V návaznosti na známý kultovní článek „Jak jsem jel Krále Šumavy" bych ráda zveřejnila svůj pohled na „věc", jíž bezesporu tato sadomasochistická akce je. Naštěstí se mi zmíněný článek dostal do ruky až po absolvování mého prvního ročníku. Vše v něm popisované je totiž pravda pravdoucí, ale nejsem…
Pěkné. Tohle jsem sice nejel a osobně neznám, ale když jsem to četl, tak jako bych to jel taky.
Ty pocity v průběhu a v závěru znám dost dobře a zvlášť tu přísahu "už nikdy". A pak další den když jsem se probral z kómatu a opět se rozpohyboval, tak jsem zjistil, že to bylo úžasné a další den jsem začal přemýšlet jak to udělat aby to příští rok bylo ještě lepší :-))
Moc pěkné čtení. Jeho výsledkem je, že mi je jasné, že něco takového bych nikdy nedala, ale lituji toho. :-)
Moc hezky napsáno. A ta ilustrační fotka nemá chybu: "Ježíšikriste! Kterápak vy jste?"
Pěkné. Velmi pěkné.
Vzpomněla jsem si, jak jsem se nedávno v bouřce brodila bahnem v poli u Kněževsi a jak jsem si tam o ty klacky v blátě ohnula vodič přesmykače, a jak to tím blátem pořádně nešlo ani tlačit a musela jsem co 50 metrů rukama odbahňovat obě kola. Jo, mé apartní cyklistické rukavičky jsem tam vztekle zahodila. Byly k ničemu.
Ale je to výzva!
Líbí se mi, že výzvy přijímáš:-))
No prosím jak si překvapila.
Reportáž psaná na kole nebyla nic moc, ale tenhle blog se četl moc pěkně a pobavil :o)))
Nadpis mě nezaujal, ale zvědavá jsem byla. Článek neznám. Nejdříve jsem si přečetla komentáře a ty mě přiměly k přečtení blogu. S komentáři souhlasím.
To je ale síla. Už jsem s kolem zápasila ledaskde, toto je však extrém. Gratuluji. Jak dopadl 2. ročník?
Ten zmiňovaný kultovní článek jsem dokonce našla i tady na NaKole - tak si můžeš doplnit znalosti :o)))
http://www.nakole.cz/diskuse/6-jak-sem-jel...
Moc pěkně se to čte. :-) Moje nejbližší setkání s bahnem bylo, když jsem se jednou ve slabé chvilce, cestou na ryby, rozhodl zkrátit si cestu přes strniště, které se na konci proměnilo v oraniště a mi se nechtělo vracet. Máš můj obdiv nejen za to žes takový drsoň ale i za velmi dobře napsaný článek. Děkuji :-)
Velmi hezky napsané! :-)
moc hezké, pamatuji si na ten legendární článek, snad nikdy nebylo hezké počasí. obdivuji, že jsi dojela a přežila. bahno nenávidím.
Bahno taky nemusím, ale myslím, že tak po půl hodině jízdy v dešti a bahně to přestane příliš vadit a když to jede a nejsou technické potíže, tak pak už je to jedno :-)
To na tý fotce, to snad už ani není bahno!!! To je děs běs, něčím podobným jsem nikdy nejel. Smekám.
Jak sis určitě všiml, tak se tím také jet nedá :-)
Hádám, že tam asi byl nějaký pokus o projetí bahenní louží, jenže jezdec včas vystoupil a kolo chvíli před focením vylovil :-)
Kam se poděla ta fotka? Už je pryč, nebo ji neumím najít?
No jo, není, asi byla stažená, možná autor fotky měl námitky.
A jejdamane! To mi ani neříkejte! Já myslela, že to byla autentická fotka sejmuta přímo pisatelkou na akci, kterou popisuje.
To si nemyslím, protože ten cyklista měl na sobě chrániče a pochybuju, že by někdo v chráničích jezdil podobné soutěže jako Král Šumavy, i když vyloučit se to nedá :-)
Foto nebylo od autorky, zdá se, že to někdo chtěl jen víc zdramatizovat. Dá se najít na netu.
No krásně napsané, Král Šumavy je pro mě srdcová záležitost a už osm let jsem nevynechal. Byl to právě on, který mě přivedl k cyklistice. Jednou jsem okusil a už nešlo přestat. Neuvěřitelně návyková droga. I tenhle ročník si dobře pamatuji, byl to jeden z nejblátivějších, v půlce závodu mi bláto zničilo brzdy a posledních pár km před cílem jsem musel brzdit podrážkami bot, takže pro člověka, co jel poprvé, to musel být opravdu křest ohněm :) Mimochodem o pár hodin později bylo zázemí prakticky pod vodou.