Slezská magistrála

„Jak vyplnit Den české státnosti"? „Kontrolou severní hranice země". Po přečtení článku o Slezské magistrále od Petra Mikesky na serveru NaKole.cz z letošního roku je tato cyklotrasa č. 55 označena v mém seznamu plánovaných výletů poznámkou - „za humny". „Tak proč nevyrazit právě dnes"?

Hranice - Hlučín

Naše cesta po Slezské magistrále začíná částečně putováním po Jantarové stezce do Hlučína, ve kterém cyklotrasa č. 55 začíná. Nejdříve zastávka na rozvodí dvou moří u silnice 647 mezi Bělotínem a Hranicemi. Betonový obelisk na vršku Jeleního kopce (320 m n.m.) je nejnižší místo evropského vodního předělu mezi Černým a Baltským mořem.

Hned v Bělotíně u nádraží sjíždíme na cyklotrasu 6225 do Polomi. Pod dálniční most silnice R48, kolem železničního koridoru, soustavy rybníků a říčky Luhy. Tudy jsme ještě nejeli. V Dubu nás nechává klidnými směr Starojická Lhota a odbočujeme, podle značení Greenways K-M-W modré barvy, do Polouvsí, Jeseníku nad Odrou, Hůrky a Bernartic nad Odrou. To už se definitivně napojujeme na směrovníky Jantarové stezky cyklotrasy č. 5, které nám budou pro dnešek určovat postup do Hlučína. Výhledy na Oderské vrchy a Beskydy jsou od rána čisté a daleké.

V posledně zmíněné obci Bernartice nad Odrou sídlí UAX, český výrobce značkového oblečení pro volný čas. Severním směrem od obce na pravém břehu řeky Odry stojí zajímavá technická památka, Lesní mlýn. U něho je na jezu vybudován rybí přechod. Projíždíme Chráněnou krajinnou oblast Poodří kolem meandrujícího se toku.

Barokní zámek v Kuníně nám poskytl romantické místo pro odpočinek a občerstvení. Zrovna se tu sjíždí historické motocykly, tak honem pryč, než se „zakocháme". Kolem Pusté nivy, Bartošovického luhu a další krátká zastávka na focení následuje v parku bartošovického zámku. Novou Horku, Albrechtičky, Petřvaldík proletíme jako vítr po klidné místní komunikaci a je tu Košatka. Soustava zdejších rozlehlých rybníků vzdáleně připomíná krajinu jižních Čech. Mezi rybníky Křivý a Bezručův se vine cesta po hrázi lemované košatými vrbami. Cyklotrasa č. 5, zde dostává nový přívlastek „Slezsko Radegast Cyklo Track", patří mezi pohodové trasy vedené v mírně zvlněném terénu Moravské brány a Ostravské pánve.

Za Jistebníkem po polní komunikaci vjíždíme do Polanky nad Odrou. Tady na nějaký čas opouštíme Jantarovou stezku a jedeme navštívit jodové lázně Klimkovice (353 m n.m.). Lázeňský areál, který zahájil provoz teprve v roce 1994 se rozkládá v lesnaté krajině na úpatí Nízkého Jeseníku, v krásné přírodní scenérii s výhledem na panorama Beskyd. Těch nastoupaných 133 m výškového rozdílu oproti přírodní rezervaci Polanská niva (220 m n.m.) stálo za to. Před obcí Hýlov se dostáváme nad Klimkovický tunel na dálnici D1.

Po kávičce na slunné terase lázeňského domu a nezbytných lázeňských oplatcích následuje rychlý sjezd zpět do Klimkovic, Vřesiny a k tramvajové smyčce v jižní části Ostravy - Poruby, kolem velkého přírodního koupaliště. Podél hlavní silnice č. 647 vede cyklostezka Ostrava, označená písmenem D. Ta nás parádně protáhne Porubou do Hlučína. Nakrátko zastavujeme u umělého vodopádu v areálu nové auly Vysoké školy báňské - Technické univerzity. Značení pokračuje do Martinova a k řece Opavě. Jsme nedaleko jejího soutoku s Odrou. Vede tudy frekventovaná Jantarová stezka. Výletníků na kolech výrazně přibylo. „Na těžko" jsme jenom my, „dva blázni". Po cyklostezce č. 5 proti proudu řeky, částečně kolem Děhylovského potoka, míříme klidným údolím k jezeru, zatopené hlučínské štěrkovně. Do cesty se nám staví Loděnice Děhylov, krásné a příjemné místo s restaurací, doporučuji...

