Na konci srpna bylo stále hezky, což jsem využil k dalšímu cyklovýletu. Tentokrát jednodenní do Českého Ráje. Vlakem jsem dojel do Turnova a odtud zamířil k hradu Valdštejn. Asfaltová cestička pořád stoupá, ale není to nijak brutální stoupání. Po příjezdu k hradu si prohlídnu okolí. nakouknu na nádvoří a jedu dál. Já na prohlídky hradů a zámků totiž nikdy nechodím. Ty mně nikdy nelákaly a už jako dítě jsem je neměl rád. Od Valdštejna tedy pokračuju krásnou lesní cestou na zámek Hrubá Skála. Po příjezdu k zámku zase jenom pokoukám, chvilku posedím a jedu dál. Dalším cílem je zřícenina hradu Trosky. V současné době je přístup na hrad komplikovaný. Je uzavřená jak silnice kolem rybníka Krčák, tak silnice z Borku. Vybírám si průjezd kolem Rokytnického rybníka, s tím, že kus pak pojedu po uzavřené silnici z Borku. Tam dělníci nic nanamítali a když jsem projížděl kolem, tak dokonce i přestal pracovat bagr. Před příjezdem na Trosky je místo s nádherným výhledem do kraje. Tam se zdržím delší dobu. Kochám se jako Rudolf Hrušínský ve filmu Vesničko má středisková. S kolem jsem se dostal jenom k vratům u vstupu do hradu. Chtěl jsem podívat alespoň do vrat. Chvilku ale musím počkat. Nechtěli dovnitř pustit mladou dvojici se psem. Byl sice na vodítku, ale neměl košík. No nakonec je nepustili. Nakouknul jsem tedy dovnitř. Nic moc ale nebylo vidět, tak jsem jel pryč. Mám v plánu projet přes Troskovice k rybníku Vidlák. Ale ouha. Po příjezdu do lesa pod Troskovicemi je silnice uzavřená a neprůjezdná. Vlevo hluboká strž, vpravo prudká stráň, přes cestu bagr a za ním hluboká díra. Neprůjezdné ani neprůchodné. Lovím tedy zase v mobilu, kudy dál. Jediná možnost je vrátit se pod Trosky a k Vidláku sjet po červené. Stoupám tedy přes Troskovice zpět a doufám, že červená bude sjízdná. No byly tam občas schody a úseky kde jsem kolo vedl. Od Vidláku jedu po naučné stezce Podtrosecká údolí. To byl zase moc hezký úsek cesty. Zejména ta část kolem Věžického rybníka. Před Libošovicemi na chvilku opouštím trasu a zajíždím k Pekařově bráně. Je to zajímavý průjezd skálou vytesaným gotickým obloukem. Ve Vestci odbočuju a mířím k údolí Plakánek. Samotné údolí je nádherný kus přírody. Cesta není moc široká, takže když potkávám chodce, tak seskočím s kola nebo když vidím, že mi uhybají, tak hlasitě poděkuju. Nikdo z turistů se na mně nemračí, takže v pohodě dojíždím pod hrad Kost. Hrad obejdu, trošku zase pokoukám a jedu dál. Do Nové Vsi se jede lesem, je to pohodová cesta. Na chvilku se zastavím u Komárovského rybníka. Ani jsem nevěděl jak hezky tu je. Cesta dále pokračuje lesem až skoro do Mnichova Hradiště. Tam na chvilku koukám na Jizeru a vzpomínám, jak před čtrnácti dny jsem projel téměř celou její cestu přes Čechy. Za chvíli se napojím na cyklostezku č. 241 po které projedu přes bývalý vojenský prostor Ralsko. Tady už to znám, sem zajíždím často při svých cyklovyjížďkách. Jak se tak blížím k domovu, tak začínám hodnotit dnešní výlet. Bylo to příjemných 97 km. Navštívil jsem místa, kam bych se bez kola nedostal, jiná místa jsem si oživil z dob školních výletů. Byl to příjemně strávený den.
Fotky jsou zde: http://vlaky.rajce.idnes.cz/Na_kole_Cesky_Raj/