Jako dítě jsem měl celkem jasno. Naši kouřili tehdy oba a já věděl a prohlašoval, že kouřit určitě nebudu. Ale přece jen mě to samozřejmě nějak přitahovalo. Ten rituál s rukou pomalu se přibližující k ústům. To pojídání kouře. Vypadalo to zvláštně a tak nějak mysticky. A byla to jedna z věcí,…
Já jsem kdysi první cigaretu zvládla bez problémů, ale po té poslední v roce 1993 jsem se poblinkala tak, že si to budu pamatovat do konce života.
Je to sice hnusná metoda, ale protože je účinná, tak ti přeju to samé :o)))
A jinak koukám, že začínáš nový života tak nějak zgruntu. Tak ti držím palce, ať je vše OK.
Na tvém místě bych ale konečně zavřela za sebou dveře a vyrazila bych do světa...
Začnu pseduovědeckou poučkou. Lidi se dělí na nekuřáky a kuřáky. Nekuřáci nikdy nekouřili i když to třeba zkusili ale nikotin jako droga je neoslovil natolik aby v něm našli svou drogu. Kuřáci naproti tomu svou drogu našli a vyskytují se na světě ve dvou druzích. Praktikující (podobně jako katolíci) a abstinující. Kuřák, když přestane kouřit se nikdy nestane nekuřák. Vždy a pouze abstinujícím kuřákem. A má to stejně jako alkoholik, buď vůbec nebo naplno. Jsem v současnosti abstinujícím kuřákem již 6 let, nejdelší čas abstinence jsem měl 13 let a způsoby jak jsem spadnul z abstinujícího stavu do praktikujícího je spousta. Dnes vím, že ani vodní dýmka není bezpečná. A ani vůně doutnajícího listí na zahradě ne. I to u mě v jednom z případů spustilo takový hlad po nikotinu, že jsem přerušil abstinenci a začal praktikovat. A začít se dá kdykoliv a jakmile člověk začne praktikovat, velmi rychle se dostane na svou dávku. Držím ti palce :-)
Nekouření kuřáka je problém a vyžaduje to hodně síly, tak držím palce abys měl dost vůle a natrvalo to zvládnul.
Kouřil jsem taky nějak od 17, pak asi v 21 letech se mi na 10 měsíců podařilo nekouřit a z frajeřini jak jsem dobrej jsem si zapálil a už jsem v tom lítal na dlouhé roky a když jsem měl v práci vypjatý den nebo u karet a piva, tak jsem dokázal zvládnout i 3 krabičky. Pak jsem se jednou po dobře prohýřené říjnové noci probral a z překouření mi nebylo nejlíp. Seděl jsem a přemýšlel co musím udělat, pak jsem si uvědomil, že musím na zimu koupit nové gumy na auto a jak tak sedím a přemýšlím, tak jsem si uvědomil, že za rok vykouřím víc než dvě sady pneumatik i s rezervou. Pak jsem si představil jak sedím a strouhám pneumatiky a jednu po druhé vykouřím a bylo to, rázem jsem přestal kouřit a už to je víc než 8 let a bez problémů. Jenže jako u každé jiné zvládnuté závislosti je hrozné nebezpečí, vím, že kdybych zase jen jednou si potáhl, tak v tom zase budu lítat.
Tak to jste Jurimira moc nepotěšily:o)) ..jako že se to může i třebas po 13 letech spustit znovu. To já jsem přestal kouřit taky několikrát a pro mě nejúčinější bylo, postupné snižování dávky nikotinu..tzn že jsem kouřil normálka i krabku denně a pak jsem to snižoval až na cigárku denně a pak jen na půl a pak jsem to típl. Takto nekouřím cca 15 let a čestně říkám, že mi cigára nic neříkají a to vedle sousedi hulej o dušu. Jen si vždy vzpomenu na to, jak jsem kdysi kouřil a ten známý pach z prstů. Ale když na mě promluví kuřák-no toje puch děs. Ted už jen nechápu, proč lidi stále kouří. A přestat s kouřením pro mě nebylo taky vůbec jednoduché-ostatně pro koho je/bylo že? Těch pokusů a novoročních předsevzetí:o)
Ještě bych rád podotkl, že "jen" přestat kouřit, je polovina úspěchu. Tady nejde jen o to přestat kouřit, ale změnit dosavadní způsob života. Např co to pomůže že přestanu kouřit a budu dál chodit s kamošema do hospody a dělat hrdinu že už nekouřím a sedět přitom celou dobu vedle zapálených cigaret..dřív či pozdějc mě to zláká a znovu po ní sáhnu. A taky místo zlozvyku si jít zapálit, tak začít vykonávat jinou činnost a zcela si ji zautomatizovat a za chvíli nám to přijde normální.