Na kraji Hlučína (241m n.m.) zvládáme ještě rychlý odlov „cache" u evangelického kostela postaveného z režných cihel a honem zpátky k jezeru, hledat místo na stan, dokud je ještě vidět. Ty mínus dvě hodiny světla oproti létu jsou sakra znát. V sedm je tma jako v pytli. Postaveno máme u vody, v tichém zákoutí na západní straně jezera, úplněk nad hlavou a ticho, které by se mělo „vyvážet". Místo ohýnku plynová lampa Coleman... Fuj, taky nás syneček za to doma proprdnul... „zase táboříte bez ohně?" Příště vezmu aspoň „dřívkáč", nebo ze mě bude jenom „plynový skaut".

Hlučín - Heřmanovice

Slunko rozpouští mlhu nad neskutečně klidnou vodní hladinou, hladkou bez jediné vlnky. Naskakuje mi vzpomínka na ranní nekonečné jezerní plochy při návštěvě národního parku Aukštajtios v Litvě. Obraz uchovávám v paměti a nejen elektronické, „na horší časy". Potkáváme první rybáře a houbaře. Je čas vyrazit.

Z Jilešovic ještě vede cyklotrasa, ne příliš výrazně značená, po nefrekventované silnici do Háje ve Slezsku, Smolkova, Lhoty a Mokrých Lazců. Zde je třeba odbočit vpravo k železniční stanici a přes řeku Opavu, za kterou je vybudovaná nová cyklostezka do Kravař. My odbočku minuli a frčíme přes obec Štítina. Na mírné vyvýšenině v zatáčce silnice směrem na Kravaře stojí nově opravená kaple sv. Máří Magdalény, o kousek dál fotíme jeden z mnohých pěchotních srubů československého opevnění.

Dominantou města Kravaře (233m n.m.) je kostel sv. Bartoloměje viditelný zdaleka. Navštěvujeme barokní zámek Kravaře u řeky Opavy. Krajinářský park u zámku je přeměněn na opravdu pěkné golfové hřiště. I když golf nehraju, tady bych se s chutí po hřišti prošel.

Cyklostezka pokračuje po šotolinové cestě k zámku a zámeckému parku ve Velkých Hošticích. Takto bych si představoval stezky mimo města, ne jen asfaltový „sliz". Kostel sv. Jana Křtitele ve Velkých Hošticích patří mezi mimořádně krásné barokní chrámové stavby ve Slezském kraji.

Z Malých Hoštic se po asfaltové cyklostezce kolem řeky Opavy dostáváme do bývalého královského a zemského města Opavy (257 m n.m.). Průjezd městem je přímo komfortní a za chvíli máme centrum Českého Slezska za zády. Přes místní část Palhanec se dostáváme do Vávrovic a Holasovic. Od vesnice Vávrovice po Krnov tvoří tok Opavy naši severní hranici s Polskem. Jízda kolem meandrujícího se toku po klikatící se cyklostezce je příjemná a pohodlná. Ve Skrochovicích jsme jízdu na čas „zapíchli" v motorkářském Motorestu R11 na uzená žebra.

Mezi Brumovicemi a Branicemi je pěkný úsek úzké šotolinové cesty mezi stromy. Do Krnova (316 m n.m.) trasa pokračuje přes hráz Petrova rybníka. Navštěvujeme pěkně opravené náměstí s budovou krnovské radnice s přilehlou spořitelnou a výhledem na Poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné na Cvilínském kopci (441m n.m.). Šlapeme do pedálů kolem výrobního závodu Kofoly. Přes Krnov vede trasa v blízkosti řeky Opavice, která vystřídala po Město Albrechtice jako hraniční tok s Polskem řeku Opavu. Za Krnovem následují obce Krásné Loučky a Linhartovy s renesančním zámkem. Zámek se nachází v těsném sousedství polských hranic, kde jednu z luk „střeží" mohutný kozel. Po místní komunikaci přijíždíme přes malou ves Opavice do Města Albrechtice, jež leží na samotném okraji Osoblažského výběžku. V dálce na Hraničním vrchu (536m n.m.) dalekohledem pozorujeme v loňském roce postavenou rozhlednu. Její konstrukce je tak trochu unikátní, byly využity dva staré vysílače spojené 18 m dlouhou lávkou.

Po méně frekventované silnici č. 453 pokračuje Slezská magistrála přes obce Hynčice, Holčovice, Heřmanovice. Denní světlo je už znovu u konce, tak rychle najít místo pro stan a jdeme na jedno točené. Heřmanovice (630 m n.m.) se nachází v překrásné přírodě Hrubého Jeseníku v údolí řeky Opavice. Spíme na místním neoploceném fotbalovém hřišti v rohu za brankovou čarou, ukryti před zraky z okolních chalup.

Heřmanovice - Jeseník - Zábřeh

Je neděle, zápas dnes „pralesní liga" naštěstí nemá. V noci vydatně pršelo, od rána optimisticky svítí slunko, vypadá to na pěkný den. Teplota v 8,00 hod kolem + 8°C.

