No na horách – nejvyšší kopec má jen necelých 900 m, takže spíš taková Českomoravská krabatina než Krkonoše. Ale to vůbec nevadí, navíc díky průchodnějšímu terénu se tu dá s kolem dobře drandit i po travnatých svazích a hřebenech. Tentokrát však Čerta výjimečně na kamzičí stezky hrkat nehodlám – (no to snad néééé !?!). Zůstává totiž doma, smutně sám v garáži zavřený, zatímco já pěchuju 65-litrové mučidlo na záda. Spacák ano, stan ne, buřtopíchák určitě, telefon ani omylem (co ale kdyby,… stav nouze,… blablabla,… hmmm,… – vypnutý dole na dně batohu překážet nebude). Rozedraná bunda a gatě do podzemí, brodibotky do vody, desetimetrový kus provazu,… Hromádka nepostradatelných užitečností se rychle přesouvá z koberce do ruksaku.
Počasí o velikonočním volnu lepší jak ve Středomoří – teplo, jasno, mírný vánek, zatímco ten samý víkend na Mallorce – zima, bouřmo, lijavec a fujavec.
Je to sice jen krátký puťák skoro hned za mým komínem, už jsem tam výletil ani nevím kolikrát, ale tahle krajina se neomrzí – hory, doly, lesy, skály, pastviny, rašeliniště, rokle potoků, vodopády,… a jen pár desítek metrů pod zemí - úplně nový svět parádních jeskyní. 4 luxusní noci pod hvězdami, živá muzika při východu slunka na nejvyšším vrchu jižní Británie, bekající jehňata všude okolo, a poslední den ráno i kotrmelec na skále a nešikovně nabořené koleno.
Nebudu víc kazit atmosféru textem, obrázky napoví víc, snad moc nevadí že tentokrát to bylo celé pěšmo. :-)
https://cyklopoustevnik.rajce.idnes.cz/2019_Brecon_Beacons…