Na Klínovec, nejvyšší horu Krušných hor, jsme vyjeli na kolách 5. 8. 2008.
První noc v Krušných horách jsme strávili U Meluzíny.
srpen 2008:
my 4 + Nick, auto v Perštejně, 5 dnů, 232 km, tudy:Údolíčko - Horní Halže - Klínovec - Boží Dar - Horní Blatná - Luby - Františkovy Lázně - Cheb - Jesenice…
Hezké :-)
Mně osobně se velmi líbí Horní Blatná: malé provinční "městečko" vypadající, jako by tam válka skončila minulý měsíc, apoň tak to na mě působí.
Naproti tomu úplně nesnáším Boží Dar, vysloveně proněmecká odporná obec, kde v krámech/v hospodě se obsluha i Čechů dotazuje v němčině, hnusný proněmecký zaprodanci!
Jo, je to blbý. Ale holt jestli je to tam podobné jako ve Výběžku, tak Češi tam neudělají žádný pořádný kšeft. My jdeme u nás ve vsi do hospody (jsou u nás 4, bylo jich 5, ale majitel zemřel) na oběd tak možná 2x do roka, podle SPZ i vyjádření hostinských tam mnohé německé rodiny jezdí na oběd téměř každý víkend.
O dovolené jsme byli na podbořansku. Žádní Němci, žádní Vietnamci. Taky žádné hospody a žádné obchody. Prostě tam chcíp pes. Výběžek je proti tomu pupek světa.
Jo, jako turistovi (navíc jednodennímu) se mi taky líbí zapadlý tichý a klidný, byť trochu (i víc) omšelý vesničky.
Ale bydlet tam a získat v místě zdroj obživy ?!?
Hezký, zase mi to připomnělo naše výlety do Krušných hor - Fláje, Měděnec a Mědník...
A jak tak koukám, není lepší vydat se někam sama :-)? Já bohužel sama už moc nikam nemůžu, ale v poslední době jsem skoro raději, když někam jedeme sami dva, jen tandem nebo i na pěší akci. Občas vyrážíme s partou, to pak plánujeme s pilotem trasy, sháním ubytování... a pak mám pocit, že mám zodpovědnost na všechno, včetně počasí :-). Má to ale jednu výhodu - v partě je přece jen větší legrace :_).
Je to vše přesně tak.
I sama se jedu někdy ráda projet. Ono se nechce, ale když se vyjede, je to pak fajn.
Ubytování nesháním, taky při našem způsobu nocování s námi nikdo nikam víc než na 1 den nechce :D
Ještě se snažím držet občas rodinu pohromadě a dělat aspoň chvíli to, co dříve. Doma (pokud jsme vůbec všichni doma) k sobě tak blízko jako v autě v dešti nebo ve stanu nemáme :D
My jsme něco jako Homolkovi, Škopkovi ... taková normální rodinka :D
O spaní ve stanu dost uvažujeme, ale...
Kromě stanu na to zatím nejsme vybaveni, takže bychom do toho museli něco investovat a pak to vozit s sebou. Na delší cesty zatím nejezdíme a asi nám to nehrozí ani příští rok, takže nám zatím vyhovuje jet téměř na lehko a přespat někde v posteli. Ubytování si zamluvím dopředu, takže je to trochu shánění a telefonování a pak taky musíme tu trasu ujet až do místa, kde spíme... Má to prostě svá pro i proti, uvidíme, co přinese čas. Taky jsme asi starší a přece jen určité pohodlí není k zahození :-).
Ale moc ráda čtu o těch, kteří podnikají dlouhé a ještě delší cesty se spaním na divoko, do neznáma a za zajímavými cíli.
Ta nutnost dojet by mě dost stresovala. O letošní jsme třikrát museli převážně kvůli vedrům a následným bouřkám den ukončit jinde než jsme plánovali. Dvakrát to vyřešilo spaní nadivoko, potřetí, to když předpověď vypadala fakt drsně, hledání nejbližšího volného penzionu.
To je na tom právě negativní. My měli zatím vždycky kliku a v pohodě jsme dojeli, i když někdy čas trochu tlačí. Plánuju tak 70 až 80 km a večer je z toho třeba stovka :-).
Nám už čas toho hodně odnesl :(
U nás je to naopak. Zalíbilo se mi neztrácet čas hledáním ubytování a nespat v cizích postelích, či rušných kempech. Večer to někdy bývá náročnější, než se najde místo, kde by se mi líbil ranní pobyt.
I krátké cesty jiných bývají zajímavé a hodí se pro inspiraci nebo jen tak pro prozkoumání s mapou.
