Před několika lety jsem byla se svojí maminkou na poznávacím (a velmi drahém) zájezdu do Skotska. Za čtyři dny nás povozili po všech výrazných pamětihodnostech a zejména v místech, kde nám bylo dopřáno ze silničního odpočívadla se pár minut pokochat výhledy do přírody, ve mně uzrálo přesvědčení, že…
Tak ještě pár zvedavych dotazů k závěru ohledně vybavení a tak :-)
Co jsi měla za spacák? Letní péřáček nebo nějaký trisezonni?
A sušené maso sis vyráběla sama? Případně nějaký recept? Předpokládám, že nakoupit půl kila jerky by vyšlo dvakrát tak draho jak letenky :-)))
Letěli jste s kým? Easyjet?
To helóu musím prubnout :-D
Spacák - mám předchozí model tady tohoto: http://www.sirjoseph.cz/cz/produkty/spaci-pytle... (S ohledem na moji výšku pánskou verzi.)
Sušené maso jsem měla od synova kamaráda, který se tím zabývá. Trocha vyžádané reklamy: http://www.umlsnekozy.cz/
A letěli jsme s Ryanairem.
No, jsem zvědavá, jaké nabídky dostaneš na "helóu" ty... :-)))
Ty brdo, v sestistovce a zima? A já tam chtěl jet s tristovkou :-D takže teda minimálně ženě pořídím něco teplejsiho. Já to nějak v tom letním přežijí, třeba bude v září tepleji :-)
Na reklamu se kouknu, že je od tebe :-D
Jestli to nebude spíš tím, že na ně zamrka ženská. Ledaže bych to naučil svou ctěnou ženu :-D
Ale jo, první dny byla šestistovka naprosto s rezervou. Ale pak bylo fakt hnusně.
... ´si pořiď vložku do spacáku, tepelný komfort zvyšuje až o °C
Číslo si doplň sám. Já mám bavlněnou, příjemnou.
P.S.
Letos bych pořídil (pořídím?) fleecovou
Zbytečná zátěž do báglu:-))
Přesně tak. Na dlouhodobé kempování to může mít smysl, ale pokud se to má nést, tak u těch vložek do spacáků vychází poměr váhy k užitné hodnotě dost špatně.
Jezdím na kole. A než teplejší spacák za deseti násobek ...
Dobrý spacák není nikdy drahý:-)) Je to, dle mého soudu, nejdůležitější část výbavy.
Svůj nejteplejší péřák mám šitý na míru, přesně podle mých proporcí a naplněný peřím přesně podle mých představ. Na práci mě nestál ani korunu:-))
Vložku do spacáku mám hedvábnou, aby byla lehká, ale do spacáku ji nepoužívám. Využiji ji třeba ve spacím vozu ve vlaku, nebo třeba někde v chatičce, kde nemají povlečené deky:-))
Kdybys svůj příspěvek uvedle slovy "Pro mě ..." , bez výhrad bych s tebou souhlasil.
Jenže: kolik dnů v roce svůj dobrý spacák využíváš?
Ale jo, obecně vzato máš určitě pravdu.
Pokud bych to ale brala z hlediska vhodnosti použití pro tu moji - či nějakou podobnou - cestu, tak řešit zimu jednoúčelovou vložkou do spacáku fakt ne. To už je lepší si přiobléct něco, co člověk na sobě nosil i přes den.
"Dle mého soudu" při pořizování dobrého spacáku (nebo flísové vložky do spacáku) není nutno počítat dni v roce. Spíše počítám, kolik let mi ta věc má vydržet, ostatně stejně jako u pořádných bot, nepromoků a podobných věcí:-))
...nevhodné srovnání- boty s membránou využiješ daleko častěji, i v létě je ráno rosa.Teplý spacák vydrží opravdu dlouho, pokud ho použiji opravdu smysluplně jen při patřičné teplotě a netahám ho v letních vedrech jen proto, že ho mám... ;-)
O membráně jsem nepsala ani slovo:-))
...ani netřeba- to jsou ty "pořádné boty" ;-)
Opravdu?
U pětašedesátníka bych takový názor nečekala. Tys odmala chodil v pořádných membránových botech?
Takže opravdu pořádné boty jsou boty s membránou?
Pohory s goretex membránou mám v tuto chvíli již několik let. A je mi zcela jasné, ře ta membrána už dávno přestala fungovat. Přesto jsou to furt velmi dobré boty, ve kterých mi nevrklá kotník, mají tužží podrážku, což se hodí pro treky s těžkým baťohem, nevyrábí mi otlaky, sedí mi...no a co se nepromokavosti týče, tak se o nš prostě starám. Impregnuji. Normálně jako za stara, impregnuji:-))
Jediný pořádný boty, co jsem kdy poznal, byly křusky. Řemínek přes nárt a krásně na ně šly přidělat šlajfky. Jo, to bylo něco! :-)
Mně prostě zaráží, že ani člověk v pětašedesáti letech si už dnes nevzpomene, že mohl klidně bez těch membrán brouzdat ranní rosou v kožených botách, a pokud mu do nich nenateklo vrchem, tak byl v suchu.
Zaráží mě, že si dnes pětašedesátníci nedokáži vzpomenout na to, že v kožených dobře ošetřených botách bez superhyperskvělemembrány šlo klidně brodit potokem, a pokud jim do bot nenateklo vrchem a nestáli v potoce jak přikovaní, tak měli nohy v suchu.
