NaKole.cz
Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Bikepacking je stále ještě novým a pro mnohé neznámým pojmem. Je to zcela zvláštní odvětví cyklistiky. Dalo by se říci jakási směsice outdooru, cestování a survivalu – to vše dohromady a na kole. Bike = kolo; Packing = balení, balík, náklad. Volně přeloženo by se tedy dalo říci, že je to jízda na…
Nejlépe hodnocené
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Člověk má zkusit každou ’’blbinu‘‘, gratuluju k nové zkušenosti a snad i brzkému zotavení :-). Možné výhody bikepackingu vidím jen u těch terénních závodů, kdy je hlavním cílem honit čas a za letu přeskakovat stromy a pařezy. Ale pro kochací a zážitkovou off-road cykloturistiku? Jaký je rozdíl jestli se náklad veze v tlumoku na zádech nebo v kapse na nosiči – na zádech nic než opruz a utrpení, na nosiči ani nevím, že něco vezu, však ty brašně nemusím pěchovat k prasknutí (když nechci). A projedu s tím stejný terén jak s batohem. Nebo když má bikepackista 15 malých kapsiček samostatně rozvěšených a zašněrovaných po rámu, pod sedlem, na řídítkách a vidlici, versus jedna prostorná dvoubrašna vzadu na nosiči, tak z praktického pohledu co je lepší? Jdu nakoupit do marketu, vše vyháknu během 2 vteřin a naložím do nákupního kočárku. Nemůžu si pomoct, ale mě bikepacking nijak neoslovil. Čímž však rozhodně nikoho nechci zrazovat aby si to nezkusil, každému vyhovuje něco jiného.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
...souhlas ve všem! Na běžnou "kochací" a poznávací cykloturistiku, kde nehoním kilometry ani čas, je to spíš pro mladší. Taky byly časy, kdy jsem se na pěší několikadenní turistiku vydal s desetikilovou usárnou a nic nepostrádal. Starší člověk už není takový "tvrďas", dbá víc o své zdraví a ví co mu vyhovuje. Teď se sbalím na jakkoliv dlouho(v sezóně)do 20-ti kg, mám vše co je třeba a přitom se nehoním ani za časem, úsporou váhy či kilometry... "á vo tom to je!":-)
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Trochu jiný pohled - právě proto, že už nejsem takový mladík a "tvrďas", tak nechci tahat ani těžký batoh ani těžké brašny na kole. A bikepackingové brašny ti nedovolí sebou tahat zbytečnosti. Donutí tě přemýšlet co sebou a taky třeba změnit výbavu. Jo, stojí to nějaké úsilí a taky samozřejmě prachy. Ale alespoň mně to za to stojí, moct se courat krajinou s batohem pod 10 kilo. A kolo s bikepackingovými brašnami se v terénu chová výrazně lépe než s klasickými, to mám vyzkoušené. Kdybych se držel jen asfaltu nebo slušných cyklostezek tak klidně klasické brašny, ale do terénu mám jasno. A batoh na kolo v žádném případě.
-1
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Já sebou i v kl. brašnách vezu jen to co nutně potřebuju a když jedu jen do terénu, tak mám na horní ploše nosiče malou brašnu(5l) na foťák, traťovku a šušťačku. Na několikadenních cestách jedu různým terénem a po cestách s různým povrchem i s klasikou bez problémů- takže v tom mám taky jasno....
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Spousta spěchání málo čehokoliv jinýho...
Pochopil jsem to správně, že bikepacking je vlastně "jen" několikadenní závod, kde si člověk holt musí táhnout něco na snídani a přespání?
Já měl dopředchvíle za to, že je to o kochání se okolím a večerním kempování, klídeček pohodička kafíčko...
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Bikepacking není závod, ale ten vícedenní závod terénem využívá bikepacking, protože s klasickými nosičovými brašnami by se tak rychle nedalo přeskakovat překážky :-).
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Nejvíc bikepackerů co vídávám tak mají velký závěsný vak se stanem pod sedlem, na řídítkách spacák, několik malých rámových kapes, a samozřejmě větší či menší batoh na zádech (foto 1). Konkrétně třeba zrovna tenhle cyklista byl tady na beznosičovém vandru poprvé a taky tomu moc nepřišel na chuť. Asi jen výjimečně se při tak omezené úložné kapacitě někdo dokáže úplně obejít bez batohu, zatím jsem takhle potkal jen tyhle 2 kluky (foto 2). No a pak jsou extrémy jako na třetí fotce, ale takových se moc nevidí :-).
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
mít takhel nabalený řídítka, tak se asi zbláznám, až sebou po třísté šlehnu někam do škarpy... Zejména ten poslední, to je fakt přívěsný vozík taková potupa?
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Přívěs na off-road by asi nebylo úplně to pravé. Tohle byl pravda už trochu extrém, ale chlapík v pohodě a spokojený s tím jak to má poskládané, i když přes ten předek dolů pod kolo nemohl nic vidět. Doma šité kožené brašny, sekera navrchu v povinné výbavě, pod karimatkou se mu klimbal kravský zvonec – kde jel tak zvonil :-). Už jsem to sem sice kdysi dával, ale to prostě nešlo nezdokumentovat, 6 obrázků počínaje tímto:
https://cyklopoustevnik.rajce.idnes.cz/2019_-...
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
noo, dobře, chápu pointu s offroadem, ale jakým offroadem je kdo schopný jet takhle ověšeným kolem? Když bude přívěs jednokolový, tak projede i po prošlapané pěšince, což je jinak zabiják pro cokoliv širšího (například pro tříkolku, GRR!). Samozřejmě i takový přívěs může být problém při nějakém úzkém kličkování, ale opět, takhle ověšené kolo nijak obratné stejně nebude...
Jako zkušenosti nemám, ale z čistě technického pohledu na věc se mi zdá, že pokud si tu samou kilogramáž složím na vozík průměrně 30cm nad zemí, nebo 120cm nad zemí na řídítkách, rámové trubce atd, musí to být docela rozdíl a to v neprospěch bezvozíkové varianty. Beztak s tím napakovaným kolem pojedu po alespoň nějakým pěšináchm, ne?
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
S takovýmhle vánočním stromkem hádám že tuten kutil mimo cesty asi moc nezavítá, myslel jsem to obecně jako bikepacking nabalená řídítka versus přívěs, že přívěs do terénu asi moc ne. A to i s ohledem na případné přenášení neschůdných úseků kde bych musel hrkat na dvakrát nejdřív kolo a pak ještě vozejk, I kdyby to byl jen jednokolák.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
no, každý si asi musí volit sám dle vlastního uvážení. Nicméně pokud bude možnost a já se vydám s kolem kempovat, buď se sbalím opravdu minimalisticky, nebo přidám kolečko. Tohle mi přijde fakt moc :-)
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Mně připadá, že oproti brašnám ušetří maximálně váhu toho duralového nosiče a mají část váhy na řídítkách. Asi se to takhle dá lépe ovládat. Veškerá váha jen na zadním kole je neohrabaná a kapsy víc aerodynamicky brzdí. Hlavně to spíš bude otázka modernosti a módnosti.
Rozdíl proti vozíku je obrovský. I s těžce naloženým kolem s brašnami projedeš uzoučkou pěšinkou, do které se s vozíkem prostě nevejdeš. A manévrovatelnost i s extrawhellem nebude také nijak závratná.
-3
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Říkala jsem si to samé.
Holt to není pro každého.
-3
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Bágl na zádech je i v téhle disciplíně asi nejhorší alternativa, nebo ne?
Možná i proto tě začalo bolet koleno, že jsi měl zátěž na hrbu?
Bez báglu by sis to určitě užil líp, ale fakt je, že ty speciální vaky jsou pěkně drahé, a co pak s nimi..
Já bych byl ochoten Bikepacking provozovat výhradně jen uprostřed léta a naprosto ideální předpovědi počasí, pak by mi to dávalo smysl.
Jednou jsem něco podobného zkoušel na žiletce, s malinkatým batůžkem na zádech jsem od Prahy dojel do Jimramova a zpátky za dva dny, super výkon to nebyl, ale uprostřed léta to bylo pěkné.
