„Kolo na ruby? Co je tohle zase za blbost? Už to slyším..." Tak jen chvíli vyčkejte a hned Vám vše vysvětlím.
Jelikož jsem byl v „inkriminovanou" dobu na Úřadě práce a hledal práci všude, kde se dá. Nebál jsem se, alespoň dočasně" vyzkoušet práci i v místní fabrice na výrobu/montáž jízdních kol. Předpokládal jsem, že se třeba něco přiučím a bude se mi to následně hodit při opravě či údržbě vlastního kola, jenže... to tak úplně nedopadlo.
Fabrika se skládá z jednotlivých úseků od lakovny, výpletárny až přes samotnou montáž. A právě zde vše „začíná"!
Na jednotlivých linkách maká zhruba 8-9 lidí, záleží na momentálním počtu/stavu pracovníků. Důležité je také to, zda všechny linky zrovna tzv. „jedou" protože za tu chvíli co jsem tam strávil, bylo pravidlem, že minimálně jedna týdně stála.
Pochopitelně každému pracovníkovi je daná pozice na lince přidělena a on si vybírat nemůže. Popřípadě vím, že někdo chtěl dělat to a jiný zase ono, ale bylo mu to prd platné. No a já zastával pozici jedna, pozice, která je podle mistra tou nejlehčí! Ale kdeže. „Nemá to takový mistr, který je spíše postavajícím a výřečným paňákem s kolegy, jednodušší?" „Myslím, že zdaleka ano". On přece není tím, který musí plnit ty mnohdy nesmyslné a nadhodnocené plány. A v případě, že je kárán, on si to určitě zase „vyleje" níže. Pohoní si ego na jemu odpovědném zaměstnanci a vše je OK. Aspoň z jeho pohledu. Tak už to ale chodí. Hierarchie je neúprosná.
A nyní už k samotnému pojmenování tohoto příspěvku: „kolo na ruby" aneb, když zrovna JÁ zastávám pozici č.1 „prý tu nejlehčí, taky jsem tam nový, tak co by chtěli" si přivezu rámy jednotlivých kol, které následně nahazuji na, dejme tomu, tyče a to právě vzhůru nohama, vlastně vzhůru koly. Ty tam mimochodem ještě ale nejsou, to dělá, myslím že, pozice č.3. Mým úkolem bylo hlavně upevnit řídítka, propléct pár bovdenů, přidělat stojan „a kdoví co ještě" už si to ani nepamatuju... Důležité je vše dělat v urč. tempu, nechci říkat, že ve vysokém tempu, ale takových 50 km/h je asi odpovídající
Takhle to šlo dále a dále, až byla sériová mašina kompletní a mohla na váhu a do krabice. Teď už jen daleká cesta především do Nizozemí a šup někomu pod zadek...