Nádherný den jako malovaný. Akorát ty občasné přepršky ho občas trošku kazily. Takže jsme zůstali odpoledne doma. Až navečer mezi dvěma lehkými deštíky se to tak nějak podařilo, že oschla silnice a mohli jsme si jít zabruslit podél řeky. Mám tyhle podvečerní projížďky moc ráda. Pozorovat jak voda…
A ještě ke všemu nebojácní potkani prý znamenají, že jsou v daném místě přemnožení.
Toho se taky bojím. Ještě dneska si pamatuju, když jsem bydlela jako dítě v domku a nastěhovaly se nám ty mrchy do chlívku. Máma je trávila jedem a pak je zblblé dorážela lopatou, zatímco pes se jí statečně schovával za sukně.
Brr, fakt to byl hnusnej nedělní zážitek. Už jsem porazila na kole ledaccos, ale toto.....:-(
Na vojně se nám v humus jámě za kuchyní taky přemnožili. Padla na to nádrž benzínu ze Zila :-) Napřed nalít do díry trochu vody, aby benzín nezasák, pak pár litrů, škrtnout, koukat odkud všude vylítnou plameny a pak už jen deset lopat a deratizovat prchající kousky... Za jedno odpoledne přes devadesát dospělých kousků. A od té doby ani jeden.
Bóže, ty toho naděláš! Vždyť dokonce princezna(!) nosila plášť z myších kožíšků.
8-))
No jo, ten byl ale z kožíšků malých myšek, ne z potkaních kůží!!!
Myš jako myš!
Tak to teda ne.
Potkan je bestie, ale malá myška je myška.
Od té doby, co mi na chalupě u příbuzných vlezly myši(myšky) až do postele, nečiním mezi nimi rozdíly - nesnáším všechny bez ohledu na velikost.
ALe zase ve skříni už ti visí elegantní pláštík z myších kůžiček:-)).
Chápu, teď bys chtěla druhý z potkaních.
:-))
Leda z umělých.
8-))
Synátor si svého času společně s tehdejší přítelkyní pořídil 2 potkany. A než odjeli na dovolenou ... přinesli nám je domů, abychom se o ně postarali. No, přežili to (ti potkani) a já taky.
Proti myším a myškám jsem nikdy nic neměla, i když můj názor byl jednou ohrožen. Byla jsem nucena v práci nahlásit svůj pracovní úraz. Došel za mnou kluk co lisoval papírový odpad z beden, že v jedné běhá myš a že se jich bojí a že nebude dělat. Bylo třeba aby dělal, prázdných beden byl kritický nedostatek. Původně jsem bednu prohrabávala v pracovních rukavicích, ale myš vždy vyklouzla, takže jsem rukavice sundala. Za chvilku myšku vítězně držím v ruce. chtěla jsem ji pohladit po hlavičce, ale ta svině mě kousla. Chtěla jsem ji jemně pustit do trávy, místo toho měla letecký den a skončila v zahrádce jednoho z chatařů. Mistrová se na mě obořila, že jsem myš neměla chytat a vše nahlásit nadřízeným (mimochodem, ta se myší taky bojí). Argumentovala jsem, že jsem to nepovažovala za nutné. Kdyby v bedně běhal tygr, tak to samozřejmě nahlásím, ale malá myška...
Mojí kolegyni se myš dostal stoupačkama v paneláku do bytu. Měla tam zrovna na první návštěvě budoucího zetě. Napečeno. Chtěla se blýsknout. Klukovi chutnalo, tak mu povídá, ať si ještě dojde do spížky pro nášup.
:-)
No, přišel sinalý a prý: "maminko a víte, že tam máte myši?"
Honem se prestante bavit o mysich! Mela jsem od nich klid aspon mesic, ale sotva jsem na ne ted zacala myslet, zacala mi jedna rachtat pod skrinkou.
Náhodou, já podle (díky?) myším zcela bezpečně poznám, že velmi brzy začně zima. Jak to začně běhat a pištět na půdě (bydlím v podkrovce), tak je to jasné...
A nojo, vzdyt prisli zmrzli, ze me to hned netrklo. :-)
Aby se ty mršky nepřiběhly ohřát k Tobě pod peřinu ;-)
Dnes jsem malem mela doma slepejse. Syn prichazel domu a volal na me: "Mami, uz Te nekdy kousl had?", ze jeho prej uz jo. Jelikoz jsem vedela, ze na ceste 200 m od baraku jsme cestou domu mijeli slepejse, zustala jsem v klidu a rikala, ze ne a at ho syn kouka nekam ulozit do travy, ze by se mu u nas doma nelibilo. :-)