Jinak mi bikepacking přijde spíš jako disciplína určená výhradně pro mladé muže, nevybouřené, s přetlakem testosteronu, což nemyslím ve zlém, pamatuju si, že v tomhle věku jsem mohl běhat hodiny na běžkách po Jizerkách ve vánici, spoře oblečen a zima mi nebyla, páč jsem fungoval asi jako jaderný reaktor, dodnes nechápu, kde se ve mně ta energie brala :-)
Teď už s sebou vozím i v létě dost oblečení na to, abych byl v komfortní zóně i při teplotách blízkých nule. Člověk nikdy neví, jak na tom bude po x dní dlouhé cestě.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Ano, je to specifická disciplína a ne pro každého. Člověk musí být asi tak trochu blázen. Mě to zprvu taky vůbec nelákalo a odhodlal jsem se k tomu jenom kvůli zmíněnému... Ale má to své kouzlo, které nenajde každý. Ono taky záleží, jak k tomu kdo přistupuje. Znám, borce, kterým taková cyklistika zkrátka vyhovuje. Pro mě je to způsob, jak se rychle přemístit na velkou vzdálenost. Když pojedu na pohodový výlet, budu se chtít zastavovat, prolejzat hrady, koupaliště, hospody... tak si taky nabalím brašny. Batoh opravdu není ideální - kolena z něj asi nebolí, ale záda a zadek určitě, to už jsem taky poznal
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Hodně záleží na váze, ale co se týče kolen, těžší batoh na zádech bych nepodceňoval, určitě má velký vliv na správnou techniku šlapání.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Bikepacking (trikepacking?) po nepálsku.
O téhle fotce jsem už ani nevěděl, kolega mi ji připomněl
https://vlli.rajce.idnes.cz/Nepal_2018._09.04...
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
...mebude to místní "odvoz a likvidace odpadu"? ;-)
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
To nejspíš ano, co by jinak vezl jako turista, že :)?
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
přeji brzké uzdravení kolen.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Brašny jsou na houby, vadí v zarostlém terénu a když jsem tlačil kolo kolem popadaných stromů tak kolo pořád přepadávalo dozadu.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Na kolo stačí dvě až tři brašny více není třeba. Jedna na řidítka, druhá pod sedlo. A maximálně třetí malá do ránu na nářadí. Doba pokročila výbava se zmenšila za poslední roky.
Na chladnější počasí mám jako rezervu péřovou vestu, je lehká a nezabírá žádné místo. Ale většinou jezdím když je pěkně.
Batoh v žádném případě, snad jedině večer když si koupím jídlo. V terénu je lepší mít záda volné, mnohem lépe se kolo ovládá.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
No a nejlepší bikecpaking výbava je kreditka, bunda do deště a jedno oblečení na spaní. Od hotelu k hotelu. U nás se dá pořád najít celkem levné ubytování, takže to možná vyjde levněji než hromada serepetiček pověšených na kolo.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
No když si představím, jak může člověk po průjezdu lesem vypadat (kde jsou moje blatníky?) tak by mi bylo asi docela blbý, cpát se do nějakých ubytovacích služeb. Jako čistě na silničce asi ještě jo, ale...nějak to postrádá pointu
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Než vlezeš do lůžka tak se snad umyješ ne? :-)
-2
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Tak to obvykle ano, pokud je alespoň trochu kde.
ale pokud bych po průjezdu dřevařskou stezkou vypadal jak "Jožka z Bagien", bylo by mi blbý přijít i jen k recepci.
A pokud už bych měl podnikat základní očistu u studánky, tak si u ní taky ustelu, no...
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Pokud zpomalíš tak se dá i bahno projet celkem na čisto.
Ale přece nejezdíš na výlety když je hnusně a prší. To je lepší jít na pěško výlet.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Dojíždím "denně" do práce, ani zima mě neodradila, stejně tak počasí na výletě "se prostě stane" a je třeba se s ním nějak vyrovnat.
Nehledě na to, že rozbahněný úsek cesty se v lese dokáže držet i dávno po "vykouknutí sluníčka".
Pokud bych měl celou cestu dávat pozor abych se neumazal a mohl do penzionu, asi by mi to zkazilo výlet víc, než si pak ustlat pod hvězdami s tím co jsem si přítáhl "na hrbu"...
každému co jeho jest :-)
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
No já nevím, od té doby, co bylo někdy v 19 století vynalezeno cestovní kolo a ve 20 tých letech 20 století nosič Pallas je bickepadking zastaralý. Na Pallase lze naložit vše :)
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Dnes tak moderní (módní) bikepacking má podle mě jednu obrovskou zásluhu, kterou mu nelze upřít – a to tu, že dokázal vyhnat na vícedenní přírodní off-road vandry i ty, kteří by na to dřív vůbec ani nepomysleli, a to jen protože s tradičními brašnami do terénu – no to přeci nemyslitelné, taková blbost, to nejde! Pokud je pro někoho spacák zavěšený pod řídítky a stan ve vaku trčící z pod sedla až někam do oblak symbolem terénní svobody a jediným způsobem jak objevovat krásu vícedenní off-road cykloturistiky, potom proč ne? :-)
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Podle mně je důležité to,že se člověk sebere,sedne na kolo a vydá se z města do přírody. To,jak tu cestu pojmenuje,mi důležité nepřipadá. Místa,kterými nejde projet ani z brašnami,ani bez nich,existují a myslím,že každý z nás nějaké takové místo,třeba i na značené cestě,kde kolo horko-těžko tlačí a přitom se ještě musí chytat okolních stromů,každý takové místo zná.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
No mě znova na delší vandry jako postaršího přichromlýho vandráka vylákal právě 100 letý cesťák s Pallasem, na kterým mám tele a westerňácký sedlový brašny. Co bolavý záda neunesou, uveze kolo :) a nevypadám jak vopičí cirkus na kolečkách.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Jo jo, i staré rezavé kolo dokáže udělat spoustu radosti. Bikepacking na tandemu tříkolce:
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Krásně řeřeno, jen s jedním rozdílem - občas už mám pocit, že je v té přírodě přeplněno, takže pro mne tohle rozhodně není přínos, spíš naopak. Možná i proto proti téhleté "speciálnosti" brojím.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Přínos myšlen pro ty, které to přiměje vyrazit ven, ne pro nás co máme rádi ticho a klid. Turistickým magnetům se už dlouho pokud to jde tak snažím vyhýbat, pořád je spousta krásných zapomenutých koutů, o kterých se v průvodcích nepíše a kde nikoho za celý den nepotkáš. A když si někdy náhodou chci vylézt nebo vyjet na nějaký profláknutý vrchol, tak to obvykle časuju na noc, kdy mám celou horu jen sám pro sebe. Třeba rok a půl zpátky parádní noc na Snowdonu – běžný pohled první fotka, za mého pobytu druhé 2 obrázky.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
To mě nenapadlo, kolik je tady odpůrců bikepackinkgu :D a já bláhově čekal spíše pozitivní odezvy... Teď mám trochu dilema, jestli tu rozepsanou "dvojku" ještě dopisovat
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Já nejsem odpůrec, spíš jen nejsem příznivec, jestli v tom je vidět nějaký rozdíl. Dvojku určitě dopiš, i když mě na bikepacking asi nepřetáhneš, je to zase něco jiného a rád si rozšířím obzory :-).
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
jezdíš a dělá ti to radost? Pak je to OK, a je buřt, jsi-li v nějaký škatulce nebo ouplně mimo.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Přesně tak. Buď mohu sedět doma a přemýšlet,jak svoji cestu správně pojmenovat,abych si na ni mohl vzít ty správné věci,nebo se mohu na tu cestu vydat.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Ale na tom se nic nevydělá, musí se vytvořit kategorie, pojmenovat a vyproduktovat k tomu hebla, kolikrát odlišnost nepatrná ale s echt názvem. Já byl v patnácti a ještě dlouho potom rád za jakékoliv kolo, zázrakem ulovil v obchodě cestovního favorita s brašnami a ten musel stačit a projet všechno :) i s holkou na štangli. Kurňa abych někam vyrazil nemusí se to nějak jmenovat a mudrovat o tom na fejsbuku a forech, v podstatě jde o přesun z bodu A do bodu B, výjimkou jsou žiletkáři ti korouží jen z bodu A do bodu A(tzv.inhalátoři smogu a prachu).
