Nechápu to.
Asi jste si toho také všimnuli. Jde o zásadní věc, která ovlivňuje život každého z nás, a nic.
Ticho po pěšině.
Politici mlčí, kavárna se nevyjadřuje, Okamura ignoruje, ba i Ovčáček drží klapačku. Z Brusele se teprve ničeho nedočkáme, i když “globální klimatická změna” i s ozónovou dírou je proti tomu banalitka.
O co jde?
O zrychlování času.
Všimnul jsem si toho těsně po návratu z vojny, tedy někdy v roce 1985. Čas se od té doby nějak rozběhla a prudce akceleruje. Třicítka, padesátka a to dnešní tempo je už vražedné. Dvakrát se ohlédneš a desetiletí v tahu.
Je to tak, je to šest let a dva měsíce, co jsem se poprvé vydal na vlastnoručně dobastleném elektrokole do Města světel. Zápas s technikou jsem tenkrát vyhrál, ale dostal jsem takovou lekci, že jsem další dálkové elektropokusy vzdal. A pak jsem tu trasu jel ještě párkrát, a taky jiné až se to stalo.
Souvisí to s tím zrychleným časem, genetikou, nadváhou, a pravděpodobně i s dováděním v mládí, prostě nějak nemůžu chodit. Bolí mě kotníky i kolena, a když se přemůžu a pár stovek metrů popojdu, celé noci trpím.
A do toho z rádia Maruška Rottrová pěje, že ten vůz už jel, a mám být rád, že to bylo tak skvělé a zřejmě v klidu si stárnout. A já nabírám dech!
Jo, to je ono!
Žádný vůz, nasrat.
Co nejde silou, jde ještě větší silou, ať stárnou mladší, aj tak sme stále frajeri….
Koupil jsem elektrooře, naložil 3 baterie a jedu znova. Jak jednou přestanu, nikdy už nezačnu a já si nekoupil karbonovýho zelenáče aby mě zdobil kolnu.
Když pochopím problém, vyřeším jej.
A jinde než na cestě to nedokážu.
Dnes jsem vyjel z Norimberka, ve čtvrtek ráno budu v Městě světel.
Jsem ve Schwäbisch Hall a žiju.
135, dvě baterie…
Nezbývá mi, než Tě podpořit, dlužím ti to :-)
Jsi měl bejt na cestě na motorce na jih?
Mám strašný cuky se zachovat nezodpovědně a zítra u Rýny to ohnout dolů, volím zase jinou trasu, protože se kopců bát nemusím, ale jih je jih..
Schwäbisch Hall, Německo tak jiné od Bochumi. .
Áách jo, važ si toho, že jsi na cestě, motorku zatím jen leštím, protože nemám odvahu vyrazit :-)
Vozejk je dost dobrej tempomat, budu o něm uvažovat.
Pěkný!!! Ten Brutar je na uhlí, nebo to je generátor dřevoplynu? :-))
Já bojoval zle, Soňa mě nechtěla pustit, prej krypl co nemůže chodit se nemá co motat někde na kole.
Ale dupl jsem si, jen kvůli práci jsem vyjel až z Norimberka a taky se musím 3x denně meldovat, jak zrušili ten roaming, nemám úniku.
Další cestu asi budu už načipovanej
Za tu asistenci to stojí, ne, mě nezbude, než spolehnout na Allianz.
Naprosto s Tebou souhlasím - myslím v tom zrychlování času. Na mě ty ubíhající roky mají stejný dopad - stále víc a víc si uvědomuji, jak čas - přímo zoufale - ubíhá, a to čím dál rychleji.
Tak ať Ti to (elektricky :-)) šlape, počasí bude ok, my zítra s Ane vyrážíme na kola do Rakouska.
(mimochodem - Maruška Rottrová je moje klientka v práci, Jindro - tu kdybys potkal, tak ji (televizně nenalíčenou) normálně ani nepoznáš, je drobounká, až když na Tebe promluví, její hlas je nezaměnitelný, tak si řekneš "tohle je Rottrová") :-)
Zato afro Zelenkovic Jituš se jen tak splest nedá, to poznám na několik metrů i bez brejlí:)).
Ať vám to šlape, Aire.
Devastující není ani tak ten čas, jako to nehejbání se. Vloni napodzim jsem skončil, a říkal si, no, co naděláš, připravíš se na jaro na rotopedu. Seděl jsem na něm jednou či dvakrát, ublížil si a skučel bolestí, protože jsem to přehnal, a pak už na ten krám nevlez. Našel jsem si tisíc důvodů pro to "dneska to nejde, až zítra". Když vysvitlo slunko, vytáhnul jsem Zelenáče, udělal kolečko, a to samé. Oteklé kotníky, a všechny klouby, druhý dsn jsem neobul tretry. A tak jsem se na to vybod a pozoroval, jak kloubu pomalu "tuhnou".
Tak jsem zkusil tu elektriku.
Od dob mých začátků to fakt pokročilo. Středový motor se nehřeje, bere i v malých rychlostech do strmých kopců a umožní vyjet všechno, aniž by člověk musel brutálně přišlapovat. Udělá z krajiny prostě příjemnou rovinu. Není to tak, že by to byla úplná flákárna, no stovka je znát i na rovince.
Ale dává to tu možnost někam jet, ne se trápit na rotopedu nebo kolem komína a den za dnem cítím, že se to lepší, že to snad překonám.
Dálka má pro mě zvláštní kouzlo a jsem vděčný konstruktérům, že i jako krypl se mohu zase dát na cestu.
Jinak, navigace v Google maps v režimu cyklo je naprosto skvělá. Volí dobře cestu okreskama a obslužnýma komunikacema, občas zpevněná polňačka, readlguje na okamžité změny, takže nepřekvapí navigováním na zavřený most. Nehoní mě zbytečně vedlejšíma uličkama městem, prostě naviguje podle mých představ.
Bohužel ne v ČR, tam ten režim v Google maps nezapneš. Vyzkoušej to v Rakousích, data platíš jako doma.
Marušku jsme potkali ještě za studií v Hospůdce v Dejvicích. Je to teda už let, ale už tenkrát jsem byl v šoku, jak je k ní kamera laskavá :-)
Jojo, některý lidi má kamera ráda, to tvrdí Nebeská, co ji znám.
Letí to čím dál rychleji. Ani prázdniny v čase mladosti neubíhaly tak rychle. Připadám si jako v nekonečným víkendu, bůhví, jestli neletím nějakou červí dírou do paralelních světů. Rád bych, ale nevím, jestli si tu stovku uvědomím, až se překulí. :-)
Kdyz ne prvni, tu druhou uz snad jo.
Hele Jindro, jestli je ta fotka v té zelené reflexce Tvoje, pořád ještě jsi mladý chlap, sice s nějakými kloubními obtížemi ale stále ještě jsi mladý a podle té fotky máš rezervy k tomu, aby jsi se vrátil na normální kolo. Takhle jsi s cyklistikou znovu nezačal, takhle jsi se skutečnou cyklistikou vlastně skončil.
