazu, naveden nejkratší cestou do centra Hamburku přes most, který jako na potvoru tuhle neděli odpoledne nějak vylepšují. A hned jako bonus tedy fasuji 12 km navíc, inu, z toho se nestřílí ale nepotěší. Co potěšilo, ba nadchlo bylo to, že alternativní trasa vedla přístavem, který vidět, je pro suchozemce vždycky zážitek. Ale to zdaleka nebylo vše. Navigace mě dovedla až k Labi, zaboč vlevo, zaboč vpravo, zsboč vlevo... z toho jsem jelen. Jdu kouknout na nábřeží kde je ten most, abych se tam nemlel jak vítr v bedně, a on most nikde. Safra, proto se tdn bufet jmenuje "U starého tunelu".
Tunel ten najde každý blbec, teda kromě mě.
100 metrů doprava i do leva, žádná díra do země.
Fakt už jsem skoro bezradný až to uvidím.
Takovou bránu jak do krematoria a před tím se štosují lidi.
To je výtah.
Výtah do tunelu.
To mě podrž. Tunel pod Labem z roku 1911
To se musí vidět.
https://www.relive.cc/view/g37418951318
Zítra se vydám podél Velké řeky směr domů, uvidím kam dojedu...
O něm jsi fakt nevěděl ? Kdybych měl někdy cestu do Hamburku, tohle by byl hlavní cíl. Akorát že do těhle končin jsem neměl za celá léta sebemenší důvod jet. Nic dalšího skutečně zajímavého a ten úžasnej tunel je na takovou štreku dost málo.
Ne, vlastně jsem v Hamburku byl asi jen 3x a to se motal v centru. Když jsem tam byl tenkrát s Honzou, hlavním úkolem bylo koupit programovatelnou kalkulačku Texas Instrument 58C :-)
Ono na kole to s těma velkoměstama máš tak, že poznáš i ta předměstí, a někdy víc než bys chtěl a je ti milo.
Autem zajedeš po hlavní někam k centru, ale kolo ti na takovou silnici nepustí.
A tak jsem se dostal do toho přístavu a tunelu.
Nadšením jsem skoro škytal. Taková krása, ty starý výtahy, schodiště, technická památka jako hrom. Màm zato, že jedinej, kdo se tantudy skutečně potřeboval přepravit jsem byl já, ostatní si to přišli prohlédnout.
Ono směrem do přístavu pak už vážně nic hezkého není.
njn, další zážitek, kterej ti skutečně závidím. Tyhle technický špeky miluju :-)
naprostá náhoda, byl jsem otrávenej z té zajížďky, a pak jsem pochopil, jakou chybi ych udělal....
a taky jsem si vyvotil krásnou věžičku, kombinaci Abspannmast a Endmast :-)
Tak jsem se právě dozvěděl, že mám v němčině holandskej akcent, a to jsem Holandskem jen za 3 dny projel....
vrchní tu má kámoše, Čecha z Chebu, a ten prej mluví s jiným přízvukem. Francouzi mě maj za Belgičana, a všichni Češi za pražáka.
Že mám typický popovický zobák poznají maximálně v Brtnici
A tatínku, co ji za tím plotem?
My, synku, my.....
Vědí ti polepšení Germáni, že máš dnes svátek!? Vyprdli se na tebe, viď? Tchýně taky ...
K večeři si dej jedno pivo na mě, když máš ten svátek !
beru tě za solovo 4,80 :-)
Hele, a to druhý a večeři bereš taky, nebo to jde už na mě?
Moji Branderburští mi rozumějí...
Seš snad ženská?
https://www.reflex.cz/clanek/zajimavosti/96257...
Moje starší dcerr na to kápla dávno:
že ty na tom kole jezdíš, abys moh žrát :-)
Ne tak docela, ale užívám si to, že ač žesu jak nezařenej, hubnu a to dost maskantně.
No to si dna pošmákne na tom kolenu :-)
Na dnu je Alupurinol a ne koleno. :)
jo 300ka denně a nevynechávat...
