Stává se to tu na vsi poměrně často.
V baterce cvakne, zhasne druhý monitor, a když svítím, tak i lampička. Půl minuty, minuta, někdy jen pár vteřin.
Jsme bez proudu.
Kvůli tomu jsem si pořídil záložní zdroj, díky takovému výpadku jsem už několikrát přišel o několik hodin práce.
Dneska je to ale vážnější.
Baterie začíná pípat, to znamená, okamžitě všechno uložit, protože od teď budeme opravdu bez šťávy.
Co se může dít? Půl hodiny bez proudu jsme nebyli už od vichřice asi před rokem.
No nic, dám si pauzu, udělám si kafe.
Aha tak neudělám, konvice i sporák na elektriku. "Ohó, to by bylo, aby český král z boje utíkal", mám přeci kempový vařič. "Na mě si, panáčkové, nepřijdete!"
A safra. Voda!
No není.
Ani zbytek v tlakové nádobě, neustále totiž zaléváme mladé thuje. Letošní léto je výjimečně suché a ve vyschlé půdě by mohly ty rostlinky v zimě vymrznout, tedy vlastně uschnout.
Říkala Soňa.
Takže i poslední dvě vody deci na moje kafe dostal nějaký Brabant. Co je platná voda ve studni, bez proudu ji ven nedostanu. Teď mě napadá, že bych měl zatopit. Kotel na propan-butan a plynu na celou zimu v podzemním zásobníku je mi na nic. Oběhové čerpadlo bez proudu, kotel se tedy automaticky odpojí, aby se nepřehřál.
V ledničce sice tma, ale zatím pořád zima.
Není voda, budeme pít víno!
Jak dlouho? No než to zase nahodí!
Po čtvrté deci se myšlenky dávají do poklusu.
Už to trvá nějak dlouho. Aby to nakonec nebyl ten „black out"!
„Němci blbnou větrníkama a celá Evropa to jednu odskáče" říkala malá - psala právě nějakou práci o větrné energii ve Spolkové republice jako součást Sprachdiplomu.
Aha, na bednu se taky nekouknu.
Chytrá hlava, máš tablet, koukneš na internet. Nekoukneš. Wifina bez proudu.
Ale přeci koukneš, přepneš na mobil.
Safra, není signál! No jasně, když „black out" tak elektřinu nemají ani mobilní sítě, mysli chlape!
To si dám ještě dvojku, dokud je to víno studený.
Ti Francouzi jsou jinak k ničemu, ale víno fakt umí.
Takže to máme osm deci a ještě nebylo poledne.
„Heuréka - in vino veritas" křičím jako nějaký krasoduch postižený klasickým vzděláním.
Stačilo si v tabletu zapnout datové služby a už jsem na netu.
Black out se nekoná!
A na to se napijeme!
„Co tu blbněš! Světla jak na parníku, vedro jako v sauně a televize na plný pecky!" budí mě Soňa zkrouceného v křesle.
„Panebože, dvě hodiny odpoledne a ty tu spíš ožralej jak Dán! Tak to vyklop, co se stalo?"
„Tomu bys stejně nerozuměla, black out" vážně se mi trochu motá jazyk.
„Nemel a běž si prosím tě lehnout!".
Proti tomu nelze nic namítat.
Ženská stejně nikdy nepochopí, jak je to vážný.
Jednou to přijde, ale já už budu připravený!
Odteď budu mít v ledničce raději dvě flašky vína....
Jindra Pařík