Kam ten svět spěje?
...tak o nějakých vzpomínkách jsem se zase nezmiňoval já, platilo to na dnešní dobu. Také mám odložené "pořádné" kožené boty, které jsem využíval v mládí na čundry a pak na turistiku, vatelínový teplý spacák,vojenskou pláštěnku(ze dvou byl stan áčko) ap. věci na tu dobu špičkové. Byla to spíš poznámka k dnešní době(kdy by mne ani v nouzi nenapadlo některou z těchto věcí využít(mimo setkání recesistů). Dnešní materiály jsou jinde- hlavně ve srovnání váhy/rozměrů. To, co váží jedna kožená bota neváží ani celý pár se stejnými či lepšími vlastnostmi - tak je to i u stanu, karimatky spacáku.Takže mne zaráží ty obsáhlé komentáře nad jednou větou(navíc ukončenou smajlíkem), jak víš nač si pamatuji a nač ne. Také jistě, pokud někdo píše o"telefonu", si hned vybavíš mobil a ne starý číselníkový na pevné lince, i když si ho pamatuješ. Svět spěje kupředu v pohodě i bez věšteckých schopností.... ;-)
Nerozumím.
Jak to myslíš s tou koženou botou? Jakože dnes se nevyrábí kožené boty s membránou? A že když ti membrána přestane fungovat, jakože přestane, tak jdeš a koupíš nové?
Já osobně si pod pojmem "pořádné boty" představuji boty, které nejlépe vyhovují všem kombinacím klimatických a terénních podmínek, do kterých si je kupuju. Když půjdu půl dne suťákem s viklavými kameny, tak potřebuji dobré mechanicky odolné boty, které mi zaručí stabilitu kotníku. Jedno zda s membránou nebo bez. Když půjdu v mrazu, potřebuju boty teplé, ve kterých mi noha nepromrzne. No a tak podobně.
Dnes běžně chodí lidé v membránových bundách třeba po městě a koupit pohorku bez membrány už skoro nejde. Otázkou však je, do jaké míry je to skutečná nutnost nebo prostě jen móda:-))
Ale ono je to v podstatě furt o tom samém:-))
Záleží na podmínkách. Třeba i s tou flísovou vložkou do spacáku. Fajn věc. Pokud vyrazím stylem, že mi jednoúčelová věc v zavazadle nevadí, vezmu si ji. Pokud vyrážím na trek, kde předpokládám, že si ten svůj slimejší domeček potáhnu na zádech týden, den po dni X kilometrů, tak ji z baťohu vyhodím a spolehnu se na to, že když mi bude v noci zima, přioděju se víceúčelovým oděvem, který mohu využít jak ve dne, tak v noci.
Normálka, není co řešit, jen si to předem promyslet:-))
Furt je to o adaptaci člověka na konkrétní přírodní podmínky.
Nemám-li nepromokavé boty, ale mám holiny, tak si na přebrodění potoka vezmu holiny. Nemám-li holiny, ale mám mikroténové sáčky, použijí je do ranní rosy. Nemám-li nic, a chci mít suché boty, tak před brodem sundám boty (případně i kalhoty) a přebrodím.
Nic víc, nic méně. Řeším konkrétní priority v konkrétní situaci.
Plakat v takové situaci nepomáhá:-))
...mnóó, to je fakt- pokud jezdíš často v zimě a chladnějším čase. Např. mi by stál většinu roku "v koutě"- na cestování od jara do podzimu na kole vystačím s dutinkou a komfortem 0 až -3°C. Heště sse mi nestalo v mých 65-ti, že by mi byla zima nebo se musel do spacáku nabalit. (a poznámka "na práci mě nestál...."je diskutabilní- na koupi sis musela vydělat, pokud ti ho někdo neušil za "děkuju"nebo nevěnoval ;-) )
sušený mám vyzkoušeno tohle...
http://www.jaroslavmachacek.com/files/domaci...
Krásný vandr. Ta varianta s převozem batohu je vcelku lákavá. Mi se už nechce tahat ani batoh, který má 15 kg. Dík za fajn povídání.
Paráda :-). 9 roků zpátky jsme si WHW ve 2 taky prošli, taky pod náklady na hřbetech kňučeli, ale i si to skvěle užili. Milngavie – Fort William celkem 12 dnů, z toho 7.5 na cestě, 4.5 dne pauza – klid, pohoda. Díky za skvělý report a oživení vzpomínek. :-)
https://cyklopoustevnik.rajce.idnes.cz/2010_-...
Super počtení a gratuluji ke splnění jednoho snu :o)))
S tím batohem jsem to viděla v barvách - v roce 2005 jsme šli přechod Nízkých Tater a ve 2/3 výstupu z Telgártu na Královu holu jsem myslela, že pod svým 20ti kilovým báglem chcípnu.
Dvacetikilovej baťoh mě taky zaujal. To já už dnes neunesu ani omylem, snažím se to stáhnout na pěšárnách na nějakých 12-15 kilo. Kupodivu to jde.
O to víc Ifču obdivuju že s tím ušla docela dost.
Určitě jde. Minimálně o čtyřech kilech vím, že byly zbytečné a nejspíš bych to zvládla dostat ještě níž.
