Jednou takhle na kole

Už jako malá jsem velice milovala projížďky na kole. Pro mě to byl neskutečný rela, i když začátky nebyly zrovna hezké:)

Pamatuji si na výlet, který jsme podnikali s partou. Vydali jsme se a nikdo nevěděl kam dojedem..avšak podívaná to byla opravdu krásná. Dojely jsme až na Prahu Zbraslav, kde jsme po dlouhé jízdě sesedly z kol a jen koukali na tu krásu okolo. Příroda do všech vlila zvláštní, ale příjemný pocit. Každý říká, že svět je z koňského sedla nejhezčí, ale pro mě to bylo ze sedla kola:)

Neplánované akce mám nejraději, ale uznávám, někdy stojí za to naplánovat si trasu a vyjet. Jako nedávno, kdy jsem navštívila Bavorsko. Krajina překrásná a lidé velice vstřícní. Hned po příjezdu jsme sedli do sedel a vyrazili na výlet. Potkávali jsme lidi v bavorských krojích, které jsme si také mohli vyzkoušet. Prostě nezapomenutelný výlet.

Jsou to vzpomínky na které člověk nikdy nezapomene. Ať se jedná o mladé či starší populaci. Avšak co dnes mladí dělají? Nestačím koukat...celý dny prosedí u počítačů, filmů atd. Kam ten svět spěje se ptám sama sebe? Tolik příležitostí, tolik krásných chvil co člověk zažije na kole...jim to nic neříká. Na co by se hejbaly, když můžou sedět doma u PC nebo TV.

Sport je jedna z nejlepších věcí a je mi líto, že spousta lidí k tomu tak nepřihlíží, že k tomu nemají vůbec žádný smysl, cit. Snad se to jednou zlepší a budu potkávat na cestě více cyklistů jako do teď:)