Ahoj. Tak v posledni dobe nejak premyslim, kde na to cestovani vzit penizky a cas.
Je to takovej zacarovanej kruh:-) Clovek chce cestovat, ale na to musi mit penize...ale to pak nema cas, protoze musi chodit do prace. A kdyz chce mit cas, tak nemuze skoro chodit do prace, ale to pak nema zas penize...A pripada mi, ze z toho nevede cesta:-)
Jak to delate vy? Muj zamestnavatel mi da maximalne 1-2 tydny dovolene a to je nic moc. Na objeti Evropy, nebo i jeji cast to vubec nestaci. Chtel jsem se treba podivat na nejsevernejsi bod Evropy, ale to je na mesic:-)
V posledni dobe premyslim, ze se na praci vykaslu a pojedu na Zeland...obcas tam pracovat a pak ho projet skrz na skrz. A pak to same v Australii. To mi prijde jako jedine reseni.
Jenze, zmente zivot ze dne na den. Vypoved v praci, ktera vas dobre zivi, rict doma, ze na nejake sporeni na barak kaslete a ze jeste vic prdite na sporadanej rodinej zivot:-) Nastesti rodinu nemam a zavazky taky ne, takze sance tu je...ale stejne se toho bojim....takova nejista budoucnost:-)
GL Michal
Ahoj Michale,
zaměstnavatel je povinen ti umožnit 14 dní v kuse, to je myslím někde v zákoníku. Ale chápu, že v současný době se někde začít ohánět zákoníkem=koledovat si o výpověď.
U nás v práci jsem taky jediná, kdo si bere 3 týdenní dovolené. Ostatní "nemůžou". Ale ono je to trochu i oté drzosti, prostě se nebát si o dovolenou říci a zbavit se pocitu, že to v práci beze mně 3 týdny nepůjde. V bývalé práci mě uvolnili i na 5 týdnů (= celá dovolená padla na jednu cestu). Prostě jsem si to domluvila v zimě, šéf kývl a bylo.
3 týdny na kolo stačí, tedy samozřejmě čím víc, tím líp, ale už se dá ujet kolem 2tisíc km a relativně to stačí.
K druhého dotazu, ani 3 týdny nestačí na objetí Evropy, ale člověk nemůže chtít všechno, mít peníze, volný čas na cestování, zároveň hypotéky atd. Ale i malý cíle, jsou cíle a krátký trasy jsou trasy. Takže podle hesla "Nejprv poznej svou vlast a pak teprve Sovětský svaz" objíždíme postupně rok po roku východní Evropu a o víkendech Čechy a jestli jsi četl nějakou knihu od Nevrlýho, tak nemusíš jet zrovna do Austrálie, hezky je i na Slovensku nebo v Rumunsku a na Balkáně je to taky zážitek - jasně, není to nejsevernější bod Evropy nebo Nový Zéland, ale záleží, proč tam chceš jet. Třeba takový to nej, nej, nej to už mě dávno přešlo, chtěla jsem vylízt na Mt. Blanc, protože to je NEJvyšší hora Evropy, ale pak jsem zjistila v "blnejch" Roháčích", že mám závratě a prd, na Mt. Blanc by mě nikdo nedostal. Ale ono je krásně třeba na Šumavě nebo jinde, člověk by se docela leckdy divil.
Takže tak, to je moje odpověď :-)
Peggy má bezva články, spoustu zkušeností a perfektní filozofii. Já zas jako student nemám prachy a tak můžu doporučit nějakou levnou dopravu na vhodné místo startu, a nemusí si člověk vybírat zrovna módní destinaci. Tam si týden, dva projezdit kraj a zase se se svým dopravcem vrátit domů. Taková zpáteční cesta přes tisíc km vychází od 1800 do 2600 Kč i s kolem a tam jsi úplně svobodný. A když nejedeš zrovna do Chorvatska, či Slovinska, kde ti hrozí pokuty za spaní venku, pak jsi zvolil dobře a všechno se musí podařit. Těch dopravců je pomálu, ale můžu i poradit.
Kteří, kromě ca jenda ? Poraď, prosím !
Ď.
Michale, ten kruh je věčný. Pokud jsi závislý na svém výdělku, nedědil jsi miliony a nemáš bohaté chápající sponzory (třeba v podobě rodičů), pak opravdu platí, že máš buď čas, nebo peníze. Obojí nejde. Ale to přece nevadí! Nepracuješ 7 dnů v týdnu ani 365 dnů v roce. Jen jde o to srovnat si to v hlavě, nenaříkat, vyúžít tzv. "do mrtě" alespoň to volno, které máš. Všechno změnit a pár let se věnovat jen vandrům a kolu, na to už musí být nátura, které nejistota nevadí - nějak bylo, nějak bude. A pokud píšeš už teď, že se bojíš, pak to nedělej, nemáš na to asi tu správnou povahu - dobrodruzi se totiž nebojí. Možná ani nejde o strach, ale spíše o zodpovědnost za vlastní život a své třeba budoucí blízké, jak kdo se na to dívá. Kde na to všechno vzít? Kdyby taková dobrá rada existovala, už by byla dávno rozebraná! :-)))
No, Michale, taky mě dříve štvalo, že se nedá uskutečnit (záměrně neříkám stihnout) vše, očem sní nebo o čem čte od jiných. Ty extrémní cíle jsou ale fakt jen pro někoho, kdo tomu obětuje opravdu hodně.