Nojo, příště. :-) Ono se snad nedá říct, že jsem to ušla... já se nějak odkymácela. Trápila jsem se šíleně. Ale to první ráno bez batohu bylo jako by mi narostla křídla... pak už ta únava z prvních dnů stejně dolehla, takže i dál mě předbíhali všichni od malých dětí po důchodce, ale už to nebylo tak úplně na zdechnutí. :)
Těší mě to tvoje "nojo, příště:-))"
Hlavně ten tvůj smajlík za tím.
Neboj, příště bude. Zasni se, vysni si a to příště přijde samo.
Ale máš můj respekt, za nošení pytle cementu na zádech, za samostatnost a za tu jedinečnou možnost projít si to sama. To se nestává často a je potřeba si toho vážit:-))
Jo, to já také. Podlamovala se mi kolena jen při tom čtení :o)))
Docela dost musela vážit ta suchá strava - domácí musli a oříšky. Zavzpomínala jsem si, co jsem všechno vláčela já, když jsem prvně šla na vícedenní túru. Takřka vše jsem tehdy přivezla zpátky a musli tyčinky jsem dojídala ještě dlouho :o)))
Nebylo to tak zlé. Od každého jsem měla jednu půllitrovou petku se širokým hrdlem a vyšlo to tak akorát. Tady zrovna si myslím, že poměr váhy a užitné hodnoty byl ideální. Hůř s těmi pytlíky instantního jídla, kde obal dělá docela podstatnou část váhy.
A tu půlkilovku červené čočky jsem přivezla nedotčenou.
Na foto vypadal i stan jako pro rodinu- kolik vážil? Můj(v nouzi pro dva, jinak pro jednoho komfort) s karimatkou a spacákem se vejde(vše)do 4,5 kg...
To jo, to se nejspíš vejdu taky. Zkusím doma přesně převážit. Stan sám patří k těm lehčím mezi dvouosobovými, i když ne vyloženě ultralight.
Tak zváženo... stan plus spacák plus karimatka čtyři kila třicet.
Ještě rozpis... 2,70 kg stan; 1,10 kg spacák i s obalem; 0,5 kg karimatka.
...tak to bych na stan neřekl- jen pruty bych hádal přes 0,5kg min. Já jsem na tom u stanu skoro o kilo líp, ale stan je Sawaj ultralight.....
Mám MSR Elixir 2. V té váze je dokonce i samostatná přídavná podložka footprint, se kterou lze případně stan postavit jen s tropikem bez vnitřku. Ale vozím oboje. Ona se ta podložka občas hodí, když si člověk potřebuje někam sednout během dne a pod stanem je to další vrstva, co chrání podlážku.
Je to dobrý stan - na kolo. Na nošení jen pokud je opravdu pro dva, jinak to chtělo ještě odlehčenější variantu.
...paráda- a máš pravdu, pěšky se jednak pronese a jednak délka ve sbaleném stavu bude asi kvůli dlouhým dílům tyček po složení- což je dost, jinak OK..
Odskočím si z tématu "ultralehký stan" sem zpátky do svého. Nový stan jsem si dnes postavila na zahradě, cvičně v něm zhruba hodinu poležela a právě ho sbalila. A když už jsem v něm měla karimatku, spacák i batoh, abych měla představu, jak se to do něj vejde, tak jsem si vše do toho batohu sbalila. Jo, ten batoh je taky nový "ultralajt".
Takže jestli jsem minule měla spacák plus stan plus karimatka čtyři kila třicet (a byla sbalena v dvouapůlkilové gemmě), tak teď mi to vše (tedy batoh, stan, spacák, karimatka a v kapsičkách jsem měla i mobil, brýle a filtr na vodu) vážilo tři devadesát.
Gemma 2.5kg? Co máš za model? Běžná 65l má 1800gr. Se spacákem (1050g), termarestkou (600) a půlkou nejodolnější verze Jurka Alpduo jsem na 5 kilech.
Já žádnej. Půjčila mi kamarádka. tuším 75 litrů. Možná to bylo jen dvě třicet, abych nekecala. Stopro si jistá nejsem a hned po cestě jsem jí ho vrátila.
Jo aha :-) Trochu sleduju tuhle vaši superlehkou výbavu, v naší turistické skupině je to poslední dobou taky téma č.1. Stárnem, tak se odlehčuje. Já se tomu zatím vyhýbám, myslím bizardnímu odlehčování. Zatím jsem se vší výbavou a jídlem na 10 dnů do 20 kilo. A to se ještě dá :-) A to si ještě nosím pro pohodlí turistickou stoličku.
Tak u mě by snad nešlo o to, že stárnu, jako o to, že jsem s tím batohem fakt šla poprvé v životě. A dostala se na dvacet kilo v podstatě jen se základním vybavením. A fakt jsem na to, abych to utáhla, spotřebovala prakticky všechny síly, co jsem měla a už mi nezbylo na to, si tu cestu taky užít.
Ale zas musím řict, že mě to pěší putování chytlo a když už jsem si teda stejně chtěla koupit vlastní batoh, tak už holt ta váha byla jedním z hlavních kritérií. A stan za necelých sto dolarů nebyl až taková investice.
Každopádně gratuluju k rozhodnotí koupit si vlastní batoh.
Občas své outdoorové vybavení půjčuju v rámci rodiny, ale dobře sednoucí, správně nastavený a na vlastních zádech odzkoušený batoh jen velmi nerada.
