Zatímco oblékáme další vrstvu oblečení, kolem běhají děti v krátkých kalhotkách a plovacích vestách. Stojíme pod přístřeškem a přemýšlíme, zda vyrazit v dešti na kolech. Kolem projíždějící kráska na těžkém městském kole se zastaví, aby si vyhrnula límec saka. Jsme ve Frísku, nejsevernější holandské provincii. Jeho název zní sice trochu větrně a studeně, během léta tu ale je počasí pro cykloturistiku ideální. A jak nám ukazují sami Holanďané, ani déšť se nemusí brát nijak vážně.
To míchání pojmů Holandsko a Nizozemí není podle mé zkušenosti až tak tolerované, jak se v článku píše. Ona i fríština je dost jiná než holandština, někdy si i vzájemně nerozumí. Vzájemné narážky mezi Holandskem, Frieslandem, ale i Brabantskem a dalšími provinciemi jsou podobné jako náš pragocentrismus, moravské vlastenectví apod.
Takže tvrzení, jak jsou na to zvyklí, je podobné jako říct "Brno sice není v Čechách, ale místní se nezlobí, když tomu tak říkáme". Jo, překousnou to, ale budou mít stejnou radost, jako když Skota označíš za Angličana.