Jestli jsi ještě svobodný, tak neváhej a vyber si maximum dovolené vcelku a vyraž podle možností. A nevadí, že to nebude zrovna na nějaký nej bod. Buď rád, že aspoŇ tohle budeš moci uskutečnit, protože až budeš táhnout za kolem přívěs s dětičkami, dojezdové vzdálenosti se ti podstatně zkrátí.
Zdar Michale,
Zalezi jenom na tobe. Je to tak, clovek nemuze mit vsechno. Bud das prednost jistote a pohodli tradicniho zpusobu zivota – budes chodit do prace jako vsichni ostatni (cca 50 let 11 mesicu v roce, 5 dnu v tydnu ?!?), budes delat karieru, postavis dum, zasadis strom, zalozis rodinu a budes se radovat z deti a tesit na vnoucata – to bude tvuj smysl zivota, najdes v nem zalibeni, a spokojis se s temi “pouhymi” 4-5 tydny volna v roce, nebo se toho pohodli a jistot vzdas (treba jen docasne a za par let se usadis) a tak ziskas volnost a svobodu. Musis se sam rozhodnout co je pro tebe v zivote dulezitejsi. Z toho co pises mam pocit ze ta touha toulat se po svete. Pokud je to tak a jsi jeste bez zavazku, neztracej cas. Vykasli se na praci, naloz kolo a jed, kam te srdce tahne, treba na ten Zeland. Dokud mas k tomu chut a zdravi ti slouzi. Jses tu jenom jednou a zivot je prilis kratky na to abys ho cely prosedel v praci, nemyslis? Az budes v penzi a budes mit problem treba jenom si dojit na zachod, tak to uz toho moc nenajezdis. Ja vim ze to neni lehke rozhodovani, ale kdyz to ani nezkusis, budes si to treba potom cely zivot porad jenom vycitat. Treba to vidis jinak, nevim, chci jen rict ze je skoda aby ses zbytecne vzdaval svych snu, kdyz nemusis.
A kde ze na to cestovani brat penize? Zalezi na zpusobu cestovani. Jezdis na kole, prespavas po lesich, kupujes akorat jidlo, obcas nejaky ten listek na trajekt, vstupne do hradu a nahradni dil ke kolu? Na to ti bohate staci 1,5E/den. Pred par lety jsem resil podobny problem – ne kde na to vzit penize, ale kde na to vzit cas. Jako asistent na VS jsem na tom byl sice o neco lepe – cervenec + srpen 8 tydnu dovolena, k tomu dalsi 3-4 tydny neplaceneho volna v zari, nebylo to spatne. Skoro 3 mesice casu – to uz se dalo nekam vyrazit. Ale znas to, at mas casu sebevic, vzdycky je ho malo. Naplanujes trasu, rozpocitas kilometry na den, ale pak prijde skluz – zacne ti prset a ty v tom MUSIS jet, nebo by ses rad nekde na par dni zastavil, treba jen proto ze se ti tam libi, ale NEMUZES. Porad musis hlidat cas, aby ses vcas stacil vratit domu, zpatky ke sve praci, ktera te zivi. To je to co mi vzdycky nejvice vadilo – to ze ten a ten den MUSIM byt zase zpatky v praci a ze se s tim neda ale absolutne vubec nic udelat. Ale ono se da.
Pred 2 roky jsem s praci skoncil, nalozil kolo a zase vyrazil na vandr. Poprve jsem se vubec nemusel strarat o cas, poprve jsem nerozpocitaval kilometry/den. Zastavil jsem kde jsem chtel, na jak dlouho jsem chtel, v desti jsem nejezdil, a kdyz me na zacatku cervence ve 2600m u jedne chatrce na vysokohorske stezce pod prusmykem v Alpach na 3 dny “uveznil” snih, nemusel jsem resit co vypustit, abych se vcas stihnul dostat domu. U zavrenych Lidlu jsem pak casto usilovne vzpominal jestli zrovna nahodou neni nedele – no nadhera. Takovy pocit naproste svobody a volnosti jsem nikdy predtim nezazil. Domu jsem se vratil po 7 mesicich. Pres zimu jsem oprasil Anglictinu, a na jare vyrazil na dalsi vylet, tentokrat jsem si ale s sebou na cestu vzal i holeni. Po 3,5 mesicich na cestach jsem se zcivilizoval, v GB si nasel praci, a ted tu piluju Anglictinu a stradam penizky na dalsi cesty - ze to jde mnohem rychleji nez v Cechach snad ani psat nemusim.
Ahoj
moc hezká odpověď Mikimu. Odstavec jedna je hezky napsaný, s odstavcem dvě se naprosto ztotožňuji.
Odstavec 3 je ale spíš pro dobrodruhy a jak psala Švestka, každý na to nemá povahu a hlavně odvahu!
Většina lidí se v určitém věku začne usazovat a pak toho třeba zase litují ... ale je otázka, jestli kdyby se neusadili, jestli by netoužili zase třeba po tom "normálním" životě. Zpravidla každý chce to, co nemá ....
Ale jak se říká, "na každého jednou dojde" a takových těch skalních "bláznů", co tráví x měsíců v roce na cestách (kde x -> 12) i ve věku po pětatřicítce je opravdu málo.
Tak, Peggy to říká v podstatě čitelně - je to o dvou zcela odlišných způsobech života, které nikdy nejde smíchat dohromadyv jednom čase. Buď si vybereš systémem hop anebo trop, nebo zvolíš oba způsoby, ale v časové linii po sobě. Tvoje představa, že by šlo obojí nějak skloubit je nereálná, tak tím neztrácej čas, rozhodni se a jednej podle svého úsudku. Platí ale pravidlo: nic není nereálné - když něco hodně chci, tak toho dosáhnu. :-)))
Moc pekne,chtela bych se tebou na cesty.Take touzim po te svobode a volnosti.
ahoj Jarousku
To bylo na mě, Terezko???
