Na Kanáry na kole 2

Girona

Foto: Autor

Pokračování vyprávění o cestě za kamarádem žijícím na La Palmě. Odtamtud jsem se už přemístil na Tenerife a v jednom z posledních "přirozených" míst (chápej nezamořených hotely) El Peurtito píšu - trochu se zpožděním - průběh "zimní" cesty Evropou:

Je 4. února 2022. Na sjezd od francouzsko - španělských hranic v EL PERTUS si oblékám to nejteplejší. Do PONT DU MOLINS je to hodina jízdy z kopce. V tomto malém městečku se ubytuji na plácku pro karavany . Odtud jedu do FIGUERES a krásnou krajinou po vedlejších silničkách nahoru dolů do GIRONY. Je sobota a tak potkávám spousty cyklistů jedoucích i ve velkých skupinách. Z Girony se vydávám po "via de servicio" lemující dálnici A-2. Rušnou cestu mi ještě zpestřuje vítr od jihu, tedy do ksichtu. Uleví se mi po sjezdu do VIDRERES, kde nakoupím a dál jedu po N-2. Ta je ale v rekonstrukci, takže spousta zúžení v silném provozu. Přežil jsem to a tak si v parku v TORDERA udělám kafčo a odsud dojedu po klidných cestách do Santa Susanne, kde se odměním nocí ale hlavně sprchou v drahém kempu.

Dalšího dne odpoledne dojíždím do BARCELONY. Je neděle a je tu překvapivý klid. Spolu s cyklostezkami vedoucími středem bulvárů mi to zařídí nevšední zážitek. (Jinak totiž města nijak zvlášť nevyhledávám.) Krásný dojem umocní i výhled z hory Montjuic, na kterou si v podvečer vyšlápnu. Západ slunce stihnu ještě na pláži hned za letištěm. Letadla startují přímo nad hlavou, ale na noc se otočí vítr a používají jinou dráhu, takže se i docela vyspím.

Následující den byl třináctým v pořadí tohoto výletu a v deníku ho zdobí křížek. Dopoledne jedu krásnou pobřežní silnici přes SITGES do VILLENOVA I LA GELTRU, kde potkám Lidl a s hladovým břichem udělám zbytečně velký nákup. Část jídla sním ještě na parkovišti, ale i tak mi dá zabrat zbytek do brašen poskládat. Po asi čtvrt hodince jízdy rušným městem po cyklostezkách s obrubníky zjišťuji, že nemám telefon. Do držáku na řidítkách jsem ho jen položil ale neutáhl šroub zespodu. Vrátím se, ale nenajdu ho. Sbohem mapy.cz a živote on-line. Nebráním se této myšlence a vytáhnu vytištěné mapy z autoatlasu, které mám pro tento případ sebou. Když se musím během první hodiny dvakrát kus vracet, abych jel kopcovitou silnicí s auty s vědomím, že "někde" podél moře nejspíš vede cyklotrasa, vzdávám se. Po poledni potkávám MediaMarkt a po konzultaci s IT kamarádem Vítkem kupuji druhý nejlevnější Xiaomi (129€), co mají. Celá operace i se stažením offline map zabere tři hodiny a unavený a na dně usednu na promenádu na pobřeží. Černé myšlenky zažene až kluk na invalidním vozíku jedoucí okolo. "Ty voe Marťas..prober se a neřeš kraviny!" Vnitřní hlas mě zvedne z lavičky a dojedeme spolu až do klidného borovicového lesa před TARRAGONOU. Dobrou noc mi přijde dát divoké prase.