Trvá mi pak strašně dlouho než zase najdu správnou padnoucí polohu všech popruhů.
Ano, už mám vlastní.
Tento: https://www.nalehko.com/produkt/montane...
Dobrá volba, zdá se.
Teď to chce ten batoh nabalit a vyrazit s ním a odzkoušet ho a nastavit ho.
Já jsem krátká a potřebuju zkrácená záda. Měla jsem Gemmu 60l a i 65l ale nevyhovovala mi.
Jo, to mě překvapilo. Tento má kupodivu nastavitelná záda. V ultralehkých provedeních to nebývá samozřejmost - každý "fórrichtunk" přidává zbytečná deka. Pořád mi jaksi neseděl, až když jsem záda nastavila jen těsně nad úplně minimum... přitom mám skoro metr osmdesát.
Dospěla jsem k závěru, že je to tím, že mám dlouhý nohy. :-)
Jo, o tom se doma furt bavíme. Já mám nohy dlouhý tak akurát.
Přesně na zem:-))
Když vezmu v úvahu kolik litrů vody na den s sebou vždycky táhnu (zkušenost s filtry nemám), tak 44l batohu považuju za nedostačující objem pro mně. Musel bych mít nafukovací karimatku nebo tu mou pěnovku externě a vypadal by mi ten batůžek stejně jako usárnu alá vánoční stromeček.
Pravda, rozdíl to je, ale stejně bych raději přidal na kilech a koupil něco s prutama, na vypnutí mám plachtu. I když to komáry neřeší :-D
Dobrá připomínka s těmi komáry (a muchničkami).
Ifča se musí rozhodnout, zda chce lehký stan nebo nechce být poštípaná.
Do tropů, kde ty mrňaví sajrajti přenášejí nemoci, bych stan bez mosky nikdy nevolila. Na Severu sice sajrajti štípou jak najatí, ala zase nepřenášejí nemoci.
Stan je dvouplášťový, takže by měl sajrajty udržet venku.
Samozřejmě teprve praxe ukáže, zda si člověk může dovolit kupovat levné věci. :-)
Otázka je, jestli to venku udrží midges :-)
Ale v portree jsme narazili na nějaké "vonne" svíčky, které by je měly odpuzovat. Koupit jsem je teda nekoupil, nakonec je udržela bokem moskytiera + smidge. Ale nepříjemné potvory byly, to jo...
Třeba budou mít kliku a začátkem října už jich tolika nebude. Každopádně tenhle repelent by mohl zabrat :-).
jenom aby je to tričko nepřilákalo Nabídkou kvalitního sexu ;-)
Moc ráda jsem si přečetla i já. Zpříjemnila jsi mi pobyt ve městě v čekárně u zubaře. Máš pěkný zážitek a radost ze zvládnutí, i když to úplně lehké nebylo. Ať se splní další podobné plány!
Ahoj Ifčo, to si mi udělala radost, že jsi do toho šla.
Máš spoustu zážitků, o kterých si můžu nechat jenom zdát. :-)
Já jsem to jenom obyčejně prošel a užíval si pravou vřesovištní atmosféru. U fotek většinou vím, odkud jsou a je zajímavé, že to vypadá na horší počasí, než na přelomu března a dubna.
Ale voní to tam hezky. :-)
Nevím, čím to je. To Skotsko mi nějak učarovalo.
Máš spoustu zajímavých cest a fotek z nich. Všechny si nadšeně prohlédnu, ale nikdy s pocitem, že bych tě chtěla napodobit. Ze Skotska jsem teď přijela a opravdu jsme si vyžrali mimořádně špatné počasí. A stejně už teď vím, že tam ještě někdy chci.
Moc hezky napsané, ráda jsem si početla, i když patřím k těm turistům, co jim batoh na zádech nedělá problém. Zato obdivuji ženy, co jsou schopné si samy někde postavit stan a přenocovat!
Co se váhy batohu týče, taky jsem zamlada neměla problém unést 20 kg, pamatuji se, jak jsem jednou vyrážela do Roháčů s 23kg krosnou a pak tam balancovala na řetězech. Určitě bych neměla problém unést to i teď, ale před pár lety jsem narazila na nalehko.com
Teď fakt nejde o reklamu, mám s tím společné jen to, že se majitel tohoto webu a eshopu narodil ve vesnici, kde teď 12 let bydlíme a jednou jsme je viděli naživo na jedné besedě.
Ale mají tam spoustu tipů a rad, jak ušetřit váhu, resp. začít o tom přemýšlet, ne staré vyhodit a hned kupovat vše nové a ultralehké
https://www.nalehko.com/par-myslenek-ohledne...
Moje první reakce byla asi jako když dětem řeknete, že Ježíšek neexistuje. Nevěřila jsem, je to blbost, batoh na vandr musí být těžký a co je ten Kosek za chlapa, když neunese těžký batoh. Jenže pak jsem se jednou balila na hory do Černé Hory a řekla jsem si, že si do batohu přihodím jednu teplejší mikinu, jen tak - pro jistotu, co kdyby byla večer zima. A šla jsem kolem váhy, tak jsem ji na tu váhu hodila. A milá mikina vážila 400 gramů! Tak jsem ji zase odnesla zpět do skříně, vždyť jedeme do hor na jih, je srpen a když bude večer trochu zima, zahřejeme se ohýnkem, slivovicí, nebo půjdeme spát.