Promin,to bylo na cyklo-poustevnika.
:-(
Poslys Terezko!
Ja samozrejme vim ze ten muj nazor na vec je kvalitni :o) ale kdyz mi budes po desitkach posilat hlasy, tak to cele bodovani jaksi ztraci smysl, nemyslis? A nerikej ze to nedelas ty, na to uz te moc dobre znam. Koukej s tim prestat, nebo te necham svestkajdovi :o) a do sveta vyrazim jako obvykle sam :o( Stejne mam pocit ze tebe mnohem vic nez ta volnost a svoboda laka spis muj spacak, nemam pravdu? Nebo mam podobne jako Michal vyhlasit konkurz na cyklopoustevnici - treba existuje toulave kote, co by se chtelo s kocourem poustevnikem jenom toulat, kdo vi?
Jeste me napadlo. Nemas na netu nejake info o tve ceste? Premyslel jsem, ze by asi mozna bylo lepsi zustat v Evrope. Parkrat jsem premyslel, ze bych jel do Anglie za praci, ale spojit cestovani po Evrope na kole a praci v UK...to zni hodne lakave:-) A treba az pak vyrazit na NZ. Je pravda, ze v UK se na takovou cestu bude setrit mnohem lip.
Dik
Michal
Ted mam zrovna docela fofr, ozvu se pozdeji - na webu zatim nic nemam. Mrkni ale na http://www.josiedew.co.uk.
Jak pise Svestka, nic neni nerealne - kdyz neco opravdu chci, tak toho dosahnu.
Ahojky vsem
Diky moc za nazory. Fakt jsou uzasne. Hlavne diky cyklo.poustevnikovi....Uzasne napsany a myslim, ze mi udelal jasno...:-)
Nejsem clovek, ktery by dokazal zit cely zivot na cestach. Ale je mi skoro 27 a jsem tak trochu unavenej konzumnim zivotem...jo, jo...uz takhle brzo. Mam sice dobrou praci, ale taky narocnou. Praci, ktera cloveka pomalu nici. Pripada mi, ze zivot se sklada jen z prace a spanku...a cestou mezi obema misty. Rek jsem si, ze bych chtel zmenu. Vic cestovat, vic poznat. Staci rok, dva, tri a pak se zas usadit a byt normalni.
Peggy vim, ze Cechy jsou krasne. Taky, kdyz je chvilka, se po nich snazim toulat. Poslednich par let jsem poznal opravdu krasna mista. Loni jsem stravil par dni se svou byvalou pritelkyni na kolech. Projeli jsme Jizni Cechy, Jizni Moravu a kousek Posumavi a musim napsat, ze to bylo neco uzasneho. Jeli jsme si jak jsme chteli, videli jsme co jsme chteli...proste maximalni volnost. Neskutecnej zazitek.Ja si uzasne odpocinul, ale hlavne od te doby o tom premyslim....od te doby si rikam, ze takhle bych chtel prozit alespon maly kousek sveho zivota. Poznat nove kraje, nove lidi... Behem te cesty jsem taky poznal, co jsem zac, ze v urcitych chvilich se chovam jinak. Nastali chvile, ktere clovek doma u televize nepozna. Clovek jede cele odpoledne v desti a pak ani nema kam schovat hlavu. Vsude silnice, vsude soukrome pozemky..zima, voda, tma, auta...fakt jsem se tenkrat zachoval jak histerka:-) Ale s odstupem casu si clovek uvedomuje, ze to je vlastne normalni...Jde jen o to si zvyknout na nepohodli. Clovek neni z cukru a jak psala Lucka (Lucka od Michala, co objeli svet)...."Kazdej dest nekdy prestane"...A ma pravdu (i ten dnesni prestane). Hodne mi ta cesta dala. I jine. Jo a k tem Rohacum...ty jsou uzasne:-)
Nevim. Uz delsi dobu planuju odjezd na Zeland. Chvilku tam sbirat jablicka, ty kysele chlupate koule a ostatni dobre veci, jenz rostou na stromech a kerich a pak to tam projet. Proste se tam nekolik tydnu nebo mesicu toulat. Vyhoda tehle zeme je v tom, ze se tam prace najde...takze na cestovani se vzdy da nejak vydelat. A ja nejsem clovek, ktery chce praci v zahranici zbohatnout...chci si jen vydelat na cestu. A pak v posledni dobe muj velkej sen...objet na kole Australii:-) No uvidime.
Kazdopadne jste mi pomohli v rozhodovani. Vzhledem k tomu, ze jsem svobodny, zadne podivne statni instituci nedluzim penize, prace me stve, v podstate me tu nic nedrzi....
Jen jeste jednu vec musim vyresit...nechce se mi tam samotnemu. Ale existuje na svete clovicek, jenz mi hodne rozumi a vim, ze s ni bych si to dokazal predstavit...uvidime:-)
Kazdopadne dik!!!!