Skoro jediné co si pamatuji z hodin organické chemie je to, že závislost na nikotinu je v organismu zabudována silněji než na alkoholu.
Ke zdejším radám se nemohu připojit. Se svými asi padesáti vykouřenými cigaretami za celý život jsem v rodině absolutně nejsilnější kuřák, ale to je asi malá zkušenost. Jediné co Ti mohu říct - pořád si připomínej, že tak jak Ti smrdí voňavky a vadí Ti umělohmotný nehty, tak smrdíš jako kuřák a ruce máš hnusný jako bys měl ty drápy.
Já jsem vykouřil asi 5 cigaret, nĕkdy mezi 14 a 19 rokem a zjistil jsem, že to jen zdržuje :-)
Kolega Votlučka říkal, když v padesáti přestal kouřit, že mu nevadilo že smrdí, že je to drahý a že je to nezdravý. Prý ho nejvíc obtĕžovala ta "závislost".
Říkal, že mu kouření bere svobodu. Že ho to nutí dĕlat nĕco co nechce a že už jednou chce být svobodnej se vším všudy.
Já mám chuť na cigárko často, právě proto, že to zdržuje. Normálně si člověk vezme kafe k práci a vypije ho, ani neví jak. Kdybych kouřil, vzal bych si kafe a cigáro ven, sednul na lavičku a bánil.
Ale pravdou je, že právě styk s kuřáky, kteří to takto dělají mě naučil si s tím kafem jít sednou někam stranou a opravdu si udělat přestávku. Většinou si ji plánuji půlhodinovou, od 9.30, to si k tomu pustím stanici Vltava.
Přestat kouřit snadný. Přestal jsem snad stokrát!
Až poslední pokus mi zatím vydržel 8 let.
Jen mě udivuje, že si se k tomu vrátil ty, kterýmu vadil i pobyt v restauraci, kde bylo povoleno kouřit.
Nekuřák je jen póza :-)
není. 13 mi bylo už dávno. Nemám potřebu nějakejch póz a už vůbec ne vůči sobě.
Když spolu chtějí dva lidi vydržet do konce života, musí na druhém člověku vnímat hlavně jeho kladné stránky. Některým lidem se díky tomu podaří strávit život s manipulativním debilem. S cigárem to máš stejný, je v nich ukrytý strach z opuštění.
jakože kouření je spouštěno strachem z opuštění? No mi vždycky přislo kouření jako destruktivní touha po smrti, kdy sebevrah nemá dostatek odvahy spáchat sebevraždu rychle a tak volí tento pomalý způsob umírání. A proto jako jediný účinný způsob jak se dostat ze stavu praktikujícího do stavu abstinujícího kuřáka je zvolit si život podle zaslíbení z 5 knihy Mojžíšovy kapitola 30 od verše 11 do verše 19 se zvláštním zřetelem na verš 15.
Pohleď, co ti dnes předkládám: Život a blahobyt, nebo smrt a neštěstí.
19. Dnes jsem vám předložil život a smrt, požehnání a prokletí. Vyber si život, a budeš živ. (citáty vybrány z překladu 21.století)
jo, mě to taky udivuje. A co hůř, mě to od jiných pořád stjně smrdí a vadí...
Jo, je to nelogický, ale tohle o logice nní...
Na tom nic logického nehledej. Je to závislost a ta nebere "ohled" na smrad a špínu... Nemá smysl si to uměle "zhnusovat", je potřeba se s tím poprat a prostě s tím seknout. Já vím, a moc dobře, že to není jednoduché. Ale taky vím, že jsi dostatečně inteligentní člověk a osobnost, abys to zvládl. A ty to zvládneš!