Já jsem dle Tvé fotky starší něž Ty, možná že o takových 15 roků a míval jsem podobných problémů několik. V lékařské dokumentaci mám uvedeno "polymorbidní stav". Medicína udivena tomu že ještě vůbec žiju a já zatím jezdím pravidelně na kole a chodím pochoďáky pěšky. Elektrokolo mi nabízeli jako dárek k nejrůznějším příležitostem, v cykloobchodech taky kdykoli jsem tam přišel koupit nějakou součástku, vzhledem k tomu jak jsem vypadal. Kategoricky jsem elektřinu odmítl. Jezdím "poctivě" bez elektriky i když ne tak jak za mlada ale jezdím. A protože stále jezdím jsem stále relativně zdráv a zdravější, přestat znamená být víc nemocen.
Vesvém věku se musíš smířit s tím, že budeš taky vysedávat po lékařských čekárnách. Já jsem si to zkombinoval, jezdím po doktorech na kole. Lékaři už mne znají v mém cyklistickém úboru, slušivé reflexní vestičce a cyklistické přilbě v ruce. Mají pro mne pochopení a vítají, že spolupracuji na svém zdraví s nimi sám. Někteří mi píšou do lékařských zpráv, kolik jsem zas najezdil od poslední kontroly.
Z Tvého popisu vyplývá, že máš nějaké potíže s otekáním kloubů. Taky jsem měl. Příčiny mohou být různé a nemusí být zrovna v kloubech, tady se nic k tomu nedozvíš, takže k doktorovi na komplexní preventivku, ať jsme trochu chytřejší. Též uber nějaký ten kilogram, dej se do cajku stran BMI ať ulehčíš těm kloubům, úpí pod Tvými kilogramy. Já jsem shodil od té doby 40 kg a je to znát díky kolu a dietám. Chce to změnit vlastně všechno, auto zas vyměnit za kolo a ne elektrokolo. To je jen motorka tolerovaná na cyklostezkách ale na tom nezhubneš a nespravíš se.
Více snad na PM.
No, já vypadám mladší, protože jsem v životě hovno dělal, jinak jsem skvělý ročník 59 a tolik mi taky je.
Na kolo se vrátit plánuji, ale pěšky do Prčic už asi nikdy nevyrazím.
Ty klouby řeším, ale extra vyhlídky tu nwjsou.
Než jsem vyjel, najezdil jsem na tý elektrice 2 tisícky doma, takže to mám "v zadku" spíš než "v ruce". Výhoda tady v Německu je, že fakt tu mají slušné silnice i těch nejnižších tříd, a nějak mám kliku, že se míjím s hlavními cyklotrasami, tak so svištím krajinou sám, a je to strašně fajn.
Ty otékající nohy a bolesti po pár stovkách metrů pěšky fakt řeš. Vždyť ti není ještě ani šedesát. Nohy ještě budeš potřebovat.
Koupil jsem si Stridu :-)
Pěšky chodí jen amatéři.
Mám moc těžké tělíčko na ty klouby, teda mimo jiné, protože taky mám dnu a artrozu a s tím se prd nadělá. S váhou to jde.
Na svoji váhu bych totiž měl měřit dva metry dvacet, ale ať jím co jím, nerostu.
A to máš recht. Chodci jsou lúzři. Dokonce ani v Holandsku jim nechtěj za chození platit:-))
A buď rád, žes tolik nevyrostl, to bys mohl mít ke všem těm neduhům ještě problémy s páteří a přistávajícími letadly:-))
Problém s páteří má celá moje generace :-)
Ono to půjde, člověk nesmí hned fňukat, nakoupím Kamzíka a budu skotačit.
Jo, to je rozumný, doktor by tě nejspíš léčil blbě. Ale s tím Kamzíkem opatrně, aby sis nezlomil některej oud při trojitým odpíchnutým Rittbergerovi.
Tak si nech experimentálně píchat somatotropin a třeba dosáhneš i podváhy. :-)
Hezké, držím palce, to elektrokolo taknějak k tobě víc pasuje.
Ale kde je vnouček?
S Matějem vyrážíme až 10tého, snad to je úterý, v sobotu návrat, v neděli už zase musím do roboty. Teď je někde na Slovensku, protože z Chorvatska je vyhnala zima a ceny jak v Saint Tropez.
Snad do té doby zesílím, aby mi neujel.
Tak jsem dojel do Karlsruhe.
Ze Schwäbisch Hall přes Löwenstein je to safra nahoru a dolů a ta navigace se kopcům fakt nevyhýbá. Hned třetí kilometr mě dostala, zatímco státovka se kroutí, stezka to chlapsky dává kolmo na vrstevnici. Asfalt, což to jo, ale stále secto zvedalo, skoro jak silueta vysílače na Ještědu. Asi dvacet metrů jsem vzdal, sesedám a ouvej. To kolo samotné má 24 kilo, pak ty baterie, nabíječky, notebook s nabíječkou, nějaké ty hadříky, počítám že dalších 30 kilo mám na nosiči.
A strkej to do kolmého svahu v cyklosandálkách s kotníkama na hadry.
Díky školství mého mládí, jsem těch 20 metrů vystrkal methodou "Meresjev" a pak už jsem byl nahoře žádný jiný problém nenastal.
Před Karlsruhe jsem potkal tlupu kluků (50+) z Čech, stáli podél cyklostezky a zřejmě aby se zbytečně nepotili pouštěli vodu jak u žlábku, vyrovnaní a dobré mysli.
Tedy do té doby, než zjistili, že si vezi zadek na motóru, od té doby trpěli závistí.
Jinak celý den nějak takhle, ani Matěje bych se nebál vzít s sebou...
A jsem zase tu.
Dèja vu, to je ten les, kde jsem před šesti lety bloudil. Pak, že nevstoupíš dvakrát do téže řeky. Ale už pokryto LTE signálem, navigace mě vede spolehlivě pryč od škaredých vzpomínek.
Dalších adesát kilometrů rovinky podél Rýna jsem proletěl světrem v zádech, přemohl jsem nutkání pokračovat dál na jih a prudce stočil k západu.
Je poledne, a to celá la France usedá ke stolu a žere. Jsi-li v Římě, chovej se jako Říman.
Napojen bublinatou vodou už dvacet minut čekám na objednání si "menu du jour'. A se mnou asi padesát dalších.
Nikdo nejeví známky nervosity, tedy asi je to normální. Prostírá se pro dalších 50, co zřejmě teprv dorazí.
Děcka přestalo bavit běhat mezi stoly a rozhodla se hrát fotbal, míč poskakuje mezi stoly...
Už bych jí držel...
Inu, ve Francii je dítě králem a má právo na trochu té svobody..
Tak prd, protože neděle, žádný menu, ale hezky "á la carte"
Nu což, je snad něco více francouzského než "cuisses de grenouilles"?
Teď na alsaský způsob.
No, fakt jsem tu často, ale kdybych tě měl pozvat na žáby, věděl bych jen o jedné restauraci v Dijonu.
Normálně na jídelních lístcích nejsou.