Ahoj. Jsem na tom naprosto stejně jako ty. Mám i ty stejné pocity a podobné touhy. Chybí mi jen ten blázen, který by se mnou jel a podpořil mne. Cyklopoustevník si myslí, že když by s ním chtěla jet holka, tak z jiného důvodu než je cesta, ale to je omyl. Já mám, ale tentýž problém proto raději jezdím s holkama. Kluci chtěj většinou něco víc než jen společnost. Ale mám pocit, že podobně postižených holek, co netouží po rodině a ni po třicítce, a žene je to spíš někam daleko za obzor, je jako šafránu. Zatím tedy jezdím aspoň na těch 14 dní po Evropě a o větších cestách jen sním. Ono je problém sehnat děvčata i jen třeba na cyklovandr do Rumunska. Teď zrovna řeším jestli vůbec budu mít s kým jet. Ach jo.
Ani netusis jak rad bych ten svuj pohadkovy zivot na cestach s nekym sdilel. S nekym kdo to vidi stejne jako ja, s nekym kdo stejne jako ja nevydrzi na jednom miste a pro koho cesta je cil. Peggy ma ale pravdu – v urcitem veku se vetsina lidi zacne usazovat, a to je obvykle s velkymi cestami konec. Me ta kriticka petatricitka sice taky uz pomalu zacina dohanet, ale asi jsem zpozdeny ve vyvoji stejne jako Honza Vlasak, protoze ja se citim tak na 23 (a taky se tak i chovam). A ackoli jsem za poslednich 9 let stravil uz cele 2 roky na cestach (733 noci pod hvezdami), taky jsem tu svou toulavou Josie asi jeste nepotkal. A nez abych na cestu vyrazil s nekym o kom si nejsem jist ze od ni ocekava to co ja, a pak zbytecne prislo oboustranne zklamani, to radsi zase pojedu sam. Koneckoncu uz jsem si za ta leta zvyknul a jak Josie rika: na ceste neni clovek nikdy sam.
Jsi na tom podobne jako Michal, zivot te neuspokojuje a chces s tim neco udelat? Tak to udelej. Ja mel take obavy kdyz jsem opoustel praci – rikal jsem si jestli nedelam nejvetsi chybu sveho zivota, ale zatim toho nelituju, prave naopak. Samozrejme, i na me mozna (asi ?) jednou dojde, budu se chtit usadit a zit “normalne” – kdo vi, jak se rika, nikdy nerikej nikdy. To je taky duvod proc nikde neuklizim nadobi, nedrhnu hajzliky, ani nesbiram jahody, ale nasel jsem si praci v oboru – v pripade navratu to bude minimalne dobra zkusenost, nehlede k tomu ze i v zivotopise to bude lepe vypadat. Take ale musim myslet na to, ze i ja budu jednou rad, kdyz se mi podari treba jen dojit do parku nakrmit veverky – leta prijdou na kazdeho. A protoze od naseho statu ocekavat nejaky peniz k duchodu by bylo opravdu hodne naivni – zvlast pro nasi generaci tricatniku, musi se clovek na stari zajistit sam. Takze na rozdil od Michala ja ted stradam nejen na cesty, ale i na stara kolena. Koncem srpna mi konci soucasne bydleni (ojojoj – tohle bude vlastne moje vubec prvni pracovni leto v zivote, jak ja to jen preziju?), od zari planuju pronajmout si 3-4 bedroom house a zustat v GB jeste dalsiho pul roku pres zimu. Pokud by mel nekdo chut se pridat, muzeme se domluvit a jit do toho spolecne. Podle toho kolik hlasu uz jsem dostal (snad je vsechny neposila Terezka :o) mam pocit ze nejsem sam, komu se nechce prosedet cely zivot v praci. Neni lepsi sve sny zit, nez jen snit?
[email protected]
Ahoj cyklopoustevníku
já myslím, že žádná kritická třicítka ani pětatřiítka neexistuje. Je to blbost, věk je jenom číslo a opravdu důležité je (podle mne) to, na kolik se cítíš. Co ale je kritické, tak to, když se lidi kolem tebe začnou usazovat a pořídí si děti. Potom mi věř, že až jich bude většina, že i tobě najednou začne připadat, že Tvůj život, Tvoje cestování a ty všechny nádherný zážitky nějak nemají smysl, a až půjdeš třeba na třídní sraz ze školy, a každej bude ukazovat fotky svých dětí, co ukážeš ty? vytáhneš fotky jak jsi byl na kole bůhví kde až na Anapurně a 2 roky strávený pod širákem. Oni vytáhnou fotky z plážových bazénů a problémy, který měli při rekonstrukci baráku. Možná ti někdo z nich bude závidět svobodu, volnost (protože od tý doby, co se narodil Honzík a Kačenka trávili léto na chalupě a až letos si ušetřili na Bibione) a zážitky, ale nepřiznaj to, naopak ti budou tvrdit, že život začíná až s přebalováním plenek a podepisováním pětek v žákajdě a "jen počkej, na tebe taky dojde, taky se usadíš a nebo neusadíš, ale pak počkej, on ti nikdo nepřinese nákup, až nebudeš moct a umřeš sám a vopuštěnej".
A lidí, se kterýma si budeš moct povídat o takovém cestování bude čím dál tím méně a budou mladší a mladší, ale pořád si budeš říkat, že existuje Honza Vlasák a další a že se vlastně i takto dá žít. Ale na otázku, zda oni jsou v životě šťastní, zda to jejich neustálé cestování není jenom hledání něčeho ... co je třeba hodně blízko, ale oni se toho bojí.... to už ti neodpoví.
Upřímně, já s tím taky trochu bojuju, věkově jsem na tom podobně a pocit ujíždějícího vlaku a strach, že o něco přijdu na všech těchto frontách mám taky.
