Jednou takhle v létě, když rosničky předpovídaly horké sluneční dny, jsme se s přítelkyní rozhodli využít situace a podniknout výlet do jedné z nejkrásnějších oblastí v České republice - Pálava. Samo sebou jsme chtěli spojit příjemné s užitečným a celou oblastí se tak kochat z cyklistického sedátka. Ani jeden z nás nikdy dříve neholdoval nikterak více výletům na kole, takže tomu také odpovídal stav a kvalita našich bicyklů. Rozhodli jsme se tedy vzít situaci do svých rukou - koupit nová kola. Přítelkyně, pro kterou byla priorita hlavně pohodlí a jistota si vybrala typ Specialized Vita Step Through 2015. Já měl naopak požadavek na perfektní kombinaci mezi silničním a trekovým kolem, což typ Lappiere Shaper 100 2014 splňoval velmi dobře.
Nic nám už tedy nebránilo v cestě, a tak jsme naložily kola a brzy ráno vyrazili do autokempu Merkur. Po příjezdu nám trochu vyhládlo. Musím říct, že míst k občerstvení je v kempu požehnaně. Neotálely jsme a ihned vyrazily napříč naší první zastávce - Lednice. Vyrážíme z kempu a najíždíme na upravenou asfaltovou cyklostezku. Z jedné strany se nám naskytl pohled na velké vodní plochy a z druhé pro změnu křoví a houštiny. Po cestě se občas zastavíme a čteme si poutavé poznatky z informačních cedulí týkající se vzniku zdejších jezer a jejich vlivu na místní faunu. Na konci stezky nás čeká řeka (kajaky sebou nemáme), a tak se vydáváme doleva k nejbližšímu mostu přes řeku Jihlava. Posléze ještě přejíždíme most přes Svratku a vracíme se zpátky k jezerům. Nyní už nejedeme po komfortní asfaltce, nýbrž po polní cestě obklopené křovím. Po chvíli již projíždíme hrází, která se nachází uprostřed Strachotínského rybníku a Věstonické nádrže. Kocháme se pohledem na velké vodní plochy, ze kterých vyčnívají suché a mrtvé stromy na nichž se shlukuje ptactvo (velmi poetický pohled). Prudký vítr slouží jako perfektní osvěžení v tomhle typicky letním hicu. Na obzoru se už začíná objevovat známý hrad Děvečky, a my pokračujeme rovinatou cestou podél řeky okolo Věstonic a následně Pavlova. Všudypřítomné kombajny a vinohrady lemují okolí kolem nás. Vydáváme se cestou směr Bulhary. Po nějaké chvíli přejíždíme most přes řeku Dyji a pokračujeme cyklostezkou dál, abychom se následně ocitly u obelisku zvaném Facka. Snažím se dopátrat nějaké podrobnější informace o původu tohoto podivného názvu - nepodařilo se. Uděláme pár fotek pro zvěčnění okamžiku a vyrážíme po stezce dál. Cestou míjíme spousty cyklistů - výletníků, kteří se stejně jako my rozhodli využít dnešního krásného počasí a zhruba po hodinové cestě se dostáváme do vytoužené Lednice. Skrze zákaz jízdy na kole, se procházíme pěšky po areálu a zvenku obdivujeme opravený a monumentální lednický zámek. Posléze se rozhodneme ještě navštívit nedaleký minaret. Trochu mi připomene pochmurné věci co se nyní dějí na dálném východě, ale kouzlo zdejšího prostředí dává zase zapomenout. S přítelkyní jsme tedy viděli vše co jsme vidět chtěli, vytahujeme mapu a plánujeme cestu zpátky. Vjíždíme na cyklostezku, kde na jedné se straně již tradičně rozprostírají rybníky a na druhé lesy a háje. Míjíme Hraniční zámek, rybník u vesnice Sedlec a na obzoru se již rýsuje Mikulov. Ještě se kocháme pohledem na Sv. Kopeček, který se vyjímá na kopci nad Mikulovem a míříme už pomalu, ale jistě zpátky do autokempu Merkur. Příští den nás čekají Věstonice, ale o tom zase někdy příště.