Probudil jsem se do krásného dne a hned poránu si vyrobil problém. Po idylickém čajíčku a snídani v ranním slunci jsem začal rychle balit. Nevím, jestli to máte taky tak, ale při každém mém vybalení/sbalení existuje jeden pitomý moment, kdy je všechno rozházené kolem v neuvěřitelným nepořádku a…
Presne takhle jsem vypustil predni kolo rozmeru 26x4" minutu pred startem Jizerske 50. Resenim je ta streva poradne dotahnout (klicem, klestema) a redukci pak nasroubovat jen zlehynka, klidne at to kolem trosku ufukuje...
Stihl jsi to ?
No, stihl, ale vyjel jsem na podhustenem. Slo o to, abychom se my tri na snehulacich utrhli bezkarum, pesakum, kolobezkam a klasickym MTB. 500 m sypkeho snehu a 500 m sterkove cesty to zajistily spolehlive a ja pak kus za Novou Loukou dofoukal, abych se neudrel. Dohnal jsem pak ty dva az na Jizerce.
Prvni az treti misto obsadily 2x Snowdoor a 1x Big Paw od Duratecu. 8-)
Taky mi to neuteklo uplne. Nez tim ventilkem utece takovy balon, chvili to trva. Jo a upsal jsem se, ne 26x4", ale 26x4.8". 8-)
Nejak to ukazuje jinam. 8-(
http://dopice.sk/b2q
Snad tiny udrzi moc... 8-)
http://tinyurl.com/org6jss
Zamyšlení obecně: štve mě, jak jsme a nejspíš pořád budeme pro A a DE a jim podobným "póvl" a můžeme se sami o změnu snažit jak chceme:(
Jinak už se nemůžu dočkat, až se znovu oteplí:)
Jak ty koukáš na ty Ro nebo Bg?
Ta společenská vzájemná kontrola je důvod proč je v germánských zemích takový pořádek a čisto. Protože nomádi jsou známí tím, že jakmile je okolí jejich tábora posrané natolik , že už není kam šlápnout, tak se zvednou a táhnou dál. A proti tomu musí starousedlíci (co už zapomněli jaké bylo kočování) bojovat. :-)
Pěkně jsi to popsal:-))
Jo, ten okamžik dokonalého bordelu znám. Jednou jsme kempovali na soukromém pozemku, měli jsme to s majitelem farmy domluvené. No a zrovna v tom okamžiku nejpříšernějšího bordelu se s kopce k nám přiřítila žena, hrozně nám vynadala a vyháněla nás pryč. Hodinu nato za námi přijel majitel farmy na skůtru, děsně rozčilenej a pronesl nezapomenutelnou větu:
"That was my aunt. You should kill her and put her under the stone."
(To je moje teta. Měli jste ji zabít a strčit pod šutr.)
:-))
Možná takhle vznikl Stonehenge. Měli tehdá víc tet.
To je moc hezká a pravděpodobná teorie.
Ovšem tohle byl norskej sedlák, oni mají taky velký cit pro kámen, vztyčí jej a namalují na něj svoje runy. Vždy se mi zdálo, že je v tom nějaká čadodějnická magie:-))
tyhle instrukce poté jsou naprd. Měl instruovat předem :-)
Uz v prvnim dile mi bylo divne ze pises o pumpe :-) ale nyni chapu.
Zivot dela kotrmelce i s temi nemeckymi duchodci na elektrokolech... dik a pis...
Elektrokola jsou v tom nevinně
Skvěle napsáno, po třetím "napadlo mě" jsem si říkal: "není snad Básník z formy"?
U čtvrtého mi došlo, že jsem z formy sám.
CZ jsem nalepilv Belgii, aby si nemysleli, že jsem Alemánec.
V Alemanii jezdím na Švejka: buďme Češi, ale nemusí to každej vědět.
Kdyz uz jsi to nakousl..jak to mate s nalepkama CZ? Neni na druhou stranu lepsi byt inkognito a ostatni narody o vas nevedi ze jste jen prosty cechacek? Ja jak takhle projizdel Rakouskem a zrovna si neco kupoval v obchode, tak se pak pred obchodem (Sparem) dala se mnou do reci jedna postarsi madam..to jsem se na ni snazil hazet anglictinu..a byla vstricna az do doby,kdy jsem ji rek, ze jsem z Cechisen. Bez mrknuti oka si slysitelne odfrkla a urazena ze se semnou vubec bavila odjela na kole pryc:-)
Cechisen?