Další věc, že kdykoliv jsem odněkud přijela (pěší nebo kolo), měla jsem v batohu x věcí, co jsem nepotřebovala a byly tam jen pro jistotu.
Prostě tohle vše mě donutilo zamyslet se nad výbavou, bez čeho se obejdu, to zredukovat, něco vzít tak, aby to mělo dvojí využití ... a myslím, že při loňském vandru do Slov. Rudohoří se mi to snad podařilo zoptimalizovat, použila jsem vše, co jsem si nesla... takže jsem si pak doma udělala konečně ten seznam, abych věděla, co je a co není potřeba.
Docela nás to odlehčování chytlo.
Přiznám se, že ve mně se v úvahách "co jsem měla udělat jinak" sváří dva možné přístupy.
Buď bylo vybavení OK, jen jsem to měla od začátku posílat po trase nebo jsem to měla výrazně odlehčit a jít si to "svobodně po svém".
Měla jsem třeba do letadla jako příruční zavazadlo dvacetilitrový batůžek Kodiak. Pro další cestu mi zabíral zbytečně moc místa a i jeho váha patřila k položkám, co samy o sobě nic moc, ale nasčítají se. První dny jsem tedy litovala, že jsem si nevzala jen nějakou látkovou tašku. Druhou půlku cesty jsem zas za něj byla ráda, protože i když jsem si krosnu poslala, pořád toho, co jsem potřebovala nést sebou nebylo úplně málo a na tohle byl ten batůžek ideální. Zrovna tak ten stan... Stany jsou opravdu pohodlné, když je použije počet osob o jednu menší, než je výchozí určení.
Zatím se mi spíš zdá, že kdybych to byla odlehčila, tak jsem jen prodloužila tu agónii, než jsem to úplně vzdala a stejně bych si to moc neužila, takže sbalená jsem byla vlastně správně, jen bylo chybou to chtít nést... :-)
Asi rozumím. Asi by si člověk měl říci, co je pro něj důležité. Jestli ta pohodlná chůze přírodou (třeba i bez batohu, když mi ho někdo převeze), nebo ten pocit, že jsem soběstačná, vše potřebné si nést na zádech, ale zase se zničit :-)
Je mi jasné, že každý jednou dospějeme do doby, kdy už ten batoh neuneseme, a když se nabízí takováhle exkluzivní možnost nechat si věci vozit.... možná podobně uvažuje člověk, než si pořídí elektrokolo.
Ještě jsem k té váze batohu chtěla napsat (ale už se nevešlo), že samozřejmě jedna věc je výbava, druhá věc je jídlo a voda. Což mě rozčiluje, jak se všichni ti ultralighti předhánějí, kdo má lehčí batoh (7 kg, 5 kg...), jenže pak vyjde najevo, že to je bez jídla, bez fotovýbavy ... a bez čeho teda ještě? Celkovou váhu už nikdo nepřizná :-))))
A přitom voda, jídlo ... to je na tom to nějtěžší a plánovat to chce také!
Jinak my taky patříme k zastáncům stanů, máme i ten MSR Elixír trojku a když je hezké počasí, jedeme jen s plachtou, tyčkama a tou podlážkou. Blbé na tom je to, že když je pak chladněji, profukuje to, a ta podlážka není nepromokavá.
Správně, to jídlo bylo výrazná položka.
Tady bych - pro moje chuťové preference a nabídku na dané konkrétní trase asi shrnula:
Ty oříšky, müsli a sušené maso určitě ano. Dokupovat po cestě nemá smysl, protože nějaké základní obchodní balení by stejně nebylo o moc menší než to, co jsem vezla.
Naopak bych vezla méně instantních pokrmů, protože různé ty kaše či nudle k zalití vodou byly v jednoporcových baleních i po kempech celkem běžně ke koupi (ano, asi dráž než u nás).
Na druhou stranu jsem neměla váhu šetřit na vařiči a vzít plyňáček a hned po startu koupit bombu. Lihový vařič sice vážil méně, palivo jsem mohla vzít do letadla a na začátku mi i vyhovoval, ale když se pak tak rapidně ochladilo, už jsem neměla morál na to vydržet u něj venku tak dlouho, než se na něm něco uvaří a řešit pak očazené dno už vůbec ne a začala se stravovat víc po hospodách a to taky sakra vlezlo do peněz.
Voda - ta byla celkem všude, takže mít v PETce nejvýš litr a nést malý filtr bylo podle mě lepší než zásoba na celý den (ten první den jsem prostě naráz vypnula a nemohla dál, ale zpracovatelná voda v ten moment rozhodně dál než kilometr nebyla).
Nevšimla sis (čistě náhodou), jaké bomby jsou tam "k mání"? Zda jen (a pouze) napichovací, nebo (i) šroubovací?
Děkuji, Pavel
Když jsem se občas koukla - tak měli i ty šroubovací. Ale moc detailně jsem je nestudovala, zda by měly stejný závit, jako můj vařič.
Zkušenostmi se člověk učí a tys dělala dvě zkušenosti v jednom - s báglem i bez báglu. Takže můžeš nejlíp sama posoudit, co ti víc vyhovuje.