Až tady, v Alsasku. Už sedím v druhé knajpě v začarované vísce Xouaxange, a zase je nabízejí, tentokrát na česneku. Za celý rok jsem se s tím nesetkal, jestli se letos urodilo, či jim dochází trvanlivost mraženejch.
K tomu Xouaxange (Šušánž)
Dvakráte jsem sem netrefil, je to opravdu "tricky" . Až teď, pečlivě konzultuju mapu a odbočku neminu. Mimochodem, otevřeli cestu podél kanálu, Vogézama se fakt dá protáhnout bez ztráty desítky.
Kanál do tunelu, já přes kopec, za kopcem zase k němu, ale ouvej. To není polňačka, to je jen sešlapaná louka. Tak na státovku, a navigace režim "auto". Xouaxange 3km daleko. Kdybych nemusel na silnici pro motorová vozidla.
Tak znova režim "kolo". Xouaxange 1,5km, ale cesta končí ohradou s krávama. Mapa.
Obejedu to, ale dá to 5 kiláků, přes trať kolo nepotáhnu.
Ta obec mě prostě asi nechce.
Ubytování přes booking v soukromí, co si hraje na hotel. Vilka, nikde zvonek, hledám telefon v mobilu, ale to už se ke mě hrne pan domácí, jak vystřižený Fugas z Četníků. A hubu nezastaví, odkud, kam, elektrokolo, co tě živí a to vše mi oplácí vlastním příběhem, seznamuje mě s paní a vnoučaty a z ledničky vytáhne láhvový Perforth. Na večeři si skoč k Marcelovi na roh, bude ti chutnat....
Snídat chceš kdy?
Tyká mi.
Mluvím asi jako děcko, tak mě tyká. Pozoruji to často kolem, že cizincům, co lámou češtinu se prostě tyká. Tak Francouzi to dělají taky tak.
Neuráží mě to, jen jsem si toho všimnul.
Já vykám, on tyká. Docela přirozeně.
A na malé dítě nevypadám.
Jj, žabí stehýnka. Jídlo chudých, jak pravila moje babička.
Vzpomínala, jak kdysi dávno pradávno její manžel - lékař potkal chudáka se zanícenou nohou. A tak mu tu nohu léčil, zdarma, chudák neměl na zaplacení. A když byl dole v ordinaci na převaze, přinesla mu babí seshora z kuchyně taky trochu jídla. Chlápek se ostýchal přijmout s tím, že se nemá čím revanšovat, že sám žije nuzně, kolikrát si třeba jen chytí žábu.
A to byla ruka v rukávě. Při příštím převazu čenžla babí pravou poctivou svíčkovou za žabí stehýnka:-))
(Jedna z teorii o žabích stehýnkách říká, že tahle francouzská tradice souvisí s nedostatkem jídla v době napoleonských válek. Ale kdo ví?)
Tady za to chtějí 17 euro.
Carol mě to vyprávěla o šnecích, že si to tam dole na jihu dělali nádeníci, pochytali, a uvařili v kotlíku. Ale to byli ti "caracoles" ne naše "escargots" s těma je strašná práce.
Ale podle velikosti soudím, že tohle nebudou evropské žáby...
Oni ti Frantíci ani tak skvěle nevaří, jako z toho udělají umělecké dílo, ne jako Polreich pyramidu...
Obyčejná vesnická hospoda, vrdlající se hliníkové stolečky, číšník bez fraku.
A vyseknou takovéhle umělecké dílo (všimni si těch aplikací marmeládou na talířku u toho brýlatého krému)
Nehrají si na nic, prostě to tak dělají..
No, a pak redukuj váhu..
Klidně to můžou bejt stoliční krasavice Telmatobius culeus z jezera Titicaca. No nejsou k zulíbání? Za ty prachy. :-))
Jedovatá žába z Namibie se dokáže pomstít
https://xman.idnes.cz/oshiketakata-zaba...
Tak jsem si googlil, a tahle to nebude.
Ve Francii je největší farma v departamentu Drome.
https://poissonnerie-francois.fr/grenouilles/
Jakým způsobem je mordujou a rvou jim ty stehýnka neukázali...
:-))))))) Tak tenhle fór proti "žabosti" je nejlepší, co jsem za posledních deset let viděl. Život mě holt obrnil trochou cynismu.:-)
Už ho sem kdysi někdo dával, tak se mi tématem připomenul.
Co Jindro vozíš v těch brašnách (vypadají jako plné)?
Přiznáváš, že spíš v posteli (pod střechou - máš zabukováno), stravuješ se po hospodách, pereš v ubytovnách ...
To, co vozí "cyklotramp" s sebou, ty nevozíš
K tobě se nejspíš ještě nedoneslo, že v Alsasku stoupl minulý týden počet vloupaček?
Nečteš, nebo nepamatuješ ? Notebook, tablet, mobily, nabíječky, powerbanky, záložní disky, satelity... Všechno trojmo.
Dokážu zaplnit jakýkoliv prostor co mam k dispozici. Čím víc místa máš, tím víc věcí potřebuješ
v kazde jednu baterii s nabijeckou, dlouhe cyklogate, bhndu do deste, boty na kolo l, dvoje cyklospodky, 4 trika, dlouhe gate na veceři.
Nářadí, 3 duše. Hygienicky pack, notebook a nabijecku na nej, rozdvojovaci kosticku a nabijecky na ty elektrosracicky jako foun, navigace, reprak, powerbanky, smartwatche.
Pokud nechces spat na etapy, musi se nabijet soucasne.
A taky dve petky s vodou, nemam zo kam dat na ram..
Že jo.
Vystačím si z mnohem míň věcma, tohle bylo vloni.
Prostě, zdá se, že dokážu zaplnit "nezbytnýma věcma" jakýkoliv prostor, vo mám k dispozici.
Je fakt, že jsem musel prát denně, teď jsem pral ob dva dny. Dost prostoru zaberou taky ty boty. Šlo by to zredukovat, ale když máš prostor, není důvod.
V debatách o Ortliebech jsme si vysvětlili, že brašna by měla být napěchovaná, aby dobře seděla.
A taky je dobry mit nizko teziste. Tomu by pomohly ty dve cihly na dnech brasen. Nejlepsi jsou ty z akumulacek.
Těžiště bych dokázal dostat dolu těma bateriema, dát je místo navrch brašen, na dno.
Ale blbě se pak mění, rozkrámovat brašnu, když jdeš po baterii..
Ale nedovádím, tak mě to těžiště tak extra netrápí, ostatně, co je 5 kilo proti metráku v sedle, o kolik milimetrů s těžištěm pohneš, když dáš 5 kilo o 25 cm níž?
Jsem dnes jel 50km rovně.
Fakt.
K posrání
Balkán přijde sem :-)
Ne, věděl jsem, co mě čeká, dá se jet kolem Marny, malebnou Champagní, 135, nebo to naprat rovně tou kukuřicí, 115.
Ale zase jsem nahodile objevil ten památník u Montmiral, kde v únoru 1814 Napoleon "prokázal svého vojenského genia" jak píší.
Škoda, že mu to neklaplo o rok později.
To je tady v severní Francii běžné, nějaký kolega to tu už vysvětloval. Po Velké válce tu nezůstal kámen na kameni, tak nadělali nové cesty podle pravítka.