Koleno nevadí, makrela nebo sardinky :-)
Tak na tunle etapu jsem se těśil už od Naardenu. Vezmu to z Hamburku dolů, kolem Velké řeky, na jih, domů.
Představoval jsem si, jak pojedu kolem veletoku, budu zdravit drsné chlápky v pruhovaných trikách na obrovských šífech s kontejnery "ahoooj" a "mark twain", aby bylo jasné, že jsem weltman.
Opakoval jsem si, zatáhni pupek, nedýchej, mávej, když kolem pojede výletní parník s děvčaty.
Prostě jsem čekal výlet s větrem v zádech kolem vody.
Nic takového.
Jak? Elberadweg?
Vidí tu k čertu někdo nějaké Elbe?
Jedu po koruně protipovodňové hráze jako děcko, kterému ulétl balónek. Zravím upachtěné kolegy v protisměru, kteří nevědědí proč se Labská jezdí od severu k jihu, nebo nevěřili tomu, jak protivítr umí být protivný.
Kochám se svou prozíravostí, jak jsem na Labskou chytře najel obloukem přes Paříž, Brusel a Amsterodam, a přečûral ten vítr, co mi pořád sloužil.
Ale kde je moje Velká řeka?
To je to támhle, co vypadá jak Brtnický potok když se rozvodní?
Několikrát přejíždím bývalou německo-německou hranici. A jsem zmaten, kde jsem.
Jestli u těch hodnýcn Němců, jejichž dědové stříeli u Stalingradu do vzduchu, či u těch zlých, potomků revanšistů.
Zvenku to už poznat nelze.
https://www.relive.cc/view/g37465797984
tak ten záznam, je tam věc, co bych měl vysvětlit, nebo komentovat :-)
Tak to bylo takhle.
Jedu, vidím mladý pár, hrabou něco v kole, brašny Arsenal, ptám se "všechno v pořádku?" a oni "dík, jo"
A pak hledám v mobilu kam na oběd, a oni mě míjí, "odkud, kam" klasika. Jedou třetí den Labskou a evidentně si do užívají. Fajn mladí lidé.
Dojedu je u přívozu.
Naloďujem, on opřel kolo o bok lodę, nějak špatně drknul ho kola či co, mobil z řídítek žbluňk do Labe.
"Tak ten už asi nevytáhnu" ušklíbnul se smutně. Pak si v o ho všimla ona.
Děs v očích, byl do její mobil.
On se jen bolestně usmívá.
"Tobě je to fakt jedno? Utopils mi mobil a je di do jedno?"
Ne, nekřičí, nedělá scény...
On mlčí.
Připlouváme k druhému břehu.
"A tobě to fakt není ani trochu líto?"
On mlčí.
Jak moc mu rozumím, nemá cenu si zoufat nad něčím, co nezměníš.
Ona čekala však něco jiného.
Sama neví co, jen ne ten pragmatický klid.
Hodně štěstí, jestli spolu zůstanete, za 30 let ti připomene, jak si jí udopil mobil, a bude naštvaná
To jsou oni
I tohle jsou krásné zážitky z cest :-)
Věřím, že tohle pro ně bude jeden z nejsilnějších a nezapomenutelných zážitků :-))
Ty máš na tom palci vřed a na mozku švába.
Jindro - krásně psaný črty z cesty a fotky taky, čtu to moc rád (ostatně od ostatních "cyklo-poustevníků" rovněž).
Ty bys to mohl vydat jako knížku :-)
Teď váhám: měl jsem napsat "cyklo-poustevníků" nebo "cyklo-poutníků"...
Nicméně to na jádru pudla nic nemění :-)
Nechápu to.
Ohromnej marketingovej trik zvaný Labská.
Nikde nic, zleva krávy, zprava ovce, neutěśená krajina po které se prohání vítr, tu a tam škaredé cihlové městečko typu stará Holešovická jatka.