Píšeš, žes před cestou hodně nastudovala. Zkusila jsi před cestou taky trochu natrénovat chůzi s batohem? To docela dost pomáhá. U těžkého batohu hraje obrovskou roli, aby byl správně nastavený pro tvoje potřeby a tvoji postavu a správně sbalený. Aby ten bágl s tebou "srostl".
Já svůj oblíbený expediční batoh nepůjčuju ani úhlavnímu příteli, aby mi ho "nerozšteloval":-))
Myslím, že kdybys dokázala srazit váhu o pět kilo a trochu před tím potrénovala, tak bys to v klidu dala:-))
Jo. A kdybych dokázala lítat, tak úplně v klidu....
Váhu jo, tu bych srazit zvládla. Ale jak jsem psala - chyba je možná ve mně, ale já to jinak neumím. Na dovolené vždy odjíždím ve stavu, že první dva dny jsem polo v bezvědomí. Předtím dost dlouho skoro nespím, ba i procházky se psem odpadly. Kdybych trochu potrénovala... tak už by mi zas nezbyl čas, na tu dovolenou odjet...
(Ale ne - tu část po skalách bych zřejmě nedala. Přinejmenším si s tím byla zcela jista dcera, která mě zná. Nezvládla by to hlava - a podle toho, co to udělalo s těma dvěma mladejma, tak dost možná ani kolena ne.)
Ale no tak, proč ta skepse:-))
Tím potrénováním jsem neměla na mysli, že se člověk zruší den-dva či týden před odjezdem. Na to opravdu pracující člověk před dovolenou nemá čas, to se vždy řeší resty a nahání práce dopředu. Spíš jsem měla na mysli, vzít si třeba měsíc před akcí ten nabalenej bágl na ramena a zkusit si to, zda to vůbec půjde a jak to vyladit.
(Když jsem měla jet poprvé Hardangerviddu na těžko na běžkách s mladejma, tak jsem se styděla běhat po večerech po ulicích s nabalenou krosnou na zádech. Tak jsem, jak ten blbec, s nabalenou krosnou běhala doma na elipticalu:-))
Ale pokud to máš takhle nastavené v hlavě, tak je možná dobře, žes do toho šla bez přípravy. Ještě by tě to mohlo odradit a vzdala bys to, což je škoda.
Takto víš, že se můžeš vrátit a jít to nalehko:-))
Jo, měsíc před akcí... pár dní před akcí mi kamarádka batoh přinesla a ráno před odletem jsem do něj nacpala věci a jela. :-)
Já samozřejmě teoreticky vím, co se mělo dělat jinak. Ale to bych byla fakt neodjela vůbec.
Tady zazněla ta nejdůležitější rada. Všechny kousky vybavení důsledně vážit a nedat jen na pocity. Podle mé zkušenosti se největší chyby dělají u oblečení (třeba džíny "na cestu" nebo "do civilizace" váží kilo).
velká poklona k výkonu, moc obdivuji, že jsi šla sama. váha krosny mi připomněla dobu před víc jak 30 lety, kdy jsem poprvé jela do Roháčů. 20kg krosnu jsem ani na záda nedala, natož s ní jít po hřebeni, že to nepůjde pochopil můj budoucí muž ještě v pokoji, když jsem krosnu zkoušela. nakonec jsem jí jen dovlekla z nádraží a pak jsme chodili hřeben na etapy.
jestli tahle tvá cesta byl opravdový sen, je krásné, že je splněn. zaujal mne ten cyklista, ale asi to není to pravé vydat se tam na kole. moc pěkně napsané.
Na mapy.cz v turistickém zobrazení je pěkně vidět, že kusy WHW kopírují i cyklotrasy a cyklistů tam bylo opravdu hodně.
Nicméně jednotlivce jsem potkávala i v místech, kde to na kolo podle mě fakt nebylo a nebyli to jen sjezdaři, ale i "natěžkisti".
Hlavně jestli kolaři respektovali pěšáky – přeci jen, stezka je určena převážně jim, a že jich tam v sezóně nebývá vůbec málo. Kdybych se na WHW někdy plánoval znovu podívat, vzal bych to ale asi taky kolmo, těch míst kde je bicykl spíš na obtíž tam (z mého pohledu) zase tolika není – krátký úsek v lese kolem Lomondu, možná ten staircase nad Altnafeadh,…, jinak pohoda :-).
https://www.cyclinguk.org/cycle/great-rides...
Vzhledem k tomu že na kole se náklad povětšinou veze (ať už jedu nebo strkám), a obvykle jen menší část cesty je nutné po kusech přenášet, vychází mi ty váhy pro či proti kolu spíše pro. Samozřejmě záleží na trase – třeba na hřeben Black Cuillin bych se s kolem nehrkal :-). Nebo teď o velikonocích jsem do Brecon Beacons – s ohledem na výběr trasy – taky vyrazil radši pěšmo, ale byl to jen prodloužený víkend takže se to dalo. Až na ten nešikovný kotrmelec na kamenech a natržené vazy v kolenu, naštěstí až poslední den :-).
Konečně jsem se dostala k tomu doplnit i komentované fotky na
https://ifca-nakole.rajce.idnes.cz/West_Higland...
Nádhera – sice počasí zrovna moc nepřálo, ale zase jsi tam zažila tu pravou atmosférickou Vysočinu. Hlavně že tě žádné midges po cestě neokusovaly :-).