Ale věřím, že cestování nemusí končit ani pětatřicítkou, ani dětma, ani hypotékou. Bude nutné jej asi přizpůsobit a o něco ošidit (o vzdálené kraje, o počet ujetých kilometrů za den), ale určitě to přinese i jiné rozměry a obzory.
A už vůbec se nechci přizpůsobovat všem těm, o kterých jsme psala, zařadit se do davu, navštěvovat pláže a spát v hotelech, tloustnout a blbnout. Ale na druhou stranu cítím, že ani to popojíždění na kole, ze kterého zbydou sice krásné zážitky, deníček, fotky (co narozdíl od nás nestárnou), pár adres, kamínek nebo šiška (co stejně při prvním větším úklidu vyhodím), odřené koleno a štípance od komárů ... není už ten pravý smysl života.
Nebo jak to vnímáte vy všichni, co jste sem přispěli Miki, Terezko, Lupen, Cyklopoustevník a je vám kolem třiceti? Píšete, že netoužíte (zatím) po usazení, rodině, dětech, ale co opravdu cítíte, když se kamarádovi ze školy narodí druhý dítě ? Balíte si na cesty se stejným klidem a přesvědčením ?
Ahoj Peggy,napsala jsi to moc pekne,mas hodne velkou pravdu.
Ja ale jsem uz po ctyricitce a manzelsky zivot a deti uz mam za sebou.Deti jsou dospele a ja konecne nasla silu se vzchopit a zacit novy zivot a proto jsem zde v UK.
Ja osobne si zivot bez deti nedovedu predstavit,protoze pro me vzdy byli hlavnim smyslem zivota deti.
Ted kdyz uz jen hlidam deti cizich lidi,seznamila jsem se s cyklopoustevnikem a ten mi ukazal svet z jineho pohledu.
Moc bych chtela jet s nim a podilet se na cestach krasou prirody ,svobody a volnosti.
Ale jak to vypada tak to bude jinak,protoze on stale nevi co chce.
Asi vážně nejsem normální, ale na 100% žádný dítě nechci. To by se muselo stát jen čirou náhodou. Děti mi akorát lezou na nervy a z rodinnýho života mám hrůzu. Je pravda, že na třídním srazu se s holkama nemám co říct, ale to jsem neměla v podstatě nikdy. Tak si radši sednu ke klukum jelikož rozebíraj mě bližší témata. A to s tou samotou ve stáří je dost relativní. Znám dost starých lidí kteří měli fůru dětí a nakonec stejně z různých důvodů zůstali sami.
Až mi příští rok skončí stavební spoření (nic moc, ale nejsem náročná) tak bych ráda dala výpověď a vyjela někam do světa. Ale k tomu mi chybí právě ta spřízněná duše. Sama si netroufám.
Mila Lupen :-)
Radim ti, troufni si a vyraz sama. Jen tak muzes najit spriznenou dusi. Na tridnim srazu a nebo v hospe nikoho nenajdes. Pokud se vydas na cestu, vzdy nekoho potkas, skym si budes rozumet a s kym stravis cast cesty.
Na třídním srazu jsem byla jednou a do hosp nechodim. Tam člověk moc dobrých duší nepotká. Bohužel i když po republice jezdím sama ještě jsem spřízněnou duši nepotkala. O inzerátech nemluvě.
Ahojky vsem...
nemam moc casu, ale neco pisnu... Strasne jste mi pomohli v rozhodovani, takze jeste jednou diky. Sice me jeste hloda, zda udelam opravdu dobre, kdyz dam vypoved, kdyz se vzdam svych konicku, znamych, kamaradu a vyrazim do sveta...ale jak jsem psal...jsem dost nahlodanej. Jen to ale opravdu tezke. Bohuzel prace je to posledni, co me tu drzi...spis ty pratele a konicky. Krome cyklistiky lezu a hlavne fotim, coz me silene bavi...ale nebavi me ten konzumni zivot.
Cyklopoustevniku, nic zatim neslibuju, ale jestli se rozhodnu, tak me ceka Norkapp, pak mozna nejakej teplejsi kraj a pak bych se ti vtirnul do toho baracku:-) Urcite je dobre mit vedle sebe fajnoveho cloveka jako jsi ty...a hlavne uz vis, jak to UK chodi.
Bohuzel musim taky pocitat penizky, takze stradam, stradam. Porad nevim, kolik na takovou cestu musim mit...vcetne te anglie do zacatku.
Jinak, sam asi nepojedu...ehm, dalsi problem, ktery resim. Mel bych jet s jednou moc fajn holkou, ktera je pro kolo a cestovani hodne nadsena. Uz jsme par akci spolu podnikli a vim, ze si oba rozumime...Jen to ma malinkou chybicku:-) Pred pul rokem jsme ukoncili ctyrletej vztah...a ted si zas k sobe hledame cesticku...chjooo....nejsme divny?:-) Ale je fakt, ze na takovouhle cestu bych se vydal jen s ni.
Tak a jdu zase neco delat...
Cusik
Já mám na to takový názor. Vy, kteří se rozhodujete zda cestovat, nebo se nejdřív usadit a založit rodinu a vyjde z tohot (ať chtěně, nebo nechtěně) ta rodina, nezoufejte.Vždyť spnit si svůj sen, můžeme kdykoliv...