Heřmanovice jsou vesnickou památkovou rezervací. Po silnici č. 453 s novým hladkým povrchem šlapeme do mírného stoupání kolem domů a pěkně upravených rekreačních chalup. Obec je roztáhlá po celém údolí Opavice. Jedna z dřevěných usedlostí má kolem stavení jako dekoraci čtyři vodní kola. Provoz na silnici po ránu je skoro žádný.

Na křižovatce odbočujeme na silnici č. 445 směr Vrbno pod Pradědem a pomali stoupáme nad vesnici do 700m n.m. Otvírají se pěkné výhledy do krajiny. Před námi dominuje masív Orlíku (1204 m n.m.) a na hřebeni svítí červená střecha Opavské lovecké chaty. V údolí pod námi je Heřmanovický kras - vápencový lom s Heřmanovickou jeskyní a nad lomem kaple sv. Jeronýma.

Ze silnice sjíždíme do údolí Černé Opavy k hájovně Drakov (620m n.m.). Tady Slezská magistrála stoupá lesním údolím proti proudu Černé Opavy do rekreační obce Rejvíz. Lesní asfaltovou cestou kolem bývalé dřevouhelné vysoké pece a odbočky k zřícenině hradu Koberštejn se dostáváme k rozcestníku - Most přes Černou Opavu, kde je odbočka k Ruskému hřbitovu. My pokračujeme do nedalekého Starého Rejvízu. Cestou potkáváme hodně houbařů s plnými koši čerstvých hříbků jak z Ladových obrázků. S houbaři je tu i „nešvar", zaparkovaná auta v lese ...

Rejvíz (792m n.m.) je nejvýše položenou osadou ve Slezsku a pro nás nejvyšším místem našeho výletu. Teplé a slunečné počasí přilákalo do rezervace spousty turistů. Následuje dlouhý a rychlý sjezd po silnici č. 453 do města Jeseník (440m n.m.). Přijíždíme k historickému centru města, na pěkně opravené náměstí a k pozdně gotické vodní tvrzi. Tady pro nás Slezská magistrála končí (její začátek je nedaleko železničního nádraží). Naše další cesta vede k areálu Lázní Jeseník na oběd a lázeňský oplatek. Takže zařadit lehký převod a vzhůru k rozcestníku Lázně Jeseník - konečná bus (620m n.m.) Čisté výhledy na Šerák (1350m n.m.) a Praděd (1491m n.m.), plus nedělní řízek a lázeňské oplatky jsou dostatečnou odměnou za propocený „dresík".

Následuje sjezd zpět do centra k silnici č. 60 směrem Lipová-lázně a silnicí 369 přes Horní Lipovou stoupáme do Ramzové (762m n.m.). Cestu občas lemují ukazatele cyklotrasy č. 53 Písečná - Hanušovice. Kolem nejvýše položené rychlíkové zastávky v ČR začíná „sešup" do Ostružné (694m n.m.), ještě jeden „výšvih" k farmě větrných elektráren (749m n.m.) a už to bude až do Hanušovic jenom z kopce. Krátkou zastávku věnujeme obci Branná (633m n.m.), kde na skalnatém ostrohu stojí malebné seskupení hradní zříceniny hradu Kolštejn a zámku Branná.

Kolem železniční trati a říčky Branná „proletíme" obce Františkov, Jindřichov a jsme v Hanušovicích (400m n.m.) u soutoku Moravy s Brannou. Odtud částečně pojedeme po Moravské stezce, cyklotrase č. 51, až kam nám denní světlo dovolí. Před městem ryzího piva z hor Holba, Hanušovicemi, v místní části Potůčník míjíme továrničku skvělého výrobce koloběžek Kostka. Po silnici 369, kolem pivovarského muzea, odbočujeme na Raškov, Bohdíkov, Alojzov, Ruda nad Moravou. Valíme po hlavní silnici, nikde se nezdržujeme, ať za světla stihneme aspoň Zábřeh. Původní plán byla Olomouc. V Olšanech chvíli po frekventované silnici č. 11, pak už jen Chromeč, Postřelmov a Zábřeh (285m n.m.), nádraží ČD.

Cyklotrek to byl vydařený. Počasí skvěle „klaplo". V době 28.- 30. 9. 2012 celkem ujeto 286 km, nastoupané převýšení + 1788 m. Samotná Slezská magistrála měří 112 km. Rozhodně se zařadila mezi komfortní dálkové trasy a má cykloturistům co nabídnout. Kdo má rád pohodu, mohu jen doporučit.

další fotografie naleznete na:

http://avant.rajce.idnes.cz/2012_09_28-30_cykloturistika_po_Slezske_magistrale/