Brevet 200 km 2015

Po Ivče a Jirkovi přidám i já svůj report z letočního Brněnského brevetu 200 km.

Start byl jako obvykle na na konečné čtyřky. Oproti minulým létum se složení jezdců drobně změnilo. Po formalitách a vysvětlení brevet karty jsme o čtvrt na osm vyrazili přes Brno na jih. Už v Brně bylo potřeba drobná objížďka obvyklé trasy. A už v Brně se část jezdců zvládla ztratit, dojeli nás až kus za Brnem.

Cesta na jih byla velmi rychlá vlivem silného větru do zad. Nejprve jsme jeli jako skupina, ale to dlouho nevydrželo a už za Židlochovicemi jsme se začali trhat. Cca 20 kilometrů před Tvrdonicemi jsem se sjel s Honzou v Questu a zbytek brevetu jsme jeli spolu. V Tvrdonicích na checkpointu jsme se v jeden okamžik sjeli prakticky všichni, až na Ivču. Radek s Petrem odjížděli, já, Honza, Michal a Jozef dopíjeli Kofolu a Jirka s Bety zrovna dorazili. Z Tvrdonic jsme vyrazili ve třech ještě s Michalem. Až do odbočky ve Svatém Jánu nám foukalo do zad a jeli jsme ve třech. Na cestě k Moravě už se nás Michal neudržel. Ještě jsme ho potkali na druhém checkpointu - mostu přes Moravu o pár kiláků dál.

Do Rakouska vyrážel s námi, ale brzy jsme mu ujeli. V Rakousku totiž přišlo to pravé větrné peklo. Ve vesnicích to vždy nějak šlo, mimo foukalo tak, že jsem Honzu chvílemi nebyl schopen dojet ani do kopce i přesto, že jsme měl možná i o 20 kilo lehčí kolo. Postupně jsme se prokousali Rakouskem a dojeli zpátky na rodnou hroudu, kde v lese kolem hranic tolik nefučelo. Tady jsme potkali chlápka na kole, který se bez představení ptal na Radka. Ten byl tou dobou někde před námi. Projeli jsme Břeclaví a v otevřené krajině se znovu potýkali s větrem. Začínala mi být zima a přicházel hlad. Zastavit na jídlo někde v závětří moc nešlo. Tak jsem v Lednici zastavil na polévku, Honza se po krátké úvaze přidal. Za Lednicí mi Honza trošku ujel vlivem delšího klesání a mé drobné krize. Dojel jsem ho záhy - v Pavlově do kopce. Že to bude do kopce, jsem věděl, ale že to bude takovéhle stojka, ne. Cestou nahoru jsme dali dvě pauzy, jednu na vydechnutí a druhou na nandání řetězu v Questu, ta byla vlivem technické nárožnosti operace příjemně delší. Před sjezdem z Pálavy jsem naštěstí Honzovi trochu ujel, takže mně dojel až dole ve vesnici. Následovalo několik kilometrů po hlavním tahu na Brno, krajnice široká, takže v pohodě. Tam mi Honza, pro změnu, znovu ujel, byl to ze začátku mírně z kopce. Dohnal jsem ho na třetím checkpointu - v penzionu Vrkoč. Honza při příjezdu zahlédl Radka s Petrem, jak mizí. Nás při odjezdu potkal Jozef. Kafe, které jsme si ve Vrkoči dali, celkem bodlo, jelo se pak lépe. Cesta do Brna pak byla ve znamení už trochu mírnějšího větru a několika lidí, kteří fotili Quest. Před Brnem na cyklostezce za Židlochovicemi nás při zastávce dojel Jozef. Měl další závadu na kole - prasklou špici (já ty předešlé nezaznamenal). Já při té příležitosto zase objevil bug ve svém světle. Jak jsme se blížili k cíly, zrychlovali jsme a tak se stalo, že jsme s Honzou Jozefovi trochu zase ujeli. V cíli na nás čekal Radek s razítkem. Ukázalo se však, že potřebujeme podpis od Petry Hebedové a tak jsme ji museli vytáhnout z domova.

Zde je můj záznam jízdy: https://www.strava.com/activities/275473658