Když se moji přátelé zmínili, že by chtěli jet kolem Balatonu a k Neziderskému jezeru, zbystřil jsem, protože to byla jedna z cest, která mě lákala. Z původního zájmu se nakonec stala realita a tak jsme na začátku července vyjeli na cestu kolem Balatonu a podél Neziderského jezera.
Naše cesta vedla nejdříve Maďarskem, kde naše pohodová jízda vedla většinou po dlouhých rovinách. Líbilo se nám v obci Pápa kde je pěkný zámek a v Tapolca s rybníkem Malom-Tó, které je takové centrum obce.
Kolem Balatonu vede také železniční trať, podél které vede také často cyklostezka, která na severní straně občas odbočuje po vedlejších komunikací od jezera po kopcovitějším severu, takže jsme měli i nějaké nastoupané metry.
Cyklostezky mají bohužel už svá nejlepší léta často za sebou. Jedná se hlavně o porušený povrch od kořenů stromů, s kterým jsme se setkali na více místech.
K Balatonu jsme přijeli od západu, ale na této severní straně byl přístup k vodě omezený, vedl jen přes placené pláže nebo kempy. Až na východnější straně jezera jsme se dostali v obci Révfülöp aspoň k molu, kde jsme si dali výborný langoš. V Maďarsku jsme také vyzkoušeli i místní guláš nebo výborné melouny. A nesmím zapomenout, že víno je tam opravdu hodně levné cca 40 - 60 Kč za 0,7 l. láhev
Tu správnou atmosféru rekreačního místa jsme zažili až v Balatonfüred, významném lázeňském a rekreačním středisku. Na severní i jižní straně Balatonu platí že ty nejlepší střediska jsou na východě jezera.
Při zpáteční cestě po jižní straně jezera vedla cesta po naprosté rovině a bylo zde i více možností dostat se k vodě, kterou zde máte dlouho jen po kolena :) Zdejší známý vítr byl k nám celou dobu přívětivý ale tento den foukalo trochu více a tak jsme nezkusili vodu Balatonského jezera.
Při cestě od Balatonu jsme se stavili v Keszthely s pěkným zámkem a užili si termální koupaliště v Hevízu a Kapuváru (obě doporučuji) a také navštívili největší buddhistickou stúpu v Evropě.
Kromě maďarštiny se zde i hodně používá němčina např. na jídelních lístcích, v termálech. Němčinu ovládají i místní lidé, takže jsem se domluvil i se svou základní znalostí němčiny.
Přejetím hranic do Rakouska se stav silnic i cyklostezek rapidně zlepšil. Okolo Neziderského jezera vede široká asfaltová cesta, ale jeli jsme i kousek po štěrkové cestě. A právě po štěrkových cyklostezkách jsme pak od jezera často pokračovali zpátky na Slovensko.
Začátek cesty po Slovensku nepatřil k těm příjemným, cesta vedla po místy rozbité nezpevněné cestě, která je vedena jako cyklotrasa. I kvůli času jsme pak raději pokračovali po asfaltových silnicích, většinou s menším provozem.
Původní sedmidenní cestu jsme zvládli oproti plánu za šest dnů a místo ukončení v Bratislavě jsme si prodloužili cestu až do Břeclavi.
Celkem jsme ujeli 671 km a nastoupali 2104 m.
Více se dozvíte na mém blogu: https://petmikeska.blogspot.cz/2017/07/16-z-bratislavy-k-balatonu-bratislava.html kde jsou jednotlivé etapy rozepsány po dni a najdete tam také mapu trasy a spoustu fotek