Tak jim i nám konečně otevřeli Trojský most. Myšleno jim motoristům, MHD a nám ostatním bezmotorovým. Takřka týden po té slávě jsem se tam byl na kole projet, abych poznal, nakolik je tato kontroverzní stavba přínosná pro cyklisty. Tedy alespoň z mého pohledu odbornější veřejnosti.
Trojský most je pěkný, takový nově bělostný, aby ne, když jsem jej zkoumal pár dní po zprovoznění. Uvidíme, co časem udělá spad, posedávající ptactvo a samozřejmě sprejeři. Nicméně, za ty peníze (prý 1,3 miliardy Kč) mu chybí křišťálové lustry, pozlacené zábradlí, osobní strážce, koberce červené. Most je součástí tunelového komplexu Blanka, který ještě nefunguje veřejně, takže je prozatím poněkud nevyužitý. V pondělí navečer, kdy by měla být odpolední špička, zde projelo jen několik aut, tramvají a autobusů MHD. Nejvíce zde pak bylo pěších a cyklistů okukujících a fotících, stejně jako já.
Na odpolení špičku všedního dne docela poklidno
Na začátek bych připomenul, že každý most má mostovku a dvě předmostí, levobřežní a pravobřežní. V případě Trojského mostu levobřežní předmostí je na straně Holešovic, pravobřežní na území Troje. Dále má most dvě strany, jednu proti proudu řeky, v našem případě východní a po proudu, zde západní. Pokud se týká Trojského mostu, je pro cyklisty zajímavý kvůli třem místům. Na holešovické straně to je nádraží Praha Holešovice a stejnojmenná stanice metra C, dále pak přírodní památka Královská obora, známější jako Stromovka, kudy prochází levobřežní cyklotrasa A1. Třetím cyklistickým lákadlem je na trojském břehu pravobřežní páteřní cyklotrasa A2, která spojuje centrum města s jeho severním okrajem, potažmo zoologickou zahradou a Trojským zámkem. Na základě vyjmenovaných možností tak vzniká zhruba osm variant tras, v jejichž průběhu určitou roli hraje Trojský most. Všechny probírat nebudeme, jen ty nejzajímavější. Ať v dobrém či opačném.
Uspořádání mostovky (toho co je nad terénem a vodou) Trojského mostu je jednoduché a podélně symetrické. Uprostřed je oddělené tramvajové těleso, po jeho stranách jsou dva jízdní pruhy, na jejich okraji pak koridory pro cyklisty vyznačené piktogramy V20, ty budou využívat především zkušenější cyklisté. Na obou okrajích mostovky jsou chodníky, po kterých vede smíšená cyklostezka, která není vyznačená vodorovně, ale svislými značkami před vjezdy na chodníky. Nechybí ani žluté orientační značení. Přes most nově vede cyklotrasa A31.
Značení smíšených cyklostezek před vjezdy na chodníky
Moje první osobní setkání s Trojským mostem začalo příjezdem po A2, tedy po pravém břehu Vltavy. Podjel jsem most Barikádníků, hned za ním jsem se nechal vést žlutou cedulkou na, kvůli stavbě dlouho uzavřenou, cyklostezku, ale asi po 100 metrech jsem dojel zdánlivě do prd…ic. Přede mnou sice stezka byla, ale zatarasená betonovými bloky, které se používají proti tankům. Dá se mezi nimi sice projet, ale nevím, jak by to bylo s přívěsným vozíkem. Vzhledem ke stavu zábran (zarostlé v asfaltu) si říkám, že to tady, stejně jako nedalekou cedulku zakazující vstup na staveniště, někdo prostě jen zapomněl a brzy pochybení napraví. Nicméně sloupek na pravé straně stezky se zákazem vjezdu a vstupu se skví novotou! Proč? Co s tím? Dopravní značky se umísťují po pravé straně komunikace, pro kterou platí, nicméně předpokládejme, že v tomto případě jde o nějaké nedopatření a zákazy platí pro travnatý prostor vpravo podél silnice. Takže projíždím, tak jako všichni cyklisté, dále k mostu. Těsně před mostem se nová stezka dělí. Můžete jet vlevo k Vltavě, rovně pod most a dále po A2, nebo vpravo na most.
Rozcestí před nájezdem na most ve směru A2
Chci na most a přes něj k nádraží, najíždím na mostovku, kde je značení smíšené cyklostezky.
Pohled zpět z mostu na nájezd na most po trase A2
Bohužel zde zaznamenávám první (dočasný) šrám na novém mostu. Je otázka, kdo, jak a proč sloupek semaforu vyvrátil.
