Strávil jsem pár dní v polovině září v Hamburgu. Pravda, byl jsem tam zcela opěšalý, přesto jsem valnou část doby, kdy jsem se pohyboval po ulicích tohoto severoněmeckého hanzovního města věnoval sledování toho, jak se tu mají cyklisté. Svých pár postřehů společně s fotografiemi teď rád dávám všanc všem čtenářům NaKole.cz.
Noo, vypada to hezky - jako skoro vsude jinde nez v Praze...
Jen by me zajimalo, nevsiml jste si reseni nejakych uzkych, problematickych mist (treba uzkych ulic, krizovatek asuty apod)?
Na fotce mne zaujalo, ze svetelny prechod pro chodce ma svetylka jakoby jen pro chodce a prejezd pro cyklisty je znaceny pouze vodorovnou znackou - z takoveho reseni by se nasi projektanti asi osypali...
No, je to tak, prechody i prejezdy, ktere jsem videl, maji svetelne oznaceni pouze s "panackem", nemaji tam "kolecko".
Uzke ulice jsou resene stejne jako siroke - cyklostezka vede po chodniku. Na sirokych ulicich jsou sirsi chodniky a tudiz sirsi cyklostezka, na uzkych je jen cca 30 - 40cm asfaltovy pruh.
Z vlastni zkusenosti mohu jen potvrdit. V Hamburku je to proste pro cyklisty velmi dobre zarizeno. Travili jsme tam nekdy mezi lety 1990- 95 cast kazdeho leta a necinilo nam problem dojet na kole z okrajove ctvrti Rahlstedt kamkoli, treba az do cca 10 km vzdaleneho centra a do pristavu a treba starym tunelem (i pro pesi a cyklisty) pod Labem az do bezcelni zony. Lepsi nez autem. Ale v teto casti Evropy to je proste bezne, dodal bych jeste treba taky v Kodani a jinde. S Prahou se to samozrejme neda vubec srovnat. Pokud se bude chtit, tak se proste musi jeste hodne udelat. Jen bych poznamenal, ze zastavba v Hamburku ma uplne jiny charakter a za valky byl H. temer srovnan se zemi. A krome toho je prakticky na rovine. Pro mne sice neni nemozne jezdit do prace kolmo, ale nechce se mi potit jeste pred pracovnim procesem - trasa Veleslavin - Kobylisy pres Vltavu ma dost velke prevyseni - byt to po rovine, klidne jezdim na kole taky treba v kvadru. A jeste k tomu S-Bahnu v Hamburku - ii v Praze se muze jezdit s kolem v metru, a to v kteremkoli vagone a zadaco.
My jsme tu měli 50 let komunisty a ti věděli, že zákaldem štěstí je práce, socialistické brigády, přesčasy k dobru Sovětskému svazu a ve volném čase pomoc JZD, pionýrské kroužky a Svazarm. To tak, aby se lid bavil na kolech. Favorit byl skoro kapitalistický luxus. Dnes, pohrobci tohoto trendu nemají ani na záplaty na silnicích, na omítku fasád, na zateplení děravých paneláků... natož na cyklostezky.
Kdo však byli ti komouši? No přeci my, lid, naši tátové, strejcové, dědové. Takže máme ted´to, co si zasloužíme. Vykasejme rukávy a v duchu našich otců budujme cyklostezky přes soboty a neděle.
Zdravim autora clanku, sam jsem stravil v Hamburku 4,5 roku a musim jen souhlasit. Oproti CR v Hamburku jezdi lide na pouzitych kolech, skoro nikdy ne novych. Vlastni zkusenost - v HH se neobycejne kradou jizdni kola, vetsina jeho uzivatelu musi investovat nemale penize do kvalitnich zamku. Osobne mi ukradli v HH kolo i presto ze bylo zamknute behem tydne celkem 2x ! Sice mne to nastvalo, ale nastesti jsem obe kola koupil za cca 50 EUR / 1 kolo. Nikdy nedoporucuji v HH jezdit na novem kole, aniz by clovek mel zajisteno jeho bezpecne zaparkovani nekde uvnitr ! Jeste k HH: ano, kolo je tam zivotnim stylem, jezdi na nem manageri v kravatach, duchodkyne, studentky. Jen jedna vec je treba: kvalitni plastenku, protoze v HH prsi celkem cca 2x denne! Takze vzhuru do HH za cyklistikou, mohu jen doporucit!