Páteční ráno na nádraží v Žitavě ukazuje dešťové mraky honící se po obzoru. Ani teplota není nic moc a tak hledáme alespoň kousek nástupiště, kde by ledově nefoukalo a zároveň svítilo sluníčko. Kdybychom si nevymysleli, že pojedeme za každou cenu, tak sedíme doma v teple, čteme noviny a popíjíme…
píšeš to tak, že mě to nachutnalo :-) Je zajímavé, že jsou odpočívky bez střechy, ty jsem nějak nikdy nepochopil k čemu jsou. Zda aby si cyklisti a pěšci užili více sluníčka i při přestávce nebo proč vlastně. :-)
Aby si mohli dát nohy na stůl. To často přijde vhod víc než střecha. :)
Určitě byla tahle bez střechy jen proto, že jsme potřebovali najít nějakou se střechou.
Taky jsem si přečetla se zájmem tvé vyprávění, potěšily ty známé úseky. No a co ten mnou propagovaný srub asi 9 km od zámeckého parku, kde jsme spali my?
To by bylo moc brzo. Spali jsme až tady:
https://goo.gl/maps/vIRgb
Navíc jsem si na něj ani nevzpomněl.
To je sadismus, takové lákadlo tak dlouho před dovolenou :o)))
Moc příjemné počtení. Jen si to ještě budu msuet projet s mapou v ruce.
Abys to nemusela moc lovit:
http://www.gpsies.com/map.do;jsessionid...
Když jsem dohledával další informace o místech, kterými jsme projeli, tak jsem narazil na dokument o zmiňovaném hraběti Zinzendorfovi:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266609443...