Anebo to otoč; já říkávám, že nekouřím, ale že si nechávám... :-))
Tak to mě zas bezpečně funguje to zhnusení :o)))
Teď nevím, na kterou část mého příspěvku narážíš... :-))
Mne kouř (taky) děsně smrdí, vadí mi; ale přesto na to mám chuť... Akorát, že si prostě nezapálím; a když už (což bývá jen když jsem "nalitej" a tak 1 x za 3 roky), tak jen jednu, znovu už do toho nespadnu. I když, letos jsem na "praseti" (=narozeninová oslava venku) dal po strašně dlouhé době doutník (originál Havano), docela jsem se na to "roky" těšil... A moc mi to nechutnalo. Takže se možná z abstinujícího kuřáka stávám nekuřákem...
Jsem před rokem či dvĕma četl od nĕjakého slavného lékaře, jehož jméno snad tuším ale nejsem si jist, tak abych mu nepřišil cizí výrok, ponechám v anonymitĕ, že nejhorší zdravotní riziko má silný kuřák, který je abstinent.
Když mírnĕ popíjí, je to prý lepší kvůli krevnímu obĕhu, alkohol rozšiřuje cévy.
Jinak ti odpovím blogem, o kouření svého táty, a jestli ty poslední ze života byly trochu posmutnĕlé tak tento bude už dost smutný.
Jinak, jak kolega říká, přestat kouřit je sranda, on prý přestal už 20x
Dočetla jsem to a jsem lehce v šoku. Jurimíre, ty, který jsi vždycky kuřáky odsuzoval a kouření se ti hnusilo do té míry, že jsi odmítal se jen přiblížit k hospodě, kde se kouří ... ty jsi začal kouřit? Teda vlastně doufám, že už jsi zase a definitivně skončil. Vyděržáj!
8-))
já kuřáky neodsuzoval. Mě žádnej kuřák nevadil a nevadí, mě vadí lidi co mi něco vnucujou. Ti, co mi vnucujou dávku drogy, kterou nechci, ti obzvlášť.
Takže mě štval kuřák ve frontě na autobus, ale ten co si stoupnul o deset metrů dál po větru, aby na tu frontu netáhlo mi nevadil ni v nejmenším.
A díky za přání. Pokusím se.
Je to krásné čtení. Já taky kouřím. rok jsem nekouřil, předtím jsem kouřil atp. Je to doživotní diagnoza. Ale vím, ze zkušenosti, že aby člověk přestal tak je to záležitost jednak silné vnitřní vlastní motivace - nic z venku nepomůže. A taky příznivých okolností. Když jsem měl stresové zaměstnání, tak přestat byl problém, to bych se zbláznil, ale když jsem udělal změnu, tak mi to šlo relativně snadno, první 3 týdny hrůza a pak už celkem pohoda. Dneska mám zase náročnou práci - co taky jinýho když někde bydlet musíš, ale zařek jsem se že nejsem tak bohatej abych mohl platit nájem, takže hypo. A dneska zase kouřím. Míň než dřív, ale kouřím jen v práci. U mě je to jasný.
Ale víš co, Trochu mi kouření koliduje s tvým zdravým způsobem života. Práškům na bolest se vyhýbáš, jógu cvičíš, chleba doma pečeš, mobil nemáš (když jsem od tebe bral lehokolo, tak jsi neměl), když to jde jezdíš na kole.... Když cvičíš jogu, nevdi ti kouřit ? Já když cvičil, tak jsem na to nikdy neměl chuť. Nehledě na to, že při kouření se poručuje dechový rytmus, což není uplně ono.
Hezký večer, T.
Řekl bych, že je to učebnicový příklad jak závislost vítězí. Přeji Jurimírovi, aby to nebylo na dlouho.
Juri je ještě mlaďoch, takže by to měl zvládnout.
Oni jsou dneska na to nějací odvykací machři, lecos lze nalézt i na internetu.
Zdá se že základní bude přerušit tu psychologickou vazbu:
"mám nerva - musím se uklidnit - musím si zapálit" o které píše kolega výše.
