Průsmyk Zagari (2623 m) - Ušguli - Mestie
Ráno uprostřed hor nás přivítalo sluncem, oblaky a takovým tím těžkým hutným vzduchem, jaký bývá v období bouřek. Hned po snídani jsme pokračovali ve stoupání. Zbývalo nám posledních 700 výškových metrů. Po cestě, která byla samý šutr, a po které se jet, až…
Bezva, jsem první, kdo reaguje. Už se těším na zítřejší čtení na cestu do práce.
A já jsem první, kdo reaguje a má přečteno :-)
Přidala jsem si k tomu zprávy mé holky z r. 2018. Spali u Ushguli, ve vesnici si dali šašlik, čokoládu, pivo, desert, další noc pod Šcharou, pak maršrutkou do Mestie a výstup ke Koruldi jezerům. Tak takhle já díky vám cestuji zprostředkovaně.
Hezká série blogů.
Děkuji za reakce, jsem ráda, že to někdo čte :-)
Putovat tam pěšky a maršrutkami musí být také nádhera, ale je to zase o něčem jiném. Mě lákalo z Ušguli zajít si pěšky k ledovci, je to ale 10 km, takže túra na celý den.
Já to vnímám tak, že když jede člověk na kole, nedá se to dost dobře kombinovat s delšími pěšími výlety. Nás baví ten posun vlastní silou, ale samozřejmě, některá místa jsou zase díky tomu nedosažitelná, resp. v tom Ušguli by to zrovna šlo dobře, ubytovat se na víc nocí a prochodit si okolí pěšky, ale takových míst, kde by člověk zastavil a pobyl, je po celé cestě spousta. A to by se nedojelo nikam :-)
Je to tak. Mě baví taky posun na kole, baví mě jet. Výhodou cest pro pěší jsou i lepší možnosti ubytování, což je na kole zas o mnoho lepší než autem.