Jižní Morava na kole 2017

Jižní Morava jako dobrá alternativa pro cyklotrip 2017. Tak dopadlo mé cestování na kole pro letošek. Již každoročně podnikám několika denní výlet, cyklo putování, po vybrané zemi Evropy. Tak jako např. v roce 2015 Maďarsko, Slovinsko nebo v roce 2016 Srbsko, Rumunsko - Banát.

A proč Jižní Morava pouze jako alternativa?? I pro letošní rok jsem měl v plánu navštívit a projet, poznat a objevit další zemi. Na „pořadí" bylo Rakousko. Jak nížiny okolo Neziderského jezera, tak i kopce a hory v nejbližším okolí Mariazell. Plánovaný odjezd 3. 7. 2017. Jenže... Ještě 1. 7. 2017 jsem se „za každou cenu" chtěl zúčastnit velmi známého a populárního závodu Drásal v Holešově. Vybral jsem si přiměřenou vzdálenost závodu a to 55km v rámci závodu „B" a říkal si, že neděle na odpočinek před cestou bude stačit.

V den závodu, už od rána svítí sluníčko, je po dešti a pomalu se začíná plnit holešovské náměstí, kde vše odstartuje. Startovní číslo 369 však nebylo asi mým šťastným číslem. Nejdříve jsem se musel řadit až do druhé poloviny startovního pole, podle startovních „vln" a náročně se, už po startu, probíjet dopředu. První kilometry vedly do mírného kopce směrem na Žopy. Já jel na plný plyn a pomalu odmazával manko na čelo peletonu. Jenže již zhruba na 3 kilometru mi pod kolo vběhla černá kočka. Přesto, že na žádné pověry nevěřím, asi to bude mít něco do sebe... A co tím vší myslím? No... Střed s černým čtyřnohým a především nezvaným a neukázněným divákem závodu, jsem ještě dokázal ustát. Ovšem nedlouho poté, 9 kilometr závodu, Bum, Prásk!! A ležím na zemi. Předchází tomu sjezd lesní cestou, vjezd na asfaltový povrch, prudká pravotočivá zákruta no a pár kamínků na cestě. Nepřidala tomu ani má snaha, se co nejvíce dostat dopředu. Padám! Asfalt je rozpálený a především nepříjemně tvrdý! Pravou stranu těla mám snad odřenou všude, kde se dá. Ze země se mi vstává velmi těžko! Postupně objevuji další oděrky a rány. Všechno nepříjemně bolí, štípe a pálí. Přece jenom, když si uděláte z asfaltu klouzačku, není to nic příjemného! 

Co teď... „Budete pokračovat?" Ptá se mě zdravotnice, která je hned na místě... Stejně tak, jako její kolega, dvojice hasičů a dalších asi 30 přihlížejících. Takže když už nějaké vystoupení, tak před pořádným publikem!!

No a, abych to zkrátil. V závodě jsem již nepokračoval. Přece jenom dalších 46km je ještě pořádná dávka kilometrů, které bych musel zajet, předpokládám v menších či větších bolestech. Navíc mi bylo „doporučeno" abych si zajel do nemocnice a nechal si ošetřit rány a především pak ruku nad loktem, což bylo podle všeho na šití...

Co bylo dál?

Návštěva Kroměřížské nemocnice, ošetření. Žádné šití naštěstí nebylo potřeba, rány se však hojily velmi pomalu a ještě měsíc po závodě mám dosti viditelné jizvy. Ty už mi pravděpodobně zůstanou jako památka na nepříliš povedený závod.
PS: na černé kočky si od té doby dávám majzla!

Cyklotrip - Jižní Morava

Jak jsem již zmínil. Pro letošek bylo v plánu Rakousko, s tím, že na Jižní Moravu zavítám při cestě zpět. Nakonec byla tato oblast mou cílovou destinací.

Ovšem ani týden po úraze jsem se nijak nešetřil a denně, cesta trvala 3 dny, si „nadělil" pořádnou porci kilometrů.
Trasa vypadala následovně: První den jsem brzo ráno vyrazil na vlak do Suchdolu nad Odrou směr Brno. Z Brna jsem pokračoval již na kole a postupně projížděl např. přes Židlochovice, Pasohlávky, okolo Nových mlýnu. Ty byly v danou dobu (8.7.2017) doslova přecpané. Dále jsem pokračoval směrem na Znojmo. Krásné město, které jsem navštívil vůbec poprvé a prohlédl si hlavní „dominanty." Poté jsem se vydal dál západním směrem - NP Podyjí po cyklotrase vedoucí skrz národní park. Zastavil jsem se v Čížově a Hardeggu. Tedy v malé osadě, městečku hned za hranicemi. Již na české straně je přístřešek a krásný výhled právě do údolí zmíněné vesničky a především pak na stejnojmenný hrad, dominantu obce. Poté kousek zpět a jet směrem na Vranov nad Dyjí. Další plán cesty. I Vranov n. D. má svou dominantu. Zde je pro změnu na skále a jedná se o místní zámek. Z Vránova dojet už jen do Boskovštejna. Místa mého prvního nocování zajištěného přes cestovatelský portál couchsurfing.
Druhý den, kdy jsem vyjížděl něco po 8 hod. ráno, jsem směřoval zpět na východ. A proto malebná víska Boskovštejn byla nejzápadnějším bodem mé letošní trasy. Mimo jiné kousek odtud, na kopci, byl výhled na jadernou elektrárnu Dukovany.

Směřoval jsem tady na východ, konkrétně např. přes Miroslav (návštěva zámku). Dále na Kyjov. Tam, kde to šlo, jsem se vyhnul hlavní cestě a jel převážně přes vinařské stezky a vinařské cyklotrasy. V Kyjově se zastavil na oběd s 0,2 vína a pokračoval dále. Nyní směr Velehrad. Ani zde jsem ještě nebyl a proto jsem byl zvědavý, jak moc je místní bazilika obrovská. Z Velehradu pak směr Staré Město, Uherské Hradiště, nájezd na cyklotrasu Baťův kanál. Zde po rovině a v pohodovém tempu přes Otrokovice až do Zlína. Druhého nocování opět zajištěného přes couchsurfing.

A třetí den... To již jen „dojezd" domů. Zlín (okolo ZOO), dále Kašava, Ratibořice a dále, pro mě, již velmi známá a využívaná trasa Valašské Meziříčí, Hodslavice, Ženklava.
Hurá! Jsem doma...

První den najeto - 166km
Druhý den najeto - 182km
Třetí den najeto - 67km
Celkem za 3 dny - 415km
... bez defektu...