Když tátu donutili nekouřit (a jestli si dal jedno denně někde za bukem není kouření) bylo už pozdě. Dva roky se trápil, zápasil se závislostí, a přitom už žádnou šanci neměl. Tělo zanesené dehtem muselo zkolabovat, když nemá krev kudy téct, protože roury zanesený, nedá se už nic dělat.
Takže ve 40 je ještě čas, v 69ti, když ti řeknou, jestli nepřestaneš, zemřeš do roka, je už moc pozdě.
Ono to "odvykání" je dle mě otázka osobního přístupu a záleží na naturelu jednotlivce (plnit daná předsevzetí). Možná mám výhodu v tom, že jsem "nasírací" sám na sebe. Jakékoliv vážné rozhodnutí řeším tak, že hodinu "čučím do blba" a závěrem si řeknu - "blbečku, když chceš, tak to musíš zvládnout".
Osobní zkušenost:....
...vyhuloval jsem od mládí a to ve značném množství a mnohé aktivity jsem přizpůsoboval kouření. Jen jednou jsem si řekl, že toho nechám a byla to pouze zkouška, zda to zvládnu a vydržel jsem nekouřit 1 rok.
Vše mně změnilo kolo - zjistil jsem, že v kopcích se mi nějak nedostává kyslíku a tak jsem si sednul, popřemýšlel, čemu dám přednost a kolo zvítězilo. Přesně jsem si stanovil den (třetí po rozhodnutí) a úplně jsem se těšil, až přestanu. V dotyčný den jsem vzal veškeré zásoby cigaret (vždy jsem měl několik kartonů), šel do trafiky a za polovinu je majiteli prodal.
Absolutně jsem neměl žádné chutě na cigaretu, pouze jsem u kávy mimoděk sahal do míst, kde vždy ležely cigarety a zapalovač. Asi po čtrnácti dnech jsem se ukecal, abych při dopoledních "dýcháncích s kávou" s kolegy či příbuznými vyjel 3 - 4 cigarety. Pak jsem měl na toto téma rozhovor se zdejším kolegou při vyjížďce a ten se mě ptal, proč to nevypustím úplně. A tak jsem si řekl proč ne a přestal úplně.
Problém mi to nečiní a ani se u mě nezvedly nějaké negativní reakce na kuřáky. Naopak je mi dost odporné tažení proti kouření za každou cenu. Je příliš mnoho špatných věcí, které by se měly odstraňovat a to kouření je proti tomu maličkost.
To bych podepsal.
Na pracovišti nevím, moji kluci nekouří až na jednoho, ten má svoji cimru a přesto, protože se u nĕj často radí chodí kouřit ven.
Tažení proti kouření v hospodách považuji za útok na svobodu. Můžu se rozhodnout, jestli tam polezu nebo ne. Bohužel vĕtšina kamarádů kouří, tak si mohu vybrat, buď chci s nima poklábosit, nebo ne.
V Anglii se už v knajpách nesmí kouřit, jako asi ve velké části Evropy, tak to vyřešili krytým přístavkem u pubu, který opláštili provizorními stĕnami z igelitu, mají tam kamínka, stolečky, židle, řekl bych takové ryze české očůrávací řešení. Místnost co místností není, tedy v Kinveru.
V restauracích kde se jí, se nekouřilo i před tímto nařízením.
Ve Frankrajchu zase mají předzahrádky s teplomety aby huličům bylo venku fajn, taky príma opatření. Bruselští zakázali žárovky aby se neplýtvalo, a tím, že zakázali v knajpách hulit se teplomety rve energie přímo pánu Bohu do oken.
Říkám to furt, není tohle báječnej svĕt?
Tady ve Švédsku se chodí ven. Ale včera jsem přišel z párty a smrděl jsem, jak kdybych stál hodinu vedle kuřáka a přitom to prostě byl jen průvan. Jejich balkon na kouření dokonale nestačil, byl plnej lidí a dokonce měli u dveří "vrátnýho"....
Hele a nezdá se ti, že Švédové kouří tak nějak víc?!?
Mě přišlo, že tam kouří kde kdo.
Přišlo mi, že každý chodil s mobilem na uchu a s cigárem v ruce.
Nevím jestli víc, ale ani ne o tolik míň a hlavně oni všichni dávají ten tabák pod ret. Kdyby ty pytlíky měly žlutý, tak to na zastávkách bude vypadat úplně stejně jako u nás...