A ty skupinky tragédů obložených batohy zápasí cí s protivětrem, kteří ještě netuśí, že dál je nečeká ani malinko něco jiného...
Věřte mi, zapomeňte na Labe a naplánujte Rhônu.
Snad to dneska nějak doklepu, ale potěšení mi to nepřináší
Když se člověku nechce, je do horší, než ktyž nemůže. A mě se dneska ráno nechtělo fest.
Na tu protipovodňovou hráz s dobrým, špatným nebo děsným povrchem, do té roviny, kde ti horizont lemují ovčí bobky nebo kravská lejna.
Nic, na čem by oko se zalíbením spočinulo, i to polní kvítí u cesty je nemalebné a odpudivé.
Narodit se tady, považoval bych za přirozené, nechat se navlíknout do uniformy a za hlaholu polnice a víření bubnů vydat se dobývat, lhostejno kam, Všude to je lepší než tady.
Hledáte-li kořeny pruského militarismu, vylezte na tu hráz, a rozhlédněte se.
A tak s maximální nechutí jsem se ploužil krajinou, a ten, co všechno vidí, mi můj oportunistický postoj neprominul. A tak jsem bloudil, jezdil šotolinou, po zatravňovacích panelech, nechal obědvat u Turka, co si hrál na Itala, a jak jen to šlo, poslal mě proti větru.
Kdo z pracujících si to může dovolit, tři týdny se flákat Evropou na kole?
A ty ti toho nevážíš?
Dlažbu kočičíma hlavama dostaneš, zmatu ti navigaci, že nebudeš vědět kde je pravá a levá, nevděčníče!
Když něco neděláš rád a s chutí, je lepší se na to vykašlat. A mě cesta přes NDR netěší.
Tak zítra vyrazíme oba.
Soña z domova, a já odsud.
Protože ona má k dispozici 180 koní a já jen stárnoucího, utahaného, paličatého mezka, nebude to rovný souboj a nepočítám, že se potkáme na půli cesty.
Vzpomínáš, jak sis před pár dny stěžoval na nudné Holandsko ? :-)
Vzpoměl jsem si na to mockrát :-)
Už tudy na kole nepojedu, sever mi nesvědčí.
Kdyby ti nešťastníci, co podlehli té masírce "Labskou" jen malinko tušili, jaké je to v kraji Champagne u řeky Marny, u Rýna, Rhôny nebo i Dunaje, urvali by si zlostí ventilky.
Památky postavené Památkostavem, protože si to ti halamové ve své rozpínavosti nechali rozhadrovat na cimpr campr, krajina dobrá tak pro filmování hororů, a furt ten hnusnej vítr.
Když člověk jede podél vody z Děčína do Dráždan, netuší, že je to to poslední hezké, co na Labské lze potkat.
V tom, že to nikdo nehlásil vidím kus zlomyslnosti, naletěl jsem, tak ti to užij taky :-)
Nebo fakt netuší, jak moc cesta kolem řeky může být lepší
S tím záměrným a škodolibým zatajením jsi mi připomněl tenhle článeček :
https://www.novinky.cz/cestovani/510321...
:-)
:-)
Jezdí jich fakt dost, a navíc tím "proti větru" směrem, je mi těch lidí fakt líto.
Snad ten tunel v Hamburku je odmění.
Překvapivě jsem viděl i dost osamělých žen, se zaťatým výrazem se opíraly do pedálů.
Smutný příběh
Dokonce jsem našel na webu cestovky, co to pořádají, za 450 éček Magdeburg - Hamburg, snad na týden.
Asi jako objednat si slavnostní nasozeninovou pasmrty v restaurace na Hlavním nádraží...
jo, relive
https://www.relive.cc/view/g37518332992
Hele, už jsem si poněkolikátý všimnul, že to video uvádí maximální tepy, pokaždé okolo 178. To je realita, nebo mašina švindluje ?
Nevim, kouknu až to připojím k počítači.
Když to zmáčknu teď, ukazuje 77.
