Na Klínovec, nejvyšší horu Krušných hor, jsme vyjeli na kolách 5. 8. 2008.
První noc v Krušných horách jsme strávili U Meluzíny.
srpen 2008:
my 4 + Nick, auto v Perštejně, 5 dnů, 232 km, tudy:Údolíčko - Horní Halže - Klínovec - Boží Dar - Horní Blatná - Luby - Františkovy Lázně - Cheb - Jesenice…
Hezké :-)
Mně osobně se velmi líbí Horní Blatná: malé provinční "městečko" vypadající, jako by tam válka skončila minulý měsíc, apoň tak to na mě působí.
Naproti tomu úplně nesnáším Boží Dar, vysloveně proněmecká odporná obec, kde v krámech/v hospodě se obsluha i Čechů dotazuje v němčině, hnusný proněmecký zaprodanci!
Jo, je to blbý. Ale holt jestli je to tam podobné jako ve Výběžku, tak Češi tam neudělají žádný pořádný kšeft. My jdeme u nás ve vsi do hospody (jsou u nás 4, bylo jich 5, ale majitel zemřel) na oběd tak možná 2x do roka, podle SPZ i vyjádření hostinských tam mnohé německé rodiny jezdí na oběd téměř každý víkend.
O dovolené jsme byli na podbořansku. Žádní Němci, žádní Vietnamci. Taky žádné hospody a žádné obchody. Prostě tam chcíp pes. Výběžek je proti tomu pupek světa.
Hezký, zase mi to připomnělo naše výlety do Krušných hor - Fláje, Měděnec a Mědník...
A jak tak koukám, není lepší vydat se někam sama :-)? Já bohužel sama už moc nikam nemůžu, ale v poslední době jsem skoro raději, když někam jedeme sami dva, jen tandem nebo i na pěší akci. Občas vyrážíme s partou, to pak plánujeme s pilotem trasy, sháním ubytování... a pak mám pocit, že mám zodpovědnost na všechno, včetně počasí :-). Má to ale jednu výhodu - v partě je přece jen větší legrace :_).
Je to vše přesně tak.
I sama se jedu někdy ráda projet. Ono se nechce, ale když se vyjede, je to pak fajn.
Ubytování nesháním, taky při našem způsobu nocování s námi nikdo nikam víc než na 1 den nechce :D
Ještě se snažím držet občas rodinu pohromadě a dělat aspoň chvíli to, co dříve. Doma (pokud jsme vůbec všichni doma) k sobě tak blízko jako v autě v dešti nebo ve stanu nemáme :D
My jsme něco jako Homolkovi, Škopkovi ... taková normální rodinka :D
O spaní ve stanu dost uvažujeme, ale...
Kromě stanu na to zatím nejsme vybaveni, takže bychom do toho museli něco investovat a pak to vozit s sebou. Na delší cesty zatím nejezdíme a asi nám to nehrozí ani příští rok, takže nám zatím vyhovuje jet téměř na lehko a přespat někde v posteli. Ubytování si zamluvím dopředu, takže je to trochu shánění a telefonování a pak taky musíme tu trasu ujet až do místa, kde spíme... Má to prostě svá pro i proti, uvidíme, co přinese čas. Taky jsme asi starší a přece jen určité pohodlí není k zahození :-).
Ale moc ráda čtu o těch, kteří podnikají dlouhé a ještě delší cesty se spaním na divoko, do neznáma a za zajímavými cíli.
Ta nutnost dojet by mě dost stresovala. O letošní jsme třikrát museli převážně kvůli vedrům a následným bouřkám den ukončit jinde než jsme plánovali. Dvakrát to vyřešilo spaní nadivoko, potřetí, to když předpověď vypadala fakt drsně, hledání nejbližšího volného penzionu.
Nám už čas toho hodně odnesl :(
U nás je to naopak. Zalíbilo se mi neztrácet čas hledáním ubytování a nespat v cizích postelích, či rušných kempech. Večer to někdy bývá náročnější, než se najde místo, kde by se mi líbil ranní pobyt.
