Proč některá evropská cykloměsta začínají připomínat americká automěsta?

Původně jsem jen chtěl přeložit tenhle link pro zajímavý pohled na problematiku dopravy http://www.newworldeconomics.com/archives/2010/080110.html

Ale jak uvidíte, nějak se mi to vymklo :D. Omluvte prosím sníženou gramatickou kvalitu.

  Kola, konečné(ě) řešení nebo jen další techno fetiš ?

Možná vás to překvapí, ale použitelná kola i auta se vyvinula zhruba ve stejném čase a na základech stejných požadavků. Ze začátku to dokonce vypadalo na jasné vítězství kol, co dopravního prostředku ve městech, která se vymkla své klasické podobě a potřebovala rychle vyplnit dopravní mezery vzniklé expanzí v druhé polovině devatenáctého století.
Člověk, z přirozenosti chodec, si od počátku věku měst (cca 8000 let) města stavěl tak, aby se v nich mohl pohybovat pěšky,města nebyla stavěna pro auta nebo pro kola. V klasickém městě již 8000 let nepotřebujeme k životu auto a vystačíme si docela dobře i bez kola. Kam chceme tam dojdeme.
Mělo by být jasné, že lepší než mít potřebu kola jako dopravního prostředku je tuto potřebu vůbec nemít :). I dnes je možné města projektovat tak, aby nebylo potřeba ani aut ani kol k dopravě. Zkuste tohle říci před kolofetišistou. Zrudne ve tváři a vysvětlí vám, že víc kol je ta nejlepší věc na světě a všechno co je proti myšlence „Mějme ve městě tolik kol kolik je možno" je třeba argumentačně zdrtit.
Takový člověk vám bude mávat kolem obličeje fotkami Amsterodamu, kde se již kvůli zaparkovaným kolům neopřete o kousek volného zábradlí kolem kanálu s pěknou vyhlídkou, a bude křičet, že tak to má být a že je to dobře, protože auta dostala na frak. Na argument, že na frak ve skutečnosti dostali chodci, kterým se předtím žádná auta o zábradlí neopírala, nebude reagovat a bude na vás bublat.

Zkuste přemýšlet o životě ve městě bez aut a zkuste přemýšlet o životě bez kol.
Život bez aut a kol.

Do konce devatenáctého století jsme žili ve městech optimalizovaných pro život lidí. Pak jsme je nechali zbujet a z dopravní nouze je přizpůsobili pro auta.
Nyní se je chystáme, díky lidem, kteří se zaměřili na spásu v podobě kol, optimalizovat pro kola . Není to jen další chyba na cestě, která by měla města vrátit chodcům, tedy vlastně lidem ?

Průměrný Pražan žije v bytě o 65 m2 ,ve 3.-4. patře buď bez, nebo s malým výtahem. Myslíte si, že průměrný Pražan je fyzicky schopen a chce tahat kolo každý den několikrát nahoru a dolů, stavět ho ve výtahu na zadní, utírat ho od psích pozdravů a má místo skladovat ho(je) v bytě ? Hej autore počkejte, v domech jsou přece kočárkárny !
Kolik kol se vleze do kočárkárny a kam se vlastně dají kočárky ?

Lidé v klasickém městě jsou zvyklí se pohybovat slušně oblečení. Zkuste se slušně obléct, sv(n)ést kolo 3 patra dolů, odjet 3-5 km za každého počasí někam do společnosti slušně oblečených , čistých a neopocených lidí. Představte si, jak do Národního divadla přijede 986 lidí na kolech . Dejte mi vědět jak to tam dopadlo. :)
Představte si, jak je celé Smetanovo nábřeží, Kampa, Karlův most,Náplavky , Staroměstské náměstí, Celetná nebo Příkopy obložené koly tak, jako je dnes koly zavalen Amsterodam. Představte si Masarykovo nádraží , Dejvickou , Kačerov nebo Strašnickou doslova zavalené koly kapacitně odpovídajícími několika jednotkám příměstských Elefantů či pár soupravám metra . Je takové město významně přátelštější pro chodce, pardon pro lidi,  než město obložené auty ? Jistěže není.

 
Přitom tradiční město takové řešení nepotřebuje. Je dílem tisícileté prověřené konstrukce určené pro chodce. Může být doplněné o páteřní dopravu, proč ne? Vlak, metro, tramvaj, taxík či autobus 10-15 minut chůze od vašeho bydliště úplně postačí. K čemu pak auto nebo kolo?
Poslední věc, kterou chodec ve městě potřebuje, je prostor přizpůsobený pro další dopravní prostředek, tedy pro kola. Potřebujeme skutečně vyměnit závislost na autech za závislost na kolech?
Copak nemáme nohy ? Nebo je pořád chceme mít jen na uskakování ?

Díky počasí v Praze není příliš pravděpodobné, že skutečně celoročně ,a tak pravidelně aby skutečně uvolnili příslušnou kapacitu MHD,  bude  na kolech jezdit víc než 20 procent z těch lidí, kteří mají potřebu se městem pohybovat.
Stejně to dělá potřebu asi 250,000 kol, tedy přepravní kapacitu, kterou celoročně zvládne doslova pár linek tramvají nebo jen několik souprav metra a to za každého počasí.

Navíc 250,000 kol není nějaká technologická umrněnost :), složitostí a potřebou péče je určitě srovnatelná s vlakem.
250,000 kol není něco, co si vyrobíte doma na koleni a na koleni se o to postaráte. Není to nějaká mikro farma s kořenovou čistírnou a bio produktem, je to masa železa a barevných kovů, plastu, gumy, kůže a mazadel, která má za sebou stejně náročnou výrobní technologii jako pro výrobu auta.
A představte si, jak v deštivém odpoledni 125,000 z 250,000 lidí vezme v dopravní špičce metro nebo tramvaje útokem i s koly. Řidiči aut tohle většinou cestujícím v MHD nedělají, že? :)

Chystáme se skutečně vyměnit  plné silnice aut za město plné kol ? Stromy, domy, značky, zábradlí, chodníky omotané koly ?Patrové garáže za patrová parkoviště pro kola ? Odtahové služby na auta za odtahové služby na kola ?
Uvědomujeme si, že měníme přechody pro chodce, semafory, speciální cesty a vybavení pro auta za úplně samou infrastrukturu pro kola ? Kolik chodců je v Amstrdamu schopných se pohybovat ve stejném dopravním proudu s masou kol , kterou je dnes už potřeba regulovat dopravním značením a kde jsou již nuceni křížení cyklistů s cyklisty řešit semafory? Tamní je chodec je nucen zmáčknout si tlačítko a počkat až mu kola zastaví semafor. V čem je tedy pro něj zásadní změna ?

Nedávno jsem čertl radostné články o chystané cyklodálniční síti v Dánsku. Nechápu tu radost. Z čeho se radovat když se po dálnicích pro auta staví dálnice pro kola?
Neměla nás kola náhodou osvobodit od potřeby přechodů, křižovatek a dálnic? Od kolon ? V Holandsku je již mají i na kolech:( A bude tam hůř...

Nevyháníme nakonec čerta dáblem ?