Asi to nebude extra přesný, je to čidlo na zápěstí, žádnej hrudní pás
178 už v jeho věku nedá ani při fibrilaci :D
Když si dá dva snímače, tak by mohl :-)
To je pravda. Určitě má hrudní pás a pro jistotu ještě čidlo z těch jeho hodinek. Kdyby mu jedno čidlo nefungovalo a dávalo by mu to nulu, tak by mohl leknutím umřít :D
Tak to zase prrrr. :-)
Je starší ode mne jen o pár pátků a nedávno jsem několik hodin držel tep na 138 a co chvíli skákal ke 160, max 168. A to jsem se snažil jet co nejúspornějc, bez nějakého bláznění, nástupů, po rovince. V kopcích vytočit motor na 180 není problém.
Průměr 113 jde, to je normál, 177 muselo být něco extra, to mohl být taky nějaký šok, třeba při tvém příchodu došlo pivo :-))
Rozhodl jsem, při pohledu na mapu, že dneska putování ulkončím ve městě Lutherstadt-Wittenberg.
Má to i svoji logiku, tu Labskou jsem do Wittebergu dojel z druhé strany, před pár lety.
Někdo to kdesi psal, člověk trajdá po cizině proto, aby zjistil, že doma je tak krásně.
https://youtu.be/ezLNxoXb4MM
Tak pozdravuj Lutherův odkaz. Má na náměstí hned dvě sochy.
Před Magdeburkem je nádherná biosférická reservace. Je krásné skrz ní projet. Krásně by se tam v ní tábořilo, ale neměl jsem na to dost drzosti. Jo a také se vykoupej v Labi, je to príma. Našel jsi na sloupech u silnice samolepky se značením Labské stezky? Jsou to asi 5 cm nálepky. Když to pojedeš jen po silnicích, tak lecos hezkého neuvidíš. Jo a cesta uvnitř povodňových valů podél vody je většinou hezčí než za na silnici za nimi mezi vesnicemi.
Já se mlel po těch stezkách až do Havla, a pak to napral nejkratší cestou podél silnice. V tom Sasku-Anhaltsku už krajina nabrala jinej ráz, v Branibořích to bylo truchlivé.
Já už nechci nic dalšího hezkého vidět, mám toho tak akorát a vnímám jen tachometr.
Memory je full. :-)
Správná chvíle a rozpoložení se hryznout a napálit to až do Perly ! Kopni tam dva redbuly a leť !! ;-)
Ve věku kolem 60 let je to už blbá rada. Utahá se tak, že mu bude vypovídat zdraví a než se to vzpamatuje, tak ten děs bude trvat několik dnů.
Po návratu z Chorvatska jsem druhý den nebyl schopen koukat na monitor. Viděl jsem dvojitě. Na multifokálních brýlích mi každé oko ostřilo v jiné poloze a před očima jsem měl nějakého vlnícího se hada ze sklivce. Běžel jsem na oční, že nevidím. Druhý den se to opravilo samo. Bylo to jen vyčerpání z dlouhého řízení a nevyspání.
Zážitek nemusí být pěkný, ale má být silný a zůstat v paměti :-)
S maximální nechutí jsem se vykopal z Magdeburgu, chvilku si liboval na asfaltu, chvilku klel na dlažbě, a tak pořád nastřídačku. Soňa vyjela dřív než měla doporučeno, tak mě tlačil čas, v 15:00 jsem měl být ve Witenbergu, ale dlažba, vycházelo to na 15:20.
A tak se opírám do pedálů, když slyším troubení, už se chystám vytrčit prostředník, víc u kraje jet nemohu když mě to předjelo.
"Na koho troubíš, slečinko?"
"Viděla jsem zdálky cyklistu, zezadu vypadal jako fešák, a teď vidím, tlustej, starej strejda..."
"Moc si nezhubnul!"
"Dělal jsem co šlo, ale znáš to, jak říkal soudruh Gottwald..."