I krátké cesty jiných bývají zajímavé a hodí se pro inspiraci nebo jen tak pro prozkoumání s mapou.
Přečetl jsem, fotky skouknul. Holt Krušné hory zas jednou dostály svému jménu.
..taky nám v Kruškách občas pršelo, ale při pěšárně se to lépe snáší...
http://mildaz.rajce.idnes.cz/023-Krusne_Hory/...
http://mildaz.rajce.idnes.cz/117-Krusne_hory_z...
Jako vždy - stručné, jasné, ale příjemné počtení :o)))
Mě osobně Krušné hory nějak neoslovily. Párkrát jsem tam byla, ale jsou to takové "zvláštní" hory. Divně prázdné...
Na hranicích trpaslíci, v českých městech zmar a podivné smutno a snědí spoluobčané...
Ale třeba je ještě objevím :o)))
Tak zkus saskou stranu. I když to zase nejsou ty pravé Krušné hory.
Nebo to můžeš chápat ne jako trpaslíkov a snědí spoluobčané, ale jako cestování po stopách zaniklé civilizace.
Spousta lidí jezdí se dívat na pyramidy či opuštěné kláštery v džungli. Tady to máš u nosu.
V něčem se mi shodují s Jizerkami.
Fakt?!?
Mě se KruHory nespojují s ničím. Teda jen s "prázdnem"...
A přitom jsou ty hory nepřehlédnutelné. Jak člověk vyrazí západním směrem, hradba těch hor je nepřehlédnutelná a ostré špice vrcholů vzbuzují respekt.
Možná i proto mě nelákají...
Jano, hezké počtení. Nabízí se říci, že my, holky, nejsme z cukru a tak někdy v dešti vydržíme víc, než chlapi :-)
Do Krušek jsem začala jezdit jako dítě, rodiče koupili v r.1971 chalupu v Abertamech. V té době opravdu zmar - lesy, zejména na východ od Klínovce zničené exhalaceni. Dnešní Krušné hory jsou téměř oázou zeleně, dnes zmar vládne v některých oblastech Šumavy, i když z jiného důvodu.
Trpaslíky člověk potká jak na české, tak německé straně, u nás jsou na tržištích, němci si je "pěstují" v předzahrádkách :-(, ale proti gustu ...
Krušným horám se věnuje novinář a fotograf Petr Mikšíček (Znovuobjevené Krušnohoří, nebo krásná fotografická kniha Krušný ráj), natočil upoutávku k nominaci Krušných hor na seznam UNESCO (http://petrmiksicek.cz/filmy)
A na cyklistiku jsou Krušky ideální - náhorní, mírně houpavá krajina, žádné výrazné stoupání, či klesání .... Svou krásu Krušné hory určitě mají !
(Můj poslení výjezd do Krušek lze shlédnout na http://ivkabe.rajce.idnes.cz/Letni_toulky_I._-... )
Tak jsem zhlédla pěkný filmek ... Nevím, jestli se ještě někdy podívám do Krušných hor, jsou to pro mě hory blízké i vzdálené. Nenavštěvujeme ani příbuzné v Klášterci n. O.
K O. by manžel jel, já radši k Salze, takže máme nápad (kdyby někdy náhodou bylo hódně času): Jizera - Labe - Ohře - teď zpaměti nevím ty další, myslím že tam je Naab - Dunaj - Enns - Salza - Dunaj a někudy domů :)
Krušný ráj - hezké spojení, zní mi jako oxymóron.
Ony se ty hory jmenují podle krušení - rozrušování rudné horniny žárem a prudkým zchlazováním.
Taky by se mohly jmenovat Rudohoří (Erzgebirge) :o)
PS: mě taky příliš nelákají, samá placka a asfaltka, až u Klínovce je to trošku víc jako "hory" ...