Vyjedeš na kopec a vidíš asi 6 hrbů, nahoru, dolu, furt rovně. A tak desítky kilometrů, co vyjedeš v zápětí ztratíš.
Poprvé jeto a viděno, dost deprimující, pak si zvykneš.
Nejhorší fotka co jsem kdy viděl . . . . . . není tam "zelenáč" :-D
Ale to je přece Quasimodovo pracoviště, jestli se nemýlím, hihi hihihihi.
Quasimodo proti mě běhal jako zajíc.
Ale skutečností je, že chátrající Notre Dame zachránil Victor Hugo, právě tou pohádkou o zvoníkovi. Čest mu.
Včera nebo předevčírem jsem pěl chválu na google cyklo navigaci. V Německu to funguje skvěle.
Ve Francii hůř, asi to bude podmíněno i regionem, v Alsasku mě sice hnal obtížnějšíma úsekama, ale v Lotrinsku už klidně do pole, kde cesta byla naposledy za De Gaulla, vybere zlomyslně o 100 metrů kratší trasu kamením, než aby jel po asfaltu, letité Route verte - zelené cesty - tak se tu říká občas cyklostezkám prostě ignoruje.
Asi tedy francouzský google je jiný než německý, jiné vysvětlení nemám.
Takže je pořád potřeba hlídat mapu, sledovat, jestli ho nájodou nenapadlo hnát tě jetelem jen kvůli úspoře pár metrů.
Ale pozitivní zpráva, přibylo asfaltek, či jinak dobře sjízdných cest podél kanálů, jen o nějaké souvislé cyklotrase nemůže být ani řeči.
Vyfotil jsem vám budoucí mešitu v Toul :-)
Dobří holubi si přejí mešitu v Toul?
Jak se budeš vracet ze své cesty?
Dávej pozor, abys už zase nenarazil na kontrolu dokladů na celnicích.
Jo tak zatím dobrý, Jindro. CDU a CSU se prozatím dohodly. Celnice nebudou. Budou zatím jen sběrná centra na rakousko-německé hranici.
Tak se moc neopaluj! Schengen furt žije!
Konec hlášení v českém jazyce:-))
No, všimnul jsem si trochu.
Ale dělají maximum pro to, aby to posrali, ta dvojka M + M.
Dohodě mezi Mutti Multi-kulti a tím bavorským šášou dávám dva, maximálně tři měsíce. Sběrné tábory jsou sranda. V Německu mají oficielně 300 tisíc (to je celé Brno??) odmítnutých žadatelů, o kterých nevědí, kde jsou, a budou mávat pionýrákem pro stovky migrantů na hranicích?
Šance je v italském postoji.
Odvezte si je jinam, a pokud Merkel chce, třeba až do Hamburku.
Jak říkám, moc se neopaluj. Opálenej s mobilem...to smrdí průserem:-))
Velký hovno, hraběnko (citát)
Já jsem v EU, realně,, fyzicky, dnes už skoro polovinu roku.
Mluvím s lidma, s těma normálníma, ne s těma co "mají školy" a domluví se anglicky.
To jsou ti voliči.
To, kteří mají hlasy a slyší na ty "populisty"
Jde to do prdele, hraběnko, a to mluvím velmi opatrně a politicky korektně.
Evropští vládcové nejdřív moc s integrací spěchali, a ekonomicky EU přibrzdili na pár let díky EU, nepoučitelní, rozhodli se z nás udělat multo-kulti společnost.
Na negry (sorry les noirs) co stepují u Notre Dame jsme si už zvykli. Naše gotika, jejich sprej, tedy vlastně taky náš.
Nic proti negrům, mám v Paříži dost kámošů. Ale nechci, aby prodávali tretky u Svatého Víta. Nechci multi-kulti barevnou Prahu, i když se to stane tak jako tak.
Ale nemusíme tomu pomáhat dovozem. Mezi 250 pasažéry bylo 15 žen, 13 dětí apět žen bylo těhotných.
A kurva co byl ten zbytek?
Dříči co nám postaví dálnice?
Já tu jsem, mluvím s lidma.
Ty máš google.
Ale hovno, hrabě... (parafráze citátu)...
Hodiny na netu, stovky příspěvků na nakole, stovky ujetejch kilometrů... a ještě mezitím "mluvíš s lidma"? Nejsi Chuck Norris...
Nejvejš to bude, jak s tím psaním a čtením. Ty možná mluvíš, ale stejně neposloucháš. Nebo přinejmenším jen to, co chceš slyšet.
Mimochodem, to je stejně zajímavý - u lidí, co sem trochu pravidelně přispívají, poznám obvykle, že jsou na cestách, podle toho, že se tady "ztratí". Jezdí, užívají si cesty, mluví s lidma. U tebe je to naopak. Přibydou kvanta příspěvků, v přímém přenosu víme, co jsi snídal či obědval... Jako bys vyjížděl jen proto, abys měl co nasdílet na sociální sítě. A když pak někomu (a ještě zrovna zcestovalé Lanně!) vykládáš, jak má jen google zato ty jsi ten, co "mluví s lidma", je to docela sranda.
Všimni si, kdy to sem vložil. Možná už měl lehkou virózu. :-)
"Já jsem v EU, realně,, fyzicky, dnes už skoro polovinu roku."
No a já jsem v EU, reálně, fyzicky, furt a permanentně pořád už od května 2004, cher comte:-))
Jako jestli myslím? Jasne ze jo. Myslet je dar, který nás odlišuje od nizzich zivocichu s primitivní nervovou soustavou. Ty nemyslis?
keců jak...
něco zásadního k mé předpovědi, že dohoda CDU - CSU zkrachuje do tří měsíců, nebo snaf hodláš popřít, že v Německu zmizelo 300 tisíc odmítnutých azylantů?
myslet a přemýšlet zjevně bude rozdíl
mimochodem, proč si myslíš, že ti, co zmiňuješ nemyslí?
á, už vím, súdružka učitelka vam to povedala.
Nevyfotil jsi nám mešitu, ale především stín protilehlé budovy a kus holé ulice, k tomu kácející se mešitu bez kusu věže. Jeden by očekával, že člověk od umění bude aspoň trošku dbát na kompozici ;-)
Nezlob, snažil jsem se ze všech sil, potvora je hezky vidět celá z dálky, sejmul jsem jí s tím mostíkem, zblízka není odstup, aby se tam vešla, jen ze severní strany, a z té maj napotvoru lešení.
Ještě bylo spousta krásných pohledů, když se stoupá nad Toul, ale slejzat, vytahovat mobil z držáku a fotit se mi nechtělo, navíc by to stejně bylo prťavý a dojem k ničemu.
Já jsem amatérský historik umění (i když dva roky Rudolfínské akademie mám) se specializací a československé sklářství, nikoliv výtvarník.
Ale moh bych to ve stylu Kudrnáče okecat, bořím tradiční náhled na kompozici, tvořím i
neotřele a novátorsky s důrazem na impresi okamžiku, je patrno, že jsem tedy byl trochu šejdrem :-)
Ale pokud ti jde o výtvarno, mám pro tebe pár obrázků, včerejší vejce fermée, lotrinský biftek, a ted jsem polknul ten bůček prej á la mexicaine. .