Jinak tady na téhle fotce by bylo bývalo šlo otevřít a projít i tou velkou bránou vedle přelezu – nevidím žádný řetěz že by byla zamčená.
Hezké čtení, díky.
S chutí jsem si přečetla popis treku a autorce velmi tleskám. Především jí fandím, že se dokázala sama vydat na takový trek, mě to každopádně inspirovalo v tom, že to lze. Podaný výkon hodnotím i ze své pozice zkušené trekařky, viz mé blogy zde, takže si dovedu představit, co prožívala a s čím bojovala. Nijak neshazuji její rozhodnutí nechat si vozit bagáž - pro mě je důležité to, že tam byla, že šla, a zhodnotila aktuální okolnosti a rozhodla se k dokončení výpravy, byť za použití podpůrných prostředků. Hrdinů jsou plné hřbitovy, možná tím, jak se rozhodla, zabránila vážným komplikacím, které ji mohly potkat. Tohle je podle mě nejdůležitější - správně vyhodnotit situaci a zbytečně neriskovat. Takže za mě palec nahoru, autorka je dobrá.
A proč používám třetí osobu? Když já nevím, zda mám autorce tykat či vykat. Asi by se hodilo spíše tykání, věkově nejsme od sebe až tak vzdálené, ale jaksi si netroufám.
Děkuji... myslím, že určitě tykat. :-)
Přiznám, že slovo "trek" mi přijde trošku nadnesené. Teda pro mě jo, pro mě to byl "trek jak kráva" :-) a vlastně mi to připomnělo, moji první akci, když jsem si po čtyřicítce koupila kolo a vyrazila po Dunajské stezce taky s pocitem, jaká že to byla náročná dálková cyklistika. :-) Se vším začínám nějak "vopožděně".
No, tento víkend jsem byla v Letňanech na výstavě stanů, kde jsem si prohlédla ultralehké stany a vyzkoušela pár batohů. Takže jestli si něco podobného vymyslím příští rok, už vím, kterým směrem budu řešit doplňování výbavy.
Podle mého to trek byl. Samozřejmě záleží na úhlu pohledu, někdo, kdo šel třeba okruh kolem Anapuren /mám takového kamaráda/, by to trekem nenazval, ale myslím, že pro běžnou populaci to trek je. Ono totiž počasí ve Skotsku je úplně odlišné a taky krajina je jiná. Prostě se to nedá srovnávat, a už vůbec ne hodnotit podle vzdálenosti - stejná vzdálenost bude jinak náročná natěžko, v obtížném terénu /mokřady, či naopak morénová pole/, v dešti či větru.
Já třeba nemám problém se sbalit a vyrazit na 14 dnů úplně mimo civilizaci bez možnosti průběžného doplnění proviantu na trase, bez signálu či značených cest, ale zase chodím s parťákem. Z tohoto pohledu hodnotím Tvůj výkon jako osamělé trekařky.
Ano, výkon to pro mě bezpochyby byl.
Ale je to opravdu oblast, kde jít bez parťáka není problém. Po pravdě řečeno si neumím představit, jak tam vypadá provoz v sezóně (což mi znova nabízí paralelu s tou Dunajskou). Je tam krásně, to ano, ale je to jedna z nejnavštěvovanějších turistických tras. Perfektně značená a se spoustou lidí na ní.
Momentálně bych hodně pošilhávala po Rumunsku, ale tam bych teda sama nešla.
U mě by byl hlavně problém v tom, že si bez parťáka batoh sama nenahodím /při posledním treku jsem nesla 27 kg/.
Rumunsko neznám, ale třeba ve Finsku, Norsku a Švédsku je úplně obvyklé potkávat osamělé turistky.
Šli jsme taky na jaře kdy provoz byl únosný, v létě to tam ale musí být jak říkáš, jak na cyklomagistrále podél Dunaje. Pro první seznámení s Vysočinou je WHW perfektní a vděčný trek, kdo ale hledá klid musí zamířit na méně profláknutá místa. Třeba 2 roky zpátky, když jsem objížděl Hebridy, 2.5 dne jsem se toulal i po ostrůvku Rum (hned pod Skye), kde žije jen nějakých 20 domorodců, všichni v jediné osadě kam připlouvají trajekty. S autem tě na ostrov nepustí, můžeš jen pěšmo nebo kolmo. Jak jsem nechal vesnici za zády, za celé 2 dny jsem nepotkal jeninou nohu – vyjma těch zvířecích :-).
Moc pěkné povídání o překonání sebe sama, gratuluji !!
WHW máme v plánu na příští rok (pokud teda nebudou nějaké vyšší hory). Snažíme se dovolené střídat, loni byly hory, letos bude kolo. Loni tam také byli naši kamarádi a pěli samou chválu.
Tak jsem na Skotsko zvědav, zítra vyrážíme: -)
Ted teprve jedu z práce, nemám ještě sbaleno a to máme jet z domu o půl osmé ráno: -)))
Jako poznávačku nebo taky turistika po WHW či jinde?
EDIT: až teď jsem se podívala na čas příspěvku - už jste zřejmě na cestě. :-)
Tak uz jsme v kempu v Tyndrumu. Puvodne jsme chteli prespat na nekterem z tech mist v parku u jezera, kde se plati asi 3 libry za povolenku, ale na vetsine z nich neni kde dat auto. Tak jsme zacali hledat kempy, opet nektere zavrene, jeden v Tyndrumu nas nevzal (by the way) protoze mame trimistny stan a ne dvoumistny, tak jsme tu skoncili v "Pine trees" kempu. I s autem 20 liber za noc, budiz, moc času uz nebylo.