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Tady těžko budeš hledat příznivce tohodle stylu. Pár lidí se tomu jen občas vzdáleně přiblíží, ale ostatní jedou jiným volně turistickým směrem.
Mě se tohle líbí a fandím každému kdo se umí takhle úsporně zabalit a vyrazit a za pár dní dát třeba pětset, tisíc nebo i víc km. Já bych to nedokázal, jednak se zabalit a pak tohle už vyžaduje dost vůle a odříkání. Já bych musel mít tak po dvou dnech zajištěný komfort ubytování i s jídlem a lehčím oddychem a tak dál, ale to už zase není bikepaking :-)
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Takhle úsporně se poskládat – snad možná jen zdejší Marin7 by s tím nezápasil :-). Jinak pak jedině – musel by to být jen hodně krátký výlet tak na 1-2 noci, v žádném velkém mrazu, a k tomu ještě buď za jistého bezdeště nebo mít noclehy rozplánované tak aby se dalo obejít bez stanu:
https://www.youtube.com/watch?v=F1udeZuRcvI
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Já teda těmto "cykloběžcům" fandím, sám nejsem náročný- ale v "pokročilejším věku" už na to většina nemá ten správný náhled. Když se někam vydám na delší trasu, tak vezu jednu náhradní sadu oblečení co mám na sobě+"spací" sadu. Kombinací se dá i v létě přežít nižší teplota. Nocleh většinou najdu "pod střechou"(různé přístřešky, stodoly, opuštěná stavení ap), takže stan je spíš rezerva. Protože rád fotím a točím, dost místa zabere technika, v "pustině" rezervní strava, hygiena a náhr. lanka,duše+nářadí. Ale mám jistotu, že většinu nenadálých závad opravím a nezůstanu viset někde daleko od civilizace. Musím "zaklepat"- zatím se daří!!!
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Neni to zadna velka veda. Nejvetsi polozky jsou spacak a stan. Spacak z kvalitniho peri je docela skladnej (Cumulus), a stan mam Six Moon Designs - Deschutes plus a kratka vicesegmentova tycka ktera ma cca 30cm, v teplym lete s dobrou predpovedi beru jen bivi vak. Zbytek je jasny, fusky, trenky, fliska, plastenka. Vareni uplne nepotrebujes, nebo staci neco maleho, titanovy 0,5l hrnek a lih, nebo kompaktni Jetboil.
Jezdim spis v lete a na vikendy, takze dokonce mam jeste mensi velikost brasen, ale dalo by se i v chladu s vetsima brasnama, a teplejsima hadrama, nebo vic zradla.
Kdyz jedu s normalnima brasnama tak mam i malinky skladaci stolek a zidli, to je pak pohodicka vecer, cely je to vic komfortni. Je to proste jiny, bikepacking je vic zameren na cestu a vykon nez na kempovani, ale treba zrovna ten Deschutes je tak vybornej stan, ze bych si ho klidne vzal i na cestu s nosicem a brasnama, pritom to je velky jako rekneme hazenkarsky mic a vazi to cca 0,5kg.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Ale jo, za určitých podmínek by to technicky snad i šlo, jde ale o to, jestli by mě takovýto výlet vůbec těšil (jen mé osobní pocity). Nedokážu a ani nechci se takhle drasticky omezovat. I když se dnes dá pořídit spousta superlehkého i superskladného vybavení a dá se i nevozit ‘zbytečnosti‘ které pravděpodobně z 99% nikdy nepoužiju, radši nabalím o 5kg víc, ale budu v klidu na duchu a výlet si tak mnohem víc užiju. Není to jen o nářadí, náhradních dílech, nějakém tom suchém triku a bundě navrch když mě nenadálý lijavec komplet propláchne, nebo o stanu co možná váží o kilo víc, ale vím, že v něm za deště a větru komfortně přečkám třeba i 3 noci a 2 dny v kuse. Je to třeba i o železné rezervě buráků a čokolády (někdy až i kilo na váze) na dně brašen jen pro případ, že se náhodou někde mimo stezku rozlámu tak, že ani po čtyřech se nikam nedohrabu, mobil nefunkční, a budu tam trčet třeba týden, než někdo kolem projde. K těm energeticky supervýhřevným burákům vozím samozřejmě i cestovní filtr na vodu – ten je ale skladný a ani nic neváží. Je docela možné, že v určitých situacích by mi ani tyhle váhu a objem navyšující extras nepomohly, ale pro klid duše a dobrou pohodu je to obrovské plus.
Je to holt individuální, záleží co je pro koho víc důležité, ale samozřejmě i na tom kam člověk jede, na jak dlouho, jestli se bude držet jen používaných stezek,…. Jak říkáš, bikepacking je víc zaměřen na cestu a výkon než na pohodu.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
No, já mám větší pohodu s lehkým kolem než s těžkým, a vůbec to není o rychlosti a výkonu. A i s hromadou výbavy platí zákon schválnosti, že ti chybí přesně to, co nemáš. Příklad: Letos na podzim jsem se vracel z takového (bikepackingového) výletu a cvaknul jsem duši. Pohoda, mám náhradní, mám pumpičku i lepení. Dám náhradní duši, chci napumpovat, z pumpičky vylítlo těsnění do vysoké trávy a bylo vymalováno. Asi třetí projíždějící cyklista měl funkční pumpu, nafoukl jsem a jel dál. A po krátkém váhání "zemí nikoho". Dvakrát po sobě přeci nepíchnu. A jo - a nebyla to stejná díra. Tak jsem byl docela rád, že tlačím jen lehké kolo. Pohodlně jsem se vyspal a druhý den dojel vlakem. A dvě pumpy sebou vozit nebudu.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
...to byl opravdu "pos.... den"- já vozím už leta jednu pumpu, u které pro sichr před delší jízdou vyzkouším funkčnost(taky jsem ji leta nepoužil), ale nemá z ní co vypadnout/krom vzduchu/- to samý je u ostatního. Nikdy se mi nikde nestalo, že bych potřeboval zrovna to co nemám- a to sebou nevozím skoro nic náhradního krom běžných věcí a nářadí už přes 40let...
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Jen příklad. Živě pamatuju 16 roků zpátky, celé léto výlet po Alpách, přejezd z I to CH přes průsmyk Chaschauna. Večer dokopec kolmo-tlačmo k tehdy ještě před sezónou zavřené chatě v 2600m. Prší, stan stavím v závětří chaty. V noci se ochlazuje, přestává pršet a začíná sněžit, a to tak že musím co chvíli sníh ze stanu shazovat aby mi neprobořil střechu. Ráno pak dostat se ven – další odklízení před vchodem. Cesta do CH kamzičí stezka značená jen barevnými čmouhami na kemenech, teď 20cm pod sněhem. Teprve až k večeru se zase trochu začíná objevovat. ’Prozíravě’ tam ale zůstávám i další noc,… - a ráno odklízím znovu :-). Druhý večer už to znovu nepokouším a scházím necelý výškový kilometr pod sedlo. Další ráno od půli svahu výš zase bílo.
Být mě tam nahoře chytnout trochu horší počasí se sněhem co by padal a ležel neroztátý třeba týden (což jsem to první ráno v závějích nemohl vědět), byl bych býval asi docela rád třeba za tu jinak zbytečnou železnou energetickou rezervu na dně brašen. Takhle, i když nevědouc jak dlouho tam pobudu, v klidu a pohodě jsem si tam ty 2 dny, sněhem odříznutý, ticho klid nikde nikdo, parádně užil.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
...
