Bikování zasněženou krajinou Lužických hor - švih 2/2016 - hodnocení akce

Malebné nádraží v Rynolticích s úhlednou cihlovou železniční stanicí, kde jakoby se zastavil čas ..

Foto: Autor

Další fotografie

Milí příznivci biku a bikování :-)

tento rok jsem se rozhodla pořádat bikové projížďky a srazy, na které jste všichni srdečně zváni. Cílem je dát do kupy veselou partu aktivních jezdců, kteří mají chuť sdílet své trasy a zkušenosti nejen v digitálním prostoru, ale hlavně v terénu.

Po podařeném švihu 1/2016 po lesích a loukách Lužických hor se druhou lednovou sobotu 9. 1. uskutečnil švih 2/2016. V týdnu trochu sněžilo, ale zase ne tolik, aby se dalo jezdit na běžkách nebo lyžovat. No tak co naplat, zase nezbylo než vytáhnout kolo, které mělo přes zimu odpočívat, a vydat se zimní krajinou. Jak jsem slíbila, podávám zprávu z další povedené bikové akce :-)

Sníh, chlad a mráz odradil řadu nadšenců, jenže my se odradit nedali. V Liberci na nádraží čekal zase Pavel z Turnova. Ve vlaku do Rynoltic jsme přehodnotili původní trasu, která měla vést do Podještědí, a rozhodli se vzít to po stejné trase jako před týdnem. Ano, švih 2/2016 vedl čarokrásnou zasněženou tichou zimní krajinou Lužických hor ..

Nedá se to popsat. Ta krajina má prostě své specifické kouzlo. Snad je to dané tvarem těch hor (vulkanické kupy), hlubokými lesy, v nichž se ukrývají pískovcové skály, svěží prameny, mohutné buky a javory, nebo snad jedinečnou mozaikou lesů, luk, polí a malebných vsí .. Už jen nádraží v Rynolticích má působivou atmosféru, přispívá k ní krásná cihlová budova, malý pozemek s vysokými lipami, jezírkem, dřevořezbou, pruhy kolejí.  Vnímám tu krásu, ticho a klid, je vidět zasněžená krajina, kostelík ve vsi, roubená stavení. Mám pocit, jakoby se tu zastavil čas ..

Je potřeba dát se do pohybu, opouštíme malebné nádraží a vydáváme se přes ves po silničce k lesu. Na loukách, polích i na střechách leží vrstva sněhu, po silnici to trochu klouže. Sněhu je víc než jsem čekala, rozhodně více než minule. Pavlovi se to jede, vzal si na kolo pláště s hřeby, tak mu to hezky drží. Jedu pomalu, dávám pozor a spoléhám na to, že to v lese nebude tolik klouzat. Jenže přesně opak je pravdou. V lese je prašan a pod ním zhutněná umrzlá zledovatělá vrstva, po které se kolo smeká. Začínám litovat, že jsem si od Pavla nevzala na kolo pláště z hřeby, když mi je nabízel na nádraží v Liberci. Měla jsem si je vzít, byla to chyba, zjišťuji, když mě kolo uklouzne tak, že mě donutí zastavit. Po rovině to jde, ale z kopce musíme jet pomalu, dávat pozor a brzdit (jen zadní). Po lesní cestě dovalíme do Petrovic. Mineme kostel, venkovská stavení a roubené chalupy a pokračujeme přes pole a louku do kopce k lesu, za chvíli nás čeká odměna :-p

V dřevěném přístřešku pod zříceninou hradu Sokol si dáme horký čaj, něco sníme, a ponoříme se do hlubokého hraničního hvozdu. Cesta se vine po jižním svahu Hvozdu, je luxusní prašan, do toho jasné nebe, co víc si přát? Zastavujeme na vyhlídce - je vidět do Krkonoš (Kotel, Luční hora, Vysoké kolo a bouda u Sněžných jam), Jizera, Ještěd, Ralsko, Bezděz, Sedlo ve Středohoří, Klíč ..  žasneme, cítíme se uvolněně a v tomto rozpoložení metelíme po lesní cestě do Mařenic. Hezké svezení, jen v závěru sjezdu mi smeklo zadní kolo. Nechybělo mnoho, a mohla jsem se válet ve sněhu. Bíle zasněžená louka u lesa, jedeme po pěšině při hranici lesa. Dorazíme na silnici, mineme hopodu U Tří lip a valíme na králíka do hospody do Dolní Světlé. Dáváme si pivo (přidala jsem se k Pavlovi a dávám si Cvikov, přijde mi chutnější než před 1/2 rokem), luxusní česnečku s opečeným chlebem a vynikajícího pečeného králíka s bramborovým knedlíkem + červené zelí, hodujeme :-p

Po hostině vezmeme kola a svištíme po silnici do Cvikova. Trochu se nám to zatáhlo, stále je však vidět krásně - Luž, Jezevčí vrch, Sokol .. Za Mařenicemi zkoumáme podzemí - vodní náhon tesaný ve skále, jedeme pomalu - silnice trochu klouže. Ve Cvikově přes náměstí, nezastavujeme - cukrárnu mají zase zavřenou, jedeme polní cestou do Lindavy. Míjíme Ortel, úvozovou cestou klesáme ke kostelu v Lindavě. Jedeme po silnici, pak po zelené podél říčky Svitávky, přes Kovářský vrch a po zpevněné lesní cestě závěrečné svezení do Velkého Valtinova.

Je lehce po čtvrté, stmívá se a nám chybí do Jablonného na nádraží 4 km. Rozhodujeme počkat na vlak a v 16.20 nás vlak odváží do Liberce. Cesta utekla ani nevím jak a už se loučíme v Liberci před nádražím.

Přejeme si sníh, aby se dalo lyžovat - v zimě se má lyžovat, ne jezdit na kole. Snad něco napadne a o víkendu vyrazíme na lyže! Však jsem tvrdila už v listopadu, že zima je to posunutí a zima se sněhem přijde v 1/2 ledna. Těšíme se na další (jarní) švih 3/2016 a doufáme, že se přidáte, Šviháci! :-)

Fotogalerie

Líbil se vám článek?  [+]

Bikování po lesích a loukách Lužických hor - švih 1/2016 - hodnocení akce

Sport

Milí příznivci biku a bikování :-) tento rok jsem se rozhodla pořádat bikové projížďky a srazy, na které jste všichni srdečně zváni. Cílem…

více »

02.01.2016

selmicka

(3.31)