K čemu je nám taková Městská Policie?

Dne 16. srpna 2012 kolem 22:15 jsem jel z odpolední šichty na kole. Jezdím z Řepova na Bradlec, přes celou Mladou Boleslav, asi 9 kilometrů. Když jsem jel kolem plynárny, začalo poprchávat. Říkal jsem si, musím na to šlápnout než začne lejt. Na křižovatce Dukelská, Laurinova naskočila červená, tak jsem najel na chodník a chtěl jet až k Bičíkům po chodníku. V tom se rozblikala světla a zastavila mě hlídka SS, teda Městské Policie. Vystoupil mladý kluk a říká:

„Víte o tom, že cyklista podle paragrafu bla bla nesmí jezdit po chodníku?" Myslel jsem, že se mi to jenom zdá. Spousta cyklistů jezdí po chodníku, všude na světě jezdí cyklisté po chodníku. V civilizovaných zemích jim ještě chodci uvolňují cestu. Sám jsem to poznal a rád bych se tam vrátil natrvalo.
„To opravdu nevím," může se v tomhle fašismu vůbec něco?
„Neznalost zákona neomlouvá." Oblíbená floskule nacistů a komunistů. Kdo zná všechny zákony? Navíc každý rok jiné a stále absurdnější. „Podle zákona tam kde není cyklostezka musíte jet po silnici."
„A riskovat že mě nějakej vožralej magor srazí a ujede? V televizních novinách je to skoro každej den."
„To už je vaše riziko. Můžete jezdit autem nebo městskou dopravou. Můžu vám dát blokovou pokutu až 2000, tentokrát to bude za tři stovky."
„Nemám a nedám." I kdybych měl jít až do Haagu.
„Tak dostanete obsílku z magistrátu a bude to ještě dražší."
Přiznám se, že vždycky když jedu po silnici a vede tam i cyklostezka, mám strach, že mě nějaký "pomahač a ochránce" sejme za to, že jedu po silnici, když můžu jet po cyklostezce. Ale, že na mě fízlové vlítnou za to, že jedu na kole v noci po chodníku, to bych nečekal ani v Bělorusku. Když jedu v půl třetí z ranní směny a všude je plno lidí, tak po chodníku nejezdím, ale že je to protistátní i v noci, kdy v ulicích nikdo není, to by mě ani ve snu nenapadlo.
Mezitím začalo pršet. Už dva dny beru Paralen a jezdím do práce s teplotou, protože každá koruna je dobrá. Nechali mě stát půl hodiny na dešti. Jenom si zavřeli okénka, aby jim tam nenapršelo, a začali papírovat. A nejen to. Pak mě ještě donutili jít v dešti pěšky domů 6 kilometrů, protože sice mám zadní červené blikadlo, ale nemám přední světlo. Šel jsem pěšky a kolo jsem vedl vedle sebe, protože jsem se bál, že na mě někde budou čekat a odvezou na Bartolomějskou. Abych si jen nestěžoval, musím jim připsat k dobru, že mě nezbili. Domů jsem došel po hodině a půl promočený na kost. Hledám nejen touto cestou právníka pro případ, že z toho dostanu zápal plic. Hledám touto cestou i toho kluka jako svědka, kterého sejmuli hned po mně a kterého pumpli o tři stovky za to, že neriskuje život a jede na kole po chodníku.
Nejhorší na tom všem je to, že dva z nich byli mladí kluci kolem 25. Nikdy nemohli být příslušníky Veřejné Bezpečnosti. Ale chovají se stejně. Za Sametové Revoluce jsme si říkali, že za jednu, dvě generace bude všechno lepší. Ještě si to někdo myslí?
V Dánsku nebo v Holandsku a dalších demokratických, civilizovaných a kulturních zemích jezdí až 60% lidí do práce na kole. A proč? Protože tam mají fantastickou síť cyklostezek, ale hlavně proto, že tam nemají Městskou Policii od toho, aby terorizovala občany města.
Asi přestanu jezdit do práce na kole. Když budu jezdit po chodníku, tak mi nezbyde ani na nájem. Když budu jezdit po silnici, bude jen otázkou času, kdy mě nějaký ožralý magor smete. Cyklostezek moc není, fotovoltaické elektrárny vynášejí víc.
Napište mi, co si o tom myslíte. Jednou seberou ty banditi VÁS. Za to, že telefonujete na chodníku, za to, že venčíte dítě v parku, za to, že vám došel benzín a vy tankujete z kanystru mimo čerpací stanici nebo za to, že dýcháte městský vzduch. Anebo příjdou rovnou k vám domů a oznámí vám, že jste zatčen. A vy jenom pípnete: "Ja?? I za štó?" [email protected]