No jasně - právě jednu takovou čtyřdenní (krátkou?) plánuju a nejde mi to vůbec na svět :-(!
Přečetl jsem, fotky skouknul. Holt Krušné hory zas jednou dostály svému jménu.
..taky nám v Kruškách občas pršelo, ale při pěšárně se to lépe snáší...
http://mildaz.rajce.idnes.cz/023-Krusne_Hory/...
http://mildaz.rajce.idnes.cz/117-Krusne_hory_z...
Pěkní zakuklenci :D
Máš tam i Bílou Elstru ... taky už jsem jednou zkoumala, kudy teče, když už mám projetou celou Černou ...
Jako vždy - stručné, jasné, ale příjemné počtení :o)))
Mě osobně Krušné hory nějak neoslovily. Párkrát jsem tam byla, ale jsou to takové "zvláštní" hory. Divně prázdné...
Na hranicích trpaslíci, v českých městech zmar a podivné smutno a snědí spoluobčané...
Ale třeba je ještě objevím :o)))
Tak zkus saskou stranu. I když to zase nejsou ty pravé Krušné hory.
Nebo to můžeš chápat ne jako trpaslíkov a snědí spoluobčané, ale jako cestování po stopách zaniklé civilizace.
Spousta lidí jezdí se dívat na pyramidy či opuštěné kláštery v džungli. Tady to máš u nosu.
Do Saska jsem také nakoukla, ale také nějak nezaujalo.
Vím, dá se najít spousta zajímavých cílů, ale mě ty KruHory zkrátka nějak nelákají a netáhnou a vlastně ani nevím proč.
V něčem se mi shodují s Jizerkami.
Fakt?!?
Mě se KruHory nespojují s ničím. Teda jen s "prázdnem"...
A přitom jsou ty hory nepřehlédnutelné. Jak člověk vyrazí západním směrem, hradba těch hor je nepřehlédnutelná a ostré špice vrcholů vzbuzují respekt.
Možná i proto mě nelákají...
Hradba to je pořádná.
Vůbec je většinou republika olemovaná horami.
Pamatuji si, jak nás ve škole učili, že se Čechy skrývají za hradbou hor. Dneska, protože se do Krušných hor dostáváme přes německou stranu, mám spíš pocit, že jsou Čechy zavřené v ohrádce. :)
Jano, hezké počtení. Nabízí se říci, že my, holky, nejsme z cukru a tak někdy v dešti vydržíme víc, než chlapi :-)
Do Krušek jsem začala jezdit jako dítě, rodiče koupili v r.1971 chalupu v Abertamech. V té době opravdu zmar - lesy, zejména na východ od Klínovce zničené exhalaceni. Dnešní Krušné hory jsou téměř oázou zeleně, dnes zmar vládne v některých oblastech Šumavy, i když z jiného důvodu.
Trpaslíky člověk potká jak na české, tak německé straně, u nás jsou na tržištích, němci si je "pěstují" v předzahrádkách :-(, ale proti gustu ...
Krušným horám se věnuje novinář a fotograf Petr Mikšíček (Znovuobjevené Krušnohoří, nebo krásná fotografická kniha Krušný ráj), natočil upoutávku k nominaci Krušných hor na seznam UNESCO (http://petrmiksicek.cz/filmy)
A na cyklistiku jsou Krušky ideální - náhorní, mírně houpavá krajina, žádné výrazné stoupání, či klesání .... Svou krásu Krušné hory určitě mají !
(Můj poslení výjezd do Krušek lze shlédnout na http://ivkabe.rajce.idnes.cz/Letni_toulky_I._-... )
Tak jsem zhlédla pěkný filmek ... Nevím, jestli se ještě někdy podívám do Krušných hor, jsou to pro mě hory blízké i vzdálené. Nenavštěvujeme ani příbuzné v Klášterci n. O.
K O. by manžel jel, já radši k Salze, takže máme nápad (kdyby někdy náhodou bylo hódně času): Jizera - Labe - Ohře - teď zpaměti nevím ty další, myslím že tam je Naab - Dunaj - Enns - Salza - Dunaj a někudy domů :)
Krušný ráj - hezké spojení, zní mi jako oxymóron.
Ony se ty hory jmenují podle krušení - rozrušování rudné horniny žárem a prudkým zchlazováním.
Taky by se mohly jmenovat Rudohoří (Erzgebirge) :o)
PS: mě taky příliš nelákají, samá placka a asfaltka, až u Klínovce je to trošku víc jako "hory" ...