Pražští cyklisté mají důvod k oslavě. Koncem října odsouhlasili pražští radní tolik očekávanou koncepci rozvoje cyklistické dopravy v Praze. Materiál na pouhých devíti stranách vyjmenovává konkrétní cíle v následujících 10 letech. Bez podpory nového vedení pražské radnice bude ale tento dokument jen papírem do šuplíku.
– Neprůjezdné centrum.
– Investice do infrastruktury neodpovídají ani současnému podílu cyklodopravy.
– Síť bezpečných tras je nespojitá.
– Nejvíce si cyklisté stěžují na cyklopruhy ukončené před křižovatkami.
– Nedostatek funkčních cyklostojanů.
– Nedostatek lidí, kteří by se cyklistické dopravě a cykloturistice na úrovni města profesionálně věnovali.
– Neexistující aktivní progresivní koncepce prostorově a dopravně-plánovací politiky.
Cyklistická doprava v Praze je velmi mladá. Hlavní město se cyklodopravě systematicky věnuje až od roku 2007, který můžeme s trochou nadsázky považovat za rok nula. Tehdy byla zřízena Komise rady hl. m. Prahy pro cyklistickou dopravu pod vedením Ing. Pavla Poláka. Nahradila původní pracovní skupinu, založenou v druhé polovině roku 2003, která se věnovala rekreační cyklistice. Orgán nemá žádné výrazné pravomoci, v posledních třech letech se ale komise pravidelně scházela a prosadila podstatné kroky, které nastartovaly rozvoj cyklodopravy v Praze. Za činností cyklokomise však pořád stojí hlavně velké množství dobrovolnické práce a neformální vazby, které věci znalí lidé někdy komentují jako „partyzánskou práci“.
Počet lidí, kteří na kole jezdí po Praze, přitom stále stoupá. Podle posledních výzkumů jízdní kolo v naší metropoli používá 282 tisíc lidí (v roce 2008 to bylo 244 tisíc), z toho 141 tisíc lidí jezdí pravidelně, více než jednou týdně (v roce 2008 131 tisíc). Co je ovšem minimálně stejně tak důležité: původně rekreační cyklisté, kteří vyráželi na výlet z okrajů Prahy, jsou v těchto číslech postupně nahrazováni čistě dopravními cyklisty, kteří si kolo berou jako dopravní prostředek na cestu do práce či jinam. Rozdíl je viditelný na první pohled – obrázky z Prahy nabízejí čím dál tím více pohledy na dámy v lodičkách či pány v obleku jedoucích na kole. Rovnocennou podporu cyklistické rekreaci i dopravě slíbil také bývalý primátor Pavel Bém, který ještě před pár lety hovořil ve spojení s kolem především o sportu a relaxaci. „Hlavním cílem Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Praze je ve shodě se zásadami rozvoje pražské dopravy vytvářet kvalitní podmínky pro dopravní i rekreační cyklisty,“ komentoval Bém schválení materiálu.
Na kole v Praze můžete vidět i faráře.
Foto: Květoslav Syrový
Opatření zpočátku vznikala především tam, kde byly změny nejprůchodnější. Odborníci však čím dál hlasitěji volali po koncepci, která by závazně vymezila síť cyklistických tras v Praze. Koncepce určuje prioritní trasy, které se budou postupně budovat a zlepšovat, pokud jde o bezpečnost a uživatelský komfort. Materiál také stanoví, kde mají vzniknout nová propojení nebo kde ze stávajících tras vyloučit překonání schodů, nepříjemné povrchy nebo úzká a nebezpečná místa. Vše se přitom odvíjí od stanoveného cíle a tím je podíl cyklodopravy v roce 2020. Nejdůležitější je ale to, jak se k tomuto cíli dostaneme, tedy KDO bude za opatření zodpovědný, KOLIK km nových cyklistických opatření je reálné vytvořit a JAK budou vypadat další podpůrné kroky a koordinace s jinými záměry, resp. celkovým rozvojem města.
Rada hlavního města Prahy schválila tento klíčový dokument 26. října 2010. Devítistránkový dokument „Koncepce rozvoje cyklistické dopravy a rekreační cyklistiky v hl. městě Praze“ tak určuje směr vývoje až do roku 2020.
Koncepce má tři hlavní cíle:
1. zvýšit podíl cyklistické dopravy na 5 – 7 % v létě a na 2 – 3 % v zimě. Kdo byl např. v Drážďanech, ví, jaké hemžení cyklistů takový podíl představuje.