Tak tohle abstraktno by mě asi nenadchlo. Ochutnám rád ledasco, ale nejkrásnější je, když jich šest cudně vykukuje z omáčky.
oni prostě tvoří výtvarno na talíři, ale jíst se to taky dá, a připomínám, žádné luxusní restaurace, takovej bufáč na rynku
Ještě ten most v Toul, nýtovaný oblouk
https://photos.app.goo.gl/WcU14tc5MmfLn7y39
"bořím tradiční náhled na kompozici, tvořím i
neotřele a novátorsky s důrazem na impresi okamžiku, je patrno, že jsem tedy byl trochu šejdrem"
:-)) jj, takhle je to hned lepší. Nové trendy !!
Dalo by se tedy říct , že za chvíli takhle bude fotit kdekdo - ale když se rozhlédnu po netu - vlastně tak už kdekdo dávno fotí...
Nějak tuším, že se mešity staví v Orientu i na písku, ale že i na vodě, to mi hlava nebere. Objednali aspoň dost larsenů? :-)
Kdoví?
Možná se jim ten gotickej minomet zboří s prvním zakokrháním meluzína:-))
Z vlastní zkušenosti jen potvrzuji Jindrův názor - na pěknou (nekácivou) fotku je tam opravdu málo místa - náměstíčko před vchodem je "jako dlaň". Mám jednu fotku katedrály z příjezdu do města - a druhou z toho náměstíčka. A taky nic moc...
Z podhledu se to obyčejným foťákem bude kácet vždycky. Otázkou je ale jak moc a kam. Problém byl spíš s tím "zbytečným náměstím" a uříznutou věží.
Jindra to ale vysvětlil uměleckým záměrem :-)
Hasselblad, nebo Linhof technika neměly s restitucemi problém, Jindra asi jo, i když v dnešní době...Divné. :-))
S těma termitama dneska opatrně. Dovedeš si představit Jindru, jak s jeptiškou přes hlavu restituuje kostel ?
Jeptiška, to slyším prvně. A to měl můj strejc ateliér, než mu ho zfendovali.:-)))
A restituce nic?
Našemu dědovi zfendovali dlaždičskou firmu v Jablonci.
Nasrali nám u restitucí, vymrdali s náma čůráci, dělali si z nás prostě prdel, a tak máme hovno.
Jen babička říkala, že jsem šikula, že brzo budu mluvit jak dědeček a to mě nikdo nevezme.
Na tyhle restituce se vykašli
https://cs.wikipedia.org/wiki/Restituce_...
No, člověk musí počkat, než se nabije baterkaa pak přehodit nabíječku, hraběnko
Zřejmě neznáš úsloví "mluvit jak dlaždič".
To, že máš smysl pro humor jako rakouský policajt vím dávno.
To si snad děláš srandu, ne ? Tomu hadru tak říkali snad všichni fotografové i filmaři. To nebylo nic krajového.
Fakt ne. Neslyšel. Co já se k stáru ještě nedozvím. :-)
Fotím mobilem :-)
A to v rozlišení, které nakole není schopno pobrat, takže musím obrázky zmenšovat.
Jinak jsem viděl přesně to co nafotil kolega, ale spěchal jsem na žrádlo. Zatímco teď mě uvěznila bouřka v čekárně autobusu a večeře v nedohlednu
https://photos.app.goo.gl/JRyEKzZ6VaKprFBAA
A to tam zapadá slunce skoro o padesát minut později než tady.
Včerejší večeře, dnešní oběd. Dneska jsem stihnul zatím jen předkrm - Asiette de chacruterie :-)
Est-tu content maintenant?
Tak přesně tohle přímo nesnáším. Když mi něco zachutná, vzápětí to dojde. A zbývá plný talíř méně chutných i nechutných věcí :-/
Taky máš pocit, že v rámci uměleckého dojmu nepohnul ani tou okurkou pravo dole?
To je entrée, předkrm
teda fakt neumím pojmenovat spoustu jídel, a když se kuchař rozpovídá, jsem v řiti.
Tak jsem objednal zase něco echt francouzského, z francouzských surovin (píší) a předkládáno jako zdejší specialita..
Už mi bylo divný, když se ptala, jak to maso chci. Povídám "medium" a pochopila.
A místo nějaké zvláštnosti, jsem kurva dostal zase stejk, jako včera, i když včera to byla Lotrinská specialita
Další možnost, Raviolli, Hamburger, Andouillete (tak to je fakt echt francouzský, ale stačilo)
Sladká Francie jde zu grunt, kde je cocot na víně nebo podobné?
Musím dál od turistických center, tady je eurokuchyně
Jako když jsme zabloudili ve Štramberku do restaurace U mámy. Čekal bys svíčkovou, gulášek, třeba i koprovku nebo krupicovou kaši. Jenže ejhle, celej jídelňák usmaženej z Makra.
Entrée tam je vidět taky. Je u něj cedule, ať neuklouzneš nebo tak něco.
pro tebe tedy "Hors-d'œuvre" :-)
zase si vzpomínám na ten starej, blbej, tátův.
Jo byk jsem v Lodnýně, chtěli se mi chcát, všude samej closed ale všechny měli zavřeno
Myslím, že to "uklouznutí" se včera zase povedlo, že?
Škoda. A přitom ti visí ta cedude s varováním na té fotce hnedle přímo vedle sklenice s tím silným pivem:-))
To je Šíravíku belgické Leffe.
Dávají ho do těch sklenic na noze, ale je to pulitr.
Tohle je Leffe blonde, světlé.
Je to silné, sladké pivo, nic k napití, či zahnání žízně, točené tu stojí 7,80 pulitr.
Knajpa se jmenovala něco jako "ráj piv" ale livo neměli žádné, točené jen to Leffe, a pak spoustu flašek, ale jen podivné značky, co neznám, Francie, Belgie, nějaké malé pivovary.
No já jen nechápu, že si pořád stěžuješ jak tě trápí dna a chlastáš při tom pivo. Každej doktor ti řekne, že by ses měl alkoholu vyhýbat jako čert kříži.
Čéče, dnovou ataku jsem neměl od té doby, cp jsem se vrátil na kolo.
Mám za to, že nějakýma dietama genetickou zátěž nezměníš, ani neumenšíš, oni měří obsah purinů v potravě, ale přenos z pitravy do kloubu není prokázán. Vyhýbám se sardinkám a makrele, jinak asi nic. Plzeňské neškodí, a jiné piji zřídka.
Tvrdej nebo víno vůbec, nikdy.
Naopak mám za prokázáno, že svědčí pohyb, a to asi nejen na dnu, ale i na tu artrozu.
Místo aby kotníky botnaly, během toho týdne s příšlapem otoky mizí.
Vím co spouštělo ataku dny spolehlivě, byla to nezvyklá fyzocká zátěž kombinovaná se stresem.
Dneska, když k něčemu takovému dojde, vysype se mi pásový opar.
