Ve čtyři hodiny bylo tak hezky a mě mrzelo, že včerejší déšť a předpověď počasí odradily od cesty kousek na sever. V pět jsem už nevydržela v posteli a vydala se aspoň na procházku ze dna pravěkého moře na jeho pobřežní útesy. V lese bylo nádherně.
V půl osmé jsem se vrátila a doma měli ještě půlnoc. Já kdybych neměla psa, jsem na světě úplně sama. Popíjím teď kávičku, poslouchám zpěv ptactva a křupot granulí, kochám se stoupajícími mlhami a několika fotkami se s vámi podělím o krásné ráno.