Na letošním jarním veletrhu Sport Prague cyklistika ustoupila do pozadí a uvolnila prostor ostatním sportovním odvětvím. Cesta na kole na pražské letňanské výstaviště také byla plná paradoxů. Mají cyklisté na veletrhu dveře otevřené?
Vystavovatelé i návštěvníci letošního veletrhu Sport Prague se shodují na jednom – cyklistika zabírala znatelně menší prostor než v předchozích letech. Na celkové výstavní ploše se stánky s koly a cyklopříslušenstvím podílely zhruba jednou desetinou.
Důvodem, proč letos Sport Prague navštívit, rozhodně byla velká nabídka oblečení a outdoorového vybavení pro turistiku a horolezectví. Nabídka funkčního prádla, dresů, obuvi, ale také stanů a spacáků byla určitě zajímavá.
I když nemáme k dispozici přesná čísla, nejvíce byly na Sport Prague vidět tréninkové přístroje. Největší expozice patřily prodejcům posilovacích přístrojů a trenažérů pro fitcentra a domácí posilovny, indoor cycling, fittness center a také výživových doplňků.
Letňanské výstaviště leží na samém okraji Prahy, postavené na zelené louce a napojené rychlostní silnicí. Po dobu konání veletrhu sem jezdí mimořádná autobusová linka. Jinak je veletrh Sport Prague i hezkým cílem pro cyklovýlet.
Lidé, kteří se na stánku NaKole.cz střídali, proto dorazili na výstaviště obvykle na kole. Že se chováme výstředně, bylo jasné už při stavbě stánku. Na hlídané parkoviště projíždělo jedno nákladní auto za druhým. Obsluha je pouštěla prakticky bez zpomalení s blahosklonným gestem. „Moment, kampak máte namířeno?“ zastavil nás hlídač rázným gestem. „Stavět stánek,“ odpověděli jsme po pravdě a začali dolovat z kapes montážní průkazy. Teprve po jejich důkladném prostudování nás pustili dále.
Obsluha si nás zřejmě zapamatovala a další dny se situace obrátila – zatímco osádka každého automobilu se musela prokázat vystavovatelským průkazem, my na kolech jsme na výstaviště jen profrčeli. Ke konci nás dokonce hlídači začínali už zdálky zdravit.
Pro návštěvníky veletrhu se kolo na výstavišti stává obtížným břemenem. Nejsou tu žádné stojany, proto je nutné kola přivázat ke sloupu nebo k ohradě parkoviště. Bohužel, chybí tu i možnost se osprchovat. Značku „Cyklisté vítáni“ by tedy letňanské výstaviště získávalo jen stěží. :o))
Hned první den se jednomu z nás podařilo roztrhnout cestou plášť o uvolněný brzdový špalek. „To je dobrý, koupíme tu nový plášť,“ rozhodl vedoucí expozice Václav. Po půlhodině běhání po výstavišti musel uznat, že to nebude tak jednoduché. Vystavené pláště byly na stáncích prodejců obvykle pouze v jednom kuse a obsluha je odmítala prodat. Vypadalo to, že pro kolo budeme nuceni přijet autem. Zachránil nás až Cyklo Klub Kučera Znojmo, , který zde mimo jiné představoval Žlutého anděla, mobilní technickou pomoc pro cyklisty. „To víte že vám to opravíme, nechte to tady,“ přivítali nás členové klubu na stánku. „Na výlety to nebude, ale domů s tím dojedete,“ ubezpečili nás ještě.
Když jsme naši historku vyprávěli jinému vystavovateli, pochlubil se prakticky se stejnou zkušeností. V jeho případě šlo o chybějící pumpičku na kola. Ani čtvrt hodiny shánění na ploše nestačilo.
Únorový Sport Prague je vždy velkým svátkem vyznavačů aktivního způsobu života. Je také příležitostí, jak se sejít s ostatními Nakoláky, nezávazně poklábosit a dovědět se, co je nového. Pokud jsme dobře počítali, zastavilo se u stánku NaKole.cz 38 Nakoláků. Na setkání v restauraci si všichni poslechli informace o štafetě a prohlédli si návrhy Nakolníku od Ivana Křemečka. A pak už se jenom jedlo, pilo, povídalo, povídalo a povídalo…