Já jsem se vdávala, když mi bylo 20. Tehdy normálka. 21 první dítě, 24 druhé dítě. Čtyři - pět roků jsem se proprala a provařila ani nevím jak. Pak jsme začali cestovat - nejdříve pěší tůry. Beskydy, Jeseníky, dokonce Tatry. Děti když se dobře inspirují a je jich více, ujdou hodně a navíc velmi rychle regenerují. Později jsme pořídili kola, přilby a už se jezdilo. Nejdříve okolí Lednice, Jižní Čechy postupně Beskydy, Jizerky, Šumavu..Nebyla to zrovna Austrálie - ale než jezdit úplně sám..Samozřejmě, že někdy "remcaly". Ale dobrá pizza na konci jízdy a sem tam odpočinek s koupáním, to vždy vyřešilo.
Dnes jsou z nich puberťáci (13 a 16). Přilba na hlavě jim připadá trapná a celodenní výlet na kolách nuda. Takže jezdíme většinou sami , zatím jen Alpy, chystáme se na Korsiku.Doufám jen, že kluky ty telecí roky přejdou a k cykloturistice se třeba s partou kamarádů vrátí. No a za pár let, jak se více osamostatní, my si můžeme s manželem plnit své sny a cestovat po světě. Nebo si myslíte, že je pozdě? Připadá Vám člověk kolem 40 starý? Mně tedy ne a rozhodně se tak necítím. Mám více síly a odvahy než ve dvaceti. Dokonce se mně tento věk na cestování zdá i lepší. Člověk si už leccos zažil a přehodnotil. A až si ten "svět objedem" máme se vždy kam a za kým vrátit....
ahoj,pokud premysli o Novym Zelande,tak se ozvi budu rada. Termin odjezdu planuji rok 2007.Jiz pres rok pracuji v CR a po rocnim cestovani po Evrope,mam jediny sen kam bych se jeste chtela podivat,nez se tzv.Usadim:-).Stejny plan,jak po Evrope,cestovat,pracovat,poznavat.A prijet s baglem zpatky,bez tech penez,ktery tam clovek nechal za cestovani a studium jazyka.Ale s krasnymi zazitky na ktery ted vzpominam a prohlizim ve fotkach.
Jinak vypoved jsem nedal:-((.
Je to proste rozhodnuti ktere clovek nedela kazdej den a navic nemam hodne veci doresenych (jak kvuli ceste tak i osobni). A bohuzel nejsem flegmous (coz me na sobe mrzi), ktery by jel s eurem v kapse do neznama:-)
Ale tak nejak jsem nad tim premyslel, vyslechl par lidi, jenz mi jsou hodne blizci a promluvili mi do duse a vypada to, ze bych v cervenci vyrazil (snad na to nebude pozde kvuli pocasi). Sny se maj plnit a hodne lidi mi rika, ze neni co ztratit...Ve svete hlady neumru a doma mam vzdy podporu.
Cyklopoustevniku...jestli ja bych nepotreboval nakopat:-) By me zajimalo, jak jsi na tom byl tenkrat ty, kdyz jsi se rozhodoval:-) Taky jsi byl tak nerozhodnej jako ja nebo to byla smrst?:-)
No vis, s tim rozhodovanim, ja na tom byl tehdy podobne jako ty. I kdyz me prace asaka na VS bavila, preci jen - 3 hlavni duvody proc jsem tam tak dlouho zustaval byly cervenec, srpen a zari. A ze 3 mesice v roce na cestovani nejsou az tak malo. Takze jsem se vzdycky pres leto toulal po svete, po zbytek roku pak lezel v mapach, vymyslel kam priste, a doufal ze na zari opet dostanu neplacene volno. Na skole mi ale nakonec sami vysli vstric a tak mi to rozhodovani znacne ulehcili. Jak po me zacali chtit abych tam zustaval i pres leto a delal vedu, nebylo uz dal nad cim premyslet.
Takze ty vyrazis az v cervenci? Ja myslim ze s pocasim bys nemel mit problemy. Pocitam tak do konce srpna ze jsi na Nordkappu. To uz sice na severu pomalu zacina podzim, bude tam uz mozna trochu chladneji, ale alespon ti vychcipaji vsichni komari a pojede se lip.
Me prace taky bavi....nastesti ji mam zajimavou, ale bohuzel tam kde delam to moc nefunguje...a to ti praci trosku zhnusi. O to je rozhodovani tezsi.
Necham to plynout....rozum si rekne sam. Je fakt, ze ted to bylo strasne narychlo, bylo malo casu na rozhodovani, na to, abych se s tim srovnal....nemeli jsme nic naplanovane, overene, zjistene, pripravene...Ted to zacina byt v klidu, vic o tom premyslime, snazime se ziskavat informace...proste to zacina byt realne a ne uspechane.
Zimy se nebojim...na tu jsme dobre vybaveni. Hrnec na kaminka schanim (uz jsem ten navod na kalimeru pred par mesici cetl a zaujalo me to...a ted se dozvidam, ze to pouziva dost lidi...takze hura do nich).
Ted hltam informace, jak je to vlastne s pojistenim. Bohuzel si budu muset doma platit zdravotni....(podporime strejdu Ratha:-) ). Jeste zjistit, jak je to s pojistenim, az se mi treba povede najit praci v Dansku nebo UK...ale diky vsemocne a nemocne EU to snad bude v poho.