U nás na zastávkách jsou nějaký žlutý pytlíky?!?
U nás jsou filtry od cigaret... Myslel jsem množství, včetně krabiček na "snus" a to jsou ty krabičky plastový :-)
On stačí jeden, když má nějaký výživný seno, dokáže to nasmradit i nátělník, hluboko pod svetry.
Hobzič z Pod ledu to vyřešil tak, že vytvořil v téže místnosti nekuřácké zóny. Takže ti co sedí napravo, tam se nekouří, ti co sedí nalevo kouří. Vzduchotechnika z doby kdy byl Husák ještě švihákem, kolega Guláš to přirovnal k tomu, jako kdyby v bazénu v Podolí vyhradili jeden kout, kde se smí čůrat :-)
Nedá se svítit, dokud naši kamarádi kuřáci nevyhynou jako dinosauři, moc lepší to nebude. Takže kromě specielních hadrů na kolo, ještě zvlášť specielní hadry do hospody.
To máš těžko u mě na pracovišti hulí hodně lidí a nevadí jim, že jsem nekuřák. Dělám v hospodě, takže za mě, jsem pro zákaz kouření v restauracích.
To chápu.
U nás Pod ledem celej personál hulí, teda ne na place.
Druhou věcí je, jestli kvůli tomu něco nařizovat nebo zakazovat a to plošně, a hlavně v soukromých firmách.
Když nesnáším jízdu autobusem, nebudu dělat šoféra autobusu a když nemám rád kravál, nenechámse zaměstnat jako zvukař u rockový kapely.
Jo jo nejde to s tím dohromady s tím nelze než souhlasit...
prostě mě to znova potkalo, co na to říct?
Zůstat u toho nechci, protože to odvádí energii pryč a příliš spojuje se zemí, což je při cvičení jogy a dalších mých aktivit na překážku. Krom toho mi vadí, že smdím ostatním, začíná to mít vliv na dýchání atd.
Jo a mobil už mám ;-)
ahoj drzim palce at se ze vseho dostanes a statecne bojujes s jakoukoli zavislosti i ja mam par zkusenosti 8 let nechlastam a nekourim je to tezke ale ty jsi bojovnik
Teď ještě omezit na minimum ženským a budeš moc kandidovat na Pápu :-)
Juri,
důležité je, že chceš.
Když to chceš opravdu, dokážeš to. Prohrát bitvu neznamená prohrát válku, jak říkal nikotinovej dědek Churchil.
Jo, to je pravda. Musíš se rozhodnout. Když se rozhodneš, jde to.
Teď se jen rozhodnout...
Nechcu být ošklivý, ale měl jsem dojem, že jsi už rozhodnutý byl...
http://www.nakole.cz/diskuse/15793-jak-jsem...
;-)
Nooo on je to skoro rok starej příspěvek Zdendo ;-)
Ale díky! Je už pár měsíců zase v platnosti. Na druhou stranu, kdybch nekouřil, nepoznal bychsoučasnoupřítelkyni a neměl tuhle práci. Ale dofám, že tím se prospěšnost toho úletu vyčerpala a nějak s tím seknu.
Jinak taky nechlastám. asi 14 nebo kolik let a nekouřil jsm skoro třináct
To jsi zabalil bábu na cígo?
Nebo někde v tom hloučku štvanců před ouřadem nebo bankou?
Upřímně, prodírání se zástupcem feťáků, smraďochů a obecně figurek, které více než soucit potřebují vyprášit, a to před každým úřadem mě už štve.
Jinak, téměř všichni lidé, co kdy něco dokázali, nebyli skeptičtí
Naopak Adolf Hitler byl vegetarián a abstinent
Skeptičtí. Hned vypínám to úźasné domýšlení vět
Lehokolo jako kočkolap už přestalo fungovat?
Jezdíš vůbec? už ses dlouho nikde neukázal!