To nezní moc sympaticky. Kde to je?
Se nediv možná jsi trefil na vyhnanou z našeho pohledu odsunutou sudeťačku co ji RB znásilnili a ona od té doby nemůže čechům přijít na jméno. I s tím jsem se setkal. ALe jinak byli většinou sudeťáci fajn a většina byla ráda, že v těch padesátých letech byli tam a ne tady.
Hmm, to je mozne..holt smolik, ze zrovna prvni pohovor s Rakusanem-sankou takto dopadl. Pak si o nich vytvori clovek urcity dojem. Ale v Italii, tam mam zas naopak velmi dobre zkusenosti, kdyz jsme tam byly na brigade a slyseli ze jsme tsechoslovakai, tak se k nam chovali o to lip a snazili se nam nejak vypomoci i oblecenim atak..coz uz nam pripadlo teda prehnane. I vseobecne jsou Italove vstricni. Ale jasne, staci zrovna natrefit na nejakeho moulu, ktery se najde vsude..
Nás letos na Labské vyloženě mrzelo, že jsme vlaječku nebo cézetku neměli. Zejména v severnější půlce cesty nás zcela automaticky považovali za Holanďany - kdo jinej by tam na takových divných kolech mohl být. A spíš jsem měla pocit, že sdělení, že ne, že "aus Tschechien", bylo příjemným překvapením.
Ale je pravda, že v Německu jsem se s nějakým jednáním svrchu nikdy nesetkala; v Rakousku sice vzácně, ale občas ano.
My jsme na jaře na cestě na SPEZI vlaječky měli, ale asi malé, moc to nefungovalo....ale v celém Německu jsme se s nepříjemným jednáním nesetkali, spíš se zvědavostí a dotazy na lehokola.
Přiznám se, že nechápu, proč bychom se měli stydět za to, že jsme Češi? Že se paní odporoučela je jenom a jenom její problém, její špatná vizitka. Proč bych někomu měla tajit svou národnost?
To že je někdo Němec nebo Rakušák, či má uklizeno v lese ještě neznamená, že je lepší člověk. Ono už jenom to, jak přezíravě se chovají o nich vypovídá hodně. Proto radši jezdíme na východ či jih.
A jestli si někdo na takzvaném západě myslí o Češích něco špatného - OK, asi mají špatnou zkušenost, ale zobecňovat není dobré. Já nikdy nekradla v supermarketech, ale chápu, že tam ty cedule nebyly zbůhdarma. Mně to ale nezajímá, já mám štít v tomhle čistý. A bordel po nás nikdy nezůstává také, maximálně ty sirky ... jo, možná ještě nějaká ta zahrabaná hromádka ... bóže...
Prostě, nesnáším tohle "stydění se" že jsme Češi. Stejně jako chlubení se podobným. Stejně za to nemůžeme, v jaké zemi jsme se narodili. A mně je mnohem nesympatičtější někdo, kdo mi nepůjčí pumpičku a místo ranního pozdravu mě sprdne, a je mi srdečně jedno, jak před ním vypadám. Jemu je taky jedno, jakou vizitku dělá on svému národu. V Makedonii by Vám ještě uvařili kafe a nalili rakiji.
A propos, bydlíme na kraji vsi, v údolí u potoka. Občas sem někdo zajede s karavanem a přespí tu, Holanďané, Němci ... taky se po nich chodím dívat, jestli si odvezli odpadky s sebou.
Když jsem jel na Nordkap tak jsem nálepku neměl ale někde ve švédsku ji vyrobil. Od té chvíle se se mnou začali dávat do řeči turisté i místní. Hned další den mne starší německý pár s karavanem pozval na nějaké odpočívce k nim ke stolku na buchtu a kávičku.
Sedím doma. Dnes začalo bolet v krku už i mého muže. Čekáme, co se z toho vyvine. Přečetla jsem opět s radostí první díl a doufám, že se básník na mne nebude zlobit, když v nostalgii po dálkách vytáhnu nahoru i díl dvě.