Jo malej dotaz...myslis, ze mi staci alumatka? Ja nikdy nic jineho netahal, ale kdyz tam vjedu primo do podzimu....tak premyslim o samonafukovacce...planuju ji uz dlouho. A jdu jist:-)
Proc se z pojistovny doma neodhlasis?!? Kdyz se nevratis driv jak za pul roku, je zbytecne platit. A kdyz zacnes v cizine legalne pracovat, tak se muzes vratit i driv jak za toho pul roku a taky nebudes nic doplacet. Pokud ale budes po celou dobu jako turista, musis splnit tu podminku pul roku byt pryc a po celou tu dobu byt komercne pojisten. Jinak kamna - pokud mas 3-dilny esus, myslim ze by topeniste slo docela dobre udelat z toho vnitrniho esusu. Karimatka - ja zacinal jen na igelitu, a teprve kdyz jsem vyrazel na sever tak jsem presel na tu hlinikovou imitaci. Nemel jsem zadne problemy - sice citis kazdy kaminek a kdyz te studi od zeme tak se musis prioblict, ale v pohode.
Mam pocit ze snad i L+M si behem tech 3 let prazdnin na kolach platili zdravotni pojisteni v CR - ale jist si tim nejsem. Jestli ale jo, pak vazne netusim proc?!?
Jojo...platili, platili. Psali to ve sve knizce. Ja jsem si taky myslel, ze se to musi platit, proto s tim porad pocitam. Je fakt, ze jsem se vsude ptal na to, jak je to se zdravotnim pojistenim, kdyz treba vyjedu na 4 mesice...a vsude mi odpovidali, ze musim platit. Mozna je to u cest, jenz jsou delsi nez pul roku jine. To by chtelo zjistit.
Takze u tebe to bylo tak, ze jsi dal vypoved, zasel na zdravotni pojistovnu, kde jsi se odhlasil, zaridil cestovni pojisteni, zrusil socialni pojisteni a vyrazil? A pak kdyz jsi nasel v UK praci, tak to zacalo fungovat u nas, akorad ze jsi se musel nahlasit na nejakou pojistovnu v UK? Ceceee...to jsou veci:-)
Tak to fakt netusim proc. Ze by si to pred odjezdem nezjistili? Tomu se mi nechce verit, ale kdo vi, i to je mozne. Samozrejme pokud jedes ven na mene nez 6 mesicu, tak se odhlasit nemuzes - tedy muzes, ale po navratu domu musis pockat do vyprseni tech 6 mesicu a teprve pak se jit znovu prihlasit. Behem te doby je ale lepsi zalezt nekam do sklepa a nikam nechodit, aby te nahodou treba nesrazilo auto. Ale jak jsi nepretrzite mimo CR vice nez pul roku, nevidim jediny duvod zdravotni pojisteni doma platit. Pochopitelne po celou tu dobu musis byt pojisten komercne - coz tak jako tak urcite budes. Jinak u me to bylo tak jak rikas - ze zdravotniho jsem se odhlasil, socialni jsem jenom prestal platit (to je dobrovolne, to platit nemusis), a vyrazil do sveta.
ahoj, pokusim se napsat vice, nez bylo v knize...
Se zdravotnim pojistenim to bylo tak: nemohli jsme se odhlasit a jet jen s cestovnim pojistenim, nebot, abyses mohl odhlasit, musis se nekde v cizine prihlasit, jen tak te neodhlasi, je to z jednoho prosteho duvodu: cestovni zdravotni pojisteni funguje na bazi jen te nejnutnejsi pomoci pri urazu na ceste a pak, hned jak to jde, te prevezou do CR, tj. sem, kde nejsi pojisten, neb ses predtim odhlasil, takze by sis veskerou tu naslednou peci v nemocnici musel okamzite zacit cvakat ze svyho, neb na to se uz to cestovni pojisteni nevztahuje (coz jsme samozrejme nechteli riskovat - tady se asi nevyplati to "kdo setri ma za tri").
Ze vseho tedy vyplyva, ze jedes-li na kole do ciziny a budes se pohybovat delsi dobu mimo CR v ruznych zemich, nejde se jaxi pojistit v te ktere zemi, neb tam urcite maji nejake sestimesicni lhuty jako u nas (a asi i nejaka omezeni ohledne prihlaseni se k pobytu). Takze tak. Proto jsme si to zdravotni platili cely tri roky u nas a k tomu nam Evropska dala cestovni zdravotni pojistku na celou dobu na cely svet (plati to na rok, vzdy po roce se ta pojistka u nas obnovovala).
Nehlede tedy jeste i na fakt vyrizovani formalit v te cizi pojistovne, neb jsme vstupovali do zemi nekde v tramtarii a nez by clovek dojel do hlavni mesta, resp. do mesta, kde ma ta jejich mistni pojistovna pobocku... ted nekde ten pojistovaci princip vubec treba nefunguje... peknej vopruz. Nebyl jedinej duvod tohle podstupovat. Zdravi ma clovek jen jedno, bohuzel.
Ted po navratu, kdyz vime, ze jsme si tady to zdravotni pojisteni platili zbytecne, protoze se nam nic nestalo, si clovek rika, ze to mel risknout a na ty tri roky se odhlasit, jenze nam to nikdo tenkrat nerekl, ze se nam nic po ty tri roky nestane...
A jeste k te Evropske - my ty jejich sluzby za tri roky vubec nevyuzili, protoze nam nikdy nebylo tak, abychom museli k doktorovi, dokazali jsme tak nejak poradit pomoci nasi lekarnicky. ale kamkoliv jsme prijeli na ceskou ambasadu a prisla na tohle tema rec, tak vsude nas chvalili, ze mame tu nejlepsi pojistovnu, neb meli zkusenosti s peci ceskych pojistoven o zranene (ci mrtve) turisty a vzdy povidali, ze Evropska je spicka.
Takze tak.
