Jak se v Polsku nakládají kola do vlaku a jak se jezdí na kole u našich severních sousedů.
V Polsku jsem byl všeho všude jednou cca. před 8 - mi lety. Nevím , co se tam od té doby změnilo, ale už tehdy to tam s našimi někdejšími poměry bylo nesrovnatelné. Zdálo se mi, že Poláci zasapali dobu ještě více než-li my - jak v přístupu k turistům tak celkově. A tamnější katatstrofální stav silnic je pověstný snad dodneška. Přesto souhlasím s autrem článku, že Mazurská jezera mohou být skutečně lákovou destinací turistů.
Do Polska jsem si vzal jak me jeden ceskej cyklovandrak radil Kogu Miatu - world traveller , takovy upraveny solidni MTB enduro a jsem vubec nelitoval , treking a touring bicycle pro tamejsi cesty stavenej neni ...........
Vše je řečeno třeba zde: http://www.nakole.cz/dosveta/598-tema-kolo-do...
Já se pohybuji Slezským Česko-Polským pohraničím a musím říct, že tady ten článek evidentně neplatí.
"Během své cesty jsme prakticky nespatřili vyznačené či vybudované segregované cyklostezky," Tady je na polské straně snad ještě více segregovaných cyklostezek než u nás. Jenom ně štve, že tahle cyklostezka je vždycky doprovázená značkou zakazující cyklistům jízdu po silnici, a tak místo po slušném asfaltu musím jet po zámkové dlažbě cyklostezky.
"Značení cyklotras je zatím v příslovečných plenkách, převážně jsou na území měst vyznačeny pouze ojedinělé sportovně-rekreační trasy."
Zde zhruba na stejné úrovni jako na České straně, včetně chyb a nesmyslů.
já se taky pohubuji Slezským Česko-Polským pohraničím, ale trochu západněji než ty. Znám to od Ratiboře po Glucholazy a je to horší jak u nás. O značení cyklotras se nemá cenu ani zminovat,...tomu se tam ani tak říkat nemůže. Ale určitě to záleží dle regionu
Tak se přijeď podívat směrem k nám. Rád ti zdejší vymoženosti na Polské straně ukážu.
Se značenými cyklotrasami nemám zrovna moc dobré zkušenosti ani na České straně, ale nějaké srovnání mám. Jel jsem směrem z Beskyd jednou po české cyklotrase, a jindy jsem se dal za Třincem na polskou stranu jel tam tudy, podle značení. Subjektivně se mi zdá, že v Polsku jsem bloudil o něco méně. :o)
A to jejich značení, mi přijde mnohem lepší než naše tabulky s číslem, kde bez mapy víš prd kam vede.
http://picasaweb.google.cz/lehosuchoj/Ostatn...
Jediné, co mohu k cestám v Polsku říct, tak na kole už nikdy brrrr, byla jsem přesvědčena, že to nepřežiju a domu cestuju v zinkové rakvi. Byla jsem tak mimo, že jsme kus cesty cca 40km jeli vlakem. Bohužel v Polsku nejsou strašné jen cesty, ale i koleje, těch 40km vlakem trvalo dvě hodiny, pan ve vlaku říkal, špatné koleje.
Joo, a cestou přes Polsko to měla být zkratka, asi jsem to špatně naplánovala:-)
»Ladine, kam letos pojedeš na dovolenou?«
»Do Polska.«
»Každý jezdí na jih, proč Ty pořád do Polska?«
»Protože Poláci só vynikajíci lidi a já si s něma perfektně rozumim.«
To byla část rozhovoru kamaráda s mnou před 5 lety.
Polsko je veliká země a to, co je tvrzeno v článku je i není pravda. Jde totiž o to, kde dotyčný cestoval. Takže s ním mohu polemizovat se vším, co bylo napsáno. Polsko a rovina? Máš ju vidět... Rozbité silnice? Jak kde. Kdyby jel nad Tatrami (Kraków –Tarnów – Rzeszów – Przeworsk – Przemyśl), napsal by pravý opak toho, co zažívá cyklista na cestách v západní polovině Polska (ale ani zde nejsou špatné silnice pravidlem). Stejné je to i s cyklostezkami a s dalším.
Jestliže jsem roku 2002 měl napakované kolo jídlem skoro na celou cestu, v tamních prodejnách bylo vidět kola, na jakých by našinec nejel ani do hospody, už následujícího roku jsem zjistil, že ceny jsou (když jsem vynechal kopeček zrmzliny za 12 Kč — dal jsem si 4 a všichni po mně hleděli) stejné nebo často i o dost nižší než u nás a když nepočítám často vyprodaný chléb, nemusel jsem jinak shánět nic. Co mě překvapilo nejvíc, byla výměna sortimentu v obchodech. z roku na rok v postatě totéž, co u nás. O roku 2003 nemá cenu s sebou do Polska tahat nic zbytečného. Vše se dá koupit za dobré ceny.