Je možné, že ty ataky dny mě opustily nejen v souvislosti s kolem, ale také proto, že se mi podařilo doplatit hypotéku a djiné dluhy, a tak ubyl podědomí stres, kdo ví.
No, ale neobrážím ordinace, nejsem hostem v čekárnách, rvu se s tím sám, jako vlastně vždycky se vším.
Aby šlo pacienta léčit, musí mít v lékaře důvěru, jinak nic nezabere. A já jim moc nevěřím, nejsem si jist, či naopak, jsem si jist, že spoustu věcí řeší methodou pokus/omyl. A tak mě lze obtížně pomoci, Soňa by mě občas za tyhle postoje zabila, ale teď už se nezměním.
To já jim věřím, to nemůžu říct, co mi taky zbejvá, když je nemůžu prověřovat. Ale zatím se jim daří udržet mě při životě, tak jsem klidnej. Na pohled vitální chodící repetitorium, no.:-)
"přenos z potravy do kloubu není prokázán" - aha, takže podle tebe klouby žijí ze vzduchu, nebo z prány, nic proti tomu, jsou to tvoje klouby, já je mám zatím celkem v pořádku.
Jindrovi to řekla máma.
To je velký, nikoli nepodstatný rozdíl, chápeš to?
Jde o přenos těch purinů, to máš jak s tím cholesterolem, prostě vejce ti ho nezvedou a cholesteru prostá dieta nefunguje.
Tělo je dost složitý stroj a jak to všechno funguje dohromady se doktoři snaží poznat, ale jde jim to dost zvolna.
DNA je porucha metabolismu, a dispozice k ní se dědí, obdobně jako cukrovka. Ale já mám revmatickou artróza, a to je trochu něco jiného.
Nebudeme si tu otevírat okénko "domácího lékaře".
AV, buď té dobroty a o mou mámu se neotírej.
Dík.
Blahopřeji Ti Jindro.
Blahopřeji k Tvému úspěchu v léčení této obtěžující choroby a odvaze se s tím pustit do světa. Jen tak dál.
Já bych tolik odvahy neměl a lidi jako Ty jsou pro mne povzbuzením. Nejsi jediný, koho pouť (delší cesta) "zázračně" vyléčila z kdejakého neduhu. Jistě se Ti donesly zvěsti o zázračných uzdraveních na všelijakých poutních místech snad všude na celém světě. Jsem jedním z těch, kteří na tyto věci věří, jelikož též já jsem byl jednou zázračně uzdraven.
Měl jsem otevřené bércové vředy na obou nohou velikosti pětikoruny. Kdo o tom něco ví, ten ví, že si to s tou dnou nezadá. Otevřené hnisající rány až do masa a nezabíralo na to nic. Až jednou jsem jel na pouť do Lurd. Světe div se, zpátky jsem se vrátil se zaschlými ranami, zůstaly mi bércové strupy, ale to je bagatelní proti vředům, které mne vyřazovaly z aktivního života na nejedno celé léto. Kolikrát jsem jen ležel a skuíkal neschopen ničeho jiného.
Nebylo to vůbec o tom, že bych dorazil do Lurd a Panenko Maria, tak mne tu máš a uzdrav mne. To tak vůbec nefunguje. Zásadní změna života v tom byla. Před tou poutí jsem mi věřte anebo ne roky nevypil hlt čisté vody. Všechno Fanta, Mirinda, 7 up, Coca Colla, pivo radši dvanáctka, však si na to vydělám, tak proč bych si nedopřál? Na tu pouť jsem jel vlakem s jedním poutním zájezdem. Též tam jsem se vybavil abych neměl cestou hlad a žízeň. Přibalil jsem ještě cihlu Eidamu a štanglu trvanlivého salámu Vysočina. Tak jsem cestou jel, pil a žral až jsem dorazil do těch Lurd.
V Lurdech jsem pak všechny ty Fanty, Mirindy, Coca Colly povyléval do hotelového umyvadla a šel jsem natankovat do těch uprázdněných petek vodu z Lurd. Celou dobu jsem nepil nic než lurdskou vodu, domů jsem jí ještě vezl přes deset litrů. Až mi došla, jezdil jsem pak ke studánce a začaly se dít divy. Vředy pryč, na památku zůstaly jenom strupy.
Tak já nevím, asi takhle to funguje, víra a práce. Víra, to je psychosomatika a práce je medicína
Jo, každej má s lurdskou vodou jiný zkušenosti. Třeba klasik: "...a v sirotčinci u Benešova, když jim tam přivezli lurdskou vodu, dostali po ní sirotkové takovou běhavku, že to svět neviděl.":-) J. Hašek, Osudy...
Dnes už nikdo nezjistí, jak to bylo s tou lurdskou vodou v sirotčinci doopravdy. Existuje hned několik vysvětlení. Hašek totiž byl nadaný spisovatel, jenže velmi ješitný, nikdy by nepřiznal, že by mohl on sám dostat běhavku a navíc z něčeho takového jako z vody, která údajně pocházela z Lurd. Dokážete si představit jak by se mezi svými z mokré čtvrti znemožnil, kdyby přiznal, že pil vodu a ještě z takového pro ateistu podezřelého pramene? To by asi mezi těmi svými přítelíčky vysmát skončil. Pokud měl tu běhavku náš sám spisovatel osobně, nejspíš byla ze starého zvětralého piva, které Hašek z nouze vypil, jelikož mu nakladatel zkrátil honorář, protože se opožďoval s povídkami. Proto vypil staré pivo a takhle to dopadlo, dle českého přirovnání, "tak jak staré pivo v řiti".
Je ovšem možné, že se skutečně posrali ti sirotci z Benešova. Kdo zná poměry v tehdejších sirotčincích, dobře ví, že se sirotkům pančovalo všechno, tak proč ne i vodu z Lurd? Sirotkům se nalila do kastrolů obyčejná voda z kašny a lurdskou vodu vypil personál společně s faráři a jeptiškami. Lurdská voda byla tehdy v našich dobách vzácná, to nebylo si objednat farní zájezd a tradá s kanistrama na světoznámé poutní místo.
Ze samotné vody z Lurd, pokud by byla originální nikdo běhavku dostat nemohl. Běhavky z pitné vody z přírodních zdrojů bývají vlivem obsahu coli bakterií a ty v lurdské vodě nejsou. Neměly by se tam jak dostat. Lurdská voda pramení z hloubi hor okrajů Pyrenejí, je to velmi vydatný pramen, vysoká obnova, coli bakterie tam nemají kde vzniknout ani jak se rozvinout, navíc pramen ostře a pravidelně sledován na vysoké úrovni hygieny. Takže s vysokou pravděpodobností Haškova spisovatelská fantazie a výmluva, že se posral z kdo ví čeho, nejspíš v tom bylo to staré pivo.
Jinak ale co se týče těch "zázračných uzdravení" z nejrůznějších poutních míst, taky myslím že to není tou vodou. Vody se zpravidla obsahově neliší od vod z okolních pramenů. Je to prostě v něčem jiném.
