Za mrazíky do Jizerských hor

Sice ne kolmo takže to sem asi moc nepatří, ale byl to moc fajn zimní přechod Jizerek - krásně jsem si tam vyčistil hlavu a taky zavzpomínal.
*********************************************

Rosničky už zase hlásí inverzi, nejlepší čas na pár dnů vyrazit z gloomy-doomy pošmourných nížin za sluníčkem nad mraky. Z oblohy by až do neděle nic padat nemělo, a i kdyby, ‘boudy.info‘ slibují několik, podle fotek moc pěkných přístřešků po okolí, stan by jen zbytečně tížil batoh a zabíral místo. Balím 2 spacáky, svazek buřtů, 25 let starou mapu plus pár dalších drobností, a v 5.10 ráno sedám na první spoj do Liberce. Autobus mám celou cestu jen pro sebe. V Liberci přestup směr Frýdlant, a krátce po 7.00 už fotím hezky nasvícený stromek na křižovatce v Mníšku. Ještě je tma, ale než dojdu k lesu bude světlo.

2.5km po autoprázdné cykloasfaltce, před Oldřichovem se chytám žluté značky a pěkným lesíkem stoupám na Špičák. Dosud zatažená obloha se pomalu začíná protrhávat, po sněhu zatím ani stopa. Před rokem nově zrekonstruovaná naučná stezka Oldřichovské bučiny kličkuje mezi žulovými skalisky, pořád někde zastavuju a nasávám - všechny ty stromy, kameny, rampouchy, klid. Obtížný terén v této oblasti způsobil, že v minulosti byly místní svahy ušetřeny před rozsáhlou těžbou dřeva a zachovalo se tu původní druhově smíšené složení, které odolalo imisím, kůrovcům, i větrným kalamitám.

Od věhlasné trampské knajpy ‘U Kozy‘ v Oldřichovském sedle pokračuju na Poledník, kde nad 800m konečně začíná souvislý sněhový koberec. Po 11km úzké kamenité lesní stezky nahoru dolů mezi skalami, od Bílé kuchyně mám před sebou nepříliš atraktivní 3km rovinatou hřebenovou ‘dálnicí‘ spolu s běžkaři. Tu na rozcestí Pod Ptačími kupami co nejrychleji zase opouštím a opět už ztichlým lesem, po nevyšlapaném sněhu a dřevěných schodištích, znovu se škrabu na hřeben. Na vrcholky Ptačích kup dorážím ve 3h odpoledne. Za hodinu západ slunka, kde budu dnes spát ale neřeším. Když nepotkám žádné pěkné suché zákoutí někde tady nahoře, přístřešek v sedle Holubníku to jistí.

Na hřebenu to pěkně profukuje, prsty zebou, léty unavené baterky do foťáku skomírají jedna po druhé. Ale to ledové království všude tady kolem za to stojí. Z vrcholku Holubníku sleduju kouzelný západ slunka do mrakových peřin, ze kterých jen v dálce Ještěd špičku vystrkuje.

Hned pod vrcholem míjím sněhem napůl zasypanou, zajímavě vyhlížející díru do skály. Kouknu tam, vlezu tam, nic od toho nečekám. On to však moc pěkný spací brloh. Být venku o metr víc sněhu, bude vstup schovaný. Místa je tu s přehledem pro několik lidí. Strop nízký a zkosený, ale na pohodlný posed bez otlučených hlav s rezervou. Úplné závětří a příjemně teplo. Buřty na ohni sice dnes nebudou, zato tu mám krásný úsvit nad skálou.

Celou sobotu je obloha jak vymetená. Ráno poprvé nasazuju ocelové nesmeky a scházím do sedla, kde žlutá značka střídá červenou. Prkenný chodníček na Černou horu je pod závějemi sotva vytušitelný, navíc ve sněhu není jediná stopa. Z Vánoční louky krátká odbočka na Sněžné věžičky - vyhlídková skála se žebříky se přede mnou úspěšně schovává, a tak se škrabu na jinou, odkud je taky pěkný výhled. Nikde nikdo, jen skály, sníh, led, a pohádkové ticho.

Probuzení ze snu přichází v Rozmezí v podobě rušného úseku po lyžařské magistrále. Co chvíli uskakuju před rozvášněnými, hůlkami šermujícími rychloběžkaři, kteří úspěšně dokážou zabrat celou cestu a svým stylem pohybu vpřed připomínají lachtany na úprku. Je sobota, a tak je tu lachtanů víc než jindy. Kousek od Předělu uhýbám po klidné červené (v mojí letité mapě zelená) směr Pytlácké kameny, kde by měla být další fajn skrýš pod skálou. Z vrcholku opět krásný záchod slunka, hned potom ale padá hustá mlha. Večer u svého skalního příbytku opékám buřty a pak se ještě u praskajících plamínků dlouho do noci vyhřívám.

Neděle je celá zatažená a mlhavá, později se přidává i sněžení. Přes Jelení stráň, Lasičí cestou na Jizerku, odkud pak běžkařskou stopou vedle Polubenské silnice nejkratší cestou do Kořenova, kde po poledni sedám na přímý bus zpět do pošmourných nížin.

http://cyklopoustevnik.rajce.idnes.cz/2016_-_Jizera_Mountains_16.12.-18.12./