Tak teď jsi mi odpověděl na to co mne taky zajímalo a to proč jste tady celou dobu platili. V cykloturistice (nebo možná někde jinde) jsem četla, že existuje nějaká rakouská pojišťovna kde se taky může člověk pojistit na rok, platí to po celém světě a má to i řadu dalších výhod, jako třeba slevy v Alpách. A neni to ani moc drahý. Kdo víc cestuje tomu se to musí vyplatit.
Ahoj. Dik za informaci. Vubec me nenapadlo, ze te vlastne vsude chteji co nejrychleji dostat domu, kde te budou lecit...z pojisteni, ktere platis v CR. Vlastne je to logicke. Ja se vzdy taky uzdravil z lekarnicky a nikdy jsem doktora nehledal...ale...stat se muze vsechno a pak by mohlo byt zle. Zub je hajzlik a obcas zaboli, slepak muze taky potrapit (kdyz jeste voxiduje v tele), ted cyklista ma obcas problem s kolenem...proste stat se muze vsechno.
Takze radis...platit i doma?
jasne - platit.
no a taky ten slepak ven, pred dlouhou cestou je urcite dobre se nad tim zamyslet.
na kolena bych doporucil nejmenovanou kloubni vyzivu (z vlastni zkusenosti) - no aby nekdo nerekl, ze tady delam reklamu... ale ty colafitovy kosticky jsou fakt skvely - napechujes je do jedny skatulky na nekolik mesicu cesty, nic to navic nevazi.
zuby - my byli u zubarky pred cestou a ona nam zrentgenovala celou usta, podle toho se poznaji i kazy, ktere zatim nejsou videt, na zaklade cehoz me pak vyrvala jeden zub, pod kterym byla cysta jako krava, ta nebyla samozrejme videt, takze sice mam diru po stolicce, ale zadnej problem na ceste nebyl (ani s jinym zubem).
Tak Co*afit taky beru:-) A abych vam udelal radost, tak jsem na nej prisel ve vasi knizce:-) Jooo, firma diky vasi vam ziskala zakaznika:-) Vlastne tri:-) Jeste kolega a koleginka:-)
Ja se chystam tak na 4-6 mesicu na sever. Nevim, zda jeste letos, nebo pristi rok. Takze mi snad zdravi vydrzi:-) O vyndani slepaku jsem premyslel, ale rikal jsem si, ze na nej kaslu...:-) A mam dobrou zubarku, tak ta si me hlida:-) Jen ja ji ne...:-) Ale jak jsem psal...clovek nikdy nevi:-) Ale asi platit budu...chjo. Zas budu podporovat Ratha...ble
4-6 mesicu na sever? to mas nejvyssi cas...
Jinak mam peknou historku ze Svedska: kdyz jsme jeli v roce 1995 z prvniho Nordkappu, dostala Lucka pod Stockholmem silenou vyrazku. Protoze jsme byli cestovne pojisteni, tak jsme zastavili v nemocnici, co jako to je,v nemocnici je vubec nezajimalo, ze mame nejake pojisteni, chteli nejdriv zaplatit (de facto za vstup do ordinace na pohotovosti...), protoze nejsme pojisteni ve Svedsku, tak jsme to nejak ukecali a doktor nas prijal a znovu nam rekl, ze Lucku vysetri, az kdyz zaplatime v pokladne (a pak se s nasi pojistovnou cestovni vyrovname), no my samozrejme tolik penez v hotovosti nemeli a ani nehodlali dat, on to pochopil, ze prej taky byl student, cestoval bez penez apod. a rozloucil se s nami. Pred odchodem jsem se jeste ze srandy zeptal: "Neumre mi?" "Ne, to je jen vyrazka ze slunicka, chce to par dnu zakryvat". A byli jsme vysetreni, zdarma.
Pak taky znam jeden pripad diplomata, kterej si zasekl pri rybareni hacek do ocniho vicka (!), manzelka ho okamzite odvezla do nemocnice ve Stockholmu, silene krvacel, ale oni - ac to byl diplomat - rekli, ze musi nejprve zaplatit u okynka poplatek, protoze to nejsou svedsti pojistenci, tak oni jeli nejprve domu pro prachy a az pak jim lekari poskytli peci... asi kdyby slo o zivot, tak by se chovali jinak, to by si urcite na triko nevzali.
Kdyz se nad tim clovek zamysli, je jasne, ze to jejich zdravotnictvi ma pak lepsi uroven - narazim ted na fakt, kolik u nas dluzi cizinci a nikdo to z nich uz nedostane rath-nerath.
:-) Hacek do ocniho vicka:-) Dobrej sikula:-)))))
No kdyz se premluvim a se vsim tady v Cechach seknu (to znamena i s praci:-) ), tak pojedem zacatkem cervence. Chteli bychom si pak po ceste najit praci - nejlepe Norsko, protoze jaaaaa jsem se do nej zamiloval:-)). No a tam preckat treba zimu, kdyz by se to podarilo. A nebo kdekoliv jinde...Svedsko, Finsko...Jenze co ctu na netu, tak se tam prace hleda docela spatne. Nejlepsi by byla nejaka farma, malej hotel, penzion...Nejedem tam zbohatnout, ale preckat zimu, vydelat si par chechtaku na cestu, poznat lidi, kulturu....
Tak uvidim. Zatim planujem a schanime info...
šetři, kdo šetří chcípne na skrčeninu
Michal odhodlaj sa, zober nožničky s strihni "pupočnú", inak zostaneš doma večn, budeš nariekať, ked ovládaš aspoň jeden jazyk čo je základ, kup letenku a neváhaj, alebo zostaň pri maninke, jej knedlíky sú najlepšie, načo žena, dom, cesty :-))))