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
A tak já tady vyložený odpůrce moc nepozoruju, spíš jen asi málokoho bys tu přesvědčil aby vyrazil s tebou tímhle způsobem. Dlouhodobě to tady vypadá víc "kochací" než "spěchací"
V rámci místní diverziti dvojku určitě napiš, přečtou si to bezesporu všichni a třeba to časem někoho přiměje to alespoň zkusit ;-)
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Nedej se odradit, většina tady neví, o čem mluví. Vůbec to není o závodění. Právě s lehkou a dobře umístěnou výbavou se dá toulat zcela svobodně. Chování kola se moc neliší od prázdného kola, takže můžeš jet stejné trasy jako s lehkým kolem na jednodenní výlet. Ano, tuhle výbavu používají i zavodníci třeba na "Mílích", ale pravě proto, že se s tím dobře a lehce jede. Je to stejné jako s batohem - chceš nosit 20 nebo 10 kilo? Co tě bude víc bavit?
Mimochodem, těžký batoh na kolo je sebevražda.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Já bych oponoval- právě většina tady VÍ o čem mluví. Ono právě ta "většina" nikoho neodsuzuje ani nekritizuje, jen se jezdí pokochat samotnou jízdou, okolní krajinou, nikam nespěcá a ví po letech co sebou vézt a co ne. Pro tebe jsou to snad zbytečnosti bez kterých se obejdeš, pohodlí je pro vás alumatka pod sebou a plachta nad spacákem. Možná nevadí probdělé noci v oblasti a čase komárů/hmyzu. Až bude rodina a věk 60+, možná objevíš i jiný styl cestování(jestli ještě bude o kole řeč)- takže si toho užívejte, dokud to jde...;-)
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Tak věk 60+ a rodinu už splňuju. Alumatku nevozím už spoustu let, potřebuju pohodlíčko nafukovačky a péřáček, rád se dobře vyspím. A tou neznalostí míním právě to, že spousta lidí neví a nevěří, že je možné s minimální a lehkou výbavou mít pohodlíčko. Hotely mě nijak nelákají, ale v případě potřeby se tomu nebráním, nejsem takový purista. A nechci sebou vozit ani nosit hromadu krámů. A tak jsem rád za všechno lehké vybavení, které mi umožňuje dělat to, co jsem celý život měla mám rád.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
...přesně tak jsem na tom i já- jen místo kola obloženého malými brašničkami a popřivazovaným kdečím k rámu to vezu v brašnách s regulací obsahu... ;-)
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Já používám běžnou rámovou brašnu, ta je na kole pořád (teď jsem si teda z dlouhé chvíle ušil jednu větší, přesně do mého rámu). Místo malé podsedlovky mám na kole skoro pořád velkou bikepackovou. Dá se srolovat na minimální objem nebo řádně nafouknout. V té vozím náhradní oblečení, protože bydlím pod horama a cestou do kopce se vždycky šíleně zapotím a zpátky bych umrznul. A na cesty s noclehem jenom chytnu na řidítka brašnu se spacákem, karimatkou a podložkou. A ta řidítková brašna je vlastně jediné "speciální" vybavení, zbytek je stále na kole.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Jasně, kritici jsou zpátečníci!
Neboť budoucnost patří aluminiu a bikepackingu!
Zdejší cestovatelé už dávno pochopili, že hliníkový nosič nic moc nevydrží ...
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
A zrovna mě tohle téma značně zajímá. Jsem cykloturista a jezdím na lehokole s Ortliebama jejichž obsah může být až 80 L. Nebo 20 kg nákladu.
Ale vlastním taky Crossové kolo a zatím jsem zkoušel na něj rámovou brašnu, brašničku na řídítka a pod sedlo. Prostě cílem je hlavně ne batoh na záda a ssebou současně všechno jen to nejnutnější včetně servisu. Těžké kolo se nejen blbě přenáší.
Na své pokusy s Bikepackingem zatím používám běžný sortiment doplňků pro kola z dob kdy o tomhle stylu jízdy ještě nikdo nepřemýšlel.
A samozřejmě se ihned ukázaly nedostatky brašen u kterých výrobce nepočítal s tím, že do nich bude někdo něco nakládat. Někde je to řešitelné snadno, někde jen koupí správného vybavení, nebo jen velmi složitou a pracnou úpravou stávajícího, která stejně vydrží jen o trochu déle.
Takže prosím pište.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
"Těžké kolo které se blbě přenáší." To je přesně ten důvod, proč pilně sleduju věci okolo bikepacningu. Nehodlám jezdit jen s alumatkou, ale pár tipů čím se vybavit takhle člověk poskládá.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Naopak, určitě jí napiš. Všichni si to rádi pročteme.
Já budu rád za postřehy. Občas se snažím jet minimalisticky a vše snížím na jednu nosičovou brašnu Ibera+jednu menší na řidítkách. jsou to brašny, ale princip je myslím stejný. Ale občas přemýšlím o demontáži "těžkého" nosiče a jiném řešení...
Na druhou stranu, stejně jako ostatní tady už mám vyzkoušené, že při jízdě s rodinou je lepší nabalit brašny na svoje kolo, nebo použít jednostopý vozík a mít pohodu v rodině, než řešit u sebe minimalismus a nutit k tomu ostatní. Výlet je víc na pohodu, stejně se neřeší rychlost ani výkon a síly se alespoň vyrovnají.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Nenech se otrávit. Důležité je, jestli to vyhovuje tobě. A druhý díl bych si moc rád přečetl, zajímá mě, kam tě tahle cesta zavedla. Taky jsem podobně bikepacking objevoval. Teď jezdím s rodinou na dvoutýdenní dovolenou klasicky, ale sólo v tuzemsku jen bikepackingově. (A to nesnáším módní výstřelky, nehltám kilometry, často jsem líný jak vandrák v červenci, často se kochám a v brašnách je vždy místo na oblíbený plecháček, dobrou kávu, dýmku a čtečku.) Přesvědčil jsem se, že oba způsoby mají své výhody a nevýhody. Každý si naštěstí může svobodně vybrat. Ty brašny jsou nakonec pořád jen prostředek – ne cíl.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Tak nějak mám pocit, že lidi maj potřebu patřit do nějaké škatulky, ať už tím, že dodržují a propagují nějakej styl, nebo se naopak snaží za každou cenu odlišovat (tj. patřit do škatulky: "hlavně bejt někdo jinej") a patřičně to dávají najevo. Všechny příspěvky na téma bikepacking totiž začínají úplně stejně: Pozor! Všimměte si! Já jsem bikepacker, nejsem jako vy ostatní, co máte brašny na nosiči, já jsem něco jiného, jsem in, cool a já nevím, co ještě.
Připomíná mi to dobu, kdy nám bylo nějakých šestnáct, chodili jsme na Brdy s USárnama a celtama, a kdo měl tehdy karimatku (o stanu nemluvě!!!!), byl mastňák :-) Ten někdo už nebyl tramp a nepatřil mezi nás :-) Jenže k tamtomu věku to tak nějak patřilo, ale na co si hrajeme dneska?
Souhlasím totálně s prvním příspěvkem Cyklopoutníka. Nějak nevím, v čem je putování s kolem obloženým velkými brašnami na nosiči jiné na rozdíl od kola ověšeného milionem titěrných brašniček. V čem je jiné kolo s nákladem na vozíku? Jakože fakt věříte tomu, že když si sundáte nosič a naopak nandáte ty bikeckingový brašny, že toho projedete víc terénem? Sami od sebe? Dřív to nešlo a najednou to půjde? Jakože tomu nějak doposud bránil ten nosič? Opravdu, když mám nepromokavý Ortliebky na nosiči, nejsem ten drsný cykloturista, nemohu jezdit s odladěnou a minimalistickou výbavou?
Tak mě napadá, že největší bikepackerka jsem byla, když jsem vyrazila na víkendovku na kole úplně poprvé v životě :-) Taky jsem tehdy ještě neměla brašny, tak se to všechno holt nějak pobalilo, provázkama přichytilo na nosič kola a bylo :-)
Jen dneska je to všechno věda! A komerce. A lidi na to skáčou.
