Včera se na výstavišti v pražských Letňanech konal sraz příznivců NaKole.cz. Setkání začalo nevinným dotazem v diskuzi, zda by někdo nechtěl po výstavě Sport Prague zajít na kafe. Jak to celé skončilo, se dočtete v následujícím článku.
„Jestli nás bude háfo, si můžu pučit várnici, přifrčet dodávkou,
votevřít zadní dveře a rozjedem to ve velkým stylu,“ nechal se v diskuzi
slyšet Kolin.
„Jestli to skončí akcí „samodómo“, pak fakt si dám tu práci a
přifrčím s dvěma plechama těch buchet, přihodím je do tvé dodávky a
fakt to rozjedem,“ kontrovala vzápětí Švestka a celé už se to nedalo
zastavit. Zvednout hozenou rukavici se rozhodli další lidé a do několika
dní byl velký Nakolácký sraz na světě.
Zahajujeme přesně načasovaným telefonátem Kolina v sobotu v pravé poledne. Na jeho pokyn začíná pracovní skupina vynášet věci z dodávky a stavět je na plochu před letňanskou halou. Je vidět, že Kolín vzal výzvu opravdu zodpovědně. Kromě židlí a stolů vytahuje vařič, nádobí, barel s vodou na umývání, odpadkový koš a přepravku s proviantem. Směrem od vchodu do haly se trousí další účastníci srazu, počet balíčků s dobrotami na stolech roste. Výslednou expozici může závidět nejeden z vystavovatelů Sport Prague – tři stoly obsypané koláči, buchtami, slanými dobrůtkami, kávou a nejrůznějším alkoholem.
„Jé, mámo, maj tu kafe, tady neumřem!“ ozývá se z houfu
příchozích. Joe se shání po zdravé výživě a Radka se snaží obhájit
svůj (mimochodem skvělý) koláč. „Tam je spousta zdravejch věcí, to bys
koukal.“
Většina přítomných se zná z www.Diskuze.NaKole.cz. Někteří z nich se už dřív
setkali osobně, jiní se znají jenom podle přezdívek.
Švestka vybalila speciální krkonošské buchty a referuje ostatním o svých
úlovcích: „Chtěla jsem koupit pláštěnky na cyklovaky a lyže. Nemaj tady
ani jedno, tak si domů vezeme akorát krém na boty.“
Burísci prodloužili o pár metrů informační dálnici internetu a založili
web www.burisek.com.
Kominík se celou dobu převážně tajemně usmívá.
Ke slovu přichází rum, svařák, slivovice a Jagermeister. Řidiči
proklínají svoje auta, my co jsme tu autobusem nebo vlakem se zahříváme
zevnitř.
Lesk mezinárodní akce dodává svou přítomností Andreas Dillenburger
z Německa. „Miluju Čechy, tohle by se v Německu stát nemohlo,“ říká
a zakusuje se do pravé české buchty.
Balíme, loučíme se hodně dlouho, nikomu se moc nechce pryč. Dvě a půl
hodiny utekly strašně rychle, bylo to moc fajn. Airline nakonec vzdává svoji
představu, že mu pomůžeme dopít litr Jagermeisteru schovává nedopitou
lahev na příště.
Na výstavišti v Letňanech se nás sešlo 21. Většina kolemjdoucích návštěvníků Sport Prague prostě nechápala, ti odvážnější se přišli zeptat a někteří si jako suvenýr odnesli buchtu. Na kole dorazil jediný z nás, ale kromě Joea to nikomu moc nevadilo…
Děkuju všem, kteří do toho šli. Myslím, že včerejší sraz je důkazem toho, že se světem ještě není tak zle, jak by se mohlo zdát z večerních Událostí (o nováckých zprávách nemluvě). Společně jsme polechtali vesmír na patičce a udělali něco pro světový mír :-). Bicykl budiž pochválen!