Zitra se vracime kousek zpatky k Loch lomond a kousek se projdem kolem vodopadu, co jsou mezi Lomondem a Tyndrumem. Vypadaly, ze stoji za to. Vis, ktere myslim? :-)
A jinak teda zazitek na letisti v Katowicich, kde hajzl poletusak se rozhodl, ze bude cestujicim kontrolovat pocty a velikosti zavazadel. Par jich doplacelo, protoze se do klece nevesly. Me zdrbal za to, ze mam jeste malou tasku pres rameno na doklady, ze se ji mam dat do batohu. Ale asi jsem diky tomu prosel, pac by se muj ani manzelcin do klece rozhodne nevesel :-))
U Ryanairu bych tomuto veril, ale u wizzu se mi to teda jeste nestalo..
No, nevím... to byla jedna z těch částí, které jsem objela autobusem. :-)
vytáhnu zase Ifčino téma a přidávám naše fotky. trošku mi to trvalo, teda jako obvykle :-)
https://slunebruca.rajce.idnes.cz/201909_Skotsko/
Byli tu o víkendu na návštěvě mladí a zeť (v blogu ještě vystupující coby "dceřin přítel Michal") povídal, že příští rok na podzim pokračujeme po Great Glen Way.
Tak už rozhazuju sítě, kde půjčit nějaké to ultralajt vybavení...
A nepojedete tam třeba v půlce září? To máme namířeno znovu na Isle of Skye :-)
Prý až začátkem října... To zas budu klepat kosu...
Proč zase až na konci léta? Nebylo by lepší vyrazit na jaře – první půlka května ideální. Žádné midges, turistického národa ještě pomálu (zvlášť pokud míříte na Skye), a počasí obvykle stabilní – slunko teplo málo deště. A jestli už budete u toho Skye, určitě si vyšetřte aspoň 2 dny na sousední Isle of Rum – rozhodně stojí za to.
https://cyklopoustevnik.rajce.idnes.cz/2017...
Jak "zase"? Loni jsme to šli na začátku května. Resp. přelom dubna a května. Termín se holt řídí tím, aby měli všichni čas.
Na Sky nemíříme - tahle trasa by měla vést z Fort William do Inverness.
To byla reakce na kolegu Brucu :-)
Hele, popřemýšlejte i nad tím Isle of Skye. Fakt je to pohádka ;-)
https://youtu.be/g0EZZz0XmFY
Je to úplně mimo plánovanou trasu... Holt si zas něco schováme na příště. :-)
Není tu někdo, kdo tu Great Glen Way zná? Píše se, že je to nenáročné, sjízdné i na kole, mapy vyhazují jen vcelku nepatrné převýšení a prakticky celá je obslužná veřejnou dopravou
Jde mi o to, že jestli je to sjízdné na kole a rovinaté a s možností se odsud kdykoli dostat "dybyněco"... bylo by to absolvovatelné s dětským kočárkem?
(Tedy míněno je pochopitelně, že i s dítětem.)
Osobně bych si vsadila na cyklo-poustevníka :o)))
... že by ten kočárek tlačil?
Pravda, svůj jednostopý nákladní kočárek často tlačívám – tlačívám dobře, tlačívám rád :-). GGW jsem ale nikdy netlačil, nikdy jsem ji ale ani jako takovou celou záměrně nejel ani nešel, jen úseky které se náhodou kryly s mojí trasou. Kolmo to bylo naposledy někdy 15-16 roků zpátky, obrázky tehdy ještě cvakané na kinofilm, pěšmo jen úsek Inverness – Drumnadrochit před 6 roky. V Drumnadrochit jsem tehdy uhýbal na Glen Affric, pak přes Knoydard na jih, Ben Nevis, Rannoch Moor,… - 3 týdny výlet po Vysočině. Co pamatuju tak úsek Inverness – Drumnadrochit byl jak procházka lázeňskou promenádou, pár fotek dole. Jestli tam byly i nějaké hupky hopky kde by se hodil off-road kočárek si už moc nevybavuju.
Každopádně na netu se dají najít stovky aktuálních podrobných popisů a cestovních reportů s mapami i fotkami.
https://www.walkhighlands.co.uk/great-glen-way...
...
https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/skotska...
No jo, buď se peníze vyberou od turistů přímo nebo zprostředkovaně. Teď je otázka co je lepší. V každém případě k tomu dojde na řadě lokalit.
My jsme s midges nějaké problémy neměli. Snad jen v jednom kempu na Skye pár kousků, jako otravne, to fakt jsou. Ale poresila to sitka na hlavu + smidge.
Proč na konci léta? Jednak už je hezky vybarveny vres a druhak musíme zas nasetrit. Tentokrát pojedeme ve čtyřech a dva z nich zatím nemají vůbec žádné vybavení.
Slunko bylo když jsme byli celý den v Edinburghu. Taky se tomu místní divili, že je to nějaké divné :-D
Květen třeba někdy příště na WHW.
Dík za tip na ten rumovy ostrov, snad to vyjde :D
No, hele - my to v květnu šli. Ty první dny, co byl ještě duben, bylo hezky. Květnovou část cesty nám sněžilo.