-2
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Ale neber to tak vážně. Někdo prostě má tu potřebu na sebe upozorňovat. Když mě s tím neotravuje pokaždé když ho vidím, tak je to fuk.
Tihle lidé, resp. jejich zkušenosti jsou dobré i k tomu, aby člověk získal nějaký jiný pohled na to, co všechno dáváme do těch svých "ortlíbek".
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Beru to vážně, protože právěže ta snaha odlišit se na mě vyskočí z každého příspěvku o této módě. Mně je jedno, ať si každý jezdí, jak chce, klidně s tím báglem na zádech nebo s vozíčkem... podle mě v tom prostě žádný rozdíl není!!!!
Ale podle nich je. Stačil ten první odstavec: Bikepacking je stále ještě novým a pro mnohé neznámým pojmem. Je to zcela zvláštní odvětví cyklistiky. Dalo by se říci jakási směsice outdooru, cestování a survivalu – to vše dohromady a na kole. Bike = kolo; Packing = balení, balík, náklad. Volně přeloženo by se tedy dalo říci, že je to jízda na napakovaném kole - cestování na lehko.
Tak za prvé - pojem cestování nalehko? Já beru, že nalehko jedu na jednodenní vyjížďku, případně když spím po chatách. Jakmile táhnu spacák, stan, atd., je to už natěžko. Bez ohledu na to, kolik mi to váží. Takto vnímám i pěšárny.
Za druhé - ten objev Ameriky - jízda na napakovaném kole - to přece dělají všichni jednotně, akorát že někdo má ještě nosič.
Outdoor, cestování a survival? A co je tedy, když jedu s tradičníma báglama (a nespím v kempech)?
Zcela zvláštní odvětví cyklistiky. Opravdu?
-1
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Já jsem zpátečník a demode zcela programově. Jen doufám, že to nevejde zas do módy jako moje oblíbený farmářky, ve kterých jsem si spokojeně vykračoval jako buran a najednou koukám, že jsem prudce in...
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
....chápu jak tě to muselo "zvednout ze židle", když ses rozhodla reagovat.Já se občas taky neudržím, ale jsou tu i takoví co jsou o svém stylu přesvědčeni že je jedinečný a vše ostatní jsou prkotiny. Teď to ještě neví, ale leta zkušeností je donutí poopravit náhled a pokud u kola a putování zůstanou, i způsob cestování. Oceňuju každou snahu vydat se na kole za poznáním čehokoliv v okolí či dál, za hranicema a to s jakoukoliv výbavou, ale taky nechápu "svůj" způsob obhajovat jako jediný správný. Proště tak cestuju, protože to vyhovuje mně. Jiným vyhovuje něco jiného, hlavně že na kole vyjedou- "ááá vvo tom to přece jeee", ne? :-)
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Nevím, prostě jsem jen měla chuť diskutovat. Baví mě diskuse, když mají lidi odlišné názory. Notovat si je někdy nuda, ne? :-) a opravdu mě to vážně zajímá... dole jsem to psala Radce...
A myslím, že úspěch blogu není o tom, kolik lidí klikne na Like, ale kolik lidí má chuť diskutovat.
A jinak ať si každý jezdí s výbavou jakou chce.
Jenže je to sporné. Samozřejmě, na kole je člověk mnohem mobilnější, když mu nevadí spát po zastávkách, v jedné obci nenajde pěknou, tak za pár kilometrů je další obec, kde jistě nějaká bude.
Nedávno jsem na podobné téma diskutovala na webu pro pěší treky. Po přechodu Nízkých Tater jsem totiž byla mírně rozladěná z toho, kolik lidí vyrazí na přechod hor bez stanu nebo nějakého přístřešku - a spoléhá jen na ty útulny. Které jsou jednak od sebe dost daleko, jednak při současné frekvenci lidí na hřebenovkách nemají nikde zaručeno, že se vejdou. Článek byl o tom, že se někdo rozčiloval, že byl vyhlédnutý přístřešek již obsazený - ti dříve příchozí lidé navíc měli stan - ale přístřešek uvolnit nechtěli. Jaké sobectví a drzost nepřenechat jej těm, co si z vlastní lenosti a frajeřinky žádné přístřeší netáhli!
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Odteďka mám každý svůj příspěvek/blog o cestování uvádět slovy: Jezdíme s brašnami a nosičem (bohužel to nemá svůj pojem a ježdění natěžko už nestačí, když se to štěpí do dalších zvláštních odvětví :-)))) a vysvětlovat, proč to dělám? Nepůsobilo by to divně?
-3
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Praktikující bikepackery sleduji (na B-F), neboť mě dávají tipy na lehčí a menší vybavení. Nemusím mít vše, co mají oni, ale mohu odlehčit zatížení kola.
"Co s sebou nemám, to nepotřebuji" (popř. dokoupím)
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Pokud někdo jezdí sám, pak to je jen jeho věc jak jezdí a co sebou veze. Já jezdil roky s kamarácem, který měl podobný názor- v poklidu vezl kladivo, kleště, těžké stranové klíče, ale drobnosti jako pár šroubků, matiček a kousek provázku ne, protože nač. Druhý den dvoutýdenní cesty mu upadl šroub upevňující nosič dole(naštěstí před vsí).Čekal jsem, že se staví u prvního stavení kde bude někdo venku, ale on se snažil to "nějak" zbastlit bez šroubu, protože nebude nikoho otravovat a kdoví jestli šroubek bude mít atd. Sám jsem oslovil prvního co byl venku- ten donesl plechovku se šrouby a matkami ať si vyberu. Za 5min bylo vše OK a výlet jsme dokončili bez problému. Takže se řídil tvým "co nemám..." a pokazil by svou tvrdohlavostí celou dovolenku nejen sobě....
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
https://dcgi.fel.cvut.cz/home/havran/ARTICLES...
Kdysi sepsal (nyní) profesor Ing. Vlastimil Havran, Ph.D. - DCGI
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
....tak to jsem asi byl doteď "v rukou božích", když jsem většinu nepostrádal!!! :-O
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Když budeš psát o balení bagáže, pak asi ano. Promiň, ale ten smajlík vyznívá dost křečovitě.
Poněkud mě udivilo, že zrovna tebe ten článek tak napružil. S tvými zkušenostmi s cestováním se může rovnat málokdo. A pak tě rozhodí takovýto blog?!?
-1
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Pardon, ale nic mě nerozhodilo a vlastní (resp. jiný než většina) názor ještě mít můžu... ? Naopak, blog se mi líbil a chtěla jsem na toto téma diskutovat.
Protože tomu opravdu nerozumím, hlavně větám jako "dají se tak urazit dlouhé vzdálenosti mnohem rychleji než s nákladem" které pro mne zní opravdu jako reklama na zázračný prací prášek. Opravdu cesta, kterou autor článku mimochodem hezky popsal, by se nedala projet s báglem na nosiči? Resp. s báglem na nosiči by mu trvala xkrát déle?
Není to spíš o pocitu, že to nepatrně lehčí kolo dodá ta křídla a vrtuli do zadku jenom psychologicky? Přeci když už se sbalím "bikepackingově", nemůžu jet jenom nějakých trapných xx kilometrů a po asfatu. Musím to za každou cenu rvát někde lesem, loužema, s pocitem, že s bágly bych tohle nedal.
Ale dal, jasně že dal.
To jako když mi někdo říká: to co byste ujeli, bych nikdy neujel. A já říkám: ujel. Je to JEN v hlavě.
A tady je ten pocit "brašniček" také jen v hlavě.
-3
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Když vezeš jen třetinovou váhu, tak budeš rozhodně v celkovém čase rychlejší. Jasně, že když pojedeš na pohodu kochací jízdu na pár km, tak tam se to nejspíš moc neprojeví. Ale když se jede krapet na doraz fyzických možností a na víc dní, tak tam je znát každých deset deka. S nižší váhou se při stejné rychlosti tělo míň unaví a potřebuje o dost kratší dobu k odpočinku. Je jedno jestli se jede jen po asfaltu nebo náročným terénem.