2. Začlenit cyklistickou dopravu jako rovnoprávný a pro město výhodný druh dopravy do všech „urbanisticko-dopravních“ plánů, studií a projektů. To znamená, že cyklistická řešení by obsahovaly všechny vhodné nově realizované opravy a stavby dopravních komunikací.
3. Nadále se aktivně podílet na změnách zákonů, vyhlášek, norem a technických podmínek, které poskytnou cyklistům v Praze maximální uživatelské bezpečí a zvýší vlídnost dopravního prostředí města.
Páteřní vltavská trasa A2.
Foto: Jitka Vrtalová
Mnohem důležitější než obecné proklamace je ale v koncepci naznačená cesta, kterou se k cíli dostaneme. Klíčové bude zřízení „cykloúřadu“, tedy skupiny lidí, kteří se budou na městě věnovat speciálně cyklistické dopravě. V současné situaci, kdy se většina lidí věnuje cyklistické dopravě ve svém volném čase, je to rozhodně krok dopředu. Velmi důležitá jsou i konkrétní čísla ohledně nově budovaných cyklostezek (tj. samostatných komunikací pro cyklisty). Praha se zavázala vybudovat do konce roku 2010 200 km cyklostezek a dále minimálně 10 km za rok. Stejně tak jsou v koncepci závazně určené množství řešení v hlavním dopravním prostoru (prakticky především cyklopruhy a cyklopiktokoridory) – 30 km do r. 2010 a dále minimálně 3 km za rok. Pohyb cyklistů v hlavním dopravním prostoru je plynulejší a svižnější, což se hodí především zkušeným každodenním jezdcům. Jak ukazují zkušenosti ze zahraničí, s vytvořením chráněného prostoru na vozovkách poklesla nehodovost cyklistů.
Pro pražské cyklisty budou příjemná i další opatření, jako například rozšíření převozu kol v prostředcích MHD. Podnítit školáky k dojíždění na kole by mohlo umístění více stojanů u pražských škol. Opatření nejsou určena pouze pro obyvatele, ale také pro návštěvníky Prahy. V posledních letech ale také vzrostl počet turistů, kteří přijíždějí do Prahy po dálkových cyklistických trasách. Pro ně (ale nejen pro ně) by město měl zřídit několik městských „cykloinfocenter“ a navíc dodávat pravidelně aktualizované informace o cyklistice do zahraničních kontaktních míst.
Nejen cyklisté sledovali s napětím povolební vyjednávání v Praze. Na jejich výsledku bude záležet, kam se v příštích čtyřech letech bude vyvíjet pražská cyklodoprava – zda se budou rozšiřovat opatření pro pražské cyklisty nebo zda bude cyklistika na okraji zájmu.
Minulý týden byla zveřejněna dohoda koalice, kterou uzavřely ODS a ČSSD pro společné vedení pražské radnice, a která se s největší pravděpodobností stane základem programového prohlášení nové Rady hl. m. Prahy. Po uplynulém období, kdy se podařilo poměrně hodně věcí prosadit, zapůsobil dokument jako ledová sprcha. Cyklistická doprava tu zcela chybí a rekreační cyklistice se věnuje pouze jedno ustanovení, které je navíc velmi volné. Pro srovnání automobilové dopravě se věnuje 8 bodů, veřejná doprava je zmíněna v sedmi ujednáních. Budoucí vedení radnice se dohodlo vybudovat v příštích 4 letech 50 km cyklostezek a cyklotras. Volně přeloženo, pokud bude v roce 2014 v Praze postaveno několik desítek žlutých cedulí označujících cyklistické trasy, bylo by podle tohoto dokumentu splněno. Jak ukázala předvolební diskuse o podpoře cyklodopravy v Praze, zástupci některých stran současné koalice příliš nechápali, co to vůbec cyklodoprava je, ani příliš nerozlišovali pojem cyklostezky (stavebně upravená komunikace) a cyklotrasy (směrové značení v terénu).
Nové složení Rady a koaliční dohodu ještě musí odsouhlasit ustavující pražské zastupitelstvo, které by se podle informací ČTK mělo sejít 30. listopadu nebo 1. prosince.
Je tedy jasné, že na přehnaná očekávání je zatím brzy. Podle realistických očekávání můžeme jen doufat, že nové vedení radnice dovolí pokračování práce Cyklistické komise a zřízení cykloúřadu. Jinak by se Praha, pokud jde o cyklodopravu, mohla znovu vrátit do bodu nula.