Jak nezjistí, co nezjistí, Hašek to ústy nábožnýho feldkuráta tvrdí, tak je to pro mě uzavřená kapitola, já mu věřím. Někdo věří na zázraky duchovna, já Haškovi. Škoda, že panu prezidentovi jeho nejvěrnější nepřivezli z Číny nějakej zázračnej lektvar proti virózám, které ho tolik sužujou.
Feldkurát Otto Katz je opravdu hodnověrný zdroj. Málokdo ví, že Otto Katz byl skutečnou historickou postavou, Feldkuráta Otto Katze si Jaroslav Hašek nevymyslel, ten skutečně existoval. Asi to tak nějak bylo. Benešovští sirotci se posrali z vody i když pochybují, že pravé lurdské. Zcela jistě šlo o vodu pančovanou, pravděpodobně do sklenice od lurdské vody naleli nějakou vodu z kašny, pro sirotky vše je dobré a takhle to dopadlo.
No, nebudu se s Tebou přít. Je krásný letní den a tak jedu na cyklostezku a proto mne všichni včetně Tebe laskavě a mile omluvte, chtěl bych ještě někam dojet ať mi na compu přibude nějaký ten kilometr.
O tom žádná, ale řeč je o nábožným feldkurátovi - fanatikovi, kterej přišel Katzovi promluvit do duše: "„U Vlašimě byl, poslušně hlásím, pane feldkurát,“ řekl Švejk, „jeden děkan a ten měl, když mu jeho stará hospodyně utekla s klukem i s penězi, posluhovačku. A ten děkan na stará kolena dal se do studování svatýho Augustina, kterýmu říkají, že patří mezi svaté otce, a dočet se tam, že kdo věří v protinožce, má bejt prokletej. Tak si zavolal svou posluhovačku a povídá k ní: ,Poslouchejte, vy jste mně jednou povídala, že váš syn je strojní zámečník a odjel do Australie. To by byl mezi protinožci, a svatý Augustin přikazuje, aby každý, kdo věří v protinožce, byl proklet.’ ,Jemnostpane,’ povídá na to ta ženská, ,vždyť můj syn mně posílá z Australie psaní a peníze.’ ,To je mámení ďábelské,’ říká na to pan děkan, ,žádná Australie podle svatýho Augustina neexistuje to vás jen ten antichrist svádí.’ V neděli je veřejně proklel a křičel, že Australie neexistuje. Tak ho rovnou z kostela odvezli do blázince. Vono by jich tam patřilo víc. ,U uršulinek’ mají v klášteře lahvičku s mlékem panny Marie, kterým kojila Ježíška, a v sirotčinci u Benešova, když jim tam přivezli lurdskou vodu, dostali po ní sirotkové takovou běhavku, že to svět neviděl.“
No, snad to je i v Písku.
Víra tvá tě uzdravila.
To fakt funguje, a naopak, když v úspěch léčba nevěříš, nepomohou to ani echt tablety že Švajcu
A jsem tu.
Chalons en Champagne.
Prosím výtvarnou komisi o schovívavost, jde o dokument, ne umění.
Jinak nebylo to bez háčků, povím později, nebo napíšu, podle toho, kolik platí za řádku :-)
Dorbý, kolo v cajku. Baterie nehoří.
Náhodou, za první fotku by tě v mezích možností možná neseřval ani Karbusickej. Hlavní motiv v zlatým řezu, i nějaká ta šikmá linie. Akorát to modrý kolo v zákrytu jsi měl čapnout zahodit, tříští to tam :-))
Pokud je hlavním motivem motor, tak ten je uprostřed :-)
To byl ten okamžik, kdy navigace hlásí, cíl je napravo, ale napravo vidíš jen knajpu, pohneš se, a hlásí, odbočte vlevo a po 100metrech vpravo. Uposlechneš a ta svině hlásí, ke-li to možné, otočte se. Otočíš se, pak hlásí, odbočte vpravo...
Nepraštíš mobilem o zem, ale měl namále.
Tak mapu.
Jsem tady. Náměstí republiky. Napravo musí být hospoda. A je. A za ní ten hotel.
A kurva je.
Tady už jsdm byl, ale neviděl to.
Je možné, že mi někdo ty věci schovává i mimo domov? Doma to dělá Soňa, aby mě naštvala.
Ale kdo mi schoval ten hotel tady?
Jestli v tom nejsou ty Němci..
Houby motor. Ten je neviditelnej. Ten vidíš jen ty, protože jsi za něj dal majlant a dovezl tě tam. Dominantní jsou brašny v popředí. A šikmá linie přes rám ke květináči koresponduje s linií obrubníku. Nad tím druhá dvojtá šikmá linie vede oči už po směru ke tmavému baráku mezi světlýma. takhle nějak by to bylo vysvětlováno. Chtěl bych to umět vidět - a hlavně pak realizovat. Následně kritizovat ale umím bezvadně :-)
Takže když tomu pomůžu ve photoshopu, Šibík zahodí foťák a Vaňo opustí své milence?
Ty první dvě jsou umění, dyk tam je prvoplánový kolo. Teorii chlape, teorii.
Jinak, bratře ve zbrani:
Po čtyřech létech každodenního treningu, 3 čtrnáctidenních kurzech z ksichtu do ksichtu, mluvím a domluvím se francouzsky.
Prostě jim rozumím, a oni mě, i když vím, že je to tragické pokud jde o gramatiku a tak.
Prostě mluvím, žvaním, dohaduji se o politice.
Být mě o 30let míň, nadělal bych na tom prachy, anglicky jsem tenkrát o moc víc neuměl (a dodnes neumím).
Prostě plním okénko v modrém životě, prd že jsem starej se něco naučit :-)
Jsem rád, že má trpělivost a píle byla oceněna.
Někde jsem četl, že je to dobré znamení.
Debilovi nikdo nic nezávidí..
Horko, prach, protivítr.
Dost dřiny a málo radosti.
Až teď, jestli to ten garcon konečně donese.
https://youtu.be/ROnRbJbWopQ
Zítra to je jen 40, podél kanálu, to už se ani nepočítá.
A garcon dorazil :-)
Blíží se bouřka, beru to raději po dvou schodech
Jinak město Meaux je pro mě znovu velkým zklamáním. Není kam zajít na večeři, je jiné než města co znám, blízkost Paříže je znát.
Nálevny, číňan a dvě tři restaurace, co si hrají na hogofogo, a tam "bez rezervace" nelze. Prostě asi nemám vhodný úbor.
A tak, protože hladje svině, jím u číňana, a na pivo do nálevny vedle.
A raketa. .
Jo, 8 éček, jak na Elysejských polích...
Nejde o to, jestli si to můžu dovolit nebo ne, jde o to, že se cítím fest odrbáván, a to mě žere.
Jsou místa, kde přehnanou cenu umím pochopit, nájemné jako kráva, turistů mraky...
Ale tenhle chytrák na to jde jinak.
Stačí mu 3 hosti, aspoň se nenaběhá..
A to je takový problém se na číňana vybodnout a stavit v nějaké sámošce a koupit balené za 1/4 cenu?
To v Paříži má Kanak otevřeno do půlnoci, tam koupíš všechno co potřebuješ.