-2
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
...myslím si, že zrovna u peggy jsi celkem vedle- má projetu Evropu s rodinou "na pohodu" a trasy nebyly "jen pár kilometrů". Jezdím leta podobně a na pohodu, takže o nějakou úsporu času, váhy či vzdálenosti u takových cest nejde. Pokud si někdo dá za cíl objet republiku za krátký čas, jet denně do tmy, tak je jasné že se nebude zabývat "prkotinami" jako stavba stanu, vaření či pořádná očista...Jeho cíl je objet republiku a ne poznání a je to jen a jen jeho věc jak, ale jezdit tak na dálkové cesty se nedá donekonečna- takže tento styl "cestování" je spíš individuální a ne pro každého, ,,, a hodný obdivu? :-O
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Přesně takhle nějak to i Peggy chápe ;-)
Samozřejmě respektuje, že pokud se jede závod typu 1000 mil, kdy spaní je vlastně jen na překážku a obtěžuje a zdržuje, potom chápu, že u podobných "šílenců" je to jen okrajová věc, na kterou si žádné vybavení brát nebudou. O vaření, mytí, dobíjení telefonu nemluvě. Nás, co to máme rádi se vším všudy - tj. někde se zastavit, podívat, pokecat s lidmi, a večer najít krásné místo na táboření si užíváme, a vzhledem k tomu, že nespat 6 týdnů se fakt vydržet nedá - to už holt trochu toho komfortu vyžaduje i za cenu vyšší váhy bagáže. A protože vím, co vše se dá ujet a vyjet a projet i s těmi "blbými" bágly, názory typu "jsi MNOHEM rychlejší" apod. mi přijdou fakt úsměvné.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
A ty myslíš, že to nevim? Jak si došel k závěru, že potřehuju vysvětlit jak a co Peggy jezdí a kde všude?
Debata nejde přece o volné cykloturistice a pohodové jízdy kdy si cyklista veze veškeré vybavení pro jeho maximální pohodlí na cestě, což je úplně jiná kategorie cyklistiky než styl bikepacking.
Každému vyhovuje něco jiného. mě osobně se líbí oba styly, ale mnohem víc obdivuju dálkaře co jedou cestou necestou a mimo civilizaci stylem bikepakingu a minimálním zabezpečením.
-2
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
....jsem rád že si rozumíme- protože nejsme "unifikovaní", máme i různý názor na stejnou věc. Jak jsem psal- nikoho a nic neodsuzuju, když to někomu vyhovuje ať jezdí třeba jen s pláštěnkou. Takže z mého pohledu cykloturisty co nikam nespěchá, nejede za tmy a nevadí mu nějaká brašna, je kolo ověšeno bagáží poskládané v mnoha minikapsičkách a popřivazované k rámu jen pro ušetření nosiče a jedné brašny nahoře název bikepacking jen pojmenování určité skupiny. Chápu tento styl na různých akcích a jízdách "na čas", ale nevidím smysl pro běžnou dálkovou cykloturistiku.. :-)
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Jj, tady už tě poznávám :o)))
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Brašny v terénu překáží, kolo má moc široký profil :-)
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Opravdu? O kolik centimetrů je ten profil širší? Nebylo by nějaké foto, který terén se s bágly už neprojede a s kolem sbaleným bikepackingově jo?
Pokud si dobře pamatuji, s hodně širokými bágly naloženými na několik týdnů jsme měli problém projet možná někde mezi nějakými hodně natěsno danými zátarasy na cyklostezce. Ale v terénu? Jako že rostou stromy tak těsně u sebe, nebo projíždím mezi skalami?
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
V náročném terénu urřčitě, dost limituje šíře mezi stromy, keře, úzké lávky apod.
Navíc velké bágly určitě svádějí k naložení vetší váhy a takové kolo se rozhodně mnohem hůř přenáší přes překážky, takových 20 popadaných stromů a třeba i přes sebe dají pořádně zabrat když je kolo bez jakékoliv zátěže, natož s navěšenýma brašnama.
-2
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Tak samozřejmě když si vezeš akorát kartáček na zuby, vždycky se ti pojede líp než s piánem a ždímačkou, ale netvrď mi, že šířka kola s brašnama je limitující faktor. Zejména když jsem viděl ty řidítka co se dneska na horský kola běžně montujou...
Tříkolku mám o něco málo širší a ještě nikde jsem neměl problém že bych se fyzicky neprotáhnul. Že se na pěšinku vejde akorát zadní kolo a obě přední musím tlačit trávou mechem kapradím je kapitola jiná, to se jednostopého stroje s brašnama netýká.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
To nevim jak moc by kdo byl čím limitovaný, ale já s kolem bez jakékoliv brašny docela dost.
A mnoho a mnoho dalších míst a mnohem horších, jen teď honem nenajdu fotky.
-2
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
fajn, ale to co tady ukazuješ jsou docela definitivní bariéry pro cokoliv. Přenášíš s brašnama nebo bez nich. Čili znova, kartáček na zuby se nese líp než piáno a ždímačka, to samozřejmě uznávám, ale pokud bych měl takovéhle překážky potkávat tak často, aby to stálo za to brát v potaz, tak ten výlet snad zabalím, než "se" kalamita uklidí.
Jedny padlý stromy přenesu tak jako tak, pokud jich potkám osum na kilometru tak s sebou kolo mám jako přítěž tak jako tak...
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Ale to přece dopředu zpravidla nevíš co kde po cestě potkáš a co tě čeká.
I když to jsou dobře známé a velmi dobře průjezdné trasy i pro spřežení s dětským vozíkem (3. fotka), tak se situace změní během tří dnů aniž by se to dalo předem čekat.
Právě podobné trasy jako na fotkách jsou jak dělané pro průjezd na lehko nebo pro dálkovou trasu pro styl bikepacking. Pro některé to je způsob a styl života na kole. A čím náročnější a komplikovanější tím lepší a zábavnější.
Třeba trasu po Česko - polské státní hranici není šance projet jinak než na co nejméně naloženém kole.
-1
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Zřejmě máme každý trochu jinou představu co znamená slovo "projet" :-)
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Nepochybně, ale tom je právě ten styl. U nás snad nejznámější je trasa 1000 mil. A to tam je zahrnuto opravdu jen pár kilometrů Česko polského masakru.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
A ty, když se dočteš na Hovikách, že v oblasti, kam se chystáš, nadělal vítr paseku, nebereš s sebou motorovou pilu (či aspoň dřevorubeckou sekeru)?
Argumentovat neprůjezdností, když vyrážíš naprosto nepřipraven jako nějaký greenhorn (i ten Pionýr je "Vždy připraven") je poněkud "mimo mísu"!
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Fakt si myslíš, že je v TV nebo někde v novinách reportáž o každém větru a shozených pěti stromech? Nehledě na to, že nárazový vítr co někde na ploše 100 metrů shodí stromy nemusí ani meteorologové vůbec zaregistrovat.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
pět stromů přeneseš i s brašnama či přívěsným vozíkem. Já myslel že se bavíme o celé neprůjezdné oblasti, kde kolo neseš na zádech kilometry...
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Docela by mě zajímalo to přenášení kol s vozíkem nebo bagážema přes stromy třeba na 3 fotce. nechci nikoho podceňovat, ale já jsem se tím úsekem s kolem bez zátěže prodíral snad půl hodiny a byl jsem servanej jak dlouho ne. A podotýkám, že se to obejít nijak nedalo a propasírovat se skrz stromy bylo to nejjednodušší řešení :-)
Nikde se netahá kolo kilometry, ale i neustálé sesedání a nasedání, přenášení a tlačení je hodně vyčerpávající.
Projíždět některými úseky je nejlepší na karbonové silničce, je hodně lehká a dobře se s ní manipuluje a snadno nosí jednou rukou :-)
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Chceš-li přenášet, přenášej (budeš mít sílu jako býk). Já dostat se k situaci, zobrazené na 3. fotce, objel bych vývraty zprava.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Tys nečetl pravidla? Obcházet se nesmí, musíš se pasírovat skrz!
