Pokud by vás při dnešním čtení napadlo, že jsem se zbláznil, doporučuji jako doplňkovou četbu diskusi k předešlému dílu. Pro pochopení toho co se odehraje dále je to docela potřebné :-)I když jsem v diskusi neoznačil tu otravnou babu z mého patra jako jednu z žen, které by se mi promítaly do snů ve…
když už jsi chtěl poslouchat Murphyho, měl jsi přijmout tuhle volbu:
"Mozna bych jeste prijal jednu variantu - kdybys napsal, jak to opravdu bylo"
Nejsem literární kritik.
Ale nelíbilo se mi to.
První díl ze mě málem vyrval duši z těla.
Druhej se mi líbi.
Třetí mě vůbec nezaujal:-( Vytratil se z toho život. Nemá to duši...
Dal jsem ti palec dolů. Ne proto, že bych ti chtěl dát virtuální facku, ani proto, že bych chtěl naznačit, že už nemáš psát. Proto, abych ti řekl: "Nepiš už takhle, prosím, ale piš dál."
napiš jak to bylo a dej do toho sebe a já u toho bude vedle, možná u toho budu brečet a půjdu to večer rozchodit do lesa a přemýšlet o tom, cos napsal, o životě a jeho cestách.
Sakra, chlape, ty mi dáváš. Rodina odjela někam do hor nad Liberec, já tu jako strážce majáku koukám z okna na temnou oblohu a poslouchám vítr, který se ne a ne utišit. Odtátý sníh odhalil blátivou krajinu a do toho přijde tvoje podivná povídka. A co já teď po jejím přečtení mám dělat? Sedím v křesle, přemýšlím jakého štěstí se mi dostalo, že jsem nežil tvůj příběh. Ale zároveň mám pocit, že mi na ramenou leží tíha světa. Pěkně si to napsal. Jdu si uvařit čaj, vytáhnu si nějakou knížku - nejspíš Toulavý autobus a místo klofání do počítače si budu číst.
To si snad děláš legraci takhle to utnout?!?
Xakru, tohle mi nedělej!!!
Ale za mě teda dost dobrý :o)))
Mě se to opět pěkně četlo a klobouk dolů, napadalo mě spousta věcí, jak to s tou babiznou vymyslíš, ale tohle mě teda nenapadlo :o)))
A já osobně teda musím říct, že si teď vůbec nedovedu představit, že by doktorka byla bábi dcera...
Hlavně dlouho neotálej s dalším pokračováním...
Zase jsem to přečetla jedním dechem. Ale je to jiné, než ty předchozí. Ten dialog s "babou" mi vadil, to nejsi ty, tomu nejde věřit. Prosím, prosím, napiš "Výlety na rotopedu 3 - jak to bylo doopravdy".
8-)
Naopak, mě se ten rozhovor líbil - je to prostě člověk nasunutý někam, kde být nechce...
Akorát si myslím, že by ten černý humor s tím šutrem nevzala...
Proč by baba ten šutr nevzala jako dobrý vtip, když miluje ruskou ruletu.. :-)
Pro Básníka - jako odbočka zajímavé, fakt dobrý, ty surovče jeden počkej až budeš starej! Dokonalý romantik dokáže ocenit i starou bábu, pozor na to, měl by v ní najít ukryté to malé děvčátko, těžký život vepsaný hluboko do tváře a tak.. :-)
Mě se dialog s babou taky nelíbil. Ale představoval jsem si lidí, kteří se nemusí, ale nakonec si zbyli. Sami uprostřed hnusného cizího paneláku.
Slova v tom případě nehrají roli, jsou jen maskou na tváři zoufalce.
Já vím, je to celé vymyšlené.
Taky mi tento díl neseděl...
Ale jako "odbočka dle Murphyho", či ukázka, jak se taky jinak dá psát, či varování, jak to dopadne, když do toho autorovi budeme dál kecat, dobrý!
(Ale že bychom se teď vrátili a pokračovali tam, kde to po druhém díle skončilo? Třeba?)