Lidé jsou slušní a ochotní, nikdy se mně nic neztratilo, přestože jsem napakované kolo jen opřel a odešel od něj i na několik hodin (ten kamión ani nemělo cenu zamykat). Když jsem přijel do kempu a řekl, že nebudu stavět stan, velice se divili, jak budu přespávat. Pro tento případ jsem na místě (při prvním divení se) vymyslel polský novotvar: řekl jsem, že mám „taki śpiwór namiotowy”. Byli zvědaví, oč jde a když Žďárák uviděli, měl jsem do dalšího dne kemp včetně možnosti sprchování a vaření zdarma. S jednou jedinou výjimkou na východě Polska, kde navíc strašně žrali komáři (asi už ukrajinští emigranti od Lvova).
Poláci se příliš nezajímají o cizí dějiny a současnost, takže ani o České republice toho moc nevědí. Nerozlišují Čechy, Moravany a Slezany, názvy našich měst jim většinou nic neříkají a všichni jsme pro ně „Pepiki” (= čeští vychcánci, kteří „v tom umí chodit” – to ale spíš coby konstatování skutečnosti). Pojem Česká republika pro ně většinou znamená Praha, pivo a již zmíněná vychytralost.
Vlakem jsem v Polsku nikdy nejel. Jediným případem, kdy bylo mé kolo poháněno jinou silou než mých nohou, byla cesta prámem přes Odru za Bojadlami (před Zelenou Horou) — také zdarma.
Co se týká značení silnic (po nichž jezdím téměř výhradně), je až na minimální výjimky perfektní a zabloudit se dá spíš v Německu než v Polsku.
Cyklostezek je místy dost, jinde nejsou žádné, ale ty mě stejně nezajímají. Řidiči až na ojedinělé výjimky ohleduplní, ale většinou se mně nevyplatilo, když jel za mnou pomalu kamión a já jsem mu ukázal, aby mě předjel. To mě pak při předjíždění většinou málem vytlačili ze silnice. Přes den může leckoho překvapit obrovská hustota provozu na silnicích. Ani kilometrové fronty osobních aut před většími městy nejsou výjimkou. V noci osobní provoz utichá a je vystřídán burácením těžce naložených kamionů. Polsko nemá peníze, takže přístavy jsou plné rezivějících lodí a téměř vše je převáženo nákladními auty. Obrovským problémem je nedostatek kamene, takže ten ve spojení s hustým provozem přetížených kamionů se podílí na stavu polských silnic. Někde svou kapku přidávají i památkáři (např. Wroclaw), když zakazují opravu silnic z „kočičích hlav”, takže ty jsou sjízdné pomalu už jen terénními auty.
Protože jsem zvyklý si kola skládat, seřizovat i opravovat sám, nemohu posoudit polské servisy, ale kdo nejede bez peněz nebo jen s minimem (můj případ), nemusí se bát ani hladu, ani poruch.
Občas se stane, že příspěvek pod článkem je kvalitnější než samotný článek. Za exemplární příklad máš bod.
....i to je možné. Pak však zůstává otázka, proč dotyčný své poznatky nesepsal a neposlal redakci dříve. Jinak k výtkám k článku - popisoval jsem poznatky z cesty veřejnou dopravou. Jediný zážitek s IAD byla naše cesta taxíkem, kdy pilot přejížděl suverénně přes plnou čáru a před horizontem...
Asi BinLadin nemel potrebu psat clanek o doprave v Polsku, vzhledem k tomu, ze toto tema je v diskuzich uz docela detailne probrane a navic se vicemene kazdorocne recykluje. Viz napr. zde: http://www.nakole.cz/dosveta/598-tema-kolo-do...
zde: http://www.nakole.cz/dosveta/128-tema-vlakem-s... nebo zde: http://www.nakole.cz/dosveta/451-tema-jake-je...
a dalsich asi 10 temat o vlacich, trajektech a Mezurech. Nekteri lide holt pisou clanky jenom tehdy, kdyz maji pocit, ze muzou prispet nejakou novou myslenkou. Ale neber si to nejak osobne...
Bin Ládin (a můžu se tu podepisovat jako Stalin či Hitler??) napsal příspěvek především o IAD a zásobování, což je téma, které jsem v článku neřešil. Diskutováno možná téma bylo, jenže při tak obrovském množství diskuzí mi tedy nenapadlo prohledávat historii.
Ve ctvrtek jsem projizdel na kole Polskem po ceste ze Skandinavie. Kazdy den kdyz jsem prosil o nacepovani vody dostal i neco k snedku. S temi cestami to je jak se vyse pise: Bocni cesty maji tyto kvality: sotolina a desnyma kamenama, dlazebni kostky - to si nekdy cyklisti vyjezdi vlastni singltrek vedle, rozbity asfaltky, nove asfaltky s kvalitnim povrchem - posledni tri moznosti se nepredvidatelne stridaji. Celkem jsem spechal, tak to bylo uz letem svetem.
A poprve v zivote se mi snad v polsku stalo, ze pri uhnuti ne krajnici aby ridic mohl projet mi podekoval.
Pisu blbosti: Ve ctvrtek jsem neprojizdel, ale dorazil dom, projizdel jsem ho neco pres tyden.