My bychom to přežili, kdybys s námi seděl u čaje v zahulený putyce.
ale to jo, to pořád funguje ;-)
https://www.facebook.com/home.php?sk=lf#!/photo...
skoro nejezdím. Línej jsem jak vandrák. ALe teď posldní měsíc začínám... Na sraz jsem ale hodně chtěl, ale místo toho jsem byl v práci. To víš, mám jí od června, tak si nemůu vyskakovat :-(
Ale rád bychvás potkal kluci to je jasný!
Na nakoláckým sraze toale taky nebude, poslední víkend v září budu pracovně v Ostravě... :-(
Tak na jaře SVČ...:-)
Jo, jak je známo, nic se neděje jen tak :o)))
Jestli ti dělá problém přestat, tak se na to vykašli. Tělo si řekne.
Koupil jsem si e cigaretu 3.1.2013(nemá to nic společného s Novoročním předsevzetím.Prostě jsem se ten den rozhodl.) a ze 60 denně jsem spadnul na nulu.Vím že nikotin jsem neodboural,ale zbavil jsem se těch průvodních jevů kouření jako je hnusná chuť v puse,smradlavé oblečení,ranní kašel atd. Držím ti palce ať se ti podaří to uřídit.
P.S.: poslední měsíc už nehulím ani tu "propisku" (e-cigaretu)
Žádného kuřáka neodsuzuji. Vím, jaká je to slast, dát si cigárko ke kafi nebo pivku. Vonělo mi to a voní mi to dál, i když jsem před rokem přestal. Poslední roky jsem kouřil 4o camelek denně a pořád mi to chutnalo, ale nikdy jsem nekouřil doma, v bytě. přítelkyni to začínalo malinko vadit a já si pomalinku budoval jakousi nenávist k cigaretám. Sám od sebe bych nepřestal, tak jsem se rozjel do Prahy k jednomu zahraničnímu lékaři a po půl hodinovém sezení je ze mne nekuřák. Pozor! Ať toto někteří hnidopichové neberou jako reklamu. Cigarety mi pořád voní a počítám s tím, že až mé dny budou pomalu sečteny, dám se s chutí zase do toho. Jinak se cítím lépe, zbývá mi i více peněz (4.500 Kč měsíčně)a taky jsem přibral. Tak jen doufám, že to pár let ještě ustojím, ale v duchu závidím kuřákům ten požitek......
jakože šluka, štamprli a kopni do tý bedny? :-)
tak už je to 12 dnů, co zas nekouřím. Tak to snad teď bylo to přestávání už naposledy...
Když těch 12 dní prodloužíš na takových deset let, tak už to bude určitě velká pravděpodobnost, že to bylo naposledy :-)
Držím palce
i to už tu bylo... :-)
Tys vydržel toliká let nekouřit a zase si začal?
Z toho mám taky obavu abych někde nějak neslehal a naspad do toho znovu. Nějak před 1/4 rokem jsem měl takové nutkání, ale povedlo se to zahnat s momocí velkého panáka dobré whisky :-)
no jo. Třináct let jsem nekouřil...
Tak tos mě teda docela rozhodil. Mě letos čeká deset let a tak jsem si říkal, že už by to mohlo jít a ejhle ani třináct není jistých.
ale prd velebnosti, já začal znovu kouřit po 13 leté abstinenci :-( Teď mám 7 leté období opětovné abstinence ale nedovolil bych si tvrdit, že to je naposled a že už nikdy více. Ale taky tomu věřím :-)
Vždyť taky píšu velká pravděpodobnost a ne jistota.
když já těmhle matematickým defenicím nerozumím :-)
Já sice taky ne, ale takhle mě to naučili :-)
Mojí mamce v 35ti doktor zakázal kouřit (40+/den). Vyšla z ordinace a cigarety a zapalovač hodila do odpadkového koše. Když jí bylo 77, tak mi řekla, že má na to pořád chuť.
Chce to vůli.
Já jsem kouřil fakt minimálně, něco jako 2 cigarety ročně někde u piva. Od nějakých 27 už vůbec. Přesto si dovedu celkem dobře přivodit chuť na cigárko včetně té odpovídající chuti v ústech.
Kouření to je asi děsná potvora co se návyku týče.
Zlatej chlast. Já si třeba kdysi přivodil fernetizaci a od té doby nemůžu Fernet ani cítit a rozhodně se mi nastalo, že bych na něj měl někdy chuť.