Nejznámější cyklotrasou v Karlovarském kraji je bezesporu cyklostezka podél řeky Ohře. Pokud se po ní vydáte z Karlových Varů proti proudu, dojedete po značené trase až do Chebu. Projeďte se s námi odsud po místech, kudy po čtyřicet let vedla železná opona až na hraniční bod trojstátí Česka, Bavorska a Saska.
Od železničního nádraží v Chebu se vydáte po cyklotrase číslo 6 po bývalé slapanské trati. Ve Slapanech stojí za to si udělat malou zajížďku do Starého Hrozňatova, kde se na kopci tyčí unikátní poutní místo Maria Loreto. Po vysídlení německých obyvatel po druhé světové válce a uzavření hraničního pásma Loreta zpustla a po požáru v roce 1952 z areálu zbyly jen ruiny. Teprve po pádu komunismu a znovuotevření hranic byla započata její obnova. O tu se nejvíce zasloužil pan Anton Hart, rodák ze Starého Hrozňatova, který po odsunu žil v nedalekém Waldsassenu a Loreta se tak stala také symbolem smíření Čechů a Němců.
Od Lorety je to už jen pár set metrů k bývalé signálce. Rovná cesta jako podle pravítka, která vede přes hraniční kopce, dokonale prověří převody vašeho bicyklu. Povrch je hodně proměnlivý – některé úseky pokrývá nový asfaltový koberec, jinde narazíte na hrubou šotolinu nebo dokonce panely z opravdu dávno minulých dob. Pro jízdu je tak nejvhodnější horské kolo s hladšími plášti.
Bismarckova rozhledna na Zelené hoře
Foto: Václav Vrtal, NaKole.cz
Milovníci dalekých rozhledů by neměli vynechat návštěvu dvou nádherných kamenných rozhleden, které byly postaveny na přelomu 19. a 20. století. Tou první ve směru naší trasy je Bismarckova rozhledna na Zelené hoře. Věž, která se stejně jako hrozňatovská Loreta nacházela v zakázaném pohraničním pásmu, postupně zpustla, zarostla okolními stromy a byla téměř zapomenuta. Po rekonstrukci v roce 2005 už ale zase plní svojí funkci a nabízí nádherný výhled na vodní nádrž Skalka, Cheb, Františkovy Lázně a Krušné hory.
Na druhou rozhlednu musíte vystoupat na vrch Háj na okraji Aše. Pod vrcholem je nově vybudovaný sportovní areál, kde můžete odložit kolo a pro změnu si vypůjčit například brusle a projet si přilehlý in-line okruh. Je možné tu také přenocovat pod vlastním stanem.
Z Aše se po cyklotrase 2058, která je součástí stezky podél železné opony (Iron Curtain Trail) dostanete až do míst, kde stávala vesnice Újezd (Mähring), která byla nejzápadnější obcí na našem území. V 50. letech byla vesnice srovnána se zemí a v současnosti na tomto liduprázdném místě narazíte pouze na stožáry větrných elektráren. Na Újezd se ale nezapomnělo a díky rodákům a místním spolkům se jako vzpomínku podařilo vybudovat dřevěný most přes hraniční potok, kde původně stával újezdský mlýn. Tudy také vedla důležitá spojnice do Rehau. Most postavený po vstupu Česka do schengenského prostoru, který můžeme vnímat jako další symbol smíření, dostal název Most Evropy nebo také Most přátelství.
Historický hraniční kámen
Foto: Václav Vrtal, NaKole.cz
Z nejzápadnějšího cípu našeho území vede cyklotrasa na sever. Po ní projedete Peklem až se dostanete na rozcestí Pastviny. Odsud je cesta značena také jako naučná stezka „Na cestě k trojstátí", a tak se u informačních tabulí dozvíte také něco z místních zajímavostí. Například to, že tohle místo bylo první, kam při osvobozování vkročila americká armáda, nebo že zdejší mokřiny jsou jedním z posledních výskytů perlorodek říčních, které se tu kdysi v hojné míře lovily. A než se nadějete, už stojíte na bodě, kde se stýkají hranice tří historických území – Čech, Bavorska a Saska. Možná budete chvíli tápat, kudy ta hranice přesně prochází. My jsme to správně trefili až na druhý pokus.
Od trojmezí stojí za to ještě pokračovat dál po bývalé hranici NDR a NSR. Uděláte si tak obrázek o tom, jak vypadala železná opona jinde než na našem území. Nečekejte speciální cyklostezky, ale kvalitní asfaltové cesty s minimálním provozem jsou velmi příjemné, a proto jsou v této oblasti cyklotrasy vyznačeny jen cedulkami. Takzvaný „Malý Berlín“, jak je přezdívána obec Mödlareuth, je odtud vzdálena jen 25 km a v době železné opony byla podobně jako „velký“ Berlín přehrazena zdí a ostnatými dráty. Dodnes je tu část této zdi ponechána jako historické svědectví, a tak můžeme toto místo považovat za pomyslnou tečku putování po místech, která byla v době komunismu pro většinu z nás nedostupná.