Renata Šedová. Brány v sobě. Prosinec 2013
1980, zámecký park v Žamberku, tělocvik, 1. ročník gymnázia, zoufalá profesorka: „Tak holky, trochu se přece pohněte, vždyť to není možný!". „Proč ty holky neběží, když je to takové, já nevím, prostě běžet si. A jen jedno kolečko? To je fuk, půjdu si sem…
Tak nevím, jestli ti ten apetit závidět nebo ne, ale můj obdiv teda máš.
Koranu jsem kdysi kus jela na lodi a byl to docela nářez.
Přeju další kilometry bez nehod :o)))
nikdy jsem sportovce nechápal a asi je nikdy nepochopím ;-) ale tenhle styl psaní se mi líbí , je to takové videoklipoidní :-)
Ať ti to běhá a dávej na sebe pozor.
A můžu se zeptat, v čem koučuješ?
Jé, to je pěkné, že ještě existuje tenhle archaismus: v čem něco děláš. To mi přijde takové starosvětské.
"V čem vy mladý muži podnikáte? Já dělám v hrncích a vařečkách."
No jo, když já nevím, jak se to řekne.
Když je někdo kouč, tak asi někoho v nečem koučuje? Nebo ne?
Zvlášť vtipný bude takový rozhovor, když půjde o proktologa či gynekologa... :)
Prostě jde o mnohem hezčí vazbu, než současnější 'do čeho děláš, já do počítačů (včel, atd.)'
Díky za zájem. Koučuji každého, kdo se chce posunout nebo si něco vyřešit, nezáleží na tématu, ale na snaze klienta něco změnit.
Jo a kde jste měli v 84tým mapák?
(končila jsem na PřfUK v 1985)
Dost dobrý !
Zkus triatlon a ultra na kole ;-)
Je moc pěkné, jak dokážeš otvírat další "brány v sobě". Určitě lepší, než za sebou dveře zavírat.
Mně se tenhle styl psaní taky moc líbí!
A závidím tu fyzičku, lehkost při běhu do kopců ...
PS: Jsme ze stejného regionu ;-)
Jo a cyklostezka Letohrad - Ústí (potažmo Ústí-Choceň)je skvělá, škoda, že nepokračuje dál až na Králíky, jak bylo v plánu ....