Možná tady někde taky, ale neumím to.
zdá se, že začíná má nejhorší etapa cesty.
Soňa psala, že vyjíždí, aby byla dopoledne v Městě světel jak já. V pátek budu za chytrýho v kravatě, tak že ten čtvrtek odpoledne prý bude náš. ...
5.7. 1990 jsme se vzali, tak máme něco jako výročí. A ona vyjíždí do noci, a nemůžu s tímnic dělat.
Baba jedna, příště si jí nevezmu, na to ať hezky zapomene. .
Každá pouť někdy končí, tak děkuji za reportáž.
Buď rád, že máš manželku, které stojí za to vyjet do noci až do daleké Francie oslavit vaši svatbu. Nepochybně jí už po Tobě bylo smutno a přiznej, že Tobě taky. Tak to spolu pěkně oslavte.
Léto začíná, jedna Tvá pouť končí ale druhá může začít. Nenapadlo vás jet někam na pouť někde spolu? Třeba zrovna do těch Lurd na kolech? Je tam krásně. taková zvláštní atmosféra. Davy lidí, ale všichni pečují aby jeden druhému nepřekážel. Takže jsi tam mezi lidmi ale každý respektuje a pečuje o Tvé soukromí. Rozhodně to stojí za to.
Co se mne týče, rád bych se tam někdy vrátil ale na kole to už považuji za nereálné. Když tak letadlem do Toulouse a odtud vlakem TGV. Na kole bych tam dnes jel celé léto a ještě kus podzimu, možná bych tam ani nedorazil. Nicméně bych to potřeboval. Místo těch mých doktorů pouť někam na druhý konec světa, ale Tobě to už nemusím vysvětlovat. Když vzpomenu na ty Tvoje stížnosti stran zdravotního stavu ale teď už žádný strach nemám. Jsi pro mne velikým povzbuzením.
Zachovej nám všem přízeň a těším se na nějakou reportáž z další pouti. A pozdravuj ode mne Tvoji paní manželku.
Proč až do Lurd, když Panenka Marie Svatohorská je stejně šikovná.
Příbram je takřka "za rohem"
http://www.poutnimistacr.cz/poutni-mista/svata...
No, v létě 89, jsme spolu vyjeli, na týden do NDR, do Moritzburgu. Stan áčko a karimatky jsme neznali. Vlakem do Děčína, pak po ose.
Zjistil jsem, že je to holka pro život.
Pak už nikdy, Teda vloni a předloni pár jednodenních na silničkách.
Nakonec dojela, ale byl to trochu nervák, řeknu to takhle, mám zase nový mobil :-)
No to je je moje Soňa, pokaždé s ňákým chlapem..
Pana Svěceného jste asi poznali (vernisáž sklářského výtvarníka Milana Vobruby v Jablonci)
https://goo.gl/photos/fTcGxSwjK6kG9x7r6
ty dva vousáče možná neznáte, ten první je pan František Janák
https://goo.gl/photos/JboU8nwtunpeyc7N6
Ten s pivem pak Vladimír Klein
https://goo.gl/photos/wa7cTM8DGvDD5Ucu7
Naši sklářští výtvarníci jsou náš národní poklad, a narozdíl od hokejistů, podávají stabilně skvělé výkony.
Tak postupně, Vobruby, Janák, Klein
A zase na Stride, Saint Málo, Bretaň
https://photos.app.goo.gl/HyrYQrHKCuufjZEp6
A největší akvarium ve Francii....
https://photos.app.goo.gl/wBceLutnjd4Y3jAG7
Dneska jsme se vrátili od rakouských jezer, tak jsem si přečetl Tvou reportáž - perfektní :-)
Díky, už jsem doma, 1456, Teda autem...
Už to dělat nebudu, zeda tím autem...
Díky za reportáž a přeji hodně dalších kilometrů na kole. Už jsem se bál, žes to zabalil.
Od zavedení kontrolních hlášení k DPH už musím jezdit taky s notebookem a spát pod střechou s internetem. Klasické kolo mi zůstalo jen na kratší dovolené a na tu hlavní jezdí 20" skládačka, protože s ní nejsou problémy při ubytování.
Je to asi nutný vývoj. Nejdříve cyklo dovolené s cestovkami, pak MTB a hory, potom dálkařská klasika s naprostou volností a teď od penziónu k hotelu.
Hodněkrát jsem si na Tebe vzpomněl a jsem moc rád, že jsi zase vyrazil. Ještě jednou moc díky a přeji další tisíce šťastných kilometrů plných zážitků a překonávání možností.
No, to je náš průšvih, hodně svobodní, ale v něčem vůbec.
Mám MS Surface, to už je celkem převozitelné zařízení. Vozím si TPlink LTE modem, je to lehoučké a kde je signál, jsem on line.
Francie, je však trochu hůř pokrytá než Německo.
Na tomhle elektrokole to byla sranda, i když jsem krypl. Hůř bude s Matějem na Pepíkovi pod stanem. Že země se mi fakt blbě vstává, taková normální banalita, sednout si na zem, a pak vstát.Vylézt z vany....
Docela všední věci.
Ale kluk má nejvyšší čas začít s cyklotoulkama, vždyť jde v zâří už do školy...
Ale ono to půjde. S vnukem jsem ve stejné situaci (před totální endoprotézou kyčle)jezdila se skládací hůlkou připevněnou na kole(nemohla jsem bez ní chodit a vylézt ze stanu byl problém i s ní). Na kole king (jeli jsme tenkrát Dunajskou z Deggendorfu do Vídně), bez kola "babka s hůlkou" :-). Neboj se toho - děti jsou skvěle přizpůsobivé.
Držím palce na cestu s vnukem.
Já taky vezu LTE modem, ale v Dánsku bylo kvalitní WiFi v ubytování, takže jsem ho ještě nepoužil. Mobil ale mnohdy LTE neukazoval a dokonce ani ne 3G. Je to hodně závislé na zemi i konkrétním místě.
Ještě jsem vytáhnul z hodinek záznam cesty, poslední den jsem hodinky prostě omylem nezapnul, ale mám záznam z navigace, včetně mého omylu.
Cestu z Meaux prostě nelze splést, jede se pořád podél kanálu až do Paříže, říkal jsem si.
Taky jsem tamtudy jel už mockrát, vlastně každý rok.
Takže jako suverén jsem nasednul "na kanál" jenže na úplně jiný a poznal jsem, že jedu do kopru až někdy po 6 km....
Takže zpátky, a abych eliminoval ztracený čas, napral jsem to asi 12 km po státovce, což nikomu nemohu doporučit.
Na druhou stranu, mám za ta léta celkem dost záznamů, takže myslím, že jsem schopen natrasovat cestu do Paříže tak, aby se jelo pokud možno po asfaltu a pokud možno se člověk vyhnul extra kopcům.
Mě se to tentokrát nepovedlo, protože jsem volil trochu jinou trasu, ale přesto jsem objevil nové úseky dobrých cyklocest, které byly před rokoem, dvěma ještě zavřené a neprůjezdné, třeba Saverne - Arzviller...