Krušné hory - poslední třetina

Na Klínovec, nejvyšší horu Krušných hor, jsme vyjeli na kolách 5. 8. 2008.

První noc v Krušných horách jsme strávili U Meluzíny.

 

srpen 2008:

my 4 + Nick, auto v Perštejně, 5 dnů, 232 km, tudy:
Údolíčko - Horní Halže - Klínovec - Boží Dar - Horní Blatná - Luby - Františkovy Lázně - Cheb - Jesenice - Loket - Karlovy Vary - Kyselka

 

 

červenec 2010:

my 4 + Barney, auto v Děčíně, 3 dny, 146 km, tudy:
Ústí nad Labem - Větruše - Stadice - Teplice - Barbora a Otakar - Cínovec - Petrovice - Rájec - Ostrov - Děčínský Sněžník

 

 

srpen 2017:

 

Pro „být spolu" byl přijat můj nápad dokončit Krušné hory. Zbýval úsek mezi Měděncem a Flájemi. Shodli jsme se na jednom srpnovém víkendu a na cestu se vydali i s tím, že rosničky hlásily ochlazení, déšť a dosti čerstvý SZ vítr.

Však už v pátek nám cestou do Krušných hor pršelo, na Dlouhé Louce jsme v autě a v mlze strávili skoro celé odpoledne. Když už meteoradar sliboval, že budeme v bílém poli, naložili jsme kola a vyrazili směr Fláje. Po chvíli začalo pršet a dostavila se nespokojenost, především u staršího dítěte. Jižní blátivá cesta s kalužemi podél vodní nádrže se nelíbila nikomu. Než jsme přijeli na hráz, měli jsme všichni promočené hlavně boty. Pršet přestalo, dokonce se ukázalo navečerní slunce, bohužel následoval zkrat našeho staršího (že se pojede do auta), který podpořil ještě nejstarší účastník expedice (jako by neexistoval život v dešti). Byl přeslechnut můj návrh jet na noc do pěkné boudy u Českého Jiřetína, nebo, když máme všechny věci stejně s sebou, jet dál, někde přespat a k autu se vrátit, nebude-li ráno hezky.

Na Dlouhou Louku jsme se vrátili potmě, přespali ve stanu, ráno hezky bylo, jenomže jsme byli stále na startu a chyběl čas na naplánovanou cestu. Dost nepochopitelné jet domů, když jsme už daleko a kromě mokrých bot (a nálady otce) není jiný problém. My holky to tedy úplně rušit nechtěly, syn-řidič koukl do mapy a vezl nás na nádraží Křimov, odkud jsme jeli na kolách přes Horu Sv. Šebestiána, Skelný vrch, kolem vodní nádrže Přísečnice na Mědník a zpět přes Lysou horu a Výsluní. Autem jsme se navečer dopravili kolem Červeného rybníka přes Načetín a Kalek na místo druhého přenocování. S kilometry na kole se nedá ani chlubit, v jednom navečeru a v jednom dni celkem jen 72.

I nedělní ráno bylo pěkné, na kolo se mi ale nechtělo nikoho přemlouvat, pak mi bylo líto, že jsem si aspoň já (myslím že by se někdo přidal) nedala dlouhý sjezd přes Boleboř do Jirkova. Abych prý nebyla úplně nespokojená, že v neděli nic, byla podniknuta procházka z Jindřišské k vodní nádrži Jirkov.

Tímto považuji Krušné hory naší rodinou za projeté.

http://jana-l.rajce.idnes.cz/Krusne_hory_-_posledni_tretina/