Ne vážně, na kole se má jezdit, koncipovat si ho jako zavazadlo k nošení je nemocný...
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Vzhledem k věku a mnohočetným (zdravotním) indispozicím jsem cykloteoretik ...
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Tak zrovna v těch místech bys nejen neobjel ani ani neobešel ani zprava a ani zleva. Objíždět by se dalo po cestě zpět a širší oklikou asi tak deseti kilometrů.
Samozřejmě jsem zkoušel ty stromy obejít, ale po pár krocích mimo cestu jsem rázem pochopil, že to nepůjde a proč jsou tam ty stromy vyvrácené když jinde široko daleko nebyly žádné. Přes hluboké bažiny se to obejít fakt nedalo, tedy dalo pokud by ti nevadilo, že se brodíš bahnem po kolena :-)
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
...podobným terénem jsem se brodil skoro půl
km v Rumunsku s jednokolkou skoro hodinu- navíc po dešti a těžbě s blátem po kotníky....Byl to však jeden úsek, dal se přežít v pohodě- ale jinak terénem jezdím jednodenní trasy bez čehokoliv! ;-)
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
...já doteď myslel, že šířka kola/profilu kola je daná pedály- a běžně nabalené brašny ji nepřesahují- asi je to omyl....:-(
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
tak asi záleží na překážce, dva stromy blízko sebe tě zabijou spíš na řidítkách, ale pro většinu houští jsou dostatečně vysoko a drhnout budeš nohama/pedály/brašnami
-1
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
...takže na projetí mít klíč na pedály a nohy kam?
;-)
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Nejde ani tak o šířku brašen, pokud nejedeš tedy vysokou trávou nebo nízkým křovím, jako spíš o váhu nákladu, její rozložení a celkově uchycení. Nalož kolo brašnami naplň je výbavou na několikadenní cykloturistiku, pak se s tím kolem vydrápej do strmého srázu po úzké pěšině, přes kameny, kořeny, balvany, bláto. Až budeš nahoře, tak sjeď dolů. pak vem kolo vystrojené bikepackingovými brašnami s minimalistickou výbavou a udělej to samé. Pak porovnej rozdíl (námaha, sjízdnost, čas...) Jiné vysvětlování tady moc nemá smysl ;-)
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Nalož kolo brašnami, ... naplň je minimalistickou výbavou ... pak se s tím kolem vydrápej ...
Pak porovnej rozdíl (námaha, sjízdnost, čas) - co ti vyjde?
-1
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
A to bych rád viděl, kdo s velkými turistickými brašnami nabalí minimalistickou výbavu. Velký prostor nijak nenutí s úspornosti.
Já to znám z auta, nabalím se i do malého auta, ale proč bych to dělal, když mám velký prostor kam se vejde hromada toho co by se třeba mohlo hodit :-)
-2
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
A proč ne? Zadní velkou dvoubrašnu mám na kole nasazenu pořád, i když v ní nic nevezu. Na jednodenní výlety v létě bývá někdy i skoro prázdná. Proč bych ji musel cpát k prasknutí (pakliže sám nechci) – jedno jestli jedu na den nebo na měsíc? Naopak, trocha volného prostoru je vždy žádoucí, když třeba po cestě nakoupím větší večeři tak nemusím půl hodiny přestrkávat, ani na záda natahovat žádný batoh protože do brašny se už to nevleze, což u těch úsporných bikepackingových kapes je asi běžný problém.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Porovnávat se má porovnatelné.
Nikde nepíšu (byla by to blbost), aby bikpaker nacpal do brašniček to, co veze cykloturista
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Mám leta brašny SA u kterých se obsah reguluje tak, aby byly vždy plné a na nosiči seděly- ať v nich máš 5,10 nebo víc litrů nabaleno. Pokud jedu na víkend, není to nad 8kg, na denní výjezd stačí pětilitrová brašna na horní ploše nosiče. Ono je to vše "v hlavě"- proč bych měl vozit něco co nepotřebuju jen proto, že "je místo"? Jestli jedu na týden, dva nebo měsíc- vezu toho stejně a ne dvakrát tolik. Tím nechci zamítat a kritizovat bikepacking- pokud to někomu vyhovuje a je spokojený, není co řešit- každý je za ten čas navyklý na svůj způsob- jestliže toho někdo veze na víkend tolik co na "cestu kolem světa" a je spokojený, proč ne? ....ááá vo tom to přeci je!!!
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Hlavní pointa bikepackingu je celková váha. Když máte 4 brašny klasické o celkovém objemu 60 litru tak tam prostě něco přidáte, třeba basu piva.
Kdežto z dvěmi malými brašnami si musíte rozmyslet co povezete. A lehká výbava není o penězích, ale o investovaném času. Každý kus výbavy se musí kupovat jinde, spousta věcí se musí předělat nebo vyrobit. K perfektní výbavě mají výrobci pořád hodně daleko.
-1
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Tak pardon, ale na víkendovku natož na jednu noc nepojedu přece se čtyřmi brašnami. Přemýšlím pokaždé, co budu a nebudu potřebovat. Připadá mi, že se z tradičních báglových cyklistů trochu dělají blbci (ta zmínka o tahání basy piva) co vozí zbytečnosti.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Co se týče věšení milión taštiček na kolo tak je to pěkná blbost. Jsou těžké a zatraceně drahé.
Lepší je větší brašna na řidítkách nebo vzadu.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Pěkné, pěkné čtení i popis. :-) tedy já tomu stejně skoro prd rozumím, ale zajímal mě ten popis a vývoj. na bolavé koleno je dobrý collalloc bioakt. mořský kolagen v sáčcích, nebo něco prostě na klouby:-) příště se lépe doma před takovými akcemi vyspat do zásoby:-) popis autobusové zastávky v Nicově, kde nic není kromě odpadků a pavučin, nu takové dobrodružství mě tedy na určitých lidech "fascinuje":-D či hrátky v dětství s rybkou a zápalkami na zálesáka..:-D ale jo, kdyby byla dvojka, ráda si počtu:-)
-2
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
V 00:58 se chlastá nebo ...
Máš teď 3 neděle, aby sis pořídila kolo (nemáš-li ho), vymyslela kudy a kam a až skončí zákaz vycházení vyrazila.
Klidně s brašnami, tak nejlíp zjistíš, co ti přebývá, popř. chybí.
-1
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Já dotyčného znám, tak si dělám trochu prdelky. Je to nepochybně dobrodruh s velkýmm ..srdcem (toto je stránka o sportu). Na kole by i duši vypustil. Safra to je ale rozjetá diskuze jako nikdy. Já kolo mám, ale pakuju tam zatím leda tak dítě za sebe a to jeho hýkání je dostačující, tak dál uvidíme. Je dobré občas vylézt z komfortní zóny, někdo leze do ledové vody, jiný takto. Prý to zoceluje našeho ducha. (ne tedy asi vždy, ale někdy jo). My ostatní si o tom rádi přečteme, příp. někdy taky přičuchneme k tomu či onomu a ono nás to čtení taky oblaží.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Zadej si https://www.epastorek.cz/ a tam zjistíš, že se i s robětem dá vyjet.
Nemusí to být hned Itálie či Balkán ...
Ono to přijde časem samo
8-)
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Jééé, dík za reklamu, ale pozor!!!! Autorka není zrovna bikepackerka ;-))))
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Vím.
Však jsem to byl já, kdo kritizoval tvůj reklamní spot s Extrawhelem
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Že autorka není bikecpakerka by mě nevadilo. To, že se vydá, ověšena brašnami, do míst, kam bych si netroufl ani kdybych byl bickepacker, to mě žere. :)))
-1
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Jen tak čistě ze zvědavosti, co ti caparti vozí v těch nemalých brašnách? Tady kdejaký vysportovanec řeši pětideko a když si představím kolik musí být dvoulitrovka s vodou procentuální přítěž tady...