Dny jsou slunné a teplé. Je to balzám po téměř dvou týdnech chladu. Zahřeje i teplé české slovo nad kávou u bydlíku sympatické mladé rodiny kousek za MIAMI PLATJA. Když se k těmto všem radostem přidá ještě chyba v mapě (značení EV8 v Katalánsku nefunguje), která mi splní mě přání nocovat na osamocené pláži, jsem v nebi. Co na tom, že jsem před tím musel jet po hrubé kamenité cestě a z ní snést kolo do odvodňovacího tunelu pod dálnicí, kde nebylo vidět světlo na druhém konci..? A druhý den kolo vynést na útes na úzkou cestičku a ještě dvakrát přenášet.. Až si budu příště něco přát, budu konkrétnější. Co kdyby se mi to opět splnilo.. ;)

Co mi trochu kazí náladu, je strach o bolavé a nateklé koleno. Jsou to už dva týdny, co bolí, takže ráno mám problém vylézt ze spacáku. A co teprve jít na bobek. Zbytek dne zvládám díky porci 3-4 brufenů denně. Dost bolí i když vylezu z moře. Voda je dost studená, ale už se dá si koupačku užít.

V TORRE LE SAL projíždím okolo parčíku s názvem SAUDADE. Stejně jako román Matěje Balgy o jeho cestě na kole a kajaku kolem světa. A myslím, že by se mu místo líbilo. Žádná okázalost, spíš nedbalá přirozenost.. A o kousek dál zatím nejkrásnější Via Verde (cesta po zrušené železnici). Hlavně úsek před BENICASSIM s tunely, soutěskami a bouřícím mořem mezi skálami. To je cyklistický ráj!

V dalších dnech mého putování stojí za zmínku:

Zaprvé noc na krásně zeleném trávníku pod palmami v PLATJA DE NULES. V noci mě vzbudí syčení, jako když utíká karimatka. Ve skutečnosti je to zavlažování a tak zjistím, že plachta z tyveku, kterou používám na noc pod sebe, je fakt nepromokavá. Ráno je pod ní slušná louže a já v suchu.

A za druhé setkání s cyklo párem Linusem a Stellou z Freiburgu. Jsou na cestě už pět měsíců přes Francii a Portugalsko a míří do Barcelony na trajekt na Sardinii a do Itálie. Řeknu jim o svém trablu s kolenem a Linus hned popíše, kde a jak mě to bolí. Trefí se přesně a pak jen suše pronese: "Zkus si posunout sedlo. A taky zvolni."

Obojí jsem dodržel a klidnou jízdou projíždím sady plné nesklizenych a kvasících khaki, městy ve skalistých horách; XATIVU s hradem na skále nad ní a parky plnými vody, ONTYNIENT, za kterým stoupám nádherným kaňonem řeky CLARION do sedla 700mnm kousek za pohádkovým BOCAIRENTem. Stejně jako VILLENA, do které poté sjedu, má snad každé městečko svůj hrad nad ním. Večer tu má krásnou atmosféru, což se bohužel nedá říci o osadě okolo kaple Svaté Eulálie, kterou jsem si vyhledl v mapě k přenocování. Domy rozpadlé, vybydlené a neutěšené. Po tmě si ustelu na skále kousek odsud. Ráno je překvapivě vlhké a chladné - necelé 4 stupně. Slunce ale vše ohřeje a já přes SAX (opět s hradem) dojedu do ELX. Tohle město založili Maurové jako oázu ve vyprahlé krajině. Vysázeli palmy, které zadržují vodu a dnes jich je tu ve zdejších hájích okolo 300 tisíc. Projedu je křížem krážem a s kvetoucími keři mezi nimi je to zážitek. Je znát, že tu před pár lety došlo k nemalým investicím do budov (háje jsou pod patronací Unesco), jenže dnes už nejsou použitelné ani jako skvoty.

Na den sv. Valentýna potkávám Amber, sympaťačku z Belgie na kole, která má za sebou několik měsíců přes Francii a Portugalsko.. takže jede v protisměru. Škoda. Náladu mi spraví bahenní koupel v Mar Menor (koncentrace soli je fakt velká!) a fakt, že se mi povede koupit napodruhé líh do vařiče, který konečně hoří. Krásný dojem z celého dne završí večerní měsíc zrcadlící se v "mrtvém moři" kousek za LOS ALCAZARES, kde nocuji přímo na břehu.

Fotogalerie

24.05.2022 vložil/a: Martin_re-cyklista
karma článku: 4.25

Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé

[+]

Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Diskutovat k blogu (2 reakcí)

Vytisknout

Přeposlat známému

Sdílet |