Možná se může zdát, že na cyklostránky tento článek nepatří. Týká se totiž školy. Naše škola je ale od té klasické trochu odlišná a nejvíce se děti naučí o prázdninách. To je totiž nejvhodnější čas, kdy si vyrazit na kolech.
Máme tři děti a další miminko zatím čeká v bříšku. Kluci Matěj, Šimon a Daniel už jsou velcí. Dva nejstarší už patří mezi školou povinné, 4. a 1. třída. A protože často a rádi cestujeme, rozhodli jsme se převzít na sebe učitelské povinnosti a dětem jsme zajistili individuální vzdělávání. Tak se můžeme učit i na cestách a věřte, že je to velmi dobrá škola, která děti i baví.
V posledních dvou letech jsme podnikli dvě velké výpravy na kolech, při kterých jsme s dětmi urazili přes 4 a půl tisíce km a navštívili jsme 5 evropských zemí v nejbližším okolí. Během těchto cest naše děti získaly mnoho nových dovedností a všeličemu se naučily. A upřímně mohu říci, že zkušenosti z cykloputování jsou pro ně tou nejlepší školou. Aniž by si to uvědomovali, učí se nejenom zeměpisu, historii, tělocviku, ale také např. matematice, českému i cizím jazykům a dalším užitečným dovednostem. Přestože se snažíme, jak to jde, abychom při našich učebních hodinách doma realitu světa kolem dětem co nejlépe představili a zábavnou formou jim umožnili naučit se všechny předepsané předměty, skutečné prožívání a vnímání souvislostí ve světě, který je obklopuje na našich cestách, to nikdy nenahradí. Mohu zde uvést krátký výčet konkrétních příkladů z jednotlivých oborů:
Šestiletý Šimon sleduje naplánovanou trasu a na cedulích označujících jména obcí určuje, kde se zrovna nacházíme a nahlas si předčítá jednotlivé názvy. (Dělal to tak i na Slovensku a v Polsku, přestože to bylo obtížnější.) Své zážitky z cest kreslí do deníku a zkouší psát i první slůvka. Matěj (9 let) porovnává slovanské jazyky se svou mateřštinou, hledá rozdíly a podobnosti.
Cizí měna je nejen zajímavá a jiná na pohled, ale přináší i spoustu početních úkolů. Zatímco Daník (4 roky) ještě teprve počítá jednotlivé mince, Šimon už se seznamuje s jejich hodnotami a Matěj dokonce zvládá jednoduchá přepočítávání na českou korunu, takže může šetrně hospodařit se „svými“ penězi a mladším bráškům pomáhá a vysvětluje, kde a jak nakoupit. „Tahle zmrzka za 1 złotý, což je asi 7,50 Kč, se ještě vyplatí, ale u tohohle stánku, kde je za 1 Zł a 60 grošů si ji už nekupujte.“
Nad mapou jsme už prožili mnoho společných chvil. Tohle jsou hranice naší země, tohle jsou státy se kterými sousedíme, tohle Evropa a tohle celý svět. Takhle jsou na mapě zobrazena města, takhle řeky, silnice, železnice, lesy, pohoří, nadmořská výška,… Posledně jmenovanou veličinu si nejlépe uvědomíme, když během celodenní tůry vystoupáme až na Baranec (2185 m n. m.) anebo když během pár dní sjedeme z Alpského sedla až k moři.
Rostliny, houby a zvířátka se také nejlépe poznávají v praxi. Kromě toho cestou narážíme na spoustu naučných stezek, kde se dozvíme i mnoho neobvyklých zajímavostí. Užijeme si koupání v horkém termálním zřídle a o 2 km dál už obdivujeme vodopád s krápníkovou jeskyní a dovádíme v ledové vodě. Kluci také s napětím sledovali, jak mamince roste bříško a jak se děťátko pohybuje. Na farmě v Janovicích jsme vysvětlovali paralely, když se ukázalo, že je ve stádě jedna rodící ovečka.
A tak bych mohla pokračovat donekonečna. Ani jednotlivé „výchovy“ nezůstávájí stranou zájmů. Na Slovensku si s dětmi vyzkoušíme hru na nádherný dendrofon, při nočním ohňovém obřadu zpíváme s dvěmi sty dalších lidí píseň v angličtině, děti hrají divadlo v lesním amfiteátru, učí se plavat, pomáhají s vařením, na kolech našlapou spoustu kilometrů…
Naše cykloškola rozhodně není zaměřená jednostranně. Děti během ní pozorují, poslouchají, vyjadřují se, dotýkají, ochutnávají, cítí a to vše jim umožňuje, aby se nově nabyté informace nikam neztratily, ale nopak zůstávají hluboko uložené, „dostávají se jim pod kůži“.
Asi se nám do konce školní docházky nepodaří procestovat úplně celý svět :-), spoustu informací budeme přeci jen muset načerpat z učebnic a encyklopedií, ale věřím, že i to nám díky příjemné „škole života“ půjde snadněji. Zatím nám učení ulehčují kola.