Já ti člověče nevím. První díl byl skvělý. Druhý nebyl špatný, ale ten třetí je podle mě vaření z vody. Tak trošku jako ty seriály co vystřílí prach v prvních částech a pak už vymýšlí, co by mohlo diváka zaujmout. No prostě se mi to už nelíbí. Možná je tam druhý až třetí plán, ale už to pro mě je hodně velká fabulace. Škoda.
Sakra, vyprdni se na rady místních dramaturgů a piš jak Ti zobák narostl. Dle mého to bude zajímavější.
Není to špatný, na daný nápad, který sji neměl v plánu, a ještě Ti byl evidentně proti mysli, sis s tím poradil originálně.
Ale nejsi to Ty. Takhle vypadá to psaní na zakázku. Může to být docela dobrý, ale není to úžasný.
Ano, říká se tomu literární prostituce. A úplně zkarikoval bábino latentní lidství, skoro z ní udělal pseudoženskou.Trochu něčeho pozitivního mi tam chybí, moh by se inspirovat třeba Dietlovou Annou Holubovou. To mělo hloubku. :-))
Mě se to líbilo. Jen připadlo, že jsem to už někde četl nebo viděl. Asi v nějaké kriminálce s Adamem Dalglieshem. Nebo spíš něco podobného jak Zrcadlo nenávisti od Hany Proškové. Kdy volají: Pomoc vražda! Ale nikdo nevolá: Pomoc sebevražda!
Je jasné, že tento "vynucený" díl je jiný. Zatímco prvním dvěma se dá věřit (i když té hlášce u zubařky to dá práci :-)), zde jde o čirou fabulaci. Líbí se mně Tvůj styl psaní a to i u tohoto pokračování - jen, když už je to téměř detektivka, nesedí mně tam, ty boty.
Když už toho předchozího "souseda" taky nechala odejít a pak ho rvala přes chodbu zpět k sobě domů, riskovala, že ji někdo uvidí. A pokud šel skutečně spát, tak určitě bez bot a pro ty by se asi nevracela - ale - třeba je měla jako fetiš.
Nehlasoval jsem a nyní mne to mrzí - tipoval bych, že si vybereš zubařku, protože tam máš "začato" mnohem lépe, než ten Stendhalův hrdina.
Psal jsi podle křečovitého /a totál nepravděpodobného/ nápadu kolegy M., vyšla z toho ptákovina, ale napsaná s lehkostí a nepostrádající originální nápad. U mě dobrý, piš cokoliv, vždy si to přečtu raději než následné recenze. Tvému hledání Ženy naprosto rozumím, taky jsem prošel dlouhou cestu, než jsem do toho v 32 "praštil". I po více, jak dvaceti letech jsem přesvědčený, že se mi to čekání a hledání mnohonásobně vrátilo a stále vrací díky manželce a dětem.
Ahoj kamarádi, děkuju za všem za ohlasy. Upřímné ohlasy. (i když po Standovi Grosovi už to slovo nikdy nebude co bývalo). Měl jsem narozeniny a tady to hlasování se vyvíjelo tak, že vyhrávala baba a potom varianta "všechny". Čili možnosti zlomyslná a rozverná. Ani jedna mi neseděla. A z těch mně bližších jste fandili nejvíc paní doktorce, prostě úplně opačně než šel život sám. Přesně naopak. Poslouchal jsem rádio Blaník a Petr Spálený tam zpíval tu jímavou písničku, že nechce na pohřbu šumaře, tak jsem podlehl pokušení a příběh takto uspal. Moc se vám to nelíbí, ano, je to vycucané z prstu.
Pojedeme dál? Co když se vám nebude líbit ani sám život. To se neptám vás, ale sebe. Jak se budu cítit. Protože on se vám líbit taky nemusí. To by mne potom mrzelo mnohem víc. Musel bych si říci Murphyho hlášku "rozhodl ses medializovat, tak se nevrť". Mimochodem dobrá hláška.
Tak jo, pojedeme dál, budu psát život, nebudu kecat. Nějak si s tím potom poradíme, vy i já :-)
Ono ani tak nezáleží na tom, jak to přesně bylo a jak to dopadlo, ale na tom jak to dokážeš podat. Zatím píšeš výborně, a i tohohle třetího dílu jsi se zhostil dobře, na to že ti to bylo proti srsti.
A Murphymu se nediv, lidé chtějí vidět krev. -))