První šrám na novém mostu
Na opačné straně mostu objíždím travnatý ostrůvek, stále po chodníkové cyklostezce podjíždím železniční most a jsem pohodlně takřka u nádraží.
Sjezd z mostu směr nádraží
Bohužel podstatné slovo je – takřka. Sice chybí jen kousek, ale na konci cyklostezky je obrubník, který se objíždí po trávě, jinak musíte zcela bezbariérově na obrubník.
Obrubník – konečná a do trávníku
No projel jsem i přes zátarasy a pofidérní zákazy a na chodník vyjel. Nicméně se nabízí otázka, proč při jízdě po proudu Vltavy nevyužít k příjezdu na nádraží rovnou most Barikádníků, kde se dá bez problému jet po chodníku, a zajíždět si až k novému mostu, což je asi o půl km delší. Snad jen pro ten pocit…
Druhý směr, který jsem prozkoumal, bylo levobřežní propojení Stromovky a nádraží, které jsem rád absolvoval, ale které bylo rovněž po dobu stavby uzavřené. Těšil jsem se, že něco málo z miliardy ukápne, a že drkotavá pěšinka po navigaci těsně nad Vltavou se díky stavbě mostu změní v něco pohodlnějšího. Nestalo se tak. Z ulice Za Elektrárnou se stále jezdí po vyšlapané stezce, která se podle mapy honosně jmenuje Holešovické nábřeží.
Pěšinku od Stromovky k mostu stavba bohužel nepoznamenala.
Teprve těsně před holešovickým předmostím, byly provedeny úpravy, a tak se nechávám zlákat k výjezdu po nové rampě.
Nájezd na most od Stromovky
Vyjíždím na most a chodníková cyklostezka ve směru nádraží zde končí a musím do pruhu na vozovce. Chodník je náhle určen jen pro pěší. Přitom na stejně širokém chodníku na opačné straně je smíšený provoz cyklistů a chodců povolen.
Přeměna chodníkové cyklostezky na koridor ve vozovce
Pokračuji spořádaně po piktogramech, které mne doprovodí kousek za železniční most, kde končí, a já se musím před světly řízeným přechodem zařadit podle přikázaných směrů. Mohu jet rovně do ulice Partyzánské, vlevo do Vrbenského, ale já chci k nádraží. Řešením, poněkud kostrbatým, je dojet až dopředu před auta, kde je vodorovně vyznačen značkou V19 prostor pro cyklisty, zde sesednout a kolo převést přes přechod směrem k nádraží.
Výjezd od mostu směrem k holešovickému nádraží vás přinutí kolo vést
nebo jet mezi auty.
Nyní již vím, že jednodušší bude při cestě ze Stromovky, most podjet a pokračovat po jeho opačné straně k nádraží tak, jak je popsáno v předchozím odstavci i s tím obrubníkovým zádrhelem.
Pokud byste se na Trojský most vydali autem, od Troje pojedete parádně. K dispozici vám budou dva jízdní pruhy, ale ouha, na konci je potřeba podjet původní železniční most, který je úzký a hned za ním jsou opět pruhy dva. Takže takové pěkné škrtidlo na celé kráse. Motoristé se mohou těšit na nové zácpy a stavební firmy na novou zakázku při rozšiřování železničního mostu.
Pro auta je připraveno pěkné škrcení v tomto hrdle.
Přínos – využití Trojského mostu pro jízdu na kole lze posuzovat jednak z pohledu cyklisty dopravního, pak rekreačního. Kdo používá kolo jako dopravní prostředek, zvláště jezdí-li například z oblasti Bohnic směr Holešovice, most jistě uvítá, ačkoli i doposud je toto propojení dobré. Lávka u zámku je od Trojského mostu vzdálená 1,2 km, most Barikádníků jen 700 metrů. Pro rekreanty pak nový most přináší propojení metra C a vlaků s páteřní cyklotrasou A2. Jen musí vědět kudy na most najíždět či jej podjíždět, aby se nedostali do onoho „z mosta do prosta“.
Uvidíme, nakolik si cyklisté Trojský most oblíbí a začlení jej do svých tras. Ještě větší očekávání a otázky pak přináší blížící se zbavení panenství Blanky, tedy její oficiální zprůjezdnění. Nakolik si celý komplex, tedy tunely a most, osvojí motoristé, zda ulehčí městu, případně způsobí další, nečekané zácpy na jiných místech města než jsou doposud. V důsledku by nové komplikace mohly ze stojících aut vyhnat řidiče a připomenout jim MHD, chůzi či dokonce jízdu na kole. To by pak mohl být další přínos Trojského mostu a celého komplexu Blanka.