V sobotu dopoledne přijíždíme s mou drahou ženou do Vyššího Brodu - do známého města na jižním okraji Šumavy. I letos je konec září ve znamení několikadenní dovolené v sedle kola. Ač před pár dny vydatně pršelo a řadu míst Česka postihly povodně, následující týden slibuje být suchý a relativně…
Paráda - říkám já.
Hustý - by řekl malý cyklista :-)
Co žene člověka do takových extrémních výkonů - jen to, že jsou, jak řekl ten jakýsi horolezec?
Když tak čtu: "U krásného lesního jezírka - asi bývalé pískovny, dokonce zvažuji koupel. Přesto jedu dál.", tak mě napadá - stihneš si vůbec užít okolní krajinu? Nebo je to jen a pouze o překonání fyzických hranic? Čemuž bych asi i rozuměl, byť to sám rozhodně nevyhledávám.
Díky za zmínku o transbordéru přes Lužickou Nisu u Hamrštejna. Bude to tip na příští dovču.
Tak ať to jezdí.
Jo a zapomněl jsem se zeptat: "Míjím tandemisty Petra s Katkou". To jel někdo na dvojkole??
Ahoj a díky za příspěvek... No tu motivaci má asi každý trochu jinou. O té své už jsem tu asi taky někde psal. Rád jezdím na kole, rád si občas zazávodím, mám rád přírodu, dobrodružství a dlouhé štreky - no a tohle je skvělá kombinace toho všeho. Nejhezčí pocit je ráno vstát, mít před sebou celý den a neznámou cestu. Když jsem před pár lety začínal, jel jsem to jako osobní výzvu - užít si dobrodružství a v jednom kuse do cíle. Teď jsem se malinko posunul a přeci jen se snažím i trochu taktizovat a nějaké lepší umístění si vyšlapat. Čím rychleji se člověk žene, tím míň z toho závodu pak má a to vnímání trasy se zužuje. Když poslouchám vyprávění borců na čele, tak si vesměs z trasy moc nepamatují. Já to držím na takové hranici, abych si trochu zazávodil a zároveň stíhal vstřebávat a ukládat dojmy a trochu se i kochat. Ambice na nějaké čelo nemám. Je to pro mě zároveň dovolená a relax. A ano, byla to dvojice na dvojkole.
Krásný blog, chválím styl i obsah. :) Plusové body za Železné hory a okolí, kde mám sama něco naježděno.
Pěkně napsáno, napínavé jak detektivka. Alespoň s dvojkou v ruce mi to tak připadlo. Sám tyhle závodnické geny nemám, jsem jenom cykloturista kochálista. Moje největší závodní zadostiučení je, když s plně naloženým kolem předjíždím na rovince nepřečipované elektrocyklisty. Ale i tak mě to bavilo. I kvůli některým známým místům, která jsme si kdysi projeli polovičním tempem.
Jak jako s dvojkou v ruce? To jsi na čekané na jelena a na posedu si čteš blog?
;-)
Nejsem vrah :-). Jenom zrovna zabíjím malé šedé buňky nějakým Znovínem. Mimochodem, byl jsem o víkendu okukovat a vícfotit ty naše Beskydy, ale necyklisticky, tak to tu asi nemůžu dávat.
Propána, proč bys to sem nemohl dávat? Beskydy mne zajímají, a věřím, že nejem mne. Sem s nimi. Pišvic foťvic :-)
Píši pomalu, páč to klofu jen jedním prsem, páč jsem sew pči krojení CHLéba řitnul dole véhu u kazováku. Furt radoval, jakmam ostrž nů a teď toman. Tak to čti taky pomlů, aˇt se to výrovna.!?!
Tyhle závody mě baví. Trochu mě mrzí, že v době, kdy bych na to měl fyzicky, jsem to neznal, i takhle jsme s manželkou u našich známých za podivíny.
Pro Favorita1970 ještě fotky transbordéru přes Nisu. Použil jsem ho na jaře 2023 a ještě jsem na tom plácku bivakoval. Svítí tam sice lampa, ale za posledním vlakem naštěstí zhasne.
Jinak smutné je, že zážitkem z VDF je setkání s agresivními řidiči. O to smutnější, že nejsi první a známe to i my. Člověk o dovolené projede X set kilometrů v pohodě a pak vjede do toho našeho Výběžku a hned mu nějaký blbec připomene, že je doma.
Já ve VDF i zažil, že jsem naloženej sjížděl z kopce a pod ním stálo na vedlejší auto, řidič na mě čuměl a v okamžiku, kdy už jsem byl fakt dost blízko a jel dost rychle, šlápnul na plyn s očividnou radostí, že musím panikově brzdit. Jo, kdybych tu jeho šunku nabral, měl bych sice zákon na mé straně, ale jednak by nejspíš ujel, a pak rozhodně tomu jeho křápu by se stalo míň než mě.
A včera nad Polmanovou knihou Okolo jsme se ženou diskutovali, jestli je lepší mít v očích kapalinu z odstřikovačů (o tom tam píše) nebo vysypaný popelník. Zažil jsem tady ve Výběžku oboje.
Je smutné, že obecně roste agrese a arogance - úplně zbytečně (a nejsou to jen řidiči x cyklisti) najednu stranu občas chápu rozhořčení řidičů - taky jsem řidič a vím jak je něpříjemné potkat blbce na kole. Jenže ti blbci jezdí jak na kole, tak za volantem a upřímně těch na kole nepotkávám ani z jedné desetiny tolik co těch za volantem. Jinak ostřikovače a pořvávání z okýnka nebo troubení už je asi takový standard. Ale taky už jsem zažil kelímek hořčice, co mi prosvištěl kolem hlavy, slupku od banánu, vytlačení ze silnice, facku zrcáktem... zajímalo by mě, jestli ty hlupáky, co tohle dělají, vůbec někdy napadne, že ten cyklista je vlastně taky člověk, který se věnuje svému koníčku nebo se jen dopravuje odněkud někam, že má doma rodinu, někoho, kdo na něj doma čeká. Že je to třeba někdo, kdo je jedou bude první u toho, až budou ležet rozlámani v převráceném vraku a vytáhne je ven
Pokud jedu na elektrické koloběžce, nebo dokonce i když ji jen vedu přes přechod, tak jsem se setkal vícekrát s agresivitou. V takovém případě jdu k řidiči tak, aby nemohl ujet a ptám se ho, o co mu jde. Zatím vždy to agresivní řidiče překvapilo a nejednou byli hodní, klidní a velmi malí. Ani je v té sedačce vidět nebylo. :-)
Když ale jedu na kole nebo častěji na normální koloběžce, jsem velmi spokojený. Oproti minulosti ubylo vraků se snědou menšinou a vraků vůbec, které řídili primitovové. Řidiči se ke mě chovají velmi slušně. Občas se stane, že nemyslí na to, že v některém místě může být cyklista i když ho tam nikdy předtím neviděli. Ale to není agresivita.