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Tak jestli jde o moje děti, tak to už moc caparti nejsou, syn měl teď 14 a dcera má 12. Jinak si už pěkných pár let vezou všechny svoje věci, tj. spacák, karimatku, oblečení a další miliardu "potřebností" - dcera třeba skoro půlkilový plyšový srdce a syn powerbanku (každý co potřebuje). Dále turistický deníček, pastelky na malování, a pak samozřejmě suvenýry posbírané cestou (dcera např. teď začala sbírat takové ty malované kamínky).
A ano, v tom kontextu zmínka, že na kole je znát každých deset deka? Fakt není. To není znát ani na zádech.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Tak já ti rozklikl nějakou ohři, kde vypdali oba pod deset (ale kdoví, já to nepoznám). Spíš jsem měl na mysli, když máš 40kilo tak je flaška s vodou větší přítěž, než když máš metrák (% k tomu co je tělo zvyklý tahat).
Já taky tvrdím, že s odlehčováním se to nemá přehánět, neb jsou to zbytečně vyházený prachy, pohotovostní hmotnost mám někde na 130kilech a to jsem ještě nic nenaložil :-D
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Ohři jsme jeli 2015, to jim bylo 6 (skoro 7) a 8.
Pro mne odlehčení určitě ano, ale ne za každou cenu. Koneckonců, největší frajeřina je jet jen s kreditkou, že? Ale my to máme jinak, nám dává svobodu právě to, že potřebné vybavení máme s sebou. Stan, pláštěnka, jídlo, voda.
Ono když je člověk sám, tak se vecpe do libovolného přístřešku, ale ve čtyřech lidech vás už horko těžko někdo přichýlí i u sebe doma.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Přidávám se k Peggy. Moje děti běžně vezly spacák a svoje oblečení. A často plyšáka.
Brašny byly nafouklé, ale lehké. A když si navrch daly karimatku, tak byly jak náklaďák. Ale váhově skoro nic nevezly. A sociálku na nás naštěstí nikdy nikdo nezavolal :-)
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Dnes na alpském průsmyku si člověk s báglama připadá jako exot, ale často slyšet - "mit Gepäck und ohne Motor!" je docela příjemné.
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
No to snad nemyslíš vážně.
Dneska neusnu samou závistí :-)
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Jak pravil klasik:
JE TO REBEL!
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
to řekl smrť? (-:
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
no, nevím jestli ho znají :-)
zeměplocha je krásná, jen dnes už není "in"
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
a škoda, že Kantůrek nenamluví zbytek ))-:
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Troufám si tvrdit, že se mýlíš.
Zeměplocha je populární furt, jen nesmíš brát jako referenci mládež přisátou k mobilu dnem i nocí...
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Země je placatá, to ví každé malé dítě...
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Článek mě připomněl léto 94 kdy jsem se stanem a spacákem, alumatkou a mikinou v mikrobaťůžku najel v Českém ráji za 6 dní 800 km na horáku po turistických cestách. Zadek ani ramena mě tenkrát nebolely. Ale bikepackingem bych to určitě nenazval. Já osobně teda rozdíl mezi bikepackingem a cestování s brašnami na nosičích chápu. Obě tyto věci mám rád a každá z nich má u mě svoje místo. Nechápu ovšem tuto diskuzi a proč by to měla být módní věc. Jen čas bikepacking prověří. V porevoluční době bylo horské kolo taky móda? Za mě to byla skvělá věc a pořád je. Na favoritu se taky kdysi jezdilo všude a šlo to, tak na co horská kola. Tato diskuze mi přijde jako porovnávat špičkovou karbonovou silničku a gravel. Co je lepší?
Otlačená ramena a bolavý zadek jednou přejde. Pokračuj v ježdění a psaní a nezanevři na bikepacking. :)
-1
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
děkuji za článek.
To lehounké vybyvení má co do sebe.
Sám jsem sice léta provozoval "bikebrašning"
ale povedlo se mi vychytat střechu nad hlavu.
Základem byl černý mikroten pod jahody, prodávaný v šířce 1.2m a délce20m.
Slepil jsem z něj plachtu 2.4x3m.
Lepeno oboustranně, používal jsem 5cm pásku.
rohy přelepené toutéž páskou 2x, v půlce strany taky polepeno oboustranně, délka polepu tak 5cm. Do přelepených míst udělaná dírka kancelářskou děrovačkou. Přivázány kusy provázků, tak půl metru. Doplněno 6m tenoučké "lavinovky" -2mm šnůry.
časem jesm bral ještě jeden kolík.
Na místě přenocování jsem uvázal konec lavinovky o strom, a prez kolo které tvořilo druhou "stanovou tyč" vedl ke kolíku v zemi.
přez šňůru jsem natáhl onen igelit špagátky přivázal k zemi a vytvořil "áčko"
podle vlhka na zem ještě dvoumetrový kus igelitu. Celek byl kolem 350g, (velký+malý igelit, špagát, jeden kolík) Životnost byla cca 25 nocí.
Jedinou nevýhodou bylo šuštění od větru.
Folie by mohla mít 40 mikrometrů, podle měření posledního kusu...
0
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Měl by sis zajít na ORL.
Ty potíže s čichem by se ti mohly (v budoucnu) vymstít!
-2
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Koukám starší téma, ale docela humorné.
Co tak pozoruji, tak drtivá většina těch ultrpakistů jezdí jen v létě za pěkného počasí.
Protože ten kdo to zkoušel na podzim, pod plachtou, když je mlha, nebo prší a fouká, tak je to peklo. Sice se ušetří kilo za stan, ale podle mě to je absolutní nesmysl. No a v zimě, když sněží, nebo je plískanice, tak to je docela srandovní představa.
Další věc co nechápu je plno různých brašen, držáčků a dalších nesmyslů. Když zpočítáte kolik to dohromady váží, tak máte půlkilový nosič s dvěmi nepromokavými brašnami.
Já třeba vozím jen jeden pytel na řidítkách a rámovou brašnu. Plus dvě brašničky na řidítkách a kolo je parádně vybalancované pro přenášení. Někdo tvrdí že pytel na řidítkách je nesmysl, ale zkoušel jsem to pod sedlem a bylo to horší. Navíc to tam pořádně nedrží a viklá se to. Ale jezdím v klidu, nezávodím a do lesa jezdím relaxovat.
Ale chápu, že kdo chce trpět, klepat se zimou a cpát se jen sušenou a instatní stravou a má rád vojenské nasazení specnazu v afgánských horách, tak proč ne :-)
No a jíst u pumpy nějaké tyčinky a další blafy, aby ušetřil za věci na vaření dvě kila, tak to už je docela psycho. Hlavně v zimě, kdy se bez horkého čaje při dlouhodobějším pobytu venku nedá normálně fungovat.
Samořejmě styl jízdy po silnici mezi hospodami a benzínkami je něco jiného. To už je jiná liga, tam se nejde do přírody :-)
-1
Re: Jak jsem očuchával bikepacking - poprvé
Stejně je to hezký pocit, když se podíváš ráno do zrcadla a řekneš si, jsem rád, že zase vidím toho nechytřejšího člověka na světě.
Nechápu proč někomu vnucuješ, že musí jezdit v zimě a plískanicích, jinak není co?
Sám bikepacking neprovozuji, ale rozhodně nemám zapotřebí řešit jestli se někdo stravuje na benzínce nebo si kuchtí vepřo-knedlo-zelo na primusu.
0
Hledám: Někdo na silničním kole nebo na gravelu
Hledám: Poznávání krás Šumavy a Brd na E-kole
Hledám: štěstí
PR články:
Co se děje:
Vyzkoušejte:
Perfektní funkční oblečení pro vaše sportovní aktivity, od značky Moira.
článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením NaKole, o.s. a s uvedením zdroje.
NaKole.cz se právě projíždí
Pobaltí 2023 aneb 2090 kilometrů od Narvy na Kurskou kosu - 1. část
Úvod a vlastně rovnou i závěr :-) Takže tento rok (2023) to byly Litva, Lotyšsko a Estonsko. Já vím, žádná…
Cesta do Prahy (podruhé) a tentokrát úspěšně
Pročítám si své staré blogy a zjišťuji, že jsem Vám něco dlužen. Na začátku roku 2021 jsem napsal blog s…