"Kdo pracuje ať jí, ale...."
"Kuš už, ženská...
Rád tě vidím"
"Já tebe taky, ty blázne starej"
Tak jsem poprvé za 21 dní nedojel to ur"eného cíle, a je mi to úplně fuk.
Ty tři týdny uletěli podobným tryskem, jako těch posledních 40 let. Jsem rád, że jsem do zkusil. Dík za podporu a dobré rady, bez toho by do šlo mnohem hůř, ne-li nešlo vůbec.
Díky mockrát, ještě jednou, Rondo
A ten Relive
https://www.relive.cc/view/g37555548656
Ještě jsem to nesečetl, ale za celou cestu jsem neměl jediný defekt, či nějaký problém s kolem.
Musel jsem spravovat jednu brašnu, drbnul jsem někde ten úchyt, nejdříve stříbrnou, pak definitivně prošroubováním, bude to držet, když to vydrželo 14 dní.
Trochu mě trápilo a trápí pásový opar, vždycky se vysype, když mám větší stres nebo fyzickou zátěž. Klouby drží, i když to nevypadá, 10 kilo jsem sundal, a to pomáhá. A taky ten alopurinol...
Tuba s Votarenem jede zavřená domů.
Jinak, když kouknu na výpis, zřejmě by za to šlo pořídit slušnou dovolenou v Karibiku pro dva.
To jsou ty paradoxy, kdysi jsme jeli na kole, protože to bylo nejlevnější, teď jsem to mohl jet, protože jsem si fest připlatil, a nelituji, jak psal Ronda, zážitek má být intenzivní, a že byl, garantuji
Pěkný vejšlap a dost slušný výkon, hlavně že sis to užil :-)
to ještě nevím :-)
bude do chtít čas, prostě bylo to tak rychlé, že asi budu jako ten japonský turista v Evropě.
Všechno si vyfotím, a užiju si až doma :-)
Nasypal jsem to všechno na googleho, je to dokument, ne umění....
pokud se stejný, nebo podobný obrázek opakuje, je to proto, že to tak prostě bylo
V tom je naše malá zem jedinečná, za každým kopečkem jiné panorama, jiná krajina. Na severu Německa jedeš 250 km, a vypadá to pořád stejně.
https://photos.app.goo.gl/4sGjcLTjJyLg4hG47
Nooo, nasypat takhle nějakých 555 fotek na jednu hromadu, to fakt není umění. A asi ani dokument. Dokument by měl poskytnout nějakou informaci.
Kdybys pro veřejnou prezentaci těch fotek vybral třetinu, čtvrtinu, nebo pětinu, dal je do "odstavců" třeba podle etap nebo jen států a alespoň k některým hodně zajímavým přidal stručný popisek (třeba ty mosty), prohlídlo by si to určitě se zájmem mnohem víc lidí.
Takhle je to pro nezúčastněného buďto listování v prvních třiceti fotkách, nebo bleskový průlet (při rychlém rolování škobrtne kolečkem a dvě fotky z prostředka si taky prohlédne).
Vzácných případů fotomasochistů, prohlížejících si obsáhlé fotoalbum sousedovic Venouška fotku po fotce fakt moc nebude.
Takhle prezentovat je to fakt škoda. Celé album má veliký význam pro tebe (znáš příběh ke každé té fotce), pro ostatní vysvětlivka, že dokumentovaný sever Německa je furt stejný, je dost málo na zaujetí. A pokud ti nešlo o zaujetí diváka, měly fotky rovnou skončit v rodinném archivu.
Konec kázání :-)
No to je spíš pro šťoury, rodinu, ani sám si to moc neprohlížím, nezvětšuji, projedu v mosaikovém režimu.
Ono, popravdě, nikoho nazajímá ani 20 fotek.
Něco napíšu, asi
a jak říkáš, pár fotek k tomu bude stačit.
Teď to mám v albu, a je v cloudu, neztratí si, a listování tím, mě lecos připomene, až něco udu smolit