NaKole.cz
Štafeta 2012 - Mýtický Klášťov
Datum: 16.9.2012
Kdo vezl NaKolík: Marrier
Kdo se taky svezl: brácha Dan a kamarád Pepa
Trasa odkud kam: Bratřejov - Ublo - Jasenná - Baťova dráha - Vizovice - Janova hora (496 m.n.m)- Spletený vrch (565) - Klokočí (608) - Rozhledna Doubrava (676) - Suchý vrch (693) - Rovné (702) - Klášťov (753) - Pod Svéradovem - Bařinka (716) - Vařákovy paseky - Láz - Lidečko, Čertovy skály - Lužná - Valašská Polanka - Prlov - Pozděchov - Bratřejov
Délka etapy s NaKolíkem: 55 km
Nastoupáno: přesně 1111 m (dle výškoměru)
Počasí: přestože od rána slibovalo rádio vyjasnění na celém území a teploty až 21°C, nad námi se stále držela peřina z mračen, sluníčko jsme neviděli. Teploty se pohybovala mezi 15°C (v lese) a 18°C (otevřená obloha)
Komentář:
Protože jsme zbyli ve Zlínském kraji jen 3 a protože jsem měl NaKolík poměrně krátce a pouze na Jižní Moravě, a ještě taky proto, že o jeho povození projevili zájem i mí bratři, rozhodl jsem se, že NaKolík ještě jednou převezmu a povozíme jej v okolí naší chalupy na Vizovicku (Bratřejov).
Trasa byla celkem jasná - ukážeme NaKolíkovi tajemné pohanské místo, které se nachází přímo nad Bratřejovem - Klášťov. Mohli bychom k němu vyrazit i přímo z Bratřejova nahoru, my jsme si ale chtěli udělat větší okruh, který jsme ostatně měli dlouho v plánu.
Brácha Dan mým jménem přebral NaKolík v pátek 14.9. od StandyG1 v Želechovicích-Lípě (kousek od Zlína) a dovezl jej do Bratřejova. Já jsem byl tou dobou na Jižní Moravě, kde jsem měl nějakou práci, takže jsme výlet dohodli na neděli. Přijel jsem časně ráno i s kolem a start jsme určili na 10:00. Druhý bratr Radek bohužel nakonec jet nemohl, zato se nám podařilo do týmu sehnat průvodce z nejpovolanějších - kamaráda Pepu, který má zdejší hory v malíčku, jak pěšmo, tak na kole.
Sešli jsme se u naší chalupy na mostě, máma pořídila naše společné foto, popřála nám šťastnou cestu a my jsme vyrazili.
Přehoupli jsme se přes první „tréninkový" kopec Ublo, pokračovali po nedostavěné Baťově železniční dráze do Jasenné, kde jsme po pár metrech po silnici, opět na dráhu navázali a dojeli po ní až do Vizovic. Tady jsme se pod Janovou horou krátce pozdravili s druhým bráchou Radkem, který tu bydlí, ukázali mu NaKolík a poté už nám skončila veškerá legrace. Šlapali jsme od té doby už jen do kopce. Prověrka to byla hlavně pro mě a moje plíce, které nejsou v nejlepší kondici, kluci šlapali statečně a bez větších problémů.
Vyjeli jsme postupně na vrchol Janovy hory, kde mě můj Nikon opět zklamal, napsal na displej, že baterie jsou vybité a odmítl se se mnou dál bavit. Baterie jsem přitom kupoval ani ne před 14 dny, při výjezdu na Bukovanský mlýn a od té doby jsem skoro nefotil. Jak se ovšem při detailní prohlídce baterií ukázalo, není benzinka zrovna nejlepším místem pro nákup takového sortimentu. Datum výroby baterií bylo 08/2010, takže baterie už přes dva roky ležely někde v regále. Náhradní jsem bohužel neměl, protože jsem spoléhal na čerstvost koupených a sjíždět zpátky dolů do Vizovic pro nové a absolvovat ten krpál na Janovku znova, se mi tedy dvakrát nechtělo. Naštěstí oba kluci měli s sebou mobily s poměrně dobrými foťáky, takže nějaká dokumentace cesty nakonec proběhla, i když fotky mám nejradši svoje vlastní. Jsem ale dokonale poučen pro příště, že v jakémkoliv případě baterie nejméně dvoje!
Pokračovali jsme dále přes Spletený vrch a Klokočí až k rozhledně na vrchu Doubrava. Tady jsme vzali NaKolík pěkně nahoru na rozhlednu, aby se taky podíval po okolí. Následovala krátká svačinka pod rozhlednou, a jeli jsme dál přes Suchý vrch, Rovné a konečně dorazili na mystický Klášťov.
Na vrcholu Klášťova je skalisko zvané Čertův kámen. Po celém vrcholu kopce je patrný kamenný val, který je místy vysoký až jeden metr a dokazuje lidskou činnost. V areálu jsou i dvě kamenné terasy s nejasnou funkcí. Opevněné sídlo je tu díky archeologickým nálezům prokázáno už v době bronzové. Bylo zřejmě obehnáno mohutnou hradbou a dřevohlinitým tělesem se šířkou přes 3 metry. Při archeologických vykopávkách bylo nalezeno přes 1000 předmětů z různých období. Dodnes není jasné, k jakému účelu vrch sloužil. Variantami jsou buď kultovní obřadiště nebo skladiště zásob v dobách válek. Výzkum však stále pokračuje...
K místu se váže spousta lidových pověstí, které z Klášťova dělají mystické místo. Podle pověstí tu stával dřevěný hrad či zámek, jsou tu údajně ukryty velké poklady, které jsou však střeženy tajemnými silami. Kámen sem měl údajně přinést sám čert. Podle jiných tu měl údajně působit i černokněžník. Pověstí je zkrátka spousta. Vědci ale přisuzují jejich původ církvi, která se k pohanskému místu stavěla odtažitě a snažila se lid od něj spíše odradit. Jednu dobu byl na vrcholu připevněn i kříž, který však někdo nedávno odstranil s odůvodněním, že nejde o křesťanské, nýbrž pohanské místo.
Tedy opravdu místo tajemné až mystické...
My jsme ale neměli příliš času zkoumat okolí místa, museli jsme dál. Protáhli jsme se pod vrchem Svéradov, dále přes vrch Bařinka, kde jsme minuli další z vysílačů a dorazili jsme na bývalé Vařákovy paseky.
Zde stávalo před druhou sv. válkou několik domů. Za války byly zdejší hory oblíbeným útočištěm partyzánů, kteří odsud podnikali diverzní akce do okolí. Proto zdejší osady trpěly odvetnými akcemi nacistů. Vypáleny byly obce Ploština a Prlov a partyzáni se proto postupně stáhli právě do oblasti Vařákových pasek. Trestná akce nacistů proběhla na Vařákových pasekách doslova v předvečer osvobození. Čtyři zdejší obyvatelé byli odvlečeni do Hošťálkové, kde podlehli krutému mučení nacistů a téměř všechny domy na pasekách byly vypáleny.Stát zůstaly pouze domy dva, a to jen proto, že byly tou dobou opuštěné. Komunisté po válce celou oblast přeorali pro zemědělské účely, takže tu dnes po bývalé osadě není ani stopa. Na místě je dnes malý památník na oběti nacistické zvůle. Místo na vás i dnes dýchne mrazivou atmosférou. Kéž by se už nikdy nic podobného neopakovalo...
Se sňatými přilbami jsme postáli u památníku a poté se vydali na poslední etapu naší cesty. Poslední kopeček na Láz a pak už nás čekal 4,5 km sjezd do Lidečka k Čertovým skalám. Po polorozbité cestě však sjezd nebyl vůbec odpočinkový a dole jsem se cítil unavenější, než po výjezdu na Klášťov. Pod Čertovými skalami jsme konečně narazili na civilizaci a dali si výtečnou polévku kyselicu v místním Motorestu. Na listinu NaKolíku jsem přidal turistické razítko z Motorestu, protože čertík na něm mi byl sympatický...
Následně jsme už po asfaltu vyrazili zpět k domovu přes Lužnou, Valašskou Polanku, Prlov a Pozděchov. Po posledním výšlapu k pozděchovskému kostelu už nás čekal jen dlouhý slastný sjezd do Bratřejova. Na náš most jsme dojeli téměř bez šlápnutí do pedálů...
Zítra nebo pozítří se s NaKolíkem definitivně rozloučím a předám jej zpátky StandoviG1 ve Zlíně.
Tak šťastný zbytek cesty NaKolíku, pozdravuj v Nivnici!
Kompletní fotogalerie: http://marrier.rajce.net/Stafeta_NaKole_2012-Marrier-4.trasa-16.09.2012
PS: Do NaKolíku jsem přidal vytištěnou tabulku s kompletním přehledem pohybu NaKolíku, „den po dni". Pokud bude během srazu chvíle nudy, můžete společně doplnit chybějící údaje. Soubor s tabulkou (Excel) jsem také poslal na mail radce...
Přeju všem Ať to šlape! a snad při příští štafetě Nashledanou!
Marrier (Marek)
Fotogalerie
Šafeta 2012 - Marrier - Poslední předání
Štafeta 2012 - Akademická čtvrthodinka
Štafeta 2012 - Opět přes sousedy do kraje vína
Vyzkoušejte:
Perfektní funkční oblečení pro vaše sportovní aktivity, od značky Moira.
článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením NaKole, o.s. a s uvedením zdroje.
NaKole.cz se právě projíždí
Napříč Českem aneb tak trochu jiná dovolená
V sobotu dopoledne přijíždíme s mou drahou ženou do Vyššího Brodu - do známého města na jižním okraji Šumavy.…
Pobaltí 2023 aneb 2090 kilometrů od Narvy na Kurskou kosu - 1. část
Úvod a vlastně rovnou i závěr :-) Takže tento rok (2023) to byly Litva, Lotyšsko a Estonsko. Já vím, žádná…