Polsko – cesta majáků aneb na Hel za tuleni

„Tati, kdy mě konečně vezmeš k moři?“ ptá se můj syn, a tím tohle všechno vlastně začalo.

Kam k moři? Předloni jsem byl na kole na Jadranu (Grada) a v horkách 40+ prohlásil, že k moři už mě nikdo nedostane. Takže musíme na sever – k Baltu. Při plánování cesty z ČR na sever Polska, jsem na netu narazil na zajímavý článek o cestě po majácich na baltském pobřeží. To je ONO. To zkusíme.

Nebudu popisovat den po dni, kolik jsem ujeli a co viděli, jen jednotlivé body co nás zaujalo.

Jak se tam dostat 

Zvolili jsme vlak. Dojeli jsem si na kolech do Walrychu na nádraží a vlakem s přestupem ve Wroclavi pokračovali do Swinoujscie.
Zpátky jsme jeli přímým vlakem Gdyňa – Vídeň.

Vyjeli jsem ze Swinouscie s hranic z Německem a po pobřeží dojeli do Ustky. Z Ustky poskočili vlakem do Gdyně a pak zase pokračovali na kolech do Jastarnie, kde jsem kvůli dešti skončili. Posledních 15 km na Hel dojeli zase vlakem.

Na Helu jsem museli samozřejmě nakoupit tradiční suvenýr: plyšového tuleně - celkem 5 kusů (všechny made in China). :-)
Z Jastarnie pak jeli domů zase vlakem (13 hodin, asi 820 km).
Na kolech jsem ujeli 427 km,

Polští řidiči

Před cestou velká neznámá, přiznám se, že jsem z nich měl docela strach.
Naštěstí opak byl pravdou. Chovají se k cyklistům ohleduplně a předjíždí, až je to opravdu bezpečné. Nejhorší část cesty byla z Police nad Metují do Meziměstí, ještě u nás. V Polsku proti tomu pohoda, a to i v Gdyni, kde mě navigace poslala na hlavní městský tah – čtyřproudovku.

Polské silnice

Rozhodně v horším stavu než i nás. Úzké, záplatované, samá díra, buď úplně bez krajnic, nebo krajnice skoro nesjízdně. Mezi vesnice lze narazit i jen na dva koleje vyložené panely.
Ale některé silnice jsou zase nové nebo nově opravené.

Polské cyklostezky

Od chodníkových smíšených, přes různou kvalitu dláždění až po krásné hladné asfaltové.
Značení podobně jako u nás, jen těch značek u přerušení není tolik.
A nikde jsem nepotkal značku „Cyklisto sesedni“.
Bez problémů se jezdí i po chodníku, za použití zvonku a trochy slušnosti to není problém (okoukáno od místních).

Polské obchody

Otvírací doba v supermarketech např. Polo, Biedronka, Lidl, je ve všední dny do 23 hod, v neděli do 20 hod. Malé obchůdky, jak který, třeba do 19 nebo do 20, v neděli mají otevřeno třeba jen několik hodin. Ale nakoupit si základní potraviny není problém.
Ceny o trochu nižší než u nás a kvalita potravin, řekl bych, lepší. (masová konzerva je opravdu masová).
Pokud někdo potřebuje náhradní kartuši k vařiči,dá se koupit třeba v Mrowce (mravenec), což je obchod se stavebninami (300 g plynu stálo 16 zl.)

A majáky

Celkem je jich na pobřeží 15. My jich viděli 11, z toho jsou dva nepřístupné. Na ostatní se dá vystoupit. Vstupné je většinou 6zl., zlevněné 4zl.
Zajímavá je otvírací doba. Od 10 do 20hod, někde do západu slunce. Vlastně většina atrakcí je přístupná aspoň do 20hodin.

Technické problémy

Minimální – jen jeden vypadlý šroubek z upevnění nosiče. Měl jsem samozřejmě náhradní. Při opravě u mě zastavil místní cyklista, jestli je vše v pořádnu a něco nepotřebujeme.
Naopak se nám stalo, že při odpočinku v bus zastávce, k nám přišli dva poláci (s koly typu Ukrajina), jestli jim nemůžeme půjčit lepení, že píchli. Samozřejmě jsme jim pomohli.

Polské vlaky

Opět různé. Od starých souprav až po úplně nové vlaky (dotace EU). Kola se ve vlacích vozí buď ve vyhrazeném prostoru nebo na předním a zadním představku vlaku. Na předním představku takhle absolvovala naše kola cestu k moři i zpět do Břeclavi.
Taková perlička: přímo na trati Gdyňa - Hel jezdí lokomotiva Brejlák (753) v barvách ČD a i několik starých rychlíkových vagonů s logem ČD.

Počasí

První část cesty většinou polojasno - denní teploty okolo 22°, jen 2x celonoční déšť, ke konci se počasí pokazilo a pršelo 48 hodin v kuse. Noční teploty neklesly pod 16°C.

A moře?

Tradičně studené.... ale koupat se dalo :-))

Něco fotek: http://malejjarda2.rajce.idnes.cz/Polsko_-_Cesta_majaku/