Cyklotoulky Vizovickými vrchy 2018

Pro další cyklotoulky jsem zvolil kraj, který nám je dobře známý, domovský, Vizovické vrchy. Po zkušenostech z Orlických hor jsem nabyl dojmu, že se Petra může zařadit do naší cykloskupiny která teď čítá už pět členů. Mě, Čívrsa, Fogina, Mare a teď i Petru. Plán je, že se potkáme v sobotu někde v lese nad Provodovem. My preferujeme výjezd už v pátek, druhá skupina pojede z důvodu pracovních povinností až v sobotu ráno.

7. 9. 2018

Louky - Zlín - Želechovice - Provodov - Pozlovice - Luhačovice (přehrada) 34 km

V práci jsem to zapíchl přesně úderem druhé hodiny a svištím domů se sbalit. A potěšit Petru novým sedlem. Před čtvrtou hodinou vyjíždíme. Je krásné počasí, jsme rádi, že jedeme už v pátek, je škoda nevyužít tak pěkné počasí v září. Daleko jsme nedojeli. Žízeň nás donutila zastavit ve Zlíně v Artíku. Kola postavené před hospodou nezůstali dlouho nepovšimnuta. Z přemýšlení nad mapou nás vytrhlo troubení autobusu a hned poté sms „To jste daleko nedojeli". Čívrs (řidič MHD). Pokračujeme po stezce podél Dřevnice směrem na Vizovice. Na Bartošce potkáváme Fogina. Je nepřehlédnutelný, reflexní vesta, městské kolo hrající všemi barvami a na řídítkách větrník. Chvilku pokecáme o zítřku a jedeme dál, ať nezatmíme. Čekají na nás ještě pěkné kopečky. Prvním z nich je Pindula od Želechovických pasek. Pomaličku se sunem vzhůru. V šest jsme tam. Následuje sešup pod Provodov. Tento další kopec byl mimo plán, a že je pořádný. Pauza na Provodově je velice krátká, trošku jsme se znelíbili místnímu volně pobíhajícímu ratlíku. Za nepřetržitého štěkotu opouštíme Provodov. Nepojedeme až do Ludkovic a cestu si zkracujeme v Pradlisku doleva. No zase kopec a to tzv. tlačící, ale jabloní plno tak neváháme povečeřet. V Pozlovicích nás dostihla tma. Naštěstí na přehradu je to co by kamenem dohodil a z kopce sjel. Na přehradě máme vyhlédlí kemp. Po přistání u brány je nám jasné, že budeme spát někde jinde. Je po sezoně, takže zavřeno. Cestou kolem nás překvapilo kolik je tady rybářů. No jasně rybářské závody. Na rybářské chatě se ptáme, jestli by jim nevadilo postavení stanu někde kousek od ní. Nevadilo. Stan stavíme kolem jedenácté hodiny a zaleháme.

8. 9. 2018

Luhačovice (přehrada) - Horní Lhota - Hory (rozc) - Provodov - Hory (rozc) - Horní Lhota (háj. Bus) - Vizovice - Chrámečné 30 km

Ráno nás v pět budí lehce opilí rybáři, kteří se asi vrací z nočního tahu po Luhačovicích. Proto už v šest pomáháme obsluze s rozložením zahrádky. Dáváme kafe a snídáme. Následuje balení stanu a čekání až se ozve druhá skupina, jak na tom jsou. V deset se konečně ozvali. Vyrážíme směr Horní Lhota po cestě. Benzinka a ranní hygiena je potřeba. Tlačíme kola na rozcestník Hory, nahoře volám opět skupině dvě, jak to vidí. Jsou na Pinduli a ještě dlouho budou. U tohohle rozcestníku potkáváme dědu na motorce jak z pohádky O perníkové chaloupce. (stejně hluchý jak bába na poli, když se ptal jestli tudy šli děti.) Jedem terénní vložku až na Provodov, kde sice není nic otevřené, ale z dálky slyšíme dětský křik z fotbalového hřiště. Tam určitě něco otevřeného bude. A bylo. Po dvou hodinách čekání konečně doráží. Vzhledem k tomu, že tento víkend chceme pojmout hodně rekreačně, nikam nespěcháme. Jedeme, chvilkama jdeme po stejné cestě, co jsme přijeli až rozcestníku Na hájence. Šotolina, mírně z kopce a jsme ve Vizovicích. Zde zastávka v Albertě a Asijském bistru. Ještě to máme kousek na Chrámečné. Jeden brůdek, jsme zde. Vítá nás velmi příjemná majitelka a turistka Marta se svým manželem. Večer se odehrává v přátelském duchu povídání o cestování. V 11 stavíme stany přímo u hospody. Záchody nám nechávají otevřené.

9. 9. 2018

Chrámečné - Vizovice - Raková - Slušovice - Kašava - Vlčková - Lukov - Zlín 45,2 km

Ráno slunko svítí, vstáváme v osm. Následuje vaření a balení. Majitelka již vaří polívku (dršťkovou z Hlívy ústřičné) a holkám kafe. Před jedenáctou razíme do Vizovic na benzinku. Čeká nás velké stoupání nad Vizovice 12ti stupňové. Otvírají se krásné rozhledy na Hostýn, Vartovnu, Kelčský Javorník. Následuje terénní sjezd do Rakové, potom pro změnu stoupání nad Slušovice a krásná cyklostezka do Slušovic. Zde další pauza v Přerovské restauraci. Dalším cílem je Kašava. Nejedeme ovšem po cestě, ale kolem Slušovické přehrady, která je zásobárnou pitné vody pro Zlín. V Kašavě povinná návštěva cukrárny u Šarmanů, poté oběd pod Rablinou a zase do kopce na Vlčkovou a nad Lukov. Odměnou je nám krásný sjezd Srnčími dolinkami na Lukov. Z Lukova je to do Zlína stále z kopce takže za nedlouho už sedíme v Artíku, kde tento cyklovíkend začal i skončil.

Video zde