Na kole do Slovinska - k jezeru Bled

Když se plány změní ve skutečnost - CYKLOTRIP 2015

Již dlouho jsem plánoval „delší" cestu na kole, kde bych si vyčistil hlavu a myslel jen a pouze na místa, která chci navštívit, poznat či prozkoumat.

Obecně není nad to, sednou ráno na kolo a mít v hlavě plán cesty, cíle trasy, nové místa poznání následně pak nové zážitky a vzpomínky uchovány nejen v paměti ale i na fotografiích.

A proto letos, pouhých sedm dní po úspěšném absolvování vysoké školy, jsem sedl na kolo a vyrazil. Předcházely tomu však delší plány, hledání nejlepší možné varianty trasy, zajímavé cíly a možné ubytování či pouhé přespání „na divoko". Již při přípravách a učení jsem měl hodně práce se soustředit právě na učivo a hlídat se, aby mé myšlenky neutíkaly např. na krásy Balatonu, nádhernou krajinu Slovinska a především pak průzračných jezer jako je jezero Bled. Možná opravdu soustředit se na učení a přinutit něco do hlavy dostat a nemyslet chvíli na kolo, na cestu, bylo těžší než samotná státní zkouška. Bylo to těžší, než jsem si myslel.

„DEN D"

Je středa 1. července 2015, mimo jiné mi začínají poslední prázdniny v životě L a já konečně! Usedám na kolo a vyrážím vstříc dobrodružství a poznání. Poznání nového či poznání vlastních sil?..

V ranních hodinách vyrážím z Kopřivnice, projíždím Valašským Meziříčím a Vsetínem až se dostávám do obce Brumov-Bylnice. Následuje hraniční přechod se Slovenskem a poté rovnou do Trenčína. První zastávka - Trenčín, přesněji Trenčínský hrad, kde absolvuji prohlídku v rámci malého okruhu (2.10 Eura). Jedná se o 3. největší hrad na Slovensku (první je hrad Spišský, ten druhý nevím...). Vystoupám na hradní věž, udělám pár fotek a zase pokračuji směr jih. Piešťany, Hlohovec a právě někde zde přenocuji. PRVNÍ DEN → 202km

II. DEN

Stejně tak jako první ten, a vlastně všechny ostatní, vyjíždím opět ráno (již po 8hodině) dále jižním směrem. Sereď, Nové Zámky a Štúrovo. Právě zde přejíždím Slovensko-Maďarskou hranici a přijíždím tak do města Esztergom.

Do centra Budapeště mi zbývá zhruba 50 kilometrů, ale protože vím, že to dnes nezvládnu, a stejně tak jsem ani nechtěl přespat přímo v Budapešti, ale v některém z měst těsně před ním. Proto přespávám v městě Piliscsaba a ráno mi tak bude zbývat pouze 27 km. DRUHÝ DEN → 151 km.

III. DEN - BUDAPEŠŤ a BALATON

Dnes přijíždím do centra Budapeště. Je teprve třetí den ráno a já již nasávám atmosféru velkoměsta.

Před samotnou cestou jsem sám nevěděl, že mi to vyjde tak, že do Budapeště přijedu ve dnech Red Bull Air Race. Sice to byl ještě tréninkový den, ale i tak super.

 

Poté navštěvuji známou maďarskou tržnici, kde si nakoupím dostatek zásob pravé maďarské papriky, nějaký ten suvenýr a také trochu ovoce na cestu.

Dokonce i vymotat se z centra Budapeště pro mne nebylo nic složitého, sice jsem se párkrát ujistil, že opravdu jedu správným směrem pomocí GPS v mobilu, ale opravdu žádný problém. A protože žádné velké město či jiný problém mě po cestě neměl čekat, tak jsem si řekl, že teď už to bude hračka J.

Dalším průjezdním bodem bylo město Székesfehérvár, dále pokračuji až na začátek Balatonu - město Balatonfüzfö a Balanotalmádi.

Třetí noc - camp Yacht (Balaton) s večerním koupáním, pravou maďarskou gulášovou polévkou (gulášem) a maďarským pivem. Guláš byl suprový, zato pivo „už nikdy více" J. TŘETÍ DEN → 146 km.

IV. DEN - BALATON

Dnešní den byl suprový. Celý jsem ho strávil v blízkosti Balatonu, který má na délku cca 90 km (se zajížďkou do Tihany). Stejně tak jako celých 9 dní cesty na kole nebe bez mráčku, akorát to horko. Až moc vedro = min. 33 stupňů C, někdy i více a to jsem se snažil přes pravé poledne vyhýbat přímému slunci.

Bohužel i Balaton musel někdy skončit a já se musel vydat zase dál po trase. Dříve, než jsem ho však opustil, dal jsem si pravý maďarský langoš. Opět super. Doporučuji, nedá se s tím v Čechách srovnávat.

Super je také to, že téměř po celé délce Balatonu se dá jet po cyklostezce a vyhnout se tak dosti silnému provozu na vedlejší cestě. Přesto je nutné dávat pozor. Provoz na cyklostezce byl možná ještě hustší. Projíždí se taky několika středisky a ne vždy je asfaltový povrch úplně rovný, což se mi stalo osudným a potkal mě první problém na trase. Jeden skok, zamotání a následné roztržení brašny na nosiči. Naštěstí jsem měl jednu izolačku a tak jsem to nějak provizorně polepil. Moc to teda nedrželo...

Další zastávka - město Keszthely - zámek a poté město Hevíz.

Nocování opět „na divoko", tentokrát možná až moc někde v lese u města Zalatárnok. ČTVRTÝ DEN → 165 km.

 

V. DEN - PŘEKRAČOVÁNÍ HRANIC

Dnešní den byl ve znamení překračování hranic a průjezd malou částí Chorvatska přes město Čakovec. Nejdříve Maďarsko-Slovinská hranice, poté Slovinsko-Chorvatská, kde mě zaskočili, jelikož kontrolovali doklady no a poté zase zpět do Slovinska, kde strávím další 4 dny.

Východu při průjezdu Chorvatskem, byla možnost si nakoupit, jelikož byla neděle a jak v Maďarsku, tak ve Slovinsku byly obchody (alespoň co vím v menších městech) zavřené.

Ve Slovinsku projíždím města Ormož, Ptuj, Slovenska Bistrica, Slovenska Kojnice až do Celje. Právě v tomto krásném (3. největším) městě Slovinska, i když to vůbec nevypadá, přespím. Hledám zde „to pravé" ubytování. Nejdříve se mi to moc nedaří, proto několikrát zastavuji a ptám se místních. Mezitím se setmělo. Po cestě potkávám několik hotelů, ale jsou příliš drahé a proto hledám dál. Začínám být nervózní. Až najednou, konečně MCC Hostel Celje. Super ubytování!. Dost dobrá cena. PÁTÝ DEN → 174 km.

 

Bonus: I malá část Chorvatska stála zato J → Čakovec, je něco málo po poledni a proto se na chvíli schovávám před sluníčkem na lavičku do parku a svačím. Park je dosti velký a laviček je tam zhruba 50. V tom prochází starší pár a sedá si vedle mě. Navíc si starší muž zapaluje cigaretu, sice se zeptá, dovoluji mu to, ale přece jenom... Nechtěl jsem však vyvolat „Česko-Chorvatskou válku". J Poté se muž rozpovídá a ptá se, odkud jsem, kam jedu a proč jedu sám?. Zde si úplně nerozumíme, protože řeknu do Slovinska, jedu do Slovinska a on mi hned začne podávat ruku, že to jsou bratři Chorvatů. Tak mu hned začnu vysvětlovat, že jedu do Slovinska, ale jsem z České Republiky (Czech Republic). Muž: „Czechoslovakia"?. Má odpověď: „ano". Konverzace z jeho strany pokračuje a začne povídat, kolika jazyky se domluví, že umí samozřejmě chorvatsky, slovinsky, francouzsky, německy a taky se domluví englicky. Opravdu řekl englicky. Poté dokouřil, přetlumočil vše manželce, která asi tak nadaná na jazyky nebyla a zase odešli...

VI. DEN - HRAD CELJE, CESTA DO HLAVNÍHO MĚSTA

Dnešní den trávím z části na hradě Celje (Stari Grad Celje), který je opravu krásný stejně tak jako výhled z hlavní věže na město (vstup 4 Eura).

Poté opět sedám na kolo a pokračuji směrem hlavní Město Lublaň, kde mám v plánu přenocovat v kempu jen cca 5 kilometrů od centra „velkoměsta".

Jedu směrem Žalec, Ločica pri Vranskem a právě zde si volím, zda pojedu dále podél dálnice směrem na Domžale nebo zvolím cestu do města Kamnik (po vedlejší cestě). Volím druhou z variant, jenže bylo to správné rozhodnutí?.. Po cestě mě čekalo 18% procentních stoupání, ve vedru a s dosti těžkou zátěží opravdu nic jednoduchého, ale „borec" z pod Beskydí i tohle zvládl J. Na druhou stranu, byl tam i sjezd, ale radši bych v tu chvíli jel po rovině či šlapal menší kopeček, než tohle.

V tu chvíli jsem si říkal: „stejně tak jako v životě, tak i na cestě se musí klesat, aby se zase stoupalo. ŠESTÝ DEN → 95 km.

VII. DEN - LUBLAŇ CENTRUM → JEZERO BLED, KONEČNĚ !!!

Super camp jen kousek od centra Lublaně (mimo jiné mě překvapilo, že nebylo 22.00hod. a v campu již byl klid). Cena 12,50 Eura. Na druhou stranu byla překvapením i cena za pouhé 1dl červeného vína. Bylo sice velmi dobré, ale 2,50 Eur mi přišlo dost ( 70Kč, no nesmím nic přepočítávat!!!).

Nyní je však ráno, již sedmý den mé cesty a já směřuji do centra města. Pozitivní je, že to není daleko. Negativní bylo to, že sotva co jsem se rozjel, jsem měl defekt. I v této situaci jsem hledal pozitiva a ta byla v tom, že jsem píchl přední kolo, takže rychlá výměna a můžu pokračovat!

Poté co jsem přijel do centra, se mi nechtělo věřit, že takhle může vypadat hlavní město. Tak krásné, barevné, čisté a všude zeleň.

Nejprve mířím do informačního centra, kde poprosím o mapu města a poté již stoupám na Lublaňský hrad. Opět udělám pár fotek a pokračuji dále. Zpět do centra. Poté co procházím místní tržnici a obchůdky, zahlédnu ceduli s nápisem: ČESKÉ PIVO - STAROPRAMEN. Neváhám a po tom maďarském si napravuji chuť. Samozřejmě dávám 0,5litra a je ve mně coby dub. Myslím, že české pivo bude ve Slovinsku opravdu oblíbené, protože za tu chvíli co tam sedím, nejsem sám, kdo si ho objednal...

Dále směřuji do města Škofja Loka a projíždím také městem Kranj až konečně... Přijíždím k „cíli cesty" = jezero Bled.

Je krásné, úžasné, čisté a plné plavců. Prostě krása.

Nicméně nejprve se ubytuju v campu Bled přímo u jezera (i zde mají menší slevu pro cyklisty J) a poté co najdu volné místo (nic jednoduchého), kemp byl opravdu plný, stavím stan. Mírně skopce, ale na tu jednu noc to vůbec nevadí.

Opravdu mě překvapilo, jaké složení turistů jsem v kempu viděl. Bezesporu vedli Holanďané, následovali Němci. Byli zde i Dáni, Švédi, Belgičani, Maďaři a Češi (a dokonce jedno auto Rusů). SEDMÝ DEN → 88 km.

 

VIII. DEN ZPĚT DO CELJE

Dnes osmý den na trati se bohužel musím rozloučit s krásami slovinského jezera Bled a vydat se zpět do města Celje. Kde na mě zítra „bude čekat" vlak zpět do ČR.

Vůbec se mi nechce z tak krásného místa odjíždět, ale bohužel... zase musím pokračovat. Vynahradilo to však včerejší super koupání v jezeře a už teď vím, že se zde brzy vrátím. A taky vím, že to bude na delší dobu!.

Dnes naposledy sbaluji stan, vše opět naskládám na kolo a batoh na záda. Ještě předtím však musí opravit a pořádně zalepit brašnu na kolo, která je roztržená již od Balatonu a díra se stále zvětšuje. Snad to nějak ty dva další dny přežije a já nic nepoztrácím. Nyní jsem však požil izolačku od českých turistů ubytovaných taktéž v kempu Bled. A to, že jsem potřeboval „pouze" zalepit brašnu na kolo mi v tu chvíli nepřišlo tak podstatné, jak to překvapení, když jsem viděl 6-člennou českou rodinu sedící u svého auta. Pouze dva dospělí a čtyři děti, z toho jeden kojenec. Jak se sakra do toho auta mohli vlézt a všechny ty věci??..

Čekala na mne cesta opět přes Kranj, Mengeš. A dál? Opět mám možnost si vybrat. Jet do Kamniku a dále, kde však na mne čeká dlouhé stoupání a také kopec s 18% stoupáním nebo jet jinou trasou, a tedy až do Celje podél dálnice. Opět volím druhou variantu, tedy podél dálnice a nyní je to správná volba téměř rovina, a když, tak spíše klesám. Jede se mi dobře, a proto si dovolím udělat více přestávek. Mimo jiné také na kebab, který mám úplně poprvé J J opravdu, já přece nejím maso, ale tohle byla výjimečná situace J. Vše dovrším super ledovou kávou.

Ubytován opět v MCC Hostel Celje, nyní mám však štěstí, že mají volné místo a jsem ubytován pouze ve dvoulůžkovém pokoji (větší cena, větší komfort).

Ráno mě čeká brzké vstávání a dlouhá cesta vlakem. OSMÝ DEN → 122km.

IX. DEN - CESTA VLAKEM

Zpoždění vlaku nečekejte jen v ČR od Českých drah, ale i ty slovinské měly zpoždění (cca 10 minut) a navíc... Žádné cedule, značení a směr cesty vlaku. Na které nástupiště mám jen jít?! V tu chvíli jsem si říkal: „třetí největší město Slovinska (i když to přes jeho rozlohu vůbec nevypadá) a nemá značení na vlakovém nádraží?..

No a co mě navíc potkalo, mě opravdu vytočilo. DEFEKT! A ZADNÍHO KOLA! Proč teď?..

Nakonec nasednu do toho správného vlaku a nezbývá mi nic jiného než vyměnit duši, aspoň mám chvíli co dělat. Spíše delší dobu co dělat, protože výměna zadního kolo mi moc nejde.

Poté usedám na volné místo. Chvílemi sleduji okolní krajinu, kopce a skály. Chvílemi čtu časopis Koktejl. Vlak jede přes Maribor a dále do Grazu, kde musím přesedat.

Po přestupu již nasedám do vlaku Českých drah (který směřuje z Grazu až do Prahy).

Při čekání na přestup mě příjemně potěšilo to, když jsem vhodil 2 eura do automatu a chtěl oplatek za 1 euro, vypadl oplatek a opět 2 eura?! J To co jsem zde ušetřil, jsem zase vydal navíc ve vlaku za čaj - 50 Kč.

Zhruba v 16.40 vysedám v Brně, kde podruhé přesedám směr Olomouc. Má dnešní konečná.

X. DEN - DEN POSLEDNÍ

Protože jsem svou cestu na kole začal, tak jí také na kole skončím a dojedu. Olomouc - Kopřivnice 94km.

 

MAXIMÁLNÍ RYCHLOST - 65,6 km/h

PRŮMĚRNÁ RYCHLOST - 20,1 km/h

POČET UJETÝCH KILOMETRŮ (za 9 dní na kole) - 1238 km