Ako som vyšiel na „Pico del Veleta „ 3 396 m .n. m pohorie Sierra Nevada.
Posledný Augustový deň 31.08.2014 prišiel deň , na ktorý som sa dlhšie tešil a na ktorý som sa zodpovednejšie pripravoval. Výstup bicyklom na druhý najvyšší vrch v Španielsku a šiesty najvyšší vrch v Európe, vrch Pico…
Pekny fotky a hory. Me tedy jizda stylem 3/4 dne do kopce a pak to vse najednou sjet moc nebavi, ale vyhledy tam byly urcite krasne.
Jen nevim, jak jsi prisel k tomuhle:"šiesty najvyšší vrch v Európe, vrch Pico del Veleta, ktorý sa týči do výšky 3 396 m nad morom."
Alpy se svymi desitkami ctyrtisicovek nelezi v Evrope?
Zdravím a vďaka za odpoveď. Proste chybička sa vkradla. Samozrejme, že Alpy majú výšok trochu viac.
Ďakujem za upozornenie, nejakko sa to pokusim opraviť.
D PS
No ono ani s tým druhým nejvyšším vrcholem ve Španělsku to není až tak pravda. Druhý/á je Pico de Aneto (3404 m), Veleta je až třetí. Teda pokud se bude brát "pevninská" část Španělska...
A podle některých geografických hranic Evropy (je jich totiž víc) by tam dokonce spadl i Kavkaz s nejvyšší horou Elbrus 5 642 m...
Ja vim, nechtela jsem to zbytecne komplikovat.
No v každém případě dost dobrý výkon, mne by tak nahoru nikdo nedostal (a na kole už vůbec). Stačilo mi to na Etně, to bylo necelých 3 tisíce metrů, nahoru nás vyvezli a tam se jenom trošku prošli kolem bočních kráterů... Holt celý život žiju v cca 150 mnm... :)
Jenze tys byl na Etne bez aklimatizace. Staci pohybovat se v te vysce par tydnu a skoro si nevsimnes, ze mas o 30 % kysliku ve vzduchu mene.
Dá se nějak určit od kolika metrů to začíná být pro cyklistu znát bez aklimatizace? V kolika metrech by mohly začít problémy?
U mne je to kolem 2500 mnm. Když jsme šlapali GrossGlocknerHochAlpinStrasse, tak nahoře jsem to teda fakt doost cítil, že toho kyslíku nemám. A stejně tak i při lyžování nerad chodím už i nad 2300 mnm...
No právě, ve výšce 2.700 jsem byl na kole 2 x a ani jednou jsem nic nepociťoval, žádné problémy. Napodruhé (to jsi organizoval ty) jsem to tam vyšlápl od jezera bez zastavení a bez většího zadýchání. A to mám dost problém s dechem když vezmu nějaký 100 m stoupání trochu větším tempem, tak to neudejchám a musím na dost dlouho hodně zvolnit a zase pomalu rozjíždět.
Co čtu a "sleduji", tak po horách (1000+ mnm) rajzuješ celkem dost, takže jsi možná lehce "aklimatizován".
Že ty naše hrboly 600 až 1400 metrů měly takový vliv? Možná že trochu jo, ale přece jenom do výšek nad nějakých 1800 metrů se dostávám dost vyjimečně, jednorázově a nejvýš jednou za rok.
Ty ses na nedostatek kyslíku aklimatizoval předchozích třicet let krabičkou denně. Teď bez tý krabičky by tě bolela hlava z přebytku kyslíku i na Čumulangmě :-)
Tak často to bylo i výrazně víc než jen jedna, ale za pár dní to bude už 10 let co úspěšně ignoruju tabákové monopoly a dbám rad ministra zdravotnictví :-)
Vliv vysky na lidi je nevyzpytatelny a individualni. Jedna vec jsou projevy vyskove choroby (mne obcas boli hlava prvni den i ve 2500 m n.m., ale mozna to je nedostatkem piti) a druha vec, ze se mnohem rychleji unavis a driv se zadychas.
Rekla bych, ze Taky zavisi na tom, jakou mas VO2MAX. S rostouci vyskou tato hodnota klesa, cimz klesa vykonnost, takze pokud treba jen jdes, nemusis na sobe unavu citit, protoze jsi vykonnostne hluboko pod svou VO2MAX, kdezto pri jizde na kole uz treba zdechnes.
Obvykle se bere hranice 3000 m n.m. jako vyska, kam uz je aklimatizace nutna, abys nemel projevy vyskove choroby, ale jsou lide, kteri ji v te vysce jeste nepotrebuji. V Livignu se jezdi ve vysce kolem 2000 m n.m. a zrovna o vikendu jeden kluk rikal, ze tam mel problemy jezdit prevyseni, jaka jezdi tady, protoze byl mnohem vic unaveny.
Ha, tak s VO2MAX je to pry takto:
„Trénink ve vyšší
nadmořské výšce“ uvádí, že snížení VO2max se pociťuje již ve výškách přes 1200 m
nad mořem, ale sportovci s vysokou aerobní kapacitou mohou být negativně ovlivněni
již od 900 m n.m. (nadmořská výška působí výrazněji na sportovce s vysokou aerobní
kapacitou spíše, než na nesportující jedince).
http://is.muni.cz/th/68569/fsps_d/2.2.1....
Takze bych teoreticky mela pocitit nadmorskou vysku na sve vykonnosti vyrazneji nez nekdo, kdo nic nedela. Ale i pri tom asi v absolutnim meritku bych mela mit lepsi vykonnost nez ten nekdo.
Zajímavé, určitě to bude hodně individuální. Já právě jsem měl možnost bez příprav vyjet přes 2000 až do 2.700 m bez potíží, ale nesmím samozřejmě přepálit tempo, ale to je stejné jako v našich 300 metrech.
Když to porovnám na té glocknerské, tak cca šest let před tím, než jsem začal zase jezdit na kole, jsem se tam plácal pěšky. Ten krpál mi tehdy připadal šílenej a odfukoval jsem co pár metrů. Přitom má blbejch 10% sklon, úplně běžnej zdejší kopeček. No a když jsem se na tuhle silnici vydal na kole, nebylo to fakt nic extra náročného. Jakou mám aerobní kapacitu netuším, ale určitě skvělou :-) Že by fakt ta aklimatizace z orlických, krkonošských, jesenických a mnoha dalších hrbků ?
Nad těch 3.000 mě to láká, ale tohle je krapet z ruky :-/