Kladenské věžáky

V jiném tématu se narazilo na kladenské Věžáky.
Není to na příliš blog, není to nic odborného, ale pár řádků bych o nich rád napsal, protože v jednom jsem prožil kus života.
Věžáky byly postavéné v letech 1952 - 1958, jsou číslovány od Rozdělova,
takže ten nejblíž zastávce Kladno - město je šestý. Na rozdíl od pozdější
výstavby paneláků jsou stavěné jako vyzdívaná železobetonová konstrukce, to je asi ten důvod proč se jich nepostavilo víc, je to prý drahé.
Pro jejich stavbu byla dokonce zřízena vlečka, odbočující z vlečky do Maxova dolu v Libušíně.
Ještě mnoho let po stavbě bylo možné za 6. věžákem najít zbytky tratě.

Vzhledem k době, kdy se domy stavěly měl každý věžák v druhém suterénu protiletecký kryt. Bohužel či vlastně bohudík jsem v něm nikdy nebyl.
Ve druhém suterenu bylo také technické zázemí, celé vybavení bylo koncipováno tak, aby dům mohl fungovat nezávisle.

V prvním až jedenáctém patře je šest nepříliš velkých bytů, v patře 12 a 13 jsou byty jen čtyři. Příjemným, ale málo komfortním bylo podlahové vytápění, to proto, že celý dům se reguloval centrálně, buď se všude topilo, nebo ne.

O co byly menší byty, o to větší důraz se kladl na společné prostory. Chodba na každém patře je tak veliká a prosvětlená, že na lecjakém patře měly místní drbny na chodbě stoleček a křesílka. Bez zajímavosti ani není to, že na společné chodbě bylo několik komor, v jedné z nich byla popelnice, kterou k domu přidělený popelář pravidelně vyvážel. Však také měl dům krom dvou čtyřmístných osobních výtahů jeden veliký nákladní. Ten v žádném případě nebyl určen veřejnosti. Ovládání ani nebylo na tlačítka, jen na odnímatelnou kliku
s polohou stůj/nahoru/dolů, kterou měla správcová pečlivě uklizenou ve svém bytě.
V jiné komoře měly věci uklízečky. Dvě uklízečky a správcová byly další stálý personál každého z věžáků.

Monumentálním společným prostorem byla palubkami obložená vstupní hala. Krom baterie poštovních schránek zde byla dvě zákoutí s pohovkami čalouněnými rudou koženkou. Dále pak v  přední části domu bylo několik společenských místností.
Jak pohovky, tak společenské místnosti však brzy vzaly za své, pohovky byly poničeny, ze společenských místností byly udělány byty či agitační střediska.

Protože v době výstavby rozhodně nebylo mnoho automobilů, ale motorka byla častou, v obou bočních křídlech byla společná motorkárna. K fajnovým společným prostorům je nutné připočíst dvě terasy na sušení prádla, které jsou
na úrovni dváctého patra. Je odkud krásný daleký výhled až někam k Házmburku, lidé s ostřížím zrakem prý v zimě vidí i Klínovec a Ještěd.

Věžáky se dostaly nejen na mnoho pohlednic Kladna, ale byla vydána i poštovní známka s jejich obrázkem